|
|
D |
E |
|
|
C |
D |
E |
F |
G |
|
|
|
H |
I |
J |
K |
|
|
|
|
|
|
L |
M |
|
D |
N |
N |
O |
P |
|
|
|
|
|
|
FRANCAIS |
PORTUGAIS |
CHINOIS |
PINYIN |
ANGLAIS |
FRANCAIS |
PORTUGAIS |
ESPAGNOL |
ITALIEN |
LATIN |
grec |
grec |
ALLEMAND |
ARABE |
ARABE |
POLONAIS |
TCHEQUE |
SLOVAQUE |
CROATE |
LITHUANIEN |
UKRAINIEN |
UKRAINIEN |
RUSSE |
RUSSE |
PINYIN |
FRANCAIS |
JAPONAIS |
JAPONAIS |
KANA |
ROMAJI |
|
1 |
PRECEDENT |
randonnées à poney |
passeios de pônei |
小马徒步 |
Xiǎo mǎ
túbù |
pony-trekking |
randonnées à poney |
passeios de pônei |
paseo en pony |
pony-trekking |
MANNULUS trekking, |
πεζοπορία
με πόνυ |
pezoporía me póny |
Pony-Trekking |
رحلات
المهر |
rihlat almuhr |
kucyk-trekking |
pony-trekking |
jazda na koňoch |
ponija-pješačenje |
ponis-trekas |
поні-похід |
poni-pokhid |
пони-треккинг |
poni-trekking |
Xiǎo mǎ
túbù |
randonnées à poney |
ポニートレッキング |
ポニートレッキング |
ぽにいとれっきんぐ |
ponītorekkingu |
|
|
|
|
2 |
NEXT |
l'activité
d'équitation de poneys à la campagne pour le plaisir |
a atividade de montar
pôneis no campo por prazer |
小马在乡下的娱乐活动 |
xiǎo mǎ zài
xiāngxià de yúlè huódòng |
the activity of
riding ponies in the countryside for pleasure |
l'activité
d'équitation de poneys à la campagne pour le plaisir |
a atividade de montar
pôneis no campo por prazer |
la actividad de
montar ponis en el campo por placer |
l'attività di
cavalcare pony in campagna per piacere |
equitantes mannis
voluptati operam ruri |
η
δραστηριότητα
της ιππασίας
πόνι στην
εξοχή για απόλαυση |
i drastiriótita tis
ippasías póni stin exochí gia apólafsi |
die Aktivität, Ponys
auf dem Land zum Vergnügen zu reiten |
نشاط
ركوب المهور
في الريف من
أجل المتعة |
nashat rukub almuhuar
fi alriyf min ajl almutiea |
działalność
jazdy konnej na wsi dla przyjemności |
činnost
jezdeckých poníků v přírodě pro radost |
činnosť
jazdeckých poníkov v prírode pre potešenie |
aktivnost jahanja
ponija na selu radi užitka |
jojimo poniais kaime
veikla malonumui |
активність
катання на
поні в
сільській
місцевості
для
задоволення |
aktyvnistʹ
katannya na poni v silʹsʹkiy mistsevosti dlya zadovolennya |
активность
катания на
пони в
сельской
местности
для
удовольствия |
aktivnost' kataniya
na poni v sel'skoy mestnosti dlya udovol'stviya |
xiǎo mǎ zài
xiāngxià de yúlè huódòng |
l'activité
d'équitation de poneys à la campagne pour le plaisir |
楽しみのために田舎でポニーに乗る活動 |
楽しみ の ため に 田舎 で ポニー に 乗る 活動 |
たのしみ の ため に いなか で ぽにい に のる かつどう |
tanoshimi no tame ni inaka de ponī ni noru katsudō |
|
|
|
|
3 |
all |
Allez faire un
tour sur un poney (ou tour sauvage) |
Dê um passeio
em um pônei (ou passeio selvagem) |
骑矮马兜风(或野游) |
qí ǎi mǎ dōufēng (huò
yě yóu) |
Go for a ride
on a pony (or wild tour) |
Allez faire un
tour sur un poney (ou tour sauvage) |
Dê um passeio
em um pônei (ou passeio selvagem) |
Ir a dar un
paseo en un pony (o gira salvaje) |
Fai un giro su
un pony (o tour selvaggio) |
MANNULUS
equitare in ride (aut picnic) |
Πηγαίνετε
για βόλτα με
πόνυ (ή άγρια
περιοδεία) |
Pigaínete gia vólta me póny (í ágria
periodeía) |
Machen Sie
einen Ausritt auf einem Pony (oder einer wilden Tour) |
اذهب
في رحلة على
المهر (أو
جولة برية) |
adhahab fi rihlat ealaa almahr (aw jawlat
bariya) |
Wybierz
się na przejażdżkę na kucyku (lub dziką
wycieczkę) |
Vydejte se na
projížďku na poníku (nebo divočině) |
Vydajte sa na
jazdu na poníkovi (alebo na divočinu) |
Vozite se
ponijem (ili divljom turnejom) |
Leiskitės
į pasivažinėjimą poniu (arba laukinį turą) |
Покатайтеся
на поні (або
на дикій
екскурсії) |
Pokataytesya na poni (abo na dykiy
ekskursiyi) |
Прокатиться
на пони (или
дикий тур) |
Prokatit'sya na poni (ili dikiy tur) |
qí ǎi mǎ dōufēng (huò
yě yóu) |
Allez faire un
tour sur un poney (ou tour sauvage) |
ポニー(またはワイルド)に乗るために行きます |
ポニー ( または ワイルド ) に 乗る ため に 行きます |
ぽにい ( または ワイルド ) に のる ため に いきます |
ponī ( mataha wairudo ) ni noru tame ni ikimasu |
|
|
|
|
4 |
actual |
faire du poney |
fazer passeios de
pônei |
去骑小马 |
qù qí xiǎo
mǎ |
to go pony-trekking |
faire du poney |
fazer passeios de
pônei |
ir en pony trekking |
fare trekking a
cavallo |
ut MANNULUS trekking, |
για
να κάνετε
πεζοπορία με
πόνυ |
gia na kánete
pezoporía me póny |
Pony-Trekking gehen |
للذهاب
في رحلات
المهر |
lildhahab fi rihlat
almuhr |
jeździć na
kucykach |
jít na pony-trekking |
ísť na
pony-trekking |
ići
pony-trekking |
eiti ponis trekas |
піти
на
поні-похід |
pity na poni-pokhid |
покататься
на пони |
pokatat'sya na poni |
qù qí xiǎo
mǎ |
faire du poney |
ポニートレッキングに行く |
ポニートレッキング に 行く |
ぽにいとれっきんぐ に いく |
ponītorekkingu ni iku |
|
|
|
|
5 |
actual2 |
Voyage en poney |
Viajar de pônei |
骑矮马出游 |
qí ǎi mǎ
chūyóu |
Travel by pony |
Voyage en poney |
Viajar de pônei |
Viajar en pony |
Viaggia in pony |
MANNULUS itineribus
equitando |
Ταξιδέψτε
με πόνυ |
Taxidépste me póny |
Reisen Sie mit dem
Pony |
السفر
بالمهر |
alsafar bialmuhr |
Podróżuj
kucykiem |
Cestujte pony |
Cestujte poníkom |
Putovanje ponijem |
Kelionė poniu |
Подорож
поні |
Podorozh poni |
Путешествие
на пони |
Puteshestviye na
poni |
qí ǎi mǎ
chūyóu |
Voyage en poney |
ポニーで旅行 |
ポニー で 旅行 |
ぽにい で りょこう |
ponī de ryokō |
|
|
|
|
6 |
francais |
caca |
cocô |
便便 |
piánpián |
poo |
caca |
cocô |
caca |
poo |
poo |
poo |
poo |
poo |
براز |
biraz |
kupa |
hovno |
poo |
poo |
kaukas |
poo |
poo |
пу |
pu |
piánpián |
caca |
うんち |
うん ち |
うん ち |
un chi |
|
|
|
|
7 |
francais1 |
aussi |
também |
也 |
yě |
also |
aussi |
também |
tambien |
anche |
etiam |
επίσης |
epísis |
auch |
أيضا |
'aydaan |
także |
také |
tiež |
također |
taip pat |
також |
takozh |
также |
takzhe |
yě |
aussi |
また |
また |
また |
mata |
|
|
|
|
8 |
francais2 |
caca |
pooh |
呸 |
pēi |
pooh |
caca |
pooh |
pooh |
puah |
ille Pu |
ποο |
poo |
pooh |
بو |
bu |
puchatek |
Pú |
pooh |
Pooh |
pūkas |
пух |
pukh |
тьфу |
t'fu |
pēi |
caca |
プー |
プー |
ぷう |
pū |
|
|
|
|
9 |
portugais |
aussi |
também |
也 |
yě |
also |
aussi |
também |
tambien |
anche |
etiam |
επίσης |
epísis |
auch |
أيضا |
'aydaan |
także |
také |
tiež |
također |
taip pat |
також |
takozh |
также |
takzhe |
yě |
aussi |
また |
また |
また |
mata |
|
|
|
|
10 |
portugais1 |
merde |
cocô |
船尾 |
chuánwěi |
poop |
merde |
cocô |
caca |
cacca |
poop |
επίστεγο |
epístego |
kacken |
أنبوب |
anbub |
kupa |
hovno |
hovno |
zagrabiti |
kakoti |
пуп |
pup |
изматывать |
izmatyvat' |
chuánwěi |
merde |
うんち |
うん ち |
うん ち |
un chi |
|
|
|
|
11 |
portugais2 |
un mot chili pour les
déchets solides qui passent dans les intestins |
uma palavra chiles
para os resíduos sólidos que são passados pelas entranhas |
穿过肠子的固体废物的智利词 |
chuānguò chángzi
de gùtǐ fèiwù de zhìlì cí |
a chiles word for the
solid waste that is passed through the bowels |
un mot chili pour les
déchets solides qui passent dans les intestins |
uma palavra chiles
para os resíduos sólidos que são passados pelas entranhas |
una palabra chiles
para los desechos sólidos que pasan por los intestinos |
una parola di
peperoncini rossi per il rifiuto solido che passa attraverso le viscere |
est enim Verbum
solidum depopulandam chiles transibit in visceribus |
μια
λέξη chiles για τα
στερεά
απόβλητα που
περνά μέσα από
τα έντερα |
mia léxi chiles gia
ta stereá apóvlita pou perná mésa apó ta éntera |
ein chiles Wort für
den festen Abfall, der durch den Darm geleitet wird |
كلمة
شيلي
للنفايات
الصلبة التي
تمر عبر الأمعاء |
kalimat shili
lilnifayat alsulbat alty tamuru eabr al'amea' |
chilijskie słowo
oznaczające odpady stałe, które przechodzą przez jelita |
chilli slovo pro tuhý
odpad, který prochází střevy |
slovo chiles pre
pevný odpad, ktorý prechádza cez črevá |
čili riječ
za kruti otpad koji se prolazi kroz utrobu |
chiles žodis
kietosioms atliekoms, kurios patenka per žarnyną |
слово
чилі для
твердих
відходів,
які пропускаються
через надра |
slovo chyli dlya
tverdykh vidkhodiv, yaki propuskayutʹsya cherez nadra |
чилс
слово для
твердых
отходов,
которые проходят
через недра |
chils slovo dlya
tverdykh otkhodov, kotoryye prokhodyat cherez nedra |
chuānguò chángzi
de gùtǐ fèiwù de zhìlì cí |
un mot chili pour les
déchets solides qui passent dans les intestins |
腸を通過する固形廃棄物を表すチリの言葉 |
腸 を 通過 する 固形 廃棄物 を 表す チリ の 言葉 |
ちょう お つうか する こけい はいきぶつ お あらわす チリ の ことば |
chō o tsūka suru kokei haikibutsu o arawasu chiri no kotoba |
|
|
|
|
12 |
polonais |
(Langue des
enfants) |
(Língua
infantil) |
(儿童用语)巵巵 |
(értóng yòngyǔ) zhī zhī |
(Children's
language) |
(Langue des
enfants) |
(Língua
infantil) |
(Lenguaje
infantil) |
(Lingua dei
bambini) |
(S filii
lingua) Zhizhi |
(Παιδική
γλώσσα) |
(Paidikí glóssa) |
(Kindersprache) |
(لغة
الأطفال) |
(lighat al'atfal) |
(Język
dziecięcy) |
(Dětský
jazyk) |
(Detský jazyk) |
(Dječji
jezik) |
(Vaikų
kalba) |
(Дитяча
мова) |
(Dytyacha mova) |
(Детский
язык) |
(Detskiy yazyk) |
(értóng yòngyǔ) zhī zhī |
(Langue des
enfants) |
(子どもの言語) |
( 子ども の 言語 ) |
( こども の げんご ) |
( kodomo no gengo ) |
|
|
|
|
13 |
polonais1 |
synonyme |
sinônimo |
代名词 |
dàimíngcí |
synonym |
synonyme |
sinônimo |
sinonimo |
sinonimo |
synonym |
συνώνυμο |
synónymo |
Synonym |
مرادف |
muradif |
synonim |
synonymum |
synonymum |
sinonim |
sinonimas |
синонім |
synonim |
синоним |
sinonim |
dàimíngcí |
synonyme |
同義語 |
同義語 |
どうぎご |
dōgigo |
|
|
|
|
14 |
polonais2 |
fèces |
fezes |
粪便 |
fènbiàn |
faeces |
fèces |
fezes |
heces |
feci |
stercus |
κόπρανα |
kóprana |
Kot |
البراز |
albaraz |
kał |
trus |
fekálie |
izmet |
išmatos |
фекалій |
fekaliy |
фекалии |
fekalii |
fènbiàn |
fèces |
糞便 |
糞便 |
ふんべん |
funben |
|
|
|
|
15 |
japonais |
chien caca |
cocô de
cachorro |
狗屎 |
gǒu shǐ |
dog poo |
chien caca |
cocô de
cachorro |
caca de perro |
cacca di cane |
canem poo |
σκύλο |
skýlo |
Hundekot |
براز
الكلب |
braz alkalb |
psia kupa |
psí poo |
pes poo |
pas poo |
šuo poo |
собачий
пу |
sobachyy pu |
собачья
какашка |
sobach'ya kakashka |
gǒu shǐ |
chien caca |
犬のうんち |
犬 の うん ち |
いぬ の うん ち |
inu no un chi |
|
|
|
|
16 |
japonais1 |
Merde |
Merda |
狗屎 |
gǒu shǐ |
Shit |
Merde |
Merda |
Mierda |
feci di cane |
canis feces |
Σκατά |
Skatá |
Scheiße |
تباً |
tbaan |
Cholera |
Do prdele |
psie výkaly |
pas fekalije |
Šūdas |
Лайно |
Layno |
Собака
кале |
Sobaka kale |
gǒu shǐ |
Merde |
たわごと |
たわごと |
たわごと |
tawagoto |
|
|
|
|
17 |
japonais2 |
Je veux faire
un caca! |
Eu quero fazer
um cocô! |
我想做便便! |
wǒ xiǎng zuò piánpián! |
I want to do a
poo! |
Je veux faire
un caca! |
Eu quero fazer
um cocô! |
Quiero hacer
una caca! |
Voglio fare una
cacca! |
Ego autem poo
vis ut faciam tibi? |
Θέλω
να κάνω ένα poo! |
Thélo na káno éna poo! |
Ich möchte
einen Kot machen! |
أريد
القيام براز! |
arid alqiam baraz! |
Chcę
zrobić kupkę! |
Chci
udělat hovno! |
Chcem
urobiť hovno! |
Želim
učiniti poo! |
Aš noriu
padaryti kablelį! |
Я
хочу
зробити пу! |
YA khochu zrobyty pu! |
Я
хочу
сделать пу! |
YA khochu sdelat' pu! |
wǒ xiǎng zuò piánpián! |
Je veux faire
un caca! |
うんちしたい! |
うん ち したい ! |
うん ち したい ! |
un chi shitai ! |
|
|
|
|
18 |
arabe |
Je vais le
tirer! |
Eu vou puxar! |
我要拉巵巵! |
Wǒ yào lā zhī zhī! |
I'm going to
pull it! |
Je vais le
tirer! |
Eu vou puxar! |
¡Lo voy a
tirar! |
Lo tirerò
fuori! |
Zhizhi trahere
volo! |
Θα
το τραβήξω! |
Tha to travíxo! |
Ich werde es
ziehen! |
انا
ذاهب لسحبه! |
anaa dhahib lisahbah! |
Mam zamiar to
wyciągnąć! |
Jdu to
vytáhnout! |
Idem to
vytiahnuť! |
Ja ću ga
povući! |
Aš ketinu
jį traukti! |
Я
збираюся
його
потягнути! |
YA zbyrayusya yoho potyahnuty! |
Я
собираюсь
потянуть
это! |
YA sobirayus' potyanut' eto! |
Wǒ yào lā zhī zhī! |
Je vais le
tirer! |
引っ張ります! |
引っ張ります ! |
ひっぱります ! |
hipparimasu ! |
|
|
|
|
19 |
arabe1 |
caca |
cocô |
便便 |
Piánpián |
poo |
caca |
cocô |
caca |
poo |
poo |
poo |
poo |
poo |
براز |
braz |
kupa |
hovno |
poo |
poo |
kaukas |
poo |
poo |
пу |
pu |
Piánpián |
caca |
うんち |
うん ち |
うん ち |
un chi |
|
|
|
|
20 |
arabe2 |
aussi |
também |
也 |
yě |
also |
aussi |
também |
tambien |
anche |
etiam |
επίσης |
epísis |
auch |
أيضا |
'aydaan |
także |
také |
tiež |
također |
taip pat |
також |
takozh |
также |
takzhe |
yě |
aussi |
また |
また |
また |
mata |
|
|
|
|
21 |
lexos |
caca |
pooh |
呸 |
pēi |
pooh |
caca |
pooh |
pooh |
puah |
ille Pu |
ποο |
poo |
pooh |
بو |
bu |
puchatek |
Pú |
pooh |
Pooh |
pūkas |
пух |
pukh |
тьфу |
t'fu |
pēi |
caca |
プー |
プー |
ぷう |
pū |
|
|
|
|
22 |
27500 |
toutou |
cão |
狗 |
gǒu |
pooch |
toutou |
cão |
chucho |
cane |
pooch |
pooch |
pooch |
Hündchen |
كلب |
klab |
puchatek |
hovno |
psisko |
pseto |
puss |
пух |
pukh |
дворняжка |
dvornyazhka |
gǒu |
toutou |
犬 |
犬 |
いぬ |
inu |
|
|
|
|
23 |
abc image |
informel |
informal |
非正式的 |
fēi zhèngshì de |
informal |
informel |
informal |
informal |
informale |
informal |
ανεπίσημη |
anepísimi |
informell |
غير
رسمي |
ghyr rasmiin |
nieformalne |
neformální |
neformálne |
neformalan |
neformalus |
неофіційний |
neofitsiynyy |
неформальная |
neformal'naya |
fēi zhèngshì de |
informel |
非公式 |
非公式 |
ひこうしき |
hikōshiki |
|
|
|
|
24 |
|
un chien |
um cachorro |
一只狗 |
yī zhǐ
gǒu |
a dog |
un chien |
um cachorro |
un perro |
un cane |
canem |
ένα
σκυλί |
éna skylí |
ein Hund |
كلب |
kalb |
pies |
pes |
pes |
pas |
šuo |
собака |
sobaka |
собака |
sobaka |
yī zhǐ
gǒu |
un chien |
犬 |
犬 |
いぬ |
inu |
|
|
|
|
25 |
|
Les chiens |
Cães |
狗 |
gǒu |
dog |
Les chiens |
Cães |
Perros |
cane |
canem |
Σκύλοι |
Skýloi |
Hunde |
كلاب |
kalaab |
Psy |
Psi |
pes |
pas |
Šunys |
Собаки |
Sobaky |
собака |
sobaka |
gǒu |
Les chiens |
犬 |
犬 |
いぬ |
inu |
|
|
|
|
26 |
|
Un chien |
Um cachorro |
一只狗 |
yī zhǐ
gǒu |
a dog |
Un chien |
Um cachorro |
Un perro |
Un cane |
A canis |
Ένας
σκύλος |
Énas skýlos |
Ein Hund |
كلب |
kalb |
Pies |
Pes |
Pes |
Pas |
Šuo |
Собака |
Sobaka |
Собака |
Sobaka |
yī zhǐ
gǒu |
Un chien |
犬 |
犬 |
いぬ |
inu |
|
|
|
|
27 |
|
caniche un
chien aux cheveux bouclés épais qui est parfois coupé en formes spéciales |
poodle um
cachorro com cabelo grosso e encaracolado que às vezes é cortado em formas
especiais |
贵宾犬卷毛浓密的狗,有时被剪成特殊形状 |
guìbīn quǎn juǎn máo nóngmì
de gǒu, yǒushí bèi jiǎn chéng tèshū xíngzhuàng |
poodle a dog
with thick curly hair that is sometimes cut into special shapes |
caniche un
chien aux cheveux bouclés épais qui est parfois coupé en formes spéciales |
poodle um
cachorro com cabelo grosso e encaracolado que às vezes é cortado em formas
especiais |
caniche un
perro con el pelo rizado grueso que a veces se corta en formas especiales |
barboncino un
cane con folti peli ricci che a volte viene tagliato in forme speciali |
canis cum
frequentibus pilis subcrispam, quae nunc est in poodle interficiam in
peculiares quasdam figuras |
poodle
ένα σκυλί με
χοντρά σγουρά
μαλλιά που
μερικές φορές
κόβονται σε
ειδικά
σχήματα |
poodle éna skylí me chontrá sgourá malliá
pou merikés forés kóvontai se eidiká schímata |
Pudel ein Hund
mit dichtem lockigem Haar, das manchmal in spezielle Formen geschnitten wird |
كلب
كلب ذو شعر
مجعد سميك
يتم تقطيعه
في بعض الأحيان
إلى أشكال
خاصة |
klub klb dhu shaear majead samik ytmu
taqtieuh fi bed al'ahyan 'iilaa 'ashkal khasa |
pudel psa z
grubymi kręconymi włosami, które czasami są pocięte na
specjalne kształty |
pudl psa s
hustými kudrnatými vlasy, který je někdy nakrájen na speciální tvary |
pudl psa s
hustými kučeravými vlasmi, ktorý je niekedy narezaný na špeciálne tvary |
psuje psa s
gustom kovrčavom dlakom koja se ponekad ureže u posebne oblike |
pudelis šuo
storais garbanotais plaukais, kurie kartais supjaustomi į specialias
formas |
пудель
собака з
густою
кучерявою
шерстю, яку
іноді
стрижуть на
спеціальні
форми |
pudelʹ sobaka z hustoyu kucheryavoyu
sherstyu, yaku inodi stryzhutʹ na spetsialʹni formy |
пудель
собака с
густыми
вьющимися
волосами,
которая
иногда
нарезается
в специальные
формы |
pudel' sobaka s gustymi v'yushchimisya
volosami, kotoraya inogda narezayetsya v spetsial'nyye formy |
guìbīn quǎn juǎn máo nóngmì
de gǒu, yǒushí bèi jiǎn chéng tèshū xíngzhuàng |
caniche un
chien aux cheveux bouclés épais qui est parfois coupé en formes spéciales |
時々特別な形にカットされている厚い巻き毛の犬にプードル |
時々 特別な 形 に カット されている 厚い 巻き 毛 の 犬 に プードル |
ときどき とくべつな かたち に カット されている あつい まき け の いぬ に プードル |
tokidoki tokubetsuna katachi ni katto sareteiru atsui maki ke no inu ni pūdoru |
|
|
|
|
28 |
|
Caniche |
Caniche |
鬈毛狗 |
quán máo gǒu |
Poodle |
Caniche |
Caniche |
Caniche |
cane frizz |
canem frizz |
Poodle |
Poodle |
Pudel |
بودل |
bwdl |
Pudel |
Pudl |
kader dog |
kovrča
pas |
Pudelis |
Пудель |
Pudelʹ |
Разглаживающий
собака |
Razglazhivayushchiy sobaka |
quán máo gǒu |
Caniche |
プードル |
プードル |
プードル |
pūdoru |
|
|
|
|
29 |
|
informel |
informal |
非正式的 |
fēi zhèngshì de |
informal |
informel |
informal |
informal |
informale |
informal |
ανεπίσημη |
anepísimi |
informell |
غير
رسمي |
ghyr rasmi |
nieformalne |
neformální |
neformálne |
neformalan |
neformalus |
неофіційний |
neofitsiynyy |
неформальная |
neformal'naya |
fēi zhèngshì de |
informel |
非公式 |
非公式 |
ひこうしき |
hikōshiki |
|
|
|
|
30 |
|
une personne
qui est trop disposée à faire ce que sb leur dit de faire |
uma pessoa que
está muito disposta a fazer o que o sb mais manda |
一个太愿意做别人告诉别人去做的人 |
yīgè tài yuànyì zuò biérén gàosù biérén
qù zuò de rén |
a person who is
too willing to do what sb else tells them to do |
une personne
qui est trop disposée à faire ce que sb leur dit de faire |
uma pessoa que
está muito disposta a fazer o que o sb mais manda |
una persona que
está demasiado dispuesta a hacer lo que alguien más le dice que haga |
una persona che
è troppo disposta a fare ciò che gli altri gli dicono di fare |
ille qui negat
velle facere est facere sb |
ένα
άτομο που
είναι πολύ
πρόθυμο να
κάνει αυτό που
ο άλλος τους
λέει να κάνουν |
éna átomo pou eínai polý próthymo na kánei
aftó pou o állos tous léei na kánoun |
eine Person,
die zu bereit ist, das zu tun, was jdn ihnen sonst sagt |
شخص
مستعد
للغاية
للقيام بما
يطلبه منه
شخص آخر |
shkhis mustaeidun lilghayat lilqiam bima
yatlubuh minh shakhs akhar |
osoba, która
jest zbyt chętna do robienia tego, co komuś każe |
osoba, která je
příliš ochotná dělat to, co jim řekne jinak |
osoba, ktorá je
príliš ochotná robiť to, čo im povie iné sb |
osoba koja je
previše voljna učiniti ono što im sb drugo kaže da čine |
asmuo, kuris
per daug nori daryti tai, ką liepia dar daryti sb |
людина,
яка занадто
охоче
робить те, що sb
ще каже їм
робити |
lyudyna, yaka zanadto okhoche robytʹ
te, shcho sb shche kazhe yim robyty |
человек,
который
слишком
готов
делать то, что
им говорит
другой
человек |
chelovek, kotoryy slishkom gotov delat' to,
chto im govorit drugoy chelovek |
yīgè tài yuànyì zuò biérén gàosù biérén
qù zuò de rén |
une personne
qui est trop disposée à faire ce que sb leur dit de faire |
他のsbに指示されたことを実行する意思がある人 |
他 の sb に 指示 された こと を 実行 する 意思 が ある 人 |
た の sb に しじ された こと お じっこう する いし が ある ひと |
ta no sb ni shiji sareta koto o jikkō suru ishi ga aru hito |
|
|
|
|
31 |
|
Les gens qui sont
conformes |
Pessoas que são
compatíveis |
百依百顺的人 |
bǎi yī
bǎi shùn de rén |
People who are
compliant |
Les gens qui sont
conformes |
Pessoas que são
compatíveis |
Personas que cumplen |
Persone che sono
conformi |
Non ulla fides
populi |
Άτομα
που
συμμορφώνονται |
Átoma pou
symmorfónontai |
Menschen, die
konform sind |
الناس
الممتثلون |
alnaas almumtathilun |
Ludzie, którzy
są zgodni |
Lidé, kteří
jsou v souladu |
Ľudia, ktorí sú
v súlade |
Ljudi koji su
susretljivi |
Žmonės, kurie
laikosi noro |
Люди,
які
поступливі |
Lyudy, yaki
postuplyvi |
Люди,
которые
соответствуют |
Lyudi, kotoryye
sootvetstvuyut |
bǎi yī
bǎi shùn de rén |
Les gens qui sont
conformes |
準拠している人 |
準拠 している 人 |
じゅんきょ している ひと |
junkyo shiteiru hito |
|
|
|
|
32 |
|
pouf |
poof |
of |
of |
poof |
pouf |
poof |
poof |
puf |
poof |
poof |
poof |
Poof |
لوطي |
luti |
puf |
poof |
teploš |
fuj |
poza |
пуф |
puf |
гомосексуалист |
gomoseksualist |
of |
pouf |
困惑 |
困惑 |
こんわく |
konwaku |
|
|
|
|
33 |
|
exclamation |
exclamação |
感叹 |
gǎntàn |
exclamation |
exclamation |
exclamação |
exclamación |
esclamazione |
clamitans ' |
θαυμαστικό |
thavmastikó |
Ausruf |
تعجب |
taejab |
wykrzyknik |
vykřičník |
zvolanie |
usklik |
šauktukas |
вигук |
vyhuk |
восклицание |
vosklitsaniye |
gǎntàn |
exclamation |
感嘆 |
感嘆 |
かんたん |
kantan |
|
|
|
|
34 |
|
aussi |
também |
也 |
yě |
also |
aussi |
também |
tambien |
anche |
etiam |
επίσης |
epísis |
auch |
أيضا |
'aydaan |
także |
také |
tiež |
također |
taip pat |
також |
takozh |
также |
takzhe |
yě |
aussi |
また |
また |
また |
mata |
|
|
|
|
35 |
|
pouf |
poofter |
傻瓜 |
shǎguā |
poofter |
pouf |
poofter |
poofter |
poofter |
cinaede |
δείκτης |
deíktis |
Poofter |
صافرة |
safira |
poofter |
poofter |
poofter |
poofter |
poofteris |
poofter |
poofter |
гомосексуалист |
gomoseksualist |
shǎguā |
pouf |
ひどい |
ひどい |
ひどい |
hidoi |
|
|
|
|
36 |
|
tabou, argot |
tabu, gíria |
禁忌语,语 |
jìnjì yǔ,
yǔ |
taboo, slang |
tabou, argot |
tabu, gíria |
tabú, jerga |
tabù, gergo |
uiolare et frangere
morsu, funda iecit |
ταμπού,
αργκό |
tampoú, arnkó |
Tabu, Slang |
المحرمات
العامية |
almuharamat aleamia |
tabu, slang |
tabu, slang |
tabu, slang |
tabu, sleng |
tabu, slengas |
табу,
сленг |
tabu, slenh |
табу,
сленг |
tabu, sleng |
jìnjì yǔ,
yǔ |
tabou, argot |
タブー、スラング |
タブー 、 スラング |
タブー 、 スラング |
tabū , surangu |
|
|
|
|
37 |
|
un mot
offensant pour un homme homosexuel |
uma palavra
ofensiva para um homem homossexual |
同性恋男人的冒犯性词语 |
tóngxìngliàn nánrén de màofàn xìng cíyǔ |
an offensive
word for a homosexual man |
un mot
offensant pour un homme homosexuel |
uma palavra
ofensiva para um homem homossexual |
una palabra
ofensiva para un hombre homosexual |
una parola
offensiva per un uomo omosessuale |
ultro enim
sermo homosexuali necessitate hominem |
μια
προσβλητική
λέξη για έναν
ομοφυλόφιλο
άνδρα |
mia prosvlitikí léxi gia énan omofylófilo
ándra |
ein
beleidigendes Wort für einen homosexuellen Mann |
كلمة
مسيئة لرجل
مثلي الجنس |
klimat musiyat lirajul mithlii aljins |
obraźliwe
słowo dla homoseksualnego mężczyzny |
urážlivé slovo
pro homosexuální muže |
urážlivé slovo
pre homosexuálneho muža |
uvredljiva
riječ za homoseksualnog muškarca |
įžeidžiantis
žodis homoseksualiam vyrui |
образливе
слово для
гомосексуального
чоловіка |
obrazlyve slovo dlya homoseksualʹnoho
cholovika |
оскорбительное
слово для
гомосексуального
мужчины |
oskorbitel'noye slovo dlya gomoseksual'nogo
muzhchiny |
tóngxìngliàn nánrén de màofàn xìng cíyǔ |
un mot
offensant pour un homme homosexuel |
同性愛者を攻撃する言葉 |
同性愛者 を 攻撃 する 言葉 |
どうせいあいしゃ お こうげき する ことば |
dōseiaisha o kōgeki suru kotoba |
|
|
|
|
38 |
|
(Se référant aux
hommes gais) faux canard mandarin |
(Referindo-se a
homens gays) pato mandarim falso |
(指男同性恋者)假鸳鸯,鸡公对 |
(zhǐ nán
tóngxìngliàn zhě) jiǎ yuānyāng, jī gōng duì |
(Referring to gay
men) fake mandarin duck |
(Se référant aux
hommes gais) faux canard mandarin |
(Referindo-se a
homens gays) pato mandarim falso |
(Refiriéndose a los
hombres gay) pato mandarín falso |
(Riferendosi a
uomini gay) finta anatra mandarina |
(Quaere gay hominum)
falsum mandarin anatis, pullum ad publicum |
(Αναφερόμενοι
σε γκέι άντρες)
ψεύτικη πάπια
μανταρινιού |
(Anaferómenoi se
nkéi ántres) pséftiki pápia mantarinioú |
(Bezogen auf schwule
Männer) gefälschte Mandarinenente |
(بالإشارة
إلى الرجال
المثليين)
بطة الماندرين
وهمية |
(bal'iisharat 'iilaa
alrijal almthliiyn) butat almandirin wahmiatan |
(Odnosząc
się do gejów) fałszywa kaczka mandaryńska |
(S odkazem na
homosexuální muže) falešná kachna mandarinky |
(S odkazom na
homosexuálov) falošná mandarínska kačica |
(Upućivanje na
homoseksualce) lažna patka mandarina |
(Remdamasis
gėjais) netikra mandarinų antis |
(Мається
на увазі
геїв)
фальшива
мандаринова
качка |
(Mayetʹsya na
uvazi heyiv) falʹshyva mandarynova kachka |
(Ссылаясь
на геев)
фальшивая
мандаринка |
(Ssylayas' na geyev)
fal'shivaya mandarinka |
(zhǐ nán
tóngxìngliàn zhě) jiǎ yuānyāng, jī gōng duì |
(Se référant aux
hommes gais) faux canard mandarin |
(ゲイの男性を参照)偽のマンダリン |
( ゲイ の 男性 を 参照 ) 偽 の マン ダリン |
( ゲイ の だんせい お さんしょう ) にせ の マン ダリン |
( gei no dansei o sanshō ) nise no man darin |
|
|
|
|
39 |
|
Paroles offensantes
d'hommes gais |
Palavras ofensivas
de homens gays |
同性恋男人的冒犯性词汇 |
tóngxìngliàn nánrén
de màofàn xìng cíhuì |
Offensive words of
gay men |
Paroles offensantes
d'hommes gais |
Palavras ofensivas
de homens gays |
Palabras ofensivas
de hombres homosexuales |
Parole offensive di
uomini gay |
Verba gay homines
graveolentiam |
Προσβλητικά
λόγια
ομοφυλόφιλων
ανδρών |
Prosvlitiká lógia
omofylófilon andrón |
Beleidigende Worte
schwuler Männer |
الكلمات
المسيئة
للرجال
المثليين |
alkalimat almusiyat
lilrijal almathliayn |
Obraźliwe
słowa gejów |
Urážlivá slova
homosexuálů |
Urážlivé slová
homosexuálov |
Uvredljive
riječi gay muškaraca |
Įžeidžiantys
gėjų žodžiai |
Образливі
слова геїв |
Obrazlyvi slova
heyiv |
Оскорбительные
слова геев |
Oskorbitel'nyye
slova geyev |
tóngxìngliàn nánrén
de màofàn xìng cíhuì |
Paroles offensantes
d'hommes gais |
ゲイ男性の不快な言葉 |
ゲイ 男性 の 不快な 言葉 |
ゲイ だんせい の ふかいな ことば |
gei dansei no fukaina kotoba |
|
|
|
|
40 |
|
exclamation utilisée
pour parler de la disparition soudaine de qc |
exclamação usada
quando se fala em sth desaparecendo subitamente |
谈论某事突然消失时使用的感叹号 |
tánlùn mǒu shì
túrán xiāoshī shí shǐyòng de gǎntànhào |
exclamation used when
talking about sth disappearing suddenly |
exclamation utilisée
pour parler de la disparition soudaine de qc |
exclamação usada
quando se fala em sth desaparecendo subitamente |
exclamación utilizada
cuando se habla de algo que desaparece repentinamente |
esclamazione usata
quando si parla di sth che scompare improvvisamente |
Vox migrat ad
corruptionem, cum repente de Ynskt mál: |
θαυμαστικό
που
χρησιμοποιείται
όταν μιλάμε
για ξαφνική
εξαφάνιση |
thavmastikó pou
chrisimopoieítai ótan miláme gia xafnikí exafánisi |
Ausrufezeichen, wenn
über das plötzliche Verschwinden von etw gesprochen wird |
علامة
تعجب تستخدم
عند الحديث
عن اختفاء sth فجأة |
ealamat taejab
tustakhdam eind alhadith ean aikhtifa' sth faj'atan |
wykrzyknik
używany, gdy mówi się o nagle zniknięciu czegoś |
vykřičník,
když mluvíme o tom, že náhle zmizí |
výkričník
používaný pri náhlom zmiznutí sth |
uzvik koji se koristi
kada se govori o nečemu što iznenada nestaje |
šauktukas, naudojamas
kalbant apie tai, kad staiga dingsta |
вигук,
що
використовується,
коли
говорити про
що-небудь
зникає
раптово |
vyhuk, shcho
vykorystovuyetʹsya, koly hovoryty pro shcho-nebudʹ znykaye raptovo |
восклицательный
знак,
используемый
при внезапном
исчезновении |
vosklitsatel'nyy
znak, ispol'zuyemyy pri vnezapnom ischeznovenii |
tánlùn mǒu shì
túrán xiāoshī shí shǐyòng de gǎntànhào |
exclamation utilisée
pour parler de la disparition soudaine de qc |
突然消えるsthについて話すときに使用される感嘆符 |
突然 消える sth について 話す とき に 使用 される 感嘆 符 |
とつぜん きえる sth について はなす とき に しよう される かんたん ふ |
totsuzen kieru sth nitsuite hanasu toki ni shiyō sareru kantan fu |
|
|
|
|
41 |
|
(Décrivez la
disparition soudaine des choses) Avec un swish, un coup de couteau |
(Descreva o
desaparecimento repentino de coisas) Com um golpe, uma facada |
(描述事物突然消失)嗖的一声,刺溜一下 |
(miáoshù shìwù túrán xiāoshī)
sōu de yīshēng, cī liū yīxià |
(Describe the
sudden disappearance of things) With a swish, a stab |
(Décrivez la
disparition soudaine des choses) Avec un swish, un coup de couteau |
(Descreva o
desaparecimento repentino de coisas) Com um golpe, uma facada |
(Describa la
repentina desaparición de las cosas) Con un golpe, una puñalada |
(Descrivi
l'improvvisa scomparsa delle cose) Con un fruscio, una pugnalata |
(Quomodo haec
subito evanescet) spinam lapsum ejus per auras, |
(Περιγράψτε
την ξαφνική
εξαφάνιση των
πραγμάτων) Με
μια μαμά, μια
μαχαιριά |
(Perigrápste tin xafnikí exafánisi ton
pragmáton) Me mia mamá, mia machairiá |
(Beschreiben
Sie das plötzliche Verschwinden der Dinge) Mit einem Rausch, einem Stich |
(صف
الاختفاء
المفاجئ
للأشياء) مع
طعنة ، طعنة |
(sif alaikhtifa' almafaji lil'ashya') mae
tienat , taenatan |
(Opisz
nagłe zniknięcie rzeczy) Z zaskoczeniem, dźgnięciem |
(Popiš náhlý
zmizení věcí) |
(Popíšte náhle
zmiznutie vecí) |
(Opisuje
iznenadni nestanak stvari) S swish-om, malo |
(Apibūdinkite
staigų daiktų išnykimą) Su suknele, stab |
(Охарактеризуйте
раптове
зникнення
речей)
Швидко,
колюче |
(Okharakteryzuyte raptove znyknennya rechey)
Shvydko, kolyuche |
(Опишите
внезапное
исчезновение
вещей) С резким
ударом |
(Opishite vnezapnoye ischeznoveniye
veshchey) S rezkim udarom |
(miáoshù shìwù túrán xiāoshī)
sōu de yīshēng, cī liū yīxià |
(Décrivez la
disparition soudaine des choses) Avec un swish, un coup de couteau |
(物事の突然の消滅について説明してください) |
( 物事 の 突然 の 消滅 について 説明 してください ) |
( ものごと の とつぜん の しょうめつ について せつめい してください ) |
( monogoto no totsuzen no shōmetsu nitsuite setsumei shitekudasai ) |
|
|
|
|
42 |
|
Il a traversé et a
disparu. _? Poof! Comme ça |
Ele entrou e
desapareceu. _? Poof! |
他走过去,消失了。
_?像那样 |
tā zǒu
guòqù, xiāoshīle. _? Xiàng nàyàng |
He walked through,
and vanished. _? Poof! Like that |
Il a traversé et a
disparu. _? Poof! Comme ça |
Ele entrou e
desapareceu. _? Poof! |
Entró y desapareció.
_ ¡Puf! Así |
Attraversò e
scomparve. "Poof! Così |
Et in platea mediae
et deinde eadem turbata. _ Discere? Quae velut |
Περπάτησε,
και
εξαφανίστηκε |
Perpátise, kai
exafanístike |
Er ging durch und
verschwand. _? Poof! So. |
مشى
، واختفى. -
لوطي! هكذا |
mashaa , waikhtafaa.
- lwty! hkdha |
Przeszedł i
zniknął. Poof! Tak |
Prošel skrz a zmizel |
Prešiel a zmizol.
Poof! Takto |
Prošao je i nestao |
Jis ėjo pro
šalį ir dingo |
Він
пройшов і
зник. _? Пуф! |
Vin proyshov i znyk.
_? Puf! |
Он
прошел и
исчез. _? Пуф!
Вот так |
On proshel i ischez.
_? Puf! Vot tak |
tā zǒu
guòqù, xiāoshīle. _? Xiàng nàyàng |
Il a traversé et a
disparu. _? Poof! Comme ça |
彼は通りかかって、消えた。 |
彼 は 通りかかって 、 消えた 。 |
かれ わ とうりかかって 、 きえた 。 |
kare wa tōrikakatte , kieta . |
|
|
|
|
43 |
|
Il s'approcha puis
siffla - le fils suivant était parti |
Ele se aproximou e
depois chiou - o próximo filho se foi |
他走了过去,然后就嗖的-下子不见了 |
tā zǒule
guòqù, ránhòu jiù sōu de-xiàzi bùjiànle |
He walked over and
then whizzed-the next son was gone |
Il s'approcha puis
siffla - le fils suivant était parti |
Ele se aproximou e
depois chiou - o próximo filho se foi |
Se acercó y luego
silbó: el siguiente hijo ya no estaba. |
Si avvicinò e poi
sfrecciò: il figlio successivo se n'era andato |
Et transeuntes
Jordanem, ergo whiz - eruperunt periit |
Περπάτησε
και έπειτα
έκπληκτος - ο
επόμενος γιος είχε
φύγει |
Perpátise kai épeita
ékpliktos - o epómenos gios eíche fýgei |
Er ging hinüber und
zischte dann - der nächste Sohn war weg |
مشى
ثم أزيز - ذهب
الابن
التالي |
mashaa thuma 'aziz -
dhahab alaibn alttali |
Podszedł, a
potem świstał - następnego syna już nie było |
Přešel a pak
zaskočil - další syn byl pryč |
Prešiel a potom
vykríkol - ďalší syn bol preč |
Prišao je i zatim
zviždao - sljedećeg sina više nije bilo |
Jis perėjo, o
paskui nutilo - kito sūnaus nebebuvo |
Він
підійшов і
потім
свиснув -
наступного
сина вже не
було |
Vin pidiyshov i
potim svysnuv - nastupnoho syna vzhe ne bulo |
Он
подошел и
просвистел -
следующего
сына уже не
было |
On podoshel i
prosvistel - sleduyushchego syna uzhe ne bylo |
tā zǒule
guòqù, ránhòu jiù sōu de-xiàzi bùjiànle |
Il s'approcha puis
siffla - le fils suivant était parti |
彼は上に歩いて、それから小声で言った-次の息子はいなくなった |
彼 は 上 に 歩いて 、 それから 小声 で 言った -次 の 息子 は いなく なった |
かれ わ うえ に あるいて 、 それから こごえ で いった じ の むすこ わ いなく なった |
kare wa ue ni aruite , sorekara kogoe de itta ji no musuko wa inaku natta |
|
|
|
|
44 |
|
caca |
pooh |
呸 |
pēi |
pooh |
caca |
pooh |
pooh |
puah |
ille Pu |
ποο |
poo |
pooh |
بو |
bu |
puchatek |
Pú |
pooh |
Pooh |
pūkas |
пух |
pukh |
тьфу |
t'fu |
pēi |
caca |
プー |
プー |
ぷう |
pū |
|
|
|
|
45 |
|
exclamation |
exclamação |
感叹 |
gǎntàn |
exclamation |
exclamation |
exclamação |
exclamación |
esclamazione |
clamitans ' |
θαυμαστικό |
thavmastikó |
Ausruf |
تعجب |
taejab |
wykrzyknik |
vykřičník |
zvolanie |
usklik |
šauktukas |
вигук |
vyhuk |
восклицание |
vosklitsaniye |
gǎntàn |
exclamation |
感嘆 |
感嘆 |
かんたん |
kantan |
|
|
|
|
46 |
|
utilisé pour
exprimer le dégoût d'une mauvaise odeur |
usado para
expressar nojo com um cheiro ruim |
过去曾闻到难闻的气味 |
guòqù céng wén dào nán wén de qìwèi |
used to express
disgust at a bad smell |
utilisé pour
exprimer le dégoût d'une mauvaise odeur |
usado para
expressar nojo com um cheiro ruim |
solía expresar
disgusto por un mal olor |
esprimeva
disgusto per un cattivo odore |
exprimunt odor
malus ad fastidium |
Συνήθιζε
να εκφράζει
αηδία σε μια
άσχημη μυρωδιά |
Syníthize na ekfrázei aidía se mia áschimi
myrodiá |
verwendet, um
Ekel über einen schlechten Geruch auszudrücken |
تستخدم
للتعبير عن
الاشمئزاز
من رائحة كريهة |
tstakhdim liltaebir ean alaishmizaz min
rayihat kariha |
używane do
wyrażania obrzydzenia nieprzyjemnym zapachem |
zvyklý
vyjadřovat znechucení špatným zápachem |
zvyknutý
vyjadrovať znechutenie zlým zápachom |
koristi se za
izražavanje gađenja na loš miris |
naudojamas
išreikšti pasibjaurėjimą dėl blogo kvapo |
використовується
для
вираження
огиди при
поганому
запаху |
vykorystovuyetʹsya dlya vyrazhennya
ohydy pry pohanomu zapakhu |
раньше
выражал
отвращение
к
неприятному
запаху |
ran'she vyrazhal otvrashcheniye k
nepriyatnomu zapakhu |
guòqù céng wén dào nán wén de qìwèi |
utilisé pour
exprimer le dégoût d'une mauvaise odeur |
悪臭で嫌悪感を表すために使用されます |
悪臭 で 嫌悪感 を 表す ため に 使用 されます |
あくしゅう で けのかん お あらわす ため に しよう されます |
akushū de kenokan o arawasu tame ni shiyō saremasu |
|
|
|
|
47 |
|
(Indiquant le dégoût
de l'odeur) Poof, ooh |
(Indicando nojo com
odor) Poof, ooh |
(表示对臭气的厌恶)噗,呸 |
(biǎoshì duì
chòu qì de yànwù) pū, pēi |
(Indicating disgust
with odor) Poof, ooh |
(Indiquant le dégoût
de l'odeur) Poof, ooh |
(Indicando nojo com
odor) Poof, ooh |
(Indicando disgusto
con el olor) Poof, ooh |
(Indicando disgusto
con l'odore) Poof, ooh |
(Nam odium odor)
pop: Nupta |
(Ένδειξη
αηδίας με
μυρωδιά) Πουφ,
ωχ |
(Éndeixi aidías me
myrodiá) Pouf, och |
(Zeigt Ekel vor
Geruch an) Poof, ooh |
(تشير
إلى
الاشمئزاز
بالرائحة)
لوطي ، أوه |
(tshir 'iilaa
alaishmizaz balrayh) liwatay , 'uwh |
(Wskazuje
obrzydliwość zapachem) Puf, och |
(Naznačuje
znechucení zápachem) Poof, ooh |
(Naznačuje
znechutenie zápachom) Poof, ooh |
(Ukazuje na
odvratnost s mirisom) Poof, ooh |
(Nurodantis
pasibjaurėjimą kvapu) Poetas, oi |
(Вказує
на огиду із
запахом) Пуф,
ох |
(Vkazuye na ohydu iz
zapakhom) Puf, okh |
(Показывая
отвращение
к запаху) Пуф,
ооо |
(Pokazyvaya
otvrashcheniye k zapakhu) Puf, ooo |
(biǎoshì duì
chòu qì de yànwù) pū, pēi |
(Indiquant le dégoût
de l'odeur) Poof, ooh |
(嫌なにおいがすることを示す) |
( 嫌な におい が する こと を 示す ) |
( いやな におい が する こと お しめす ) |
( iyana nioi ga suru koto o shimesu ) |
|
|
|
|
48 |
|
Ça pue! |
Cheira mal! |
太臭了!呸/ |
tài chòule! Pēi/ |
It stinks! Pooh / |
Ça pue! |
Cheira mal! |
¡Apesta! Pooh / |
Puzza! Pooh / |
Putidus est! Ille Pu
/ |
Βρωμάει!
Pooh / |
Vromáei! Pooh / |
Es stinkt! Pooh / |
ينتن!
بوه / |
yntn! buh / |
Śmierdzi!
Puchatek / |
Páchne to! |
Páchne to! |
Smrdi! |
Pūkuotukas / |
Смердить!
Пух / |
Smerdytʹ! Pukh / |
Воняет!
Пух / |
Vonyayet! Pukh / |
tài chòule! Pēi/ |
Ça pue! |
臭い!プーさん/ |
臭い ! プー さん / |
におい ! ぷう さん / |
nioi ! pū san / |
|
|
|
|
49 |
|
Pue! Pouf! |
Fede! Poof! |
好臭!噗! |
hǎo chòu!
Pū! |
Stinks! puff! |
Pue! Pouf! |
Fede! Poof! |
Apesta! Poof! |
Puzza! Puf! |
Foetet? Discere? |
Βρωμάει!
Πουφ! |
Vromáei! Pouf! |
Stinkt! Poof! |
ينتن!
لوطي! |
yntn! lwty! |
Śmierdzi! Puf! |
Smrdí! Poof! |
Smrdí! Teploš! |
Smrdi! Fuj! |
Stinksai! Bukas! |
Смердить!
Пуф! |
Smerdytʹ! Puf! |
Воняет!
Пуф! |
Vonyayet! Puf! |
hǎo chòu!
Pū! |
Pue! Pouf! |
悪臭を放つ!ひどい! |
悪臭 を 放つ ! ひどい ! |
あくしゅう お はなつ ! ひどい ! |
akushū o hanatsu ! hidoi ! |
|
|
|
|
50 |
|
avait l'habitude de
dire que vous pensez que l'idée, la suggestion, etc. de sb n'est pas très
bonne ou que vous ne croyez pas ce que sb a dit |
Costumava dizer que
você acha que a ideia, sugestão etc. da SB não é muito boa ou que não
acredita no que a SB disse |
曾经说过您认为某人的想法,建议等不是很好,或者您不相信某人的话 |
Céngjīng
shuōguò nín rènwéi mǒu rén de xiǎngfǎ, jiànyì děng
bùshì hěn hǎo, huòzhě nín bù xiāngxìn mǒu rén dehuà |
used to say that you
think sb ’s idea, suggestion, etc. is not very good or that you do not
believe what sb has said |
avait l'habitude de
dire que vous pensez que l'idée, la suggestion, etc. de sb n'est pas très
bonne ou que vous ne croyez pas ce que sb a dit |
Costumava dizer que
você acha que a ideia, sugestão etc. da SB não é muito boa ou que não
acredita no que a SB disse |
solía decir que crees
que la idea, sugerencia, etc. de sb no es muy buena o que no crees lo que ha
dicho sb |
solevo dire che pensi
che l'idea, il suggerimento, ecc. di sb non siano molto buoni o che non credi
a ciò che ha detto sb |
quod si putas est ad
ideam, ut suggesserant, etc., non est valde bonum, aut quid si dico, non
creditis dixit |
συνήθιζαν
να λένε ότι
πιστεύεις ότι
η ιδέα, η πρόταση
κ.λπ. δεν είναι
πολύ καλή ή ότι
δεν πιστεύεις
τι έχει πει το sb |
syníthizan na léne
óti pistéveis óti i idéa, i prótasi k.lp. den eínai polý kalí í óti den
pistéveis ti échei pei to sb |
pflegte zu sagen,
dass Sie denken, dass die Idee, der Vorschlag usw. von jdn nicht sehr gut ist
oder dass Sie nicht glauben, was jdn gesagt hat |
اعتدت
أن تقول أنك
تعتقد أن
فكرة sb
واقتراحها ،
وما إلى ذلك
ليست جيدة
جدًا أو أنك
لا تصدق ما
قاله sb |
aietadat 'an taqul
'anak taetaqid 'ana fikrat sb waiqtirahaha , wama 'iilaa dhlk laysat
jayidatan jdana 'aw 'anak la tasadaq ma qalah sb |
zwykł
mawiać, że uważasz, że pomysł, sugestia kogoś
innego nie jest zbyt dobra lub że nie wierzysz w to, co ktoś
powiedział |
říkali, že si
myslíte, že nápad, návrh, atd. sb není příliš dobrý nebo že
nevěříte tomu, co sb řekl |
Hovorí sa, že si
myslíte, že sb nápad, návrh atď. nie je príliš dobrý alebo že neveríte
tomu, čo sb povedal |
obično se
govorilo da mislite da ideja, prijedlog, itd. nije baš dobra ili da ne
vjerujete u ono što je sb rekao |
sakydavo, kad,
jūsų manymu, sb idėja, pasiūlymas ir pan. nėra labai
geri arba netiki tuo, ką sakė sb |
звикли
говорити, що
ви думаєте,
що ідея, пропозиція
і т.п. не дуже
хороша або
що ви не вірите
в те, що
сказав sb |
zvykly hovoryty,
shcho vy dumayete, shcho ideya, propozytsiya i t.p. ne duzhe khorosha abo
shcho vy ne viryte v te, shcho skazav sb |
Раньше
говорили,
что вы
думаете,
идея, предложение
и т. д. не очень
хорошо, или
что вы не верите
в то, что
сказал sb |
Ran'she govorili,
chto vy dumayete, ideya, predlozheniye i t. d. ne ochen' khorosho, ili chto
vy ne verite v to, chto skazal sb |
Céngjīng
shuōguò nín rènwéi mǒu rén de xiǎngfǎ, jiànyì děng
bùshì hěn hǎo, huòzhě nín bù xiāngxìn mǒu rén dehuà |
avait l'habitude de
dire que vous pensez que l'idée, la suggestion, etc. de sb n'est pas très
bonne ou que vous ne croyez pas ce que sb a dit |
以前は、sbのアイデアや提案などはあまり良くないと思っている、またはsbの発言を信じていないと言っていました |
以前 は 、 sb の アイデア や 提案 など は あまり 良くない と 思っている 、 または sb の 発言 を 信じていない と 言っていました |
いぜん わ 、 sb の アイデア や ていあん など わ あまり よくない と おもっている 、 または sb の はつげん お しんじていない と いっていました |
izen wa , sb no aidea ya teian nado wa amari yokunai to omotteiru , mataha sb no hatsugen o shinjiteinai to itteimashita |
|
|
|
|
51 |
|
(Indiquant le dédain
ou l'incrédulité dans les opinions des autres, etc.) Oui, allez |
(Indicando desdém ou
descrença nas opiniões dos outros, etc.) Sim, vamos lá |
(表示对别人的意见等不屑一顾或不相信)嘁,得了吧 |
(biǎoshì duì
biérén de yìjiàn děng bùxiè yī gù huò bù xiāngxìn) qī,
déliǎo ba |
(Indicating disdain
or disbelief in the opinions of others, etc.) |
(Indiquant le dédain
ou l'incrédulité dans les opinions des autres, etc.) Oui, allez |
(Indicando desdém ou
descrença nas opiniões dos outros, etc.) Sim, vamos lá |
(Indicando desdén o
incredulidad en las opiniones de otros, etc.) |
(Indicare disprezzo
o incredulità nelle opinioni degli altri, ecc.) Sì, dai |
(Nam contemptus
aliorum sententiis, etc., et non creditis) sibilus aurae tenuis: venit |
(Υποδεικνύοντας
περιφρόνηση ή
δυσπιστία
στις απόψεις
άλλων, κ.λπ.) Ναι,
έλα |
(Ypodeiknýontas
perifrónisi í dyspistía stis apópseis állon, k.lp.) Nai, éla |
(Hinweis auf
Verachtung oder Unglauben an die Meinungen anderer usw.) Ja, komm schon |
(دلالة
على
الازدراء أو
الكفر في
آراء الآخرين
، إلخ.) نعم ،
هيا |
(dlalt ealaa
alazdra' 'aw alkufr fi ara' alakharin , 'iilkh.) nem , hayaa |
(Oznaczanie pogardy
lub niedowierzania w opiniach innych itp.) |
(Označování
opovržení nebo nedůvěry v názory ostatních atd.) |
(Naznačuje
opovrhnutie alebo nedôveru v názory ostatných atď.) |
(Ukazivanje na
prezir ili nevjericu u mišljenja drugih, itd.) |
(Nurodydamas
panieką ar netikėjimą kitų nuomonėmis ir pan.) Taip,
eik |
(Вказуючи
на зневагу
чи зневіру в
думках інших
тощо) Так,
давай |
(Vkazuyuchy na
znevahu chy zneviru v dumkakh inshykh toshcho) Tak, davay |
(Указывает
на
презрение
или неверие
в мнение
других и т. Д.) |
(Ukazyvayet na
prezreniye ili neveriye v mneniye drugikh i t. D.) |
(biǎoshì duì
biérén de yìjiàn děng bùxiè yī gù huò bù xiāngxìn) qī,
déliǎo ba |
(Indiquant le dédain
ou l'incrédulité dans les opinions des autres, etc.) Oui, allez |
(軽蔑や他人の意見の不信などを示す)ええ、さあ |
( 軽蔑 や 他人 の 意見 の 不信 など を 示す ) ええ 、 さあ |
( けいべつ や たにん の いけん の ふしん など お しめす ) ええ 、 さあ |
( keibetsu ya tanin no iken no fushin nado o shimesu ) ē , sā |
|
|
|
|
52 |
|
Je pourrais perdre
mon travail pour ça. Oh, caca, personne ne s'en souciera |
Eu posso perder meu
emprego por isso Oh, Deus, ninguém vai se importar |
我可能会因此而失业。哦,哦,没人会在意 |
wǒ kěnéng
huì yīncǐ ér shīyè. Ó, ó, méi rén huì zàiyì |
I might lose my job
for this. Oh, pooh, nobody will care |
Je pourrais perdre
mon travail pour ça. Oh, caca, personne ne s'en souciera |
Eu posso perder meu
emprego por isso Oh, Deus, ninguém vai se importar |
Podría perder mi
trabajo por esto Oh, vaya, a nadie le importará |
Potrei perdere il
lavoro per questo. Oh, ciao, a nessuno importa |
Timui ne morerer
propter hoc officium. O Christophorus Robinus autem neminem curat |
Μπορεί
να χάσω τη
δουλειά μου
για αυτό. Ω, pooh,
κανείς δεν θα
με νοιάζει |
Boreí na cháso ti
douleiá mou gia aftó. O, pooh, kaneís den tha me noiázei |
Ich könnte meinen Job
dafür verlieren. Oh, puh, niemand wird sich darum kümmern |
قد
أفقد وظيفتي
لهذا ، أوه ،
لن يهتم أحد |
qad 'afqad wazyfty
lhdha , awh , ln yahtam 'ahad |
Mogę za to
stracić pracę. Och, Puchatku, nikogo to nie obchodzi |
Mohl bych za to
přijít o svou práci |
Mohol by som kvôli
tomu prísť o prácu |
Mogu izgubiti posao
zbog ovoga. Oh, pooh, nikog neće biti briga |
Aš galiu dėl to
prarasti darbą.O, pone, niekam nerūpės |
Я
можу
втратити
роботу з
цього
приводу |
YA mozhu vtratyty
robotu z tsʹoho pryvodu |
Я
мог бы
потерять
свою работу
из-за этого. |
YA mog by poteryat'
svoyu rabotu iz-za etogo. |
wǒ kěnéng
huì yīncǐ ér shīyè. Ó, ó, méi rén huì zàiyì |
Je pourrais perdre
mon travail pour ça. Oh, caca, personne ne s'en souciera |
私はこれのために私の仕事を失うかもしれません。 |
私 は これ の ため に 私 の 仕事 を 失う かも しれません 。 |
わたし わ これ の ため に わたし の しごと お うしなう かも しれません 。 |
watashi wa kore no tame ni watashi no shigoto o ushinau kamo shiremasen . |
|
|
|
|
53 |
|
Je pourrais perdre
mon travail maintenant |
Eu posso perder meu
emprego agora |
这下子我可能会丢饭碗了 |
zhè xiàzi wǒ
kěnéng huì diū fànwǎnle |
I might lose my job
now |
Je pourrais perdre
mon travail maintenant |
Eu posso perder meu
emprego agora |
Podría perder mi
trabajo ahora |
Potrei perdere il
lavoro ora |
Opus ingrueret
amittam |
Ίσως
χάσω τη
δουλειά μου
τώρα |
Ísos cháso ti
douleiá mou tóra |
Ich könnte jetzt
meinen Job verlieren |
قد
أفقد وظيفتي
الآن |
qad 'afqad wazifati
alan |
Mogę teraz
stracić pracę |
Teď můžu
přijít o práci |
Teraz by som mohol
prísť o prácu |
Sada bih možda
izgubio posao |
Dabar galiu netekti
darbo |
Я
можу зараз
втратити
роботу |
YA mozhu zaraz
vtratyty robotu |
Я
могу
потерять
свою работу
сейчас |
YA mogu poteryat'
svoyu rabotu seychas |
zhè xiàzi wǒ
kěnéng huì diū fànwǎnle |
Je pourrais perdre
mon travail maintenant |
今仕事を失うかもしれない |
今 仕事 を 失う かも しれない |
こん しごと お うしなう かも しれない |
kon shigoto o ushinau kamo shirenai |
|
|
|
|
54 |
|
Ouais, allez! Qui
s'en souciera, s'inquiète! |
Sim, vamos lá! Quem
vai se importar, se importa! |
嘁,得了吧!谁会在,乎! |
qī, déliǎo
ba! Shéi huì zài, hū! |
Yeah, come on! Who
will care, care! |
Ouais, allez! Qui
s'en souciera, s'inquiète! |
Sim, vamos lá! Quem
vai se importar, se importa! |
Si, vamos! ¡A quién
le importará, le importará! |
Sì, dai! A chi
importa, importa! |
Aurae age! Quae in
paene! |
Ναι,
έλα! Ποιος θα
φροντίσει,
φροντίδα! |
Nai, éla! Poios tha
frontísei, frontída! |
Ja, komm schon! Wen
kümmert es, kümmert sich! |
نعم
، هيا! من
سيهتم ، يهتم! |
nem , hia! min
sayahtam , yhtm! |
Tak, daj spokój!
Kogo to obchodzi, obchodzi! |
Jo, no tak! Kdo se
bude starat! |
Áno, no tak! Kto sa
bude starať! |
Da, hajde! Koga
će briga, briga! |
Taip, eik! Kas
prižiūrės, prižiūrės! |
Ага,
давай! Хто
піклується,
піклується! |
Aha, davay! Khto
pikluyetʹsya, pikluyetʹsya! |
Да,
давай! Кто
будет
заботиться,
заботиться! |
Da, davay! Kto budet
zabotit'sya, zabotit'sya! |
qī, déliǎo
ba! Shéi huì zài, hū! |
Ouais, allez! Qui
s'en souciera, s'inquiète! |
うん、さあ!誰が気にする、気にする! |
うん 、 さあ ! 誰 が 気 に する 、 気 に する ! |
うん 、 さあ ! だれ が き に する 、 き に する ! |
un , sā ! dare ga ki ni suru , ki ni suru ! |
|
|
|
|
55 |
|
caca |
cocô |
便便 |
Piánpián |
poo |
caca |
cocô |
caca |
poo |
poo |
poo |
poo |
poo |
براز |
biraz |
kupa |
hovno |
poo |
poo |
kaukas |
poo |
poo |
пу |
pu |
Piánpián |
caca |
うんち |
うん ち |
うん ち |
un chi |
|
|
|
|
56 |
|
caca |
pooh |
呸 |
pēi |
pooh |
caca |
pooh |
pooh |
puah |
ille Pu |
ποο |
poo |
pooh |
بو |
bu |
puchatek |
Pú |
pooh |
Pooh |
pūkas |
пух |
pukh |
тьфу |
t'fu |
pēi |
caca |
プー |
プー |
ぷう |
pū |
|
|
|
|
57 |
|
caca |
pooh |
呸 |
pēi |
pooh |
caca |
pooh |
pooh |
puah |
ille Pu |
ποο |
poo |
pooh |
بو |
bu |
puchatek |
Pú |
pooh |
Pooh |
pūkas |
пух |
pukh |
тьфу |
t'fu |
pēi |
caca |
プー |
プー |
ぷう |
pū |
|
|
|
|
58 |
|
informel |
informal |
非正式的 |
fēi zhèngshì de |
informal |
informel |
informal |
informal |
informale |
informal |
ανεπίσημη |
anepísimi |
informell |
غير
رسمي |
ghyr rasmiin |
nieformalne |
neformální |
neformálne |
neformalan |
neformalus |
неофіційний |
neofitsiynyy |
неформальная |
neformal'naya |
fēi zhèngshì de |
informel |
非公式 |
非公式 |
ひこうしき |
hikōshiki |
|
|
|
|
59 |
|
dire qu'une
suggestion, une idée, etc. n'est pas vraie ou ne mérite pas qu'on y
réfléchisse |
dizer que uma
sugestão, uma idéia etc. não é verdadeira ou não vale a pena pensar em |
表示建议,构想等不正确或不值得考虑 |
biǎoshì jiànyì, gòuxiǎng děng
bù zhèngquè huò bù zhídé kǎolǜ |
to say that a
sugges¸tion, an idea, etc. is not true or not worth thinking about |
dire qu'une
suggestion, une idée, etc. n'est pas vraie ou ne mérite pas qu'on y
réfléchisse |
dizer que uma
sugestão, uma idéia etc. não é verdadeira ou não vale a pena pensar em |
decir que una
sugerencia, una idea, etc. no es cierta o no vale la pena pensar |
dire che una
proposta, un'idea, ecc. non è vera o non vale la pena pensarci |
ut quod a
suggestion: ideam, etc., non est verum aut non valet cogitandi de |
να
πούμε ότι μια
πρόταση, μια
ιδέα κ.λπ. δεν
είναι αλήθεια
ή δεν αξίζει να
σκεφτούμε |
na poúme óti mia prótasi, mia idéa k.lp. den
eínai alítheia í den axízei na skeftoúme |
zu sagen, dass
ein Vorschlag, eine Idee usw. nicht wahr ist oder es nicht wert ist, darüber
nachzudenken |
أن
نقول أن
الإقتراحات
أو الأفكار
وما إلى ذلك
ليست صحيحة
أو لا تستحق
التفكير
فيها |
an naqul 'ana al'iiqtirahat 'aw al'afkar
wama 'iilaa dhlk laysat sahihatan 'aw la tastahiqu altafkir fiha |
powiedzieć,
że sugestia, pomysł itp. nie jest prawdą lub nie warto o niej
myśleć |
říci, že
doporučení, nápad atd. není pravda nebo nestojí za to přemýšlet |
povedať,
že návrh, nápad, atď. nie je pravdivý alebo nestojí za to
premýšľať |
reći da
prijedlog, ideja itd. nije istinit ili ne vrijedi razmišljati |
pasakyti, kad
pasiūlymas, idėja ir pan. netiesa arba apie kuriuos neverta galvoti |
сказати,
що
пропозиція,
ідея тощо не
відповідають
дійсності
або не варто
думати про них |
skazaty, shcho propozytsiya, ideya toshcho
ne vidpovidayutʹ diysnosti abo ne varto dumaty pro nykh |
говорить,
что
предложение,
идея и т. д. не
соответствуют
действительности
или о них не
стоит
думать |
govorit', chto predlozheniye, ideya i t. d.
ne sootvetstvuyut deystvitel'nosti ili o nikh ne stoit dumat' |
biǎoshì jiànyì, gòuxiǎng děng
bù zhèngquè huò bù zhídé kǎolǜ |
dire qu'une
suggestion, une idée, etc. n'est pas vraie ou ne mérite pas qu'on y
réfléchisse |
提案、アイデアなどは真実ではない、または考える価値がないと言う |
提案 、 アイデア など は 真実 で は ない 、 または 考える 価値 が ない と 言う |
ていあん 、 アイデア など わ しんじつ で わ ない 、 または かんがえる かち が ない と いう |
teian , aidea nado wa shinjitsu de wa nai , mataha kangaeru kachi ga nai to iu |
|
|
|
|
60 |
|
Dites ... faux;
dédain (ou moqueur) |
Diga ... falso,
desdém (ou escárnio) em ... |
说...不真实;对...不屑一顾(或嗤之以鼻) |
shuō... Bù
zhēnshí; duì... Bùxiè yī gù (huò chīzhīyǐbí) |
Say ... untrue;
disdain (or sneer) at ... |
Dites ... faux;
dédain (ou moqueur) |
Diga ... falso,
desdém (ou escárnio) em ... |
Diga ... falso;
desdén (o se burlan) de ... |
Di '... falso;
disprezzo (o sogghigno) a ... |
... ut cognoscamus
verum non est; dismissive ... (vel exsuflastis) |
Πείτε
... αναληθές,
περιφρόνηση (ή
χλευασμός) στο
... |
Peíte ... analithés,
perifrónisi (í chlevasmós) sto ... |
Sagen Sie ...
unwahr, verachten (oder höhnen) ... |
قل
... غير صحيح ؛
ازدراء (أو
سخرية) في ... |
qul ... ghyr sahih ;
azdira' (aw sakharia) fi ... |
Powiedz ...
nieprawda; pogarda (lub szyderstwo) w ... |
Řekni ...
nepravdivé; pohrdání ... |
Povedz ...
nepravdivé; pohŕdanie (alebo úškľabok) pri ... |
Recite ... neistina;
prezir (ili podsmijeh) na ... |
Sakyk ... netiesa;
panieka (arba paniekink) ... |
Скажіть
... неправда;
зневага (або
насмішка) |
Skazhitʹ ...
nepravda; znevaha (abo nasmishka) |
Скажи
... неправда,
презрение
(или
насмешка) на ... |
Skazhi ... nepravda,
prezreniye (ili nasmeshka) na ... |
shuō... Bù
zhēnshí; duì... Bùxiè yī gù (huò chīzhīyǐbí) |
Dites ... faux;
dédain (ou moqueur) |
言って...真実ではない;軽蔑(または侮辱) |
言って ... 真実 で は ない ; 軽蔑 ( または 侮辱 ) |
いって 。。。 しんじつ で わ ない ; けいべつ ( または ぶじょく ) |
itte ... shinjitsu de wa nai ; keibetsu ( mataha bujoku ) |
|
|
|
|
61 |
|
Piscine |
Piscina |
泳池 |
yǒngchí |
Pool |
Piscine |
Piscina |
Piscina |
piscina |
stagnum |
Πισίνα |
Pisína |
Pool |
تجمع |
tajmae |
Pool |
Pool |
bazén |
bazen |
Baseinas |
Басейн |
Baseyn |
бассейн |
basseyn |
yǒngchí |
Piscine |
プール |
プール |
プール |
pūru |
|
|
|
|
62 |
|
pour la baignade |
para nadar |
游泳 |
yóuyǒng |
for swimming |
pour la baignade |
para nadar |
para nadar |
per nuotare |
quia natandi |
για
κολύμπι |
gia kolýmpi |
zum schwimmen |
للسباحة |
lilsibaha |
do pływania |
na plavání |
na plávanie |
za plivanje |
plaukimui |
для
плавання |
dlya plavannya |
для
плавания |
dlya plavaniya |
yóuyǒng |
pour la baignade |
水泳用 |
水泳用 |
すいえいよう |
suieiyō |
|
|
|
|
63 |
|
Natation |
Natação |
游泳 |
yóuyǒng |
Swim |
Natation |
Natação |
Natación |
nuotata |
natare |
Κολύμπι |
Kolýmpi |
Schwimmen |
السباحة |
alsabbaha |
Pływanie |
Plavání |
plávanie |
plivati |
Plaukimas |
Плавання |
Plavannya |
плавать |
plavat' |
yóuyǒng |
Natation |
水泳 |
水泳 |
すいえい |
suiei |
|
|
|
|
64 |
|
piscine |
piscina |
游泳池 |
yóuyǒngchí |
swimming pool |
piscine |
piscina |
piscina |
piscina |
lacus |
πισίνα |
pisína |
Schwimmbad |
حمام
سباحة |
hamam sibaha |
basen |
bazén |
plavecký bazén |
bazen |
baseinas |
басейн |
baseyn |
плавательный
бассейн |
plavatel'nyy basseyn |
yóuyǒngchí |
piscine |
スイミングプール |
スイミング プール |
スイミング プール |
suimingu pūru |
|
|
|
|
65 |
|
L'hôtel dispose-t-il
d'une piscine? |
O hotel possui
piscina? |
旅馆有游泳池吗? |
lǚguǎn
yǒu yóuyǒngchí ma? |
Does the hotel have a
pool? |
L'hôtel dispose-t-il
d'une piscine? |
O hotel possui
piscina? |
¿El hotel tiene
piscina? |
L'hotel ha una
piscina? |
In deversorium
piscinam non habent? |
Το
ξενοδοχείο
διαθέτει
πισίνα; |
To xenodocheío
diathétei pisína? |
Hat das Hotel einen
Pool? |
هل
يوجد في
الفندق
مسبح؟ |
hal yujad fi alfunduq
msbh? |
Czy hotel ma basen? |
Má hotel bazén? |
Má hotel bazén? |
Ima li hotel bazen? |
Ar viešbutyje yra
baseinas? |
У
готелі є
басейн? |
U hoteli ye baseyn? |
В
отеле есть
бассейн? |
V otele yest'
basseyn? |
lǚguǎn
yǒu yóuyǒngchí ma? |
L'hôtel dispose-t-il
d'une piscine? |
ホテルにプールはありますか? |
ホテル に プール は あります か ? |
ホテル に プール わ あります か ? |
hoteru ni pūru wa arimasu ka ? |
|
|
|
|
66 |
|
Cet hôtel
dispose-t-il d'une piscine? |
Este hotel possui
piscina? |
这家旅馆有没有游泳池? |
Zhè jiā
lǚguǎn yǒu méiyǒu yóuyǒngchí? |
Does this hotel have
a swimming pool? |
Cet hôtel
dispose-t-il d'une piscine? |
Este hotel possui
piscina? |
¿Este hotel tiene
una piscina? |
Questo hotel ha una
piscina? |
In deversorium habet
lacus? |
Αυτό
το ξενοδοχείο
διαθέτει
πισίνα; |
Aftó to xenodocheío
diathétei pisína? |
Hat dieses Hotel
einen Swimmingpool? |
هل
يوجد في هذا
الفندق حمام
سباحة؟ |
hal yujad fi hadha
alfunduq hamam sabaha? |
Czy ten hotel ma
basen? |
Má tento hotel
bazén? |
Má tento hotel
bazén? |
Ima li ovaj hotel
bazen? |
Ar šiame viešbutyje
yra baseinas? |
Чи
є в цьому
готелі
басейн? |
Chy ye v tsʹomu
hoteli baseyn? |
В
этом отеле
есть
бассейн? |
V etom otele yest'
basseyn? |
Zhè jiā
lǚguǎn yǒu méiyǒu yóuyǒngchí? |
Cet hôtel
dispose-t-il d'une piscine? |
このホテルにはプールがありますか? |
この ホテル に は プール が あります か ? |
この ホテル に わ プール が あります か ? |
kono hoteru ni wa pūru ga arimasu ka ? |
|
|
|
|
67 |
|
détente au bord de la
piscine |
relaxante à beira da
piscina |
在游泳池旁放松 |
Zài yóuyǒngchí
páng fàngsōng |
relaxing by the pool |
détente au bord de la
piscine |
relaxante à beira da
piscina |
relajarse en la
piscina |
rilassante a bordo
piscina |
remit iuxta piscinam |
χαλαρώνοντας
δίπλα στην
πισίνα |
chalarónontas dípla
stin pisína |
Entspannen am Pool |
الاسترخاء
بجوار حمام
السباحة |
alaistirkha' bijiwar
hamam alsabbaha |
relaks przy basenie |
relaxaci u bazénu |
relax pri bazéne |
opuštanje uz bazen |
atsipalaiduoti prie
baseino |
відпочиваючи
біля
басейну |
vidpochyvayuchy bilya
baseynu |
отдыхая
у бассейна |
otdykhaya u basseyna |
Zài yóuyǒngchí
páng fàngsōng |
détente au bord de la
piscine |
プールサイドでリラックス |
プール サイド で リラックス |
プール サイド で リラックス |
pūru saido de rirakkusu |
|
|
|
|
68 |
|
Se reposer au bord
de la piscine |
Descansando à beira
da piscina |
在游泳池边休息 |
zài yóuyǒngchí
biān xiūxí |
Resting by the pool |
Se reposer au bord
de la piscine |
Descansando à beira
da piscina |
Descansando en la
piscina |
Riposo a bordo
piscina |
Lascivitis in
stagnum |
Αναπαύεται
δίπλα στην
πισίνα |
Anapávetai dípla
stin pisína |
Am Pool ausruhen |
يستريح
بجوار حمام
السباحة |
yastarih bijawar
hamam alsabbaha |
Odpoczywać przy
basenie |
Odpočívá u
bazénu |
Odpočívaj pri
bazéne |
Odmor uz bazen |
Poilsis prie baseino |
Відпочинок
біля
басейну |
Vidpochynok bilya
baseynu |
Отдыхая
у бассейна |
Otdykhaya u basseyna |
zài yóuyǒngchí
biān xiūxí |
Se reposer au bord
de la piscine |
プールサイドで休憩 |
プール サイド で 休憩 |
プール サイド で きゅうけい |
pūru saido de kyūkei |
|
|
|
|
69 |
|
voir aussi |
veja também |
也可以看看 |
yě
kěyǐ kàn kàn |
see also |
voir aussi |
veja também |
ver también |
vedi anche |
vide etiam |
δείτε
επίσης |
deíte epísis |
siehe auch |
انظر
ايضا |
anzur 'aydaan |
patrz także |
viz také |
pozri tiež |
vidi također |
taip pat žr |
див.
також |
dyv. takozh |
смотри
также |
smotri takzhe |
yě
kěyǐ kàn kàn |
voir aussi |
も参照 |
も 参照 |
も さんしょう |
mo sanshō |
|
|
|
|
70 |
|
piscine |
piscina de mergulho |
跳水池 |
tiàoshuǐchí |
plunge pool |
piscine |
piscina de mergulho |
piscina de inmersión |
piscina per bambini |
stagnum mersis |
μικρή
πισίνα |
mikrí pisína |
Tauchbecken |
تجمع
يغرق |
tajmae yaghraq |
zanurzyć basen |
ponořte bazén |
ponorný bazén |
poniranje bazena |
pasinerti baseinas |
поринути
басейн |
porynuty baseyn |
небольшой
бассейн |
nebol'shoy basseyn |
tiàoshuǐchí |
piscine |
プランジプール |
プランジプール |
ぷらんじぷうる |
puranjipūru |
|
|
|
|
71 |
|
d'eau |
de água |
水 |
shuǐ |
of water |
d'eau |
de água |
de agua |
di acqua |
aquae |
νερού |
neroú |
von Wasser |
من
الماء |
min alma' |
wody |
vody |
vody |
vode |
vandens |
води |
vody |
воды |
vody |
shuǐ |
d'eau |
水の |
水 の |
みず の |
mizu no |
|
|
|
|
72 |
|
De l'eau |
Agua |
水 |
shuǐ |
water |
De l'eau |
Agua |
Agua |
acqua |
aqua |
Νερό |
Neró |
Wasser |
الماء |
alma' |
Woda |
Voda |
voda |
voda |
Vanduo |
Вода |
Voda |
воды |
vody |
shuǐ |
De l'eau |
水 |
水 |
みず |
mizu |
|
|
|
|
73 |
|
une petite zone
d'eau plate, surtout une qui s'est formée naturellement |
uma pequena
área de água parada, especialmente uma que se formou naturalmente |
一小部分静止的水,尤其是自然形成的 |
yī xiǎo bùfèn jìngzhǐ de
shuǐ, yóuqí shì zìrán xíngchéng de |
a small area of
still water, especially one that has formed naturally |
une petite zone
d'eau plate, surtout une qui s'est formée naturellement |
uma pequena
área de água parada, especialmente uma que se formou naturalmente |
un área pequeña
de agua quieta, especialmente una que se ha formado naturalmente |
una piccola
area di acqua naturale, in particolare una che si è formata naturalmente |
parva area
tamen aqua, quae una maxime factis a natura |
μια
μικρή περιοχή
στατικού
νερού, ειδικά
εκείνη που
έχει
σχηματιστεί
φυσικά |
mia mikrí periochí statikoú neroú, eidiká
ekeíni pou échei schimatisteí fysiká |
eine kleine
Fläche stillen Wassers, insbesondere eine, die sich auf natürliche Weise
gebildet hat |
مساحة
صغيرة من
المياه
الساكنة ،
خاصة تلك التي
تكونت بشكل
طبيعي |
imsahat saghirat min almiah alssakinat ,
khasatan tilk alty takunat bishakl tabieiin |
niewielki
obszar wody niegazowanej, zwłaszcza naturalnie utworzonej |
malá plocha
nehybné vody, zejména ta, která se vytvořila přirozeně |
malá plocha
nehybnej vody, najmä tá, ktorá sa vytvorila prirodzene |
mali prostor
mirne vode, posebno onaj koji se formirao prirodnim putem |
mažas
nejudančio vandens plotas, ypač tas, kuris susiformavo
natūraliai |
невелика
площа
нерухомої
води,
особливо та,
яка
сформувалася
природним
шляхом |
nevelyka ploshcha nerukhomoyi vody, osoblyvo
ta, yaka sformuvalasya pryrodnym shlyakhom |
небольшая
область
стоячей
воды,
особенно та,
которая
образовалась
естественным
путем |
nebol'shaya oblast' stoyachey vody, osobenno
ta, kotoraya obrazovalas' yestestvennym putem |
yī xiǎo bùfèn jìngzhǐ de
shuǐ, yóuqí shì zìrán xíngchéng de |
une petite zone
d'eau plate, surtout une qui s'est formée naturellement |
静かな水の小さな領域、特に自然に形成されたもの |
静かな 水 の 小さな 領域 、 特に 自然 に 形成 された もの |
しずかな みず の ちいさな りょういき 、 とくに しぜん に けいせい された もの |
shizukana mizu no chīsana ryōiki , tokuni shizen ni keisei sareta mono |
|
|
|
|
74 |
|
Flaque d'eau, étang,
étang (spécialement formé naturellement) |
Poça, lago, lago
(formado naturalmente naturalmente) |
水坑,水塘,池塘(尤指自然形成的) |
shuǐ kēng,
shuǐ táng, chítáng (yóu zhǐ zìrán xíngchéng de) |
Puddle, pond, pond
(especially formed naturally) |
Flaque d'eau, étang,
étang (spécialement formé naturellement) |
Poça, lago, lago
(formado naturalmente naturalmente) |
Charco, estanque,
estanque (especialmente formado naturalmente) |
Pozza, stagno,
stagno (specialmente formato naturalmente) |
Puddles, stagna,
lacus (maxime naturalis formation) |
Λακκούβα,
λιμνούλα,
λίμνη (ειδικά
σχηματισμένη
φυσικά) |
Lakkoúva, limnoúla,
límni (eidiká schimatisméni fysiká) |
Pfütze, Teich, Teich
(besonders natürlich geformt) |
بركة
، بركة ، بركة
(خاصة
التكوين
بشكل طبيعي) |
barikat , barikat ,
barika (khasat altakwin bishakl tabiei) |
Kałuża,
staw, staw (szczególnie uformowany naturalnie) |
Louže, rybník,
rybník (vytvořený přirozeně) |
Puddle, rybník,
rybník (špeciálne vytvorený prirodzene) |
Lokva, ribnjak,
ribnjak (posebno oblikovan prirodno) |
Puddle, tvenkinys ir
tvenkinys |
Калюжа,
ставок,
ставок
(особливо
сформований
природним
шляхом) |
Kalyuzha, stavok,
stavok (osoblyvo sformovanyy pryrodnym shlyakhom) |
Лужа,
пруд и пруд |
Luzha, prud i prud |
shuǐ kēng,
shuǐ táng, chítáng (yóu zhǐ zìrán xíngchéng de) |
Flaque d'eau, étang,
étang (spécialement formé naturellement) |
水たまり、池、池(特に自然に形成されたもの) |
水たまり 、 池 、 池 ( 特に 自然 に 形成 された もの ) |
みずたまり 、 いけ 、 いけ ( とくに しぜん に けいせい された もの ) |
mizutamari , ike , ike ( tokuni shizen ni keisei sareta mono ) |
|
|
|
|
75 |
|
piscines d'eau douce |
piscinas de água doce |
淡水池 |
dànshuǐ chí |
fresh water pools |
piscines d'eau douce |
piscinas de água doce |
piscinas de agua
dulce |
piscine di acqua
dolce |
fontis stagna |
πισίνες
γλυκού νερού |
pisínes glykoú neroú |
Süßwasserpools |
برك
المياه
العذبة |
birak almiah aleadhba |
baseny ze
słodką wodą |
bazény se sladkou
vodou |
bazény so sladkou
vodou |
bazeni s slatkom
vodom |
gėlo vandens
baseinai |
басейни
з прісною
водою |
baseyny z prisnoyu
vodoyu |
бассейны
с пресной
водой |
basseyny s presnoy
vodoy |
dànshuǐ chí |
piscines d'eau douce |
淡水プール |
淡水 プール |
たんすい プール |
tansui pūru |
|
|
|
|
76 |
|
Étang d'eau douce |
Lagoa de água doce |
淡水池塘 |
dànshuǐ chítáng |
Freshwater pond |
Étang d'eau douce |
Lagoa de água doce |
Estanque de agua
dulce |
Laghetto d'acqua
dolce |
aquae dulcis lacus |
Λίμνη
γλυκού νερού |
Límni glykoú neroú |
Süßwasserteich |
بركة
مياه عذبة |
barakat miah eadhba |
Staw
słodkowodny |
Sladkovodní rybník |
Sladkovodný rybník |
Slatkovodni ribnjak |
Gėlo vandens
tvenkinys |
Прісноводний
ставок |
Prisnovodnyy stavok |
Пресноводный
пруд |
Presnovodnyy prud |
dànshuǐ chítáng |
Étang d'eau douce |
淡水池 |
淡水池 |
たんすいち |
tansuichi |
|
|
|
|
77 |
|
Piscine d'eau douce |
Piscina de água doce |
淡水池 |
dànshuǐ chí |
Freshwater pool |
Piscine d'eau douce |
Piscina de água doce |
Piscina de agua
dulce |
Piscina d'acqua
dolce |
Medio piscinam |
Πισίνα
γλυκού νερού |
Pisína glykoú neroú |
Süßwasserpool |
تجمع
المياه
العذبة |
tajmae almiah
aleadhba |
Basen ze
słodką wodą |
Sladkovodní bazén |
Sladkovodný bazén |
Slatkovodni bazen |
Gėlo vandens
baseinas |
Прісноводний
басейн |
Prisnovodnyy baseyn |
Пресноводный
бассейн |
Presnovodnyy basseyn |
dànshuǐ chí |
Piscine d'eau douce |
淡水プール |
淡水 プール |
たんすい プール |
tansui pūru |
|
|
|
|
78 |
|
une piscine rocheuse
(entre les rochers au bord de la mer) |
uma piscina de pedras
(entre pedras à beira-mar) |
岩石池(海边岩石之间) |
yánshí chí
(hǎibiān yánshí zhī jiān) |
a rock pool (between
rocks by the sea) |
une piscine rocheuse
(entre les rochers au bord de la mer) |
uma piscina de pedras
(entre pedras à beira-mar) |
una piscina de rocas
(entre rocas junto al mar) |
una piscina di roccia
(tra le rocce sul mare) |
petram in stagnum
(inter saxa in mari) |
μια
ροκ πισίνα
(ανάμεσα σε
βράχους δίπλα
στη θάλασσα) |
mia rok pisína
(anámesa se vráchous dípla sti thálassa) |
ein Felsenbecken
(zwischen Felsen am Meer) |
تجمع
صخري (بين
الصخور عن
طريق البحر) |
tajmae sikhri (byn
alsukhur ean tariq albhr) |
basen skalny
(między skałami nad morzem) |
skalní bazén (mezi
kameny u moře) |
skalný bazén (medzi
skalami pri mori) |
kameni bazen
(između stijena uz more) |
uolų baseinas
(tarp uolų prie jūros) |
скельний
басейн (між
скелями
біля моря) |
skelʹnyy baseyn
(mizh skelyamy bilya morya) |
каменный
бассейн
(между
скалами у
моря) |
kamennyy basseyn
(mezhdu skalami u morya) |
yánshí chí
(hǎibiān yánshí zhī jiān) |
une piscine rocheuse
(entre les rochers au bord de la mer) |
岩のプール(海沿いの岩の間) |
岩 の プール ( 海沿い の 岩 の 間 ) |
いわ の プール ( うみぞい の いわ の ま ) |
iwa no pūru ( umizoi no iwa no ma ) |
|
|
|
|
79 |
|
Chaoshuitan |
Chaoshuitan |
岩石区潮水潭 |
yánshí qū
cháoshuǐ tán |
Chaoshuitan |
Chaoshuitan |
Chaoshuitan |
Chaoshuitan |
rockpools |
Rockpools |
Χαοσουτάν |
Chaosoután |
Chaoshuitan |
Chaoshuitan |
Chaoshuitan |
Chaoshuitan |
Chaoshuitan |
Rockpools |
Rockpools |
Chaoshuitan |
Хаошуїт |
Khaoshuyit |
Rockpools |
Rockpools |
yánshí qū
cháoshuǐ tán |
Chaoshuitan |
潮水潭 |
潮水 潭 |
しおみず 潭 |
shiomizu 潭 |
|
|
|
|
80 |
|
de liquide / lumière |
de líquido / luz |
液体/光 |
yètǐ/guāng |
of liquid / light |
de liquide / lumière |
de líquido / luz |
de líquido / luz |
di liquido / luce |
picis liquidae / luci |
υγρού
/ φωτός |
ygroú / fotós |
von Flüssigkeit /
Licht |
من
السائل /
الضوء |
min alsaayil / aldaw' |
cieczy /
światła |
kapaliny /
světla |
kvapaliny / svetla |
tekućina /
svjetlost |
skysčio /
šviesos |
рідини
/ світла |
ridyny / svitla |
жидкости
/ света |
zhidkosti / sveta |
yètǐ/guāng |
de liquide / lumière |
液体/光の |
液体 /光 の |
えきたい こう の |
ekitai kō no |
|
|
|
|
81 |
|
Liquide; léger |
Líquido; luz |
液体;光 |
yètǐ;
guāng |
Liquid; light |
Liquide; léger |
Líquido; luz |
Líquido; luz |
Liquido; leggero |
Liquid, lumen |
Υγρό;
φως |
Ygró? fos |
Flüssigkeit, Licht |
سائل
، خفيف |
sayil , khafif |
Ciecz;
światło |
Kapalina;
světlo |
Kvapalina; svetlo |
Tekućina;
svjetlost |
Skystas, lengvas |
Рідина;
світло |
Ridyna; svitlo |
Жидкость;
свет |
Zhidkost'; svet |
yètǐ;
guāng |
Liquide; léger |
液体、ライト |
液体 、 ライト |
えきたい 、 ライト |
ekitai , raito |
|
|
|
|
82 |
|
~ (de qc) une
petite quantité de liquide ou de lumière reposant sur une surface |
~ (de sth) uma
pequena quantidade de líquido ou luz sobre uma superfície |
〜(自然)少量液体或光躺在表面上 |
〜(zìrán) shǎoliàng yètǐ huò
guāng tǎng zài biǎomiàn shàng |
~ (of sth) a
small amount of liquid or light lying on a surface |
~ (de qc) une
petite quantité de liquide ou de lumière reposant sur une surface |
~ (de sth) uma
pequena quantidade de líquido ou luz sobre uma superfície |
~ (de algo) una
pequeña cantidad de líquido o luz sobre una superficie |
~ (di sth) una
piccola quantità di liquido o luce stesa su una superficie |
~ (De Ynskt
mál:) an parum liquida ad superficiem iacentem in lumine |
~
(του sth) μια μικρή
ποσότητα
υγρού ή φωτός
που βρίσκεται
σε μια
επιφάνεια |
~ (tou sth) mia mikrí posótita ygroú í fotós
pou vrísketai se mia epifáneia |
~ (von etw)
eine kleine Menge Flüssigkeit oder Licht, die auf einer Oberfläche liegt |
~
(من sth) كمية
صغيرة من
السوائل أو
الضوء على
سطح |
~ (mn sth) kamiyatan saghiratan min
alsawayil 'aw aldaw' ealaa sath |
~ (czegoś)
niewielka ilość płynu lub światła leżąca
na powierzchni |
~ (ze sth) malé
množství kapaliny nebo světla ležící na povrchu |
malé množstvo
kvapaliny alebo svetla ležiaceho na povrchu |
~ (of sth) mala
količina tekućine ili svjetlosti koja leži na površini |
~ (iš sth)
nedidelio skysčio ar šviesos kiekio, gulinčio ant paviršiaus |
~ (of sth)
невелика
кількість
рідини або
світла, що
лежить на
поверхні |
~ (of sth) nevelyka kilʹkistʹ
ridyny abo svitla, shcho lezhytʹ na poverkhni |
~
(из-за чего)
небольшое
количество
жидкости
или света,
лежащего на
поверхности |
~ (iz-za chego) nebol'shoye kolichestvo
zhidkosti ili sveta, lezhashchego na poverkhnosti |
〜(zìrán) shǎoliàng yètǐ huò
guāng tǎng zài biǎomiàn shàng |
~ (de qc) une
petite quantité de liquide ou de lumière reposant sur une surface |
〜(sthの)表面にある少量の液体または光 |
〜 ( sth の ) 表面 に ある 少量 の 液体 または 光 |
〜 ( sth の ) ひょうめん に ある しょうりょう の えきたい または ひかり |
〜 ( sth no ) hyōmen ni aru shōryō no ekitai mataha hikari |
|
|
|
|
83 |
|
Une plage,
(liquide); un petit morceau (liquide ou léger) |
Uma praia (líquida);
uma pequena peça (líquida ou leve) |
一滩,(液体);一小片(液体或光) |
yī
tān,(yètǐ); yī xiǎopiàn (yètǐ huò guāng) |
A beach, (liquid); a
small piece (liquid or light) |
Une plage,
(liquide); un petit morceau (liquide ou léger) |
Uma praia (líquida);
uma pequena peça (líquida ou leve) |
Una playa (líquida);
una pieza pequeña (líquida o ligera) |
Una spiaggia,
(liquido); un piccolo pezzo (liquido o leggero) |
A stagnum,
(liquidus); parva (vel lux liquida) |
Μια
παραλία, (υγρό) ·
ένα μικρό
κομμάτι (υγρό ή
ελαφρύ) |
Mia paralía, (ygró)
: éna mikró kommáti (ygró í elafrý) |
Ein Strand
(flüssig), ein kleines Stück (flüssig oder leicht) |
شاطئ
(سائل) قطعة
صغيرة (سائلة
أو خفيفة) |
shati (sayl) qiteat
saghira (sayilat 'aw khafifa) |
Plaża,
(płyn); mały kawałek (płyn lub światło) |
Pláž (kapalina):
malý kousek (kapalina nebo světlo) |
Pláž (tekutina);
malý kúsok (tekutina alebo svetlo) |
Plaža
(tekućina); mali komad (tekućina ili svjetlost) |
Paplūdimys
(skystas); mažas gabalėlis (skystas arba lengvas) |
Пляж,
(рідкий);
невеликий
шматочок
(рідкий або
легкий) |
Plyazh, (ridkyy);
nevelykyy shmatochok (ridkyy abo lehkyy) |
Пляж
(жидкий),
маленький
кусочек
(жидкий или
легкий) |
Plyazh (zhidkiy),
malen'kiy kusochek (zhidkiy ili legkiy) |
yī
tān,(yètǐ); yī xiǎopiàn (yètǐ huò guāng) |
Une plage,
(liquide); un petit morceau (liquide ou léger) |
ビーチ(液体)、小さな断片(液体または光) |
ビーチ ( 液体 ) 、 小さな 断片 ( 液体 または 光 ) |
ビーチ ( えきたい ) 、 ちいさな だんぺん ( えきたい または ひかり ) |
bīchi ( ekitai ) , chīsana danpen ( ekitai mataha hikari ) |
|
|
|
|
84 |
|
~ (Naturel) une
petite quantité de liquide ou de lumière se trouvant à la surface |
~ (Natural) uma
pequena quantidade de líquido ou luz na superfície |
〜(自然)少量液体或光躺在表面上 |
〜(zìrán)
shǎoliàng yètǐ huò guāng tǎng zài biǎomiàn shàng |
~ (Natural) a small
amount of liquid or light lying on the surface |
~ (Naturel) une
petite quantité de liquide ou de lumière se trouvant à la surface |
~ (Natural) uma
pequena quantidade de líquido ou luz na superfície |
~ (Natural) una
pequeña cantidad de líquido o luz sobre la superficie |
~ (Naturale) una
piccola quantità di liquido o luce stesa sulla superficie |
~ (Natural) vel
superficies parum liquida in lucem fallacem, |
~
(Φυσικό) μια
μικρή
ποσότητα
υγρού ή φωτός
που βρίσκεται
στην
επιφάνεια |
~ (Fysikó) mia mikrí
posótita ygroú í fotós pou vrísketai stin epifáneia |
~ (Natürlich) eine
kleine Menge Flüssigkeit oder Licht auf der Oberfläche liegen |
~
(طبيعي) كمية
صغيرة من
السوائل أو
الضوء الملقاة
على السطح |
~ (tbyey) kamiyat
saghirat min alsawayil 'aw aldaw' almilqat ealaa alsath |
~ (Naturalne)
niewielka ilość cieczy lub światła leżąca na
powierzchni |
~ (Přírodní)
malé množství kapaliny nebo světla ležící na povrchu |
~ (Prírodné) malé
množstvo kvapaliny alebo svetla ležiace na povrchu |
~ (Prirodno) mala
količina tekućine ili svjetlosti koja leži na površini |
~ (Natūralus)
nedidelis skysčio ar šviesos kiekis, gulintis ant paviršiaus |
~
(Природні)
невелика
кількість
рідини або світла,
що лежить на
поверхні |
~ (Pryrodni)
nevelyka kilʹkistʹ ridyny abo svitla, shcho lezhytʹ na
poverkhni |
~
(Естественно)
небольшое
количество
жидкости
или света,
лежащего на
поверхности |
~ (Yestestvenno)
nebol'shoye kolichestvo zhidkosti ili sveta, lezhashchego na poverkhnosti |
〜(zìrán)
shǎoliàng yètǐ huò guāng tǎng zài biǎomiàn shàng |
~ (Naturel) une
petite quantité de liquide ou de lumière se trouvant à la surface |
〜(ナチュラル)表面にある少量の液体または光 |
〜 ( ナチュラル ) 表面 に ある 少量 の 液体 または 光 |
〜 ( ナチュラル ) ひょうめん に ある しょうりょう の えきたい または ひかり |
〜 ( nachuraru ) hyōmen ni aru shōryō no ekitai mataha hikari |
|
|
|
|
85 |
|
Le corps gisait dans
une mare de bois |
O corpo estava
deitado em uma piscina de madeira |
尸体躺在木头池中 |
shītǐ
tǎng zài mùtou chí zhōng |
The body was lying in
a pool of wood |
Le corps gisait dans
une mare de bois |
O corpo estava
deitado em uma piscina de madeira |
El cuerpo yacía en un
estanque de madera. |
Il corpo giaceva in
una pozza di legno |
Corpus iacebat lignum
piscinis |
Το
σώμα ήταν
ξαπλωμένο σε
μια πισίνα από
ξύλο |
To sóma ítan
xaploméno se mia pisína apó xýlo |
Die Leiche lag in
einem Holzbecken |
كان
الجسد يرقد
في بركة من
الخشب |
kan aljasd yarqud fi
barikat min alkhashb |
Ciało
leżało w sadzawce z drewna |
Tělo leželo v
kaluži dřeva |
Telo ležalo v bazéne
z dreva |
Tijelo je ležalo u
bazenu od drva |
Kūnas
gulėjo medienos baseine |
Тіло
лежало в
басейні з
деревом |
Tilo lezhalo v
baseyni z derevom |
Тело
лежало в
луже дерева |
Telo lezhalo v luzhe
dereva |
shītǐ
tǎng zài mùtou chí zhōng |
Le corps gisait dans
une mare de bois |
死体は木のプールに横たわっていた |
死体 は 木 の プール に 横たわっていた |
したい わ き の プール に よこたわっていた |
shitai wa ki no pūru ni yokotawatteita |
|
|
|
|
86 |
|
Cadavre gisant dans
une mare de sang |
Cadáver deitado em
uma poça de sangue |
尸体倒卧在血泊之中 |
shītǐ dào
wò zài xiěbó zhī zhōng |
Corpse lying in a
pool of blood |
Cadavre gisant dans
une mare de sang |
Cadáver deitado em
uma poça de sangue |
Cadáver tumbado en
un charco de sangre |
Cadavere che giace
in una pozza di sangue |
Jacens in stagnum
sanguinis |
Πτώμα
που βρίσκεται
σε μια λίμνη
αίματος |
Ptóma pou vrísketai
se mia límni aímatos |
Leiche in einer
Blutlache |
جثة
ملقاة في
بركة من الدم |
juthat mulqat fi
barikat min aldam |
Zwłoki
leżące w kałuży krwi |
Mrtvola ležící v
kaluži krve |
Mŕtvola ležiaca
v kaluži krvi |
Leš leži u lokvi
krvi |
Lavonas guli kraujo
baseine |
Труп
лежав у
басейні
крові |
Trup lezhav u
baseyni krovi |
Труп
лежит в луже
крови |
Trup lezhit v luzhe
krovi |
shītǐ dào
wò zài xiěbó zhī zhōng |
Cadavre gisant dans
une mare de sang |
血のプールに横たわっている死体 |
血 の プール に 横たわっている 死体 |
ち の プール に よこたわっている したい |
chi no pūru ni yokotawatteiru shitai |
|
|
|
|
87 |
|
La plage |
Praia |
滩 |
tān |
beach |
La plage |
Praia |
Playa |
spiaggia |
litore |
Παραλία |
Paralía |
Strand |
الشاطئ |
alshshati |
Plaża |
Pláž |
pláž |
plaža |
Paplūdimys |
Пляж |
Plyazh |
пляж |
plyazh |
tān |
La plage |
浜辺 |
浜辺 |
はまべ |
hamabe |
|
|
|
|
88 |
|
Cadavre couché dans
une piscine en bois |
Cadáver deitado em
uma piscina de madeira |
尸体躺在木头池中 |
shītǐ
tǎng zài mùtou chí zhōng |
Corpse lying in a
wooden pool |
Cadavre couché dans
une piscine en bois |
Cadáver deitado em
uma piscina de madeira |
Cadáver tumbado en
una piscina de madera |
Cadavere che giace
in una piscina di legno |
Jacens in stagnum
lignum est |
Πτώμα
που βρίσκεται
σε μια ξύλινη
λίμνη |
Ptóma pou vrísketai
se mia xýlini límni |
Leiche, die in einem
hölzernen Pool liegt |
جثة
ملقاة في
بركة خشبية |
juthat milqat fi
barikat khashabia |
Zwłoki
leżące w drewnianym basenie |
Mrtvola ležící v
dřevěném bazénu |
Mŕtve telo
ležiace v drevenom bazéne |
Leš leži u drvenom
bazenu |
Lavonas gulėjo
mediniame baseine |
Труп
лежав у
дерев'яному
басейні |
Trup lezhav u
derev'yanomu baseyni |
Труп
лежал в
деревянном
бассейне |
Trup lezhal v
derevyannom basseyne |
shītǐ
tǎng zài mùtou chí zhōng |
Cadavre couché dans
une piscine en bois |
木製のプールで横になっている死体 |
木製 の プール で 横 に なっている 死体 |
もくせい の プール で よこ に なっている したい |
mokusei no pūru de yoko ni natteiru shitai |
|
|
|
|
89 |
|
une piscine de
lumière |
uma piscina de luz |
一池光明 |
yī chí
guāngmíng |
a pool of light |
une piscine de
lumière |
uma piscina de luz |
un estanque de luz |
una pozza di luce |
in piscinam luminis |
μια
πισίνα φωτός |
mia pisína fotós |
eine Lichtlache |
بركة
من الضوء |
barikat min aldaw' |
kałuża
światła |
kaluž světla |
svetelný kaluž |
bazen svjetlosti |
šviesos baseinas |
басейн
світла |
baseyn svitla |
лужа
света |
luzha sveta |
yī chí
guāngmíng |
une piscine de
lumière |
光のプール |
光 の プール |
ひかり の プール |
hikari no pūru |
|
|
|
|
90 |
|
Petit morceau de
lumière |
Pequeno pedaço de luz |
小灯 |
xiǎo dēng |
Small piece of light |
Petit morceau de
lumière |
Pequeno pedaço de luz |
Pequeño pedazo de luz |
Piccolo pezzo di luce |
Small piece luminis |
Μικρό
κομμάτι φωτός |
Mikró kommáti fotós |
Kleines Stück Licht |
قطعة
صغيرة من
الضوء |
qiteat saghirat min
aldaw' |
Mały
kawałek światła |
Malý kousek
světla |
Malý kúsok svetla |
Mali komad svjetla |
Mažas šviesos
gabalėlis |
Невеликий
шматочок
світла |
Nevelykyy shmatochok
svitla |
Маленький
кусочек
света |
Malen'kiy kusochek
sveta |
xiǎo dēng |
Petit morceau de
lumière |
光の小片 |
光 の 小片 |
ひかり の しょうへん |
hikari no shōhen |
|
|
|
|
91 |
|
Petit morceau de
lumière |
Pequeno pedaço de
luz |
小片光亮 |
xiǎopiàn
guāngliàng |
Small piece of light |
Petit morceau de
lumière |
Pequeno pedaço de
luz |
Pequeño pedazo de
luz |
Piccolo pezzo di
luce |
Small piece of clara |
Μικρό
κομμάτι φωτός |
Mikró kommáti fotós |
Kleines Stück Licht |
قطعة
صغيرة من
الضوء |
qiteat saghirat min
aldaw' |
Mały
kawałek światła |
Malý kousek
světla |
Malý kúsok svetla |
Mali komad svjetla |
Mažas šviesos
gabalėlis |
Невеликий
шматочок
світла |
Nevelykyy shmatochok
svitla |
Маленький
кусочек
света |
Malen'kiy kusochek
sveta |
xiǎopiàn
guāngliàng |
Petit morceau de
lumière |
光の小片 |
光 の 小片 |
ひかり の しょうへん |
hikari no shōhen |
|
|
|
|
92 |
|
Une piscine de
lumière |
Uma piscina de luz |
一池光明 |
yī chí
guāngmíng |
A pool of light |
Une piscine de
lumière |
Uma piscina de luz |
Un estanque de luz |
Una pozza di luce |
A splendida in
stagnum |
Μια
πισίνα φωτός |
Mia pisína fotós |
Eine Lichtlache |
بركة
من الضوء |
barikat min aldaw' |
Kałuża
światła |
Kaluž světla |
Kaluž svetla |
Bazen svjetla |
Šviesos baseinas |
Басейн
світла |
Baseyn svitla |
Бассейн
света |
Basseyn sveta |
yī chí
guāngmíng |
Une piscine de
lumière |
光のプール |
光 の プール |
ひかり の プール |
hikari no pūru |
|
|
|
|
93 |
|
groupe de choses /
personnes |
grupo de coisas /
pessoas |
一群人 |
yīqún rén |
group of things /
people |
groupe de choses /
personnes |
grupo de coisas /
pessoas |
grupo de cosas /
personas |
gruppo di cose /
persone |
coetus rerum / populo |
ομάδα
πραγμάτων /
ανθρώπων |
omáda pragmáton /
anthrópon |
Gruppe von Dingen /
Menschen |
مجموعة
من الأشياء /
الناس |
majmueat min
al'ashya' / alnaas |
grupa rzeczy / ludzie |
skupina věcí /
lidí |
skupina vecí /
ľudí |
skupina stvari /
ljudi |
daiktų
grupė / žmonės |
група
речей / людей |
hrupa rechey / lyudey |
группа
вещей / людей |
gruppa veshchey /
lyudey |
yīqún rén |
groupe de choses /
personnes |
モノのグループ/人々 |
モノ の グループ / 人々 |
モノ の グループ / ひとびと |
mono no gurūpu / hitobito |
|
|
|
|
94 |
|
Tout le monde; les
choses |
Todo mundo; coisas |
众人;事物 |
zhòngrén; shìwù |
Everyone; things |
Tout le monde; les
choses |
Todo mundo; coisas |
Todos; cosas |
Tutti, cose |
Omnes; quae |
Όλοι
· πράγματα |
Óloi : prágmata |
Jeder, Dinge |
الجميع
؛ الأشياء |
aljamie ; al'ashya' |
Wszyscy; rzeczy |
Všichni, věci |
Všetci, veci |
Svi, stvari |
Kiekvienas; daiktai |
Всі;
речі |
Vsi; rechi |
Каждый;
вещи |
Kazhdyy; veshchi |
zhòngrén; shìwù |
Tout le monde; les
choses |
みんな、もの |
みんな 、 もの |
みんな 、 もの |
minna , mono |
|
|
|
|
95 |
|
~ (De qc) une offre
de choses ou d'argent qui est partagée par un groupe de personnes et qui peut
être utilisée en cas de besoin |
~ (De sth) um
suprimento de coisas ou dinheiro que é compartilhado por um grupo de pessoas
e pode ser usado quando necessário |
〜(某物)一组人共享的东西或金钱,可以在需要时使用 |
〜(mǒu wù)
yī zǔ rén gòngxiǎng de dōngxī huò jīnqián,
kěyǐ zài xūyào shí shǐyòng |
~ (Of sth) a supply
of things or money that is shared by a group of people and can be used when
needed |
~ (De qc) une offre
de choses ou d'argent qui est partagée par un groupe de personnes et qui peut
être utilisée en cas de besoin |
~ (De sth) um
suprimento de coisas ou dinheiro que é compartilhado por um grupo de pessoas
e pode ser usado quando necessário |
~ (De algo) un
suministro de cosas o dinero que es compartido por un grupo de personas y
puede usarse cuando sea necesario |
~ (Of sth) un'offerta
di cose o denaro che è condivisa da un gruppo di persone e può essere
utilizzata quando necessario |
~ (De Ynskt mál) in
copia rerum, quae non pecuniae est coetus ex participatur ab hominibus, et
cum opus non esse |
~ (Of sth)
μια προσφορά
πραγμάτων ή
χρημάτων που
μοιράζεται
μια ομάδα
ανθρώπων και
μπορεί να
χρησιμοποιηθεί
όταν
χρειάζεται |
~ (Of sth) mia
prosforá pragmáton í chrimáton pou moirázetai mia omáda anthrópon kai boreí
na chrisimopoiitheí ótan chreiázetai |
~ (Von etw) eine
Lieferung von Dingen oder Geld, die von einer Gruppe von Menschen geteilt
wird und bei Bedarf verwendet werden kann |
~ (من
sth) توريد
الأشياء أو
المال الذي
تشترك فيه مجموعة
من الناس
ويمكن
استخدامه
عند الحاجة |
~ (mn sth) tawrid
al'ashya' 'aw almal aldhy tashtarik fih majmueat min alnnas wayumkin
aistikhdamih eind alhaja |
~ (Z czegoś)
zapas rzeczy lub pieniędzy, które są dzielone przez grupę
ludzi i mogą być wykorzystane w razie potrzeby |
~ (Sth) dodávky
věcí nebo peněz, které sdílí skupina lidí a lze je v
případě potřeby použít |
~ (Zo sth) dodávky
vecí alebo peňazí, ktoré zdieľa skupina ľudí a môžu sa
podľa potreby použiť |
~ (Od nečega)
opskrba stvari ili novca koju dijeli grupa ljudi i može se koristiti kad je
potrebno |
~ (Visų pirma)
daiktų ar pinigų, kuriuos dalijasi grupė žmonių,
tiekimas, kuris gali būti naudojamas prireikus |
~
(Що-небудь)
пропозиція
речей або
грошей, які
поділяються
групою
людей і
можуть бути
використані
у разі
потреби |
~ (Shcho-nebudʹ)
propozytsiya rechey abo hroshey, yaki podilyayutʹsya hrupoyu lyudey i
mozhutʹ buty vykorystani u razi potreby |
~ (Sth)
запас вещей
или денег,
которые
разделяются
группой
людей и
могут быть
использованы
при
необходимости |
~ (Sth) zapas
veshchey ili deneg, kotoryye razdelyayutsya gruppoy lyudey i mogut byt'
ispol'zovany pri neobkhodimosti |
〜(mǒu wù)
yī zǔ rén gòngxiǎng de dōngxī huò jīnqián,
kěyǐ zài xūyào shí shǐyòng |
~ (De qc) une offre
de choses ou d'argent qui est partagée par un groupe de personnes et qui peut
être utilisée en cas de besoin |
〜(とりわけ)人々のグループによって共有され、必要なときに使用できるものまたはお金の供給 |
〜 ( とりわけ ) 人々 の グループ によって 共有 され 、 必要な とき に 使用 できる もの または お金 の 供給 |
〜 ( とりわけ ) ひとびと の グループ によって きょうゆう され 、 ひつような とき に しよう できる もの または おかね の きょうきゅう |
〜 ( toriwake ) hitobito no gurūpu niyotte kyōyū sare , hitsuyōna toki ni shiyō dekiru mono mataha okane no kyōkyū |
|
|
|
|
96 |
|
Ressources (ou
fonds) partagés |
Recursos
compartilhados (ou fundos) |
共有的资源(或资金) |
gòngyǒu de
zīyuán (huò zījīn) |
Shared resources (or
funds) |
Ressources (ou
fonds) partagés |
Recursos
compartilhados (ou fundos) |
Recursos compartidos
(o fondos) |
Risorse condivise (o
fondi) |
Opibus shared (et
pecunia) |
Κοινοί
πόροι (ή
κεφάλαια) |
Koinoí póroi (í
kefálaia) |
Geteilte Ressourcen
(oder Mittel) |
الموارد
(أو الأموال)
المشتركة |
almawarid (aw
al'amwal) almushtaraka |
Wspólne zasoby (lub
fundusze) |
Sdílené zdroje (nebo
fondy) |
Zdieľané zdroje
(alebo prostriedky) |
Zajednički
resursi (ili fondovi) |
Bendri ištekliai
(arba lėšos) |
Спільні
ресурси (або
фонди) |
Spilʹni resursy
(abo fondy) |
Общие
ресурсы (или
фонды) |
Obshchiye resursy
(ili fondy) |
gòngyǒu de
zīyuán (huò zījīn) |
Ressources (ou
fonds) partagés |
共有リソース(または資金) |
共有 リソース ( または 資金 ) |
きょうゆう リソース ( または しきん ) |
kyōyū risōsu ( mataha shikin ) |
|
|
|
|
97 |
|
un parc de voitures
utilisé par la force de vente de l'entreprise |
um conjunto de carros
usados pela força de vendas da empresa |
公司销售人员使用的汽车池 |
gōngsī
xiāoshòu rényuán shǐyòng de qìchē chí |
a pool of cars used
by the firm ’s sales force |
un parc de voitures
utilisé par la force de vente de l'entreprise |
um conjunto de carros
usados pela força de vendas da empresa |
un grupo de autos
usados por la fuerza de ventas de la firma |
un pool di auto usate
dalla forza vendita dell'azienda |
et de cars usus est
in stagnum suus venditio vis firm |
μια
ομάδα
αυτοκινήτων
που
χρησιμοποιείται
από το
δυναμικό
πωλήσεων της
εταιρείας |
mia omáda aftokiníton
pou chrisimopoieítai apó to dynamikó políseon tis etaireías |
ein Pool von Autos,
die von den Vertriebsmitarbeitern des Unternehmens genutzt werden |
مجموعة
من السيارات
التي
تستخدمها
قوة مبيعات
الشركة |
majmueat min
alsayarat alty tastakhdimuha quat mabieat alsharika |
pula samochodów
używanych przez sprzedawców firmy |
skupina
automobilů používaných prodejními silami firmy |
skupina áut
používaných obchodnými silami firmy |
bazen automobila koje
koristi prodajna snaga tvrtke |
automobilių,
kuriuos naudoja firmos pardavimo jėga, telkinys |
пул
автомобілів,
які
використовує
торгова
група |
pul avtomobiliv, yaki
vykorystovuye torhova hrupa |
пул
автомобилей,
используемых
отделом продаж
фирмы |
pul avtomobiley,
ispol'zuyemykh otdelom prodazh firmy |
gōngsī
xiāoshòu rényuán shǐyòng de qìchē chí |
un parc de voitures
utilisé par la force de vente de l'entreprise |
会社の営業部隊が使用する車のプール |
会社 の 営業 部隊 が 使用 する 車 の プール |
かいしゃ の えいぎょう ぶたい が しよう する くるま の プール |
kaisha no eigyō butai ga shiyō suru kuruma no pūru |
|
|
|
|
98 |
|
Piscine utilisée par
les commerciaux de l'entreprise |
Conjunto de carros
usado pela equipe de vendas da empresa |
公司销售人员使用的汽车池 |
gōngsī
xiāoshòu rényuán shǐyòng de qìchē chí |
Car pool used by
company sales staff |
Piscine utilisée par
les commerciaux de l'entreprise |
Conjunto de carros
usado pela equipe de vendas da empresa |
Piscina de
automóviles utilizada por el personal de ventas de la empresa |
Car pooling
utilizzato dal personale di vendita dell'azienda |
Uti piscinam currus
Sales curatores |
Πισίνα
αυτοκινήτου
που
χρησιμοποιείται
από το προσωπικό
πωλήσεων της
εταιρείας |
Pisína aftokinítou
pou chrisimopoieítai apó to prosopikó políseon tis etaireías |
Fahrgemeinschaft,
die vom Verkaufspersonal des Unternehmens genutzt wird |
تجمع
السيارات
المستخدمة
من قبل موظفي
مبيعات
الشركة |
tajmae alsayarat
almustakhdimat min qibal muazafi mabieat alsharika |
Basen samochodowy
używany przez pracowników sprzedaży firmy |
Vozový park
používaný prodejci společnosti |
Vozový park
používaný predajcami spoločnosti |
Bazen automobila
koje koristi prodajno osoblje tvrtke |
Automobilių
baseinas, kuriuo naudojasi įmonės pardavimo darbuotojai |
Басейн
автомобілів,
який
використовується
торговим
персоналом
компанії |
Baseyn avtomobiliv,
yakyy vykorystovuyetʹsya torhovym personalom kompaniyi |
Автопарк,
используемый
торговым
персоналом
компании |
Avtopark,
ispol'zuyemyy torgovym personalom kompanii |
gōngsī
xiāoshòu rényuán shǐyòng de qìchē chí |
Piscine utilisée par
les commerciaux de l'entreprise |
会社の営業スタッフが使用するカープール |
会社 の 営業 スタッフ が 使用 する カー プール |
かいしゃ の えいぎょう スタッフ が しよう する カー プール |
kaisha no eigyō sutaffu ga shiyō suru kā pūru |
|
|
|
|
99 |
|
une voiture de
piscine |
um carro de piscina |
台车 |
tái chē |
a pool car |
une voiture de
piscine |
um carro de piscina |
un carro de piscina |
un'auto da piscina |
in piscinam currus |
ένα
αυτοκίνητο
πισίνας |
éna aftokínito
pisínas |
ein Poolauto |
سيارة
تجمع |
sayarat tajmae |
samochód basenowy |
bazénové auto |
bazénové auto |
automobil s bazenom |
baseino automobilis |
автомобіль
біля
басейну |
avtomobilʹ bilya
baseynu |
автомобиль
у бассейна |
avtomobil' u basseyna |
tái chē |
une voiture de
piscine |
プール車 |
プール車 |
ぷうるしゃ |
pūrusha |
|
|
|
|
100 |
|
Une voiture partagée |
Um carro
compartilhado |
正极共用的汽车 |
zhèngjí gòngyòng de
qìchē |
A shared car |
Une voiture partagée |
Um carro
compartilhado |
Un coche compartido |
Un'auto condivisa |
A communi currus |
Ένα
κοινό
αυτοκίνητο |
Éna koinó aftokínito |
Ein gemeinsames Auto |
سيارة
مشتركة |
sayarat mushtaraka |
Wspólny samochód |
Sdílené auto |
Zdieľané auto |
Dijeljeni automobil |
Bendras automobilis |
Спільний
автомобіль |
Spilʹnyy
avtomobilʹ |
Общая
машина |
Obshchaya mashina |
zhèngjí gòngyòng de
qìchē |
Une voiture partagée |
共有車 |
共有車 |
きょうゆうしゃ |
kyōyūsha |
|
|
|
|
101 |
|
Chariot |
Carrinho |
台车 |
tái chē |
Trolley |
Chariot |
Carrinho |
Carro |
carrello |
trolley |
Τρόλεϊ |
Tróleï |
Wagen |
عربة |
earaba |
Wózek |
Vozík |
trolejbus |
trolejbus |
Vežimėlis |
Візок |
Vizok |
вагонетка |
vagonetka |
tái chē |
Chariot |
トロリー |
トロリー |
トロリー |
tororī |
|
|
|
|
102 |
|
~ (de qc) un groupe
de personnes disponibles pour travailler en cas de besoin |
~ (de sth) um grupo
de pessoas disponíveis para trabalhar quando necessário |
〜(某人)一群需要时可上班的人 |
〜(mǒu
rén) yīqún xūyào shí kě shàngbān de rén |
~ (of sth) a group of
people available for work when needed |
~ (de qc) un groupe
de personnes disponibles pour travailler en cas de besoin |
~ (de sth) um grupo
de pessoas disponíveis para trabalhar quando necessário |
~ (de algo) un grupo
de personas disponibles para trabajar cuando sea necesario |
~ (di sth) un gruppo
di persone disponibili per lavoro quando necessario |
~ (De Ynskt mál)
available pro populus est coetus ex operis, cum opus fuerit |
~ (of sth)
μια ομάδα
ατόμων που
είναι
διαθέσιμα για
εργασία όταν
χρειάζεται |
~ (of sth) mia omáda
atómon pou eínai diathésima gia ergasía ótan chreiázetai |
~ (von etw) eine
Gruppe von Menschen, die bei Bedarf für die Arbeit zur Verfügung stehen |
~ (من
sth) مجموعة من
الأشخاص
متاحين
للعمل عند
الحاجة |
~ (mn sth) majmueatan
min al'ashkhas matahin lileamal eind alhaja |
~ (z czegoś)
grupa osób dostępnych do pracy w razie potrzeby |
~ (of sth) skupina
lidí k dispozici pro práci v případě potřeby |
~ (of sth) skupina
ľudí, ktorí sú v prípade potreby k dispozícii pre prácu |
~ (of sth) grupa
ljudi koja je na raspolaganju za rad po potrebi |
~ (iš pirmosios)
žmonių grupės, kuri prireikus gali dirbti |
~ (of sth)
група людей,
доступних
для роботи,
коли це
потрібно |
~ (of sth) hrupa
lyudey, dostupnykh dlya roboty, koly tse potribno |
~ (оф)
группа
людей,
доступных
для работы,
когда это
необходимо |
~ (of) gruppa lyudey,
dostupnykh dlya raboty, kogda eto neobkhodimo |
〜(mǒu
rén) yīqún xūyào shí kě shàngbān de rén |
~ (de qc) un groupe
de personnes disponibles pour travailler en cas de besoin |
〜(sthの)必要なときに仕事ができる人々のグループ |
〜 ( sth の ) 必要な とき に 仕事 が できる 人々 の グループ |
〜 ( sth の ) ひつような とき に しごと が できる ひとびと の グループ |
〜 ( sth no ) hitsuyōna toki ni shigoto ga dekiru hitobito no gurūpu |
|
|
|
|
103 |
|
Personnel
(collectivement) de rechange |
Pessoal coletivo |
(统称)备用人员 |
(tǒngchēng)
bèiyòng rényuán |
(Collectively) spare
personnel |
Personnel
(collectivement) de rechange |
Pessoal coletivo |
(Colectivamente)
personal de reserva |
(Collettivamente)
personale di riserva |
(Collectively) ars
alterna requiras |
(Συλλογικά)
εφεδρικό
προσωπικό |
(Syllogiká) efedrikó
prosopikó |
(Gemeinsam)
Ersatzpersonal |
(جماعيًا)
احتياطي
الأفراد |
(jmaeyana) aihtiati
al'afrad |
(Zbiorowo) zapasowy
personel |
(Kolektivně)
náhradní personál |
(Kolektívne)
náhradný personál |
(Zbirno) rezervno
osoblje |
(Bendrai) atsarginis
personalas |
(Колективно)
запасний
персонал |
(Kolektyvno)
zapasnyy personal |
(Коллективно)
запасной
персонал |
(Kollektivno)
zapasnoy personal |
(tǒngchēng)
bèiyòng rényuán |
Personnel
(collectivement) de rechange |
(まとめて)予備要員 |
( まとめて ) 予備 要員 |
( まとめて ) よび よういん |
( matomete ) yobi yōin |
|
|
|
|
104 |
|
un bassin de
main-d'œuvre bon marché |
um pool de
mão-de-obra barata |
大量廉价劳动力 |
dàliàng liánjià
láodònglì |
a pool of cheap
labour |
un bassin de
main-d'œuvre bon marché |
um pool de
mão-de-obra barata |
un grupo de mano de
obra barata |
un pool di manodopera
a basso costo |
ex in piscinam cheap
labor |
μια
πισίνα φθηνής
εργασίας |
mia pisína fthinís
ergasías |
ein Pool billiger
Arbeitskräfte |
مجموعة
من العمالة
الرخيصة |
majmueat min
aleamalat alrakhisa |
pula taniej siły
roboczej |
kaluž levné pracovní
síly |
rezervu lacnej
pracovnej sily |
bazen jeftine radne
snage |
pigios darbo
jėgos telkinys |
пул
дешевої
робочої
сили |
pul deshevoyi
robochoyi syly |
пул
дешевой
рабочей
силы |
pul deshevoy rabochey
sily |
dàliàng liánjià
láodònglì |
un bassin de
main-d'œuvre bon marché |
安い労働力のプール |
安い 労働力 の プール |
やすい ろうどうりょく の プール |
yasui rōdōryoku no pūru |
|
|
|
|
105 |
|
Main-d'œuvre de
réserve bon marché |
Trabalho de reserva
barato |
廉价后备劳力 |
liánjià hòubèi láolì |
Cheap reserve labor |
Main-d'œuvre de
réserve bon marché |
Trabalho de reserva
barato |
Cheap mano de obra
de reserva |
Lavoro di riserva
economico |
Subsidium vilis
labor |
Φτηνή
εφεδρική
εργασία |
Ftiní efedrikí
ergasía |
Günstige
Reservearbeit |
العمالة
الاحتياطية
الرخيصة |
aleamalat
alaihtiatiat alrakhisa |
Tania rezerwa
siły roboczej |
Levné rezervní práce |
Lacné rezervné práce |
Jeftina rezervna
radna snaga |
Pigi rezervo darbo
jėga |
Дешева
резервна
робоча сила |
Desheva rezervna
robocha syla |
Дешевый
резерв
труда |
Deshevyy rezerv
truda |
liánjià hòubèi láolì |
Main-d'œuvre de
réserve bon marché |
安い予備労働 |
安い 予備 労働 |
やすい よび ろうどう |
yasui yobi rōdō |
|
|
|
|
106 |
|
jeu |
jogo |
游戏 |
yóuxì |
game |
jeu |
jogo |
juego |
gioco |
ludum |
παιχνίδι |
paichnídi |
Spiel |
اللعبة |
allueba |
gra |
hra |
hra |
igra |
žaidimas |
гра |
hra |
игра |
igra |
yóuxì |
jeu |
ゲーム |
ゲーム |
ゲーム |
gēmu |
|
|
|
|
107 |
|
Jeux |
Jogos |
游戏 |
yóuxì |
game |
Jeux |
Jogos |
Juegos |
gioco |
ludus |
Παιχνίδια |
Paichnídia |
Spiele |
ألعاب |
'aleab |
Gry |
Hry |
hra |
igra |
Žaidimai |
Ігри |
Ihry |
игры |
igry |
yóuxì |
Jeux |
ゲーム |
ゲーム |
ゲーム |
gēmu |
|
|
|
|
108 |
|
un jeu pour
deux personnes joué avec 16 boules colorées sur une table, souvent dans des
pubs et des bars. Les joueurs utilisent des queues (longs bâtons) pour
essayer de frapper les boules dans les poches au bord de la table |
um jogo para
duas pessoas jogadas com 16 bolas coloridas em uma mesa, geralmente em pubs e
bares.Os jogadores usam tacos (palitos longos) para tentar acertar as bolas
nos bolsos na borda da mesa |
这是一种供两个人玩的游戏,通常在酒吧和酒吧里用桌上的16个彩球玩。玩家使用提示(长棒)尝试将球击中桌子边缘的口袋 |
zhè shì yī zhǒng gōng
liǎng gèrén wán de yóuxì, tōngcháng zài jiǔbā hé
jiǔbā lǐ yòng zhuō shàng de 16 gè cǎi qiú wán.
Wánjiā shǐyòng tíshì (zhǎng bàng) chángshì jiāng qiú jí
zhòng zhuōzi biānyuán de kǒudài |
a game for two
people played with 16 coloured balls on a table, often in pubs and bars.
Players use cues (long sticks) to try to hit the balls into pockets at the
edge of the table |
un jeu pour
deux personnes joué avec 16 boules colorées sur une table, souvent dans des
pubs et des bars. Les joueurs utilisent des queues (longs bâtons) pour
essayer de frapper les boules dans les poches au bord de la table |
um jogo para
duas pessoas jogadas com 16 bolas coloridas em uma mesa, geralmente em pubs e
bares.Os jogadores usam tacos (palitos longos) para tentar acertar as bolas
nos bolsos na borda da mesa |
un juego para
dos personas con 16 bolas de colores en una mesa, a menudo en bares y pubs.
Los jugadores usan señales (palos largos) para tratar de golpear las bolas en
los bolsillos en el borde de la mesa |
un gioco per
due persone giocato con 16 palline colorate su un tavolo, spesso in pub e
bar. I giocatori usano segnali (bastoncini lunghi) per provare a colpire le
palline nelle tasche ai bordi del tavolo |
XVI balls de
coloribus, de quo ludunt ludum est quia duorum hominum mensam saepius in
popinae et inducent vectes. Histriones uti cues (diu haeret) experior ut ledo
pila in mensa emi et de ore gladii |
ένα
παιχνίδι για
δύο άτομα που
έπαιζαν με 16
χρωματιστές
μπάλες σε ένα
τραπέζι, συχνά
σε παμπ και μπαρ.
Οι παίκτες
χρησιμοποιούν
συνθήματα
(μακριά μπαστούνια)
για να
προσπαθήσουν
να χτυπήσουν
τις μπάλες
στις τσέπες
στην άκρη του
τραπεζιού |
éna paichnídi gia dýo átoma pou épaizan me
16 chromatistés báles se éna trapézi, sychná se pab kai bar. Oi paíktes
chrisimopoioún synthímata (makriá bastoúnia) gia na prospathísoun na
chtypísoun tis báles stis tsépes stin ákri tou trapezioú |
Ein Spiel für
zwei Personen, das mit 16 farbigen Bällen auf einem Tisch gespielt wird, oft
in Pubs und Bars. Die Spieler versuchen mit Hilfe von Queues (langen
Stöcken), die Bälle in Taschen am Tischrand zu schlagen |
لعبة
لشخصين
يلعبان ب 16 كرة
ملونة على
طاولة ،
غالبا في
الحانات
والبارات.يستخدم
اللاعبون
إشارات
(العصي
الطويلة)
لمحاولة ضرب
الكرات في
جيوب على
حافة
الطاولة |
leibat lishakhsin yaleiban b 16 kurat
mulawanatan ealaa tawilat , ghalba fi alhanat walbarati.yastakhdim alllaeibun
'iisharat (alesii altwyl) limuhawalat darab alkurat fi juyub ealaa hafat
alttawila |
gra dla dwóch
osób z 16 kolorowymi piłkami na stole, często w pubach i barach.
Gracze używają wskazówek (długich drążków), aby
spróbować trafić piłki w kieszenie na krawędzi stołu |
hra pro dva
lidi hrající se 16 barevnými míčky na stole, často v hospodách a
barech. Hráči používají tága (dlouhé hole), aby se pokusili trefit
míčky do kapes na okraji stolu |
hra pre dvoch
ľudí, ktorá hrala so 16 farebnými loptičkami na stole, často v
krčmách a baroch. Hráči používajú tágo (dlhé palice), aby sa
pokúsili zasiahnuť gule do vreciek na okraji stola. |
igra za dvije
osobe koja se igrala s 16 obojenih lopti na stolu, često u pubovima i
barovima. Igrači koriste znakove (duge štapove) kako bi pokušali udariti
kuglice u džepove na rubu stola |
žaidimas dviem
žmonėms, žaidžiamas su 16 spalvotų rutulių ant stalo, dažnai
kavinėse ir baruose. Žaidėjai naudoja žymes (ilgas lazdeles)
bandydami pataikyti rutulius į kišenes stalo gale. |
гра
для двох
людей, що
грають з 16
кольоровими
кульками на
столі, часто
в пабах і
барах. Гравці
використовують
киї (довгі
палички), щоб
спробувати
ударити
кульки в
кишені на краю
столу |
hra dlya dvokh lyudey, shcho hrayutʹ z
16 kolʹorovymy kulʹkamy na stoli, chasto v pabakh i barakh. Hravtsi
vykorystovuyutʹ kyyi (dovhi palychky), shchob sprobuvaty udaryty
kulʹky v kysheni na krayu stolu |
игра
для двух
человек, в
которую
играют 16 разноцветных
шариков на
столе, часто
в пабах и
барах. |
igra dlya dvukh chelovek, v kotoruyu igrayut
16 raznotsvetnykh sharikov na stole, chasto v pabakh i barakh. |
zhè shì yī zhǒng gōng
liǎng gèrén wán de yóuxì, tōngcháng zài jiǔbā hé
jiǔbā lǐ yòng zhuō shàng de 16 gè cǎi qiú wán.
Wánjiā shǐyòng tíshì (zhǎng bàng) chángshì jiāng qiú jí
zhòng zhuōzi biānyuán de kǒudài |
un jeu pour
deux personnes joué avec 16 boules colorées sur une table, souvent dans des
pubs et des bars. Les joueurs utilisent des queues (longs bâtons) pour
essayer de frapper les boules dans les poches au bord de la table |
テーブルで16色のボールを使って(通常はパブやバーで)遊ぶ2人用のゲームです。プレーヤーはキュー(長い棒)を使用して、ボールをテーブルの端のポケットにぶつけようとします |
テーブル で 16 色 の ボール を 使って ( 通常 は パブ や バー で ) 遊ぶ 2 人用 の ゲームです 。 プレーヤー は キュー ( 長い 棒 ) を 使用 して 、 ボール を テーブル の 端 の ポケット に ぶつけよう と します |
テーブル で 16 しょく の ボール お つかって ( つうじょう わ パブ や バー で ) あそぶ 2 ににょう の げえむです 。 プレーヤー わ キュー ( ながい ぼう ) お しよう して 、 ボール お テーブル の はじ の ポケット に ぶつけよう と します |
tēburu de 16 shoku no bōru o tsukatte ( tsūjō wa pabu ya bā de ) asobu 2 ninyō no gēmudesu . purēyā wa kyū ( nagai bō ) o shiyō shite , bōru o tēburu no haji no poketto ni butsukeyō to shimasu |
|
|
|
|
109 |
|
Poole; billard;
boule de billard |
Poole; sinuca; bola
de bilhar |
普尔;落袋台球;弹子球 |
pǔ'ěr; luò
dài táiqiú; dànzǐ qiú |
Poole; snooker;
billiard ball |
Poole; billard;
boule de billard |
Poole; sinuca; bola
de bilhar |
Poole; billar; bola
de billar |
Poole; snooker;
palla da biliardo |
Pauper, snooker, in
marmoribus, |
Poole;
σνούκερ, μπάλα
μπιλιάρδου |
Poole? snoúker, bála
biliárdou |
Poole, Snooker,
Billardkugel |
بول
؛ سنوكر ؛ كرة
بلياردو |
bul ; snwkr ; kurat
bilyaridu |
Poole; snooker; kula
bilardowa |
Poole; Snooker;
Billiard |
Poole; Snooker;
Biliard |
Poole; Snooker;
Bilijar |
Pūlas;
snukeris; biliardo kamuolys |
Пул;
снукер;
більярдний
м'яч |
Pul; snuker;
bilʹyardnyy m'yach |
Пул,
Снукер,
Бильярд |
Pul, Snuker,
Bil'yard |
pǔ'ěr; luò
dài táiqiú; dànzǐ qiú |
Poole; billard;
boule de billard |
プール、スヌーカー、ビリヤードボール |
プール 、 スヌーカー 、 ビリヤード ボール |
プール 、 すぬうかあ 、 ビリヤード ボール |
pūru , sunūkā , biriyādo bōru |
|
|
|
|
110 |
|
une table de billard |
uma mesa de bilhar |
台球桌 |
táiqiú zhuō |
a pool table |
une table de billard |
uma mesa de bilhar |
una mesa de billar |
un tavolo da biliardo |
piscinam in mensa |
μπιλιάρδο |
biliárdo |
ein Billardtisch |
طاولة
بلياردو |
tawilat bilyaridu |
stół bilardowy |
kulečníkový
stůl |
biliardový stôl |
stol za bazen |
biliardo stalas |
стіл
біля
басейну |
stil bilya baseynu |
бильярдный
стол |
bil'yardnyy stol |
táiqiú zhuō |
une table de billard |
ビリヤード台 |
ビリヤード台 |
びりやあどだい |
biriyādodai |
|
|
|
|
111 |
|
Table Poole |
Poole Table |
普尔球台 |
pǔ'ěr
qiútái |
Poole Table |
Table Poole |
Poole Table |
Mesa Poole |
Tavolo Poole |
stagnum tables |
Πίνακας
μπιλιάρδου |
Pínakas biliárdou |
Billardtisch |
طاولة
بلي |
tawilat bali |
Tabela Poole |
Poole tabulka |
Poole Table |
Poole tablica |
Poole lentelė |
Таблиця
Пула |
Tablytsya Pula |
Пул
Стол |
Pul Stol |
pǔ'ěr
qiútái |
Table Poole |
プールテーブル |
プール テーブル |
プール テーブル |
pūru tēburu |
|
|
|
|
112 |
|
tirer (jouer)
au billard |
atirar (jogar)
na piscina |
射击(打)池 |
shèjí (dǎ) chí |
to shoot (play)
pool |
tirer (jouer)
au billard |
atirar (jogar)
na piscina |
disparar
(jugar) billar |
per sparare
(giocare) a biliardo |
in virga
(ludere) piscinam |
για
να
πυροβολήσετε
(παίξτε)
μπιλιάρδο |
gia na pyrovolísete (paíxte) biliárdo |
Pool schießen
(spielen) |
لاطلاق
النار (اللعب)
بركة |
laitilaq alnaar (alleb) barika |
strzelać
(grać) w bilard |
střílet
(hrát) fond |
strieľať
(hrať) bazén |
pucati (igrati)
bazen |
šaudyti
(žaisti) baseiną |
знімати
(грати)
басейн |
znimaty (hraty) baseyn |
стрелять
(играть) в
бильярд |
strelyat' (igrat') v bil'yard |
shèjí (dǎ) chí |
tirer (jouer)
au billard |
プールを撃つ(遊ぶ) |
プール を 撃つ ( 遊ぶ ) |
プール お うつ ( あそぶ ) |
pūru o utsu ( asobu ) |
|
|
|
|
113 |
|
comparer |
comparar |
相比 |
xiāng bǐ |
compare |
comparer |
comparar |
comparar |
confrontare |
compare |
συγκρίνω |
synkríno |
vergleiche |
قارن |
qaran |
porównaj |
porovnat |
porovnať |
usporediti |
palyginti |
порівняти |
porivnyaty |
сравнить |
sravnit' |
xiāng bǐ |
comparer |
比較する |
比較 する |
ひかく する |
hikaku suru |
|
|
|
|
114 |
|
billard |
bilhar |
台球 |
táiqiú |
billiards |
billard |
bilhar |
billar |
biliardo |
billiards |
μπιλιάρδο |
biliárdo |
Billard |
بلياردو |
bilyaridu |
bilard |
kulečník |
biliard |
biljar |
biliardas |
більярд |
bilʹyard |
бильярд |
bil'yard |
táiqiú |
billard |
ビリヤード |
ビリヤード |
ビリヤード |
biriyādo |
|
|
|
|
115 |
|
snooker |
sinuca |
斯诺克台球 |
sī nuò kè táiqiú |
snooker |
snooker |
sinuca |
billar |
snooker |
snooker |
σνούκερ |
snoúker |
Snooker |
سنوكر |
sanukir |
snooker |
kulečník |
biliard |
snooker |
snukeris |
снукер |
snuker |
снукер |
snuker |
sī nuò kè táiqiú |
snooker |
スヌーカー |
スヌーカー |
すぬうかあ |
sunūkā |
|
|
|
|
116 |
|
le football |
futebol americano |
足球 |
zúqiú |
football |
le football |
futebol americano |
fútbol |
calcio |
eu |
ποδόσφαιρο |
podósfairo |
Fußball |
كرة
القدم |
kurat alqadam |
piłka nożna |
fotbal |
futbal |
nogomet |
futbolas |
футбол |
futbol |
футбол |
futbol |
zúqiú |
le football |
サッカー |
サッカー |
サッカー |
sakkā |
|
|
|
|
117 |
|
Football américain |
Futebol |
足球 |
zúqiú |
Football |
Football américain |
Futebol |
Fútbol |
calcio |
eu |
Ποδόσφαιρο |
Podósfairo |
Fußball |
كرة
القدم |
kurat alqadam |
Piłka
nożna |
Fotbal |
futbal |
nogomet |
Futbolas |
Футбол |
Futbol |
футбол |
futbol |
zúqiú |
Football américain |
フットボール |
フットボール |
フットボール |
futtobōru |
|
|
|
|
118 |
|
les piscines |
as piscinas |
水池 |
shuǐ chí |
the pools |
les piscines |
as piscinas |
las piscinas |
le piscine |
stagna colit |
οι
πισίνες |
oi pisínes |
die Pools |
حمامات
السباحة |
hamamat alsabbaha |
baseny |
bazény |
bazény |
bazeni |
baseinai |
басейни |
baseyny |
бассейны |
basseyny |
shuǐ chí |
les piscines |
プール |
プール |
プール |
pūru |
|
|
|
|
119 |
|
piscines de football |
piscinas de futebol |
足球场 |
zúqiú chǎng |
football pools |
piscines de football |
piscinas de futebol |
piscinas de fútbol |
piscine di calcio |
eu lacus |
πισίνες
ποδοσφαίρου |
pisínes podosfaírou |
Fußballpools |
حمامات
السباحة |
hamamat alsabbaha |
baseny
piłkarskie |
fotbalové bazény |
futbalové bazény |
nogometni bazeni |
futbolo baseinai |
футбольні
басейни |
futbolʹni
baseyny |
футбольные
бассейны |
futbol'nyye basseyny |
zúqiú chǎng |
piscines de football |
サッカープール |
サッカー プール |
サッカー プール |
sakkā pūru |
|
|
|
|
120 |
|
Il fait le pook
chaque semaine |
Ele faz o pook
toda semana |
他每周做一次 |
tā měi zhōu zuò yīcì |
He does the
pook every week |
Il fait le pook
chaque semaine |
Ele faz o pook
toda semana |
Él hace el pook
todas las semanas |
Fa il
bracconaggio ogni settimana |
Qui enim in
omni septimana Pook |
Κάνει
το pook κάθε
εβδομάδα |
Kánei to pook káthe evdomáda |
Er macht jede
Woche den Pook |
يفعل
البوك كل
أسبوع |
yfaeal albuk kl 'usbue |
Robi kupę
co tydzień |
On dělá
zákusek každý týden |
Robí zákusok
každý týždeň |
Pook radi svaki
tjedan |
Jis
kiekvieną savaitę daro pooką |
Він
робить пук
щотижня |
Vin robytʹ puk shchotyzhnya |
Он
делает кашу
каждую
неделю |
On delayet kashu kazhduyu nedelyu |
tā měi zhōu zuò yīcì |
Il fait le pook
chaque semaine |
彼は毎週プークをします |
彼 は 毎週 プーク を します |
かれ わ まいしゅう ぷうく お します |
kare wa maishū pūku o shimasu |
|
|
|
|
121 |
|
Il va parier sur le
football Poole chaque semaine |
Ele vai apostar no
futebol Poole toda semana |
他每周都去赌足球普尔 |
tā měi
zhōu dōu qù dǔ zúqiú pǔ'ěr |
He goes to bet on
Poole |
Il va parier sur le
football Poole chaque semaine |
Ele vai apostar no
futebol Poole toda semana |
Él va a apostar al
fútbol Poole todas las semanas |
Scommette sul calcio
Poole ogni settimana |
Et alea ludere eu
lacus in omni septimana |
Πηγαίνει
στο στοίχημα
στο
ποδόσφαιρο Poole
κάθε εβδομάδα |
Pigaínei sto
stoíchima sto podósfairo Poole káthe evdomáda |
Er setzt jede Woche
auf Fußball Poole |
يذهب
للمراهنة
على كرة
القدم Poole كل
أسبوع |
yadhhab lilmurahinat
ealaa kurat alqadam Poole kl 'usbue |
Co tydzień
stawia zakłady na piłkę nożną Poole |
Každý týden chodí na
sázku na fotbalový Poole |
Každý týždeň
chodí na stávku na futbalový Poole |
Svakog se tjedna
kladi u nogometni Poole |
Jis kiekvieną
savaitę eina lažintis į „Poole“ futbolą |
Він
щотижня
збирається
робити
ставку на футбольний
Пул |
Vin shchotyzhnya
zbyrayetʹsya robyty stavku na futbolʹnyy Pul |
Он
идет делать
ставки на
футбол Пул
каждую неделю |
On idet delat'
stavki na futbol Pul kazhduyu nedelyu |
tā měi
zhōu dōu qù dǔ zúqiú pǔ'ěr |
Il va parier sur le
football Poole chaque semaine |
彼は毎週サッカープールに賭けに行きます |
彼 は 毎週 サッカー プール に 賭け に 行きます |
かれ わ まいしゅう サッカー プール に かけ に いきます |
kare wa maishū sakkā pūru ni kake ni ikimasu |
|
|
|
|
122 |
|
Il le fait une fois
par semaine |
Ele faz isso uma vez
por semana |
他每周做一次 |
tā měi
zhōu zuò yīcì |
He does it once a
week |
Il le fait une fois
par semaine |
Ele faz isso uma vez
por semana |
Lo hace una vez a la
semana |
Lo fa una volta alla
settimana |
Qui fecit semel in
hebdomada |
Το
κάνει μία φορά
την εβδομάδα |
To kánei mía forá
tin evdomáda |
Er macht es einmal
in der Woche |
يفعل
ذلك مرة
واحدة في
الأسبوع |
yafeal dhlk maratan
wahidatan fi al'usbue |
Robi to raz w
tygodniu |
Dělá to jednou
týdně |
Robí to raz týždenne |
On to radi jednom
tjedno |
Jis tai daro
kartą per savaitę |
Він
робить це
раз на
тиждень |
Vin robytʹ tse
raz na tyzhdenʹ |
Он
делает это
раз в неделю |
On delayet eto raz v
nedelyu |
tā měi
zhōu zuò yīcì |
Il le fait une fois
par semaine |
彼は週に一度それをします |
彼 は 週 に 一度 それ を します |
かれ わ しゅう に いちど それ お します |
kare wa shū ni ichido sore o shimasu |
|
|
|
|
123 |
|
un gagnant de
piscines |
um vencedor de
piscinas |
池赢家 |
chí yíngjiā |
a pools winner |
un gagnant de
piscines |
um vencedor de
piscinas |
un ganador de
piscinas |
un vincitore di
piscine |
a gurgite
victor |
νικητής
μπιλιάρδου |
nikitís biliárdou |
ein Poolsieger |
الفائز
برك |
alfayiz birak |
zwycięzca
puli |
vítěz
bazénů |
víťaz
bazénov |
pobjednik
bazena |
baseinų
nugalėtojas |
переможець
у басейнах |
peremozhetsʹ u baseynakh |
победитель
пула |
pobeditel' pula |
chí yíngjiā |
un gagnant de
piscines |
プールの勝者 |
プール の 勝者 |
プール の しょうしゃ |
pūru no shōsha |
|
|
|
|
124 |
|
Bet Poole pour
gagner le test |
Aposte Poole para
vencer o teste |
赌普尔获胜考 |
dǔ
pǔ'ěr huòshèng kǎo |
Bet Poole to win the
test |
Bet Poole pour
gagner le test |
Aposte Poole para
vencer o teste |
Bet Poole para ganar
la prueba |
Scommetti su Poole
per vincere il test |
Polum bet vincere
test |
Στοιχηματίστε
στον Πουλ για
να κερδίσετε
το τεστ |
Stoichimatíste ston
Poul gia na kerdísete to test |
Wetten Sie auf
Poole, um den Test zu gewinnen |
رهان
بول للفوز في
الاختبار |
rihan bul lilfawz fi
alaikhtibar |
Postaw Poole, aby
wygrać test |
Sázejte Poole a
vyhrajte test |
Stavte Poole, aby
vyhral test |
Bet Poole pobijedi
na testu |
Lažinkitės
„Poole“, kad laimėtumėte testą |
Ставка
Пула, щоб
виграти
тест |
Stavka Pula, shchob
vyhraty test |
Ставка
Пул, чтобы
выиграть
тест |
Stavka Pul, chtoby
vyigrat' test |
dǔ
pǔ'ěr huòshèng kǎo |
Bet Poole pour
gagner le test |
テストに勝つためにプールに賭ける |
テスト に 勝つ ため に プール に 賭ける |
テスト に かつ ため に プール に かける |
tesuto ni katsu tame ni pūru ni kakeru |
|
|
|
|
125 |
|
voir aussi |
veja também |
也可以看看 |
yě
kěyǐ kàn kàn |
see also |
voir aussi |
veja também |
ver también |
vedi anche |
vide etiam |
δείτε
επίσης |
deíte epísis |
siehe auch |
انظر
ايضا |
anzur 'aydaan |
patrz także |
viz také |
pozri tiež |
vidi također |
taip pat žr |
див.
також |
dyv. takozh |
смотри
также |
smotri takzhe |
yě
kěyǐ kàn kàn |
voir aussi |
も参照 |
も 参照 |
も さんしょう |
mo sanshō |
|
|
|
|
126 |
|
pool de gènes |
pool genético |
基因库 |
jīyīn kù |
gene pool |
pool de gènes |
pool genético |
reserva genética |
pool genico |
gene piscinam |
ομάδα
γονιδίων |
omáda gonidíon |
Genpool |
تجمع
الجينات |
tajmae aljayinat |
pula genów |
genový fond |
génový pool |
genski bazen |
genofondas |
генофонд |
henofond |
генофонд |
genofond |
jīyīn kù |
pool de gènes |
遺伝子プール |
遺伝子 プール |
いでんし プール |
idenshi pūru |
|
|
|
|
127 |
|
Banque de gènes |
Banco de genes |
基因库 |
jīyīn kù |
gene bank |
Banque de gènes |
Banco de genes |
Banco de genes |
Banca genica |
gene piscinam |
Τράπεζα
γονιδίων |
Trápeza gonidíon |
Genbank |
بنك
الجينات |
bank aljayinat |
Bank genów |
Genová banka |
Génová banka |
Genska banka |
Genų bankas |
Генний
банк |
Hennyy bank |
Генный
банк |
Gennyy bank |
jīyīn kù |
Banque de gènes |
ジーンバンク |
ジーン バンク |
ジーン バンク |
jīn banku |
|
|
|
|
128 |
|
pour collecter de
l'argent, des informations, etc. auprès de différentes personnes afin
qu'elles puissent être utilisées par tous |
coletar dinheiro,
informações etc. de pessoas diferentes para que possam ser usadas por todas
elas |
从不同的人那里收集金钱,信息等,以便所有人都能使用 |
cóng bùtóng de rén
nàlǐ shōují jīnqián, xìnxī děng, yǐbiàn
suǒyǒu rén dōu néng shǐyòng |
to collect money,
information, etc. from different people so that it can be used by all of them |
pour collecter de
l'argent, des informations, etc. auprès de différentes personnes afin
qu'elles puissent être utilisées par tous |
coletar dinheiro,
informações etc. de pessoas diferentes para que possam ser usadas por todas
elas |
para recolectar
dinero, información, etc. de diferentes personas para que todos puedan usarlo |
per raccogliere
denaro, informazioni, ecc. da persone diverse in modo che possano essere
utilizzate da tutti |
exigere information
etc potest alius ut omnium eorum |
να
συλλέγουν
χρήματα,
πληροφορίες
κ.λπ. από διαφορετικά
άτομα, ώστε να
μπορούν να
χρησιμοποιηθούν
από όλους |
na syllégoun
chrímata, pliroforíes k.lp. apó diaforetiká átoma, óste na boroún na
chrisimopoiithoún apó ólous |
Geld, Informationen
usw. von verschiedenen Personen zu sammeln, damit sie von allen verwendet
werden können |
لجمع
المال
والمعلومات
وما إلى ذلك
من أشخاص مختلفين
حتى يتمكنوا
جميعًا من
استخدامها |
lijame almal
walmelwmat wama 'iilaa dhlk min 'ashkhas mukhtalifin hataa yatamakanuu
jmyeana min aistikhdamuha |
zbierać
pieniądze, informacje itp. od różnych osób, aby wszyscy mogli z
nich korzystać |
shromažďovat
peníze, informace atd. od různých lidí, aby je mohli využívat všichni |
zhromažďovať
peniaze, informácie atď. od rôznych ľudí, aby ich mohli
používať všetci |
skupljati novac,
informacije itd. od različitih ljudi kako bi ih svi mogli koristiti |
rinkti pinigus,
informaciją ir kt. iš skirtingų žmonių, kad ja
galėtų naudotis visi jie |
збирати
гроші,
інформацію
тощо від
різних людей,
щоб ними
можна було
користуватися |
zbyraty hroshi,
informatsiyu toshcho vid riznykh lyudey, shchob nymy mozhna bulo
korystuvatysya |
собирать
деньги,
информацию
и т. д. от разных
людей, чтобы
их могли
использовать
все |
sobirat' den'gi,
informatsiyu i t. d. ot raznykh lyudey, chtoby ikh mogli ispol'zovat' vse |
cóng bùtóng de rén
nàlǐ shōují jīnqián, xìnxī děng, yǐbiàn
suǒyǒu rén dōu néng shǐyòng |
pour collecter de
l'argent, des informations, etc. auprès de différentes personnes afin
qu'elles puissent être utilisées par tous |
お金や情報などをさまざまな人から集めて、すべての人が使えるようにする |
お金 や 情報 など を さまざまな 人 から 集めて 、 すべて の 人 が 使える よう に する |
おかね や じょうほう など お さまざまな ひと から あつめて 、 すべて の ひと が つかえる よう に する |
okane ya jōhō nado o samazamana hito kara atsumete , subete no hito ga tsukaeru yō ni suru |
|
|
|
|
129 |
|
Concentrez les
ressources (ou priez brillamment, etc.) |
Concentre recursos
(ou reze bem, etc.) |
集中资源(或祈求光明,等等) |
jízhōng
zīyuán (huò qíqiú guāngmíng, děng děng) |
Concentrate resources
(or pray bright, etc.) |
Concentrez les
ressources (ou priez brillamment, etc.) |
Concentre recursos
(ou reze bem, etc.) |
Concentra los
recursos (o reza brillante, etc.) |
Concentrare le
risorse (o pregare in modo brillante, ecc.) |
Opibus intendi (vel
orare clara, etc.) |
Συγκεντρώστε
τους πόρους (ή
προσευχήστε
φωτεινά κ.λπ.) |
Synkentróste tous
pórous (í prosefchíste foteiná k.lp.) |
Konzentrieren Sie
Ressourcen (oder beten Sie hell usw.) |
تركيز
الموارد (أو
صلاة ساطعة ،
إلخ.) |
tarkiz almawarid (aw
salatan satieat , 'iilkha.) |
Skoncentruj zasoby
(lub módl się jasno itp.) |
Soustřeďte
zdroje (nebo se modlete jasně, atd.) |
Sústreďte zdroje
(alebo sa modlite jasne, atď.) |
Koncentrirajte
resurse (ili se molite sjajno itd.) |
Susikoncentruokite
išteklius (arba melskitės šviesiai ir pan.) |
Концентруйте
ресурси (або
моліться
яскраво
тощо) |
Kontsentruyte resursy
(abo molitʹsya yaskravo toshcho) |
Сконцентрируйте
ресурсы (или
молитесь ярко
и т. Д.) |
Skontsentriruyte
resursy (ili molites' yarko i t. D.) |
jízhōng
zīyuán (huò qíqiú guāngmíng, děng děng) |
Concentrez les
ressources (ou priez brillamment, etc.) |
リソースを集中する(または明るく祈るなど) |
リソース を 集中 する ( または 明るく 祈る など ) |
リソース お しゅうちゅう する ( または あかるく いのる など ) |
risōsu o shūchū suru ( mataha akaruku inoru nado ) |
|
|
|
|
130 |
|
Concentrer les
ressources (ou matériaux, etc.) |
Concentre recursos
(ou materiais, etc.) |
集中资源(或材料等) |
jízhōng
zīyuán (huò cáiliào děng) |
Concentrate
resources (or materials, etc.) |
Concentrer les
ressources (ou matériaux, etc.) |
Concentre recursos
(ou materiais, etc.) |
Concentrar recursos
(o materiales, etc.) |
Risorse concentrate
(o materiali, ecc.) |
Et collatis
consiliis opibus (vel materia) |
Συγκέντρωση
πόρων (ή υλικά,
κ.λπ.) |
Synkéntrosi póron (í
yliká, k.lp.) |
Konzentrieren Sie
Ressourcen (oder Materialien usw.) |
تركيز
الموارد (أو
المواد ، إلخ.) |
tarkiz almawarid (aw
almawadi , 'iilkha.) |
Skoncentruj zasoby
(lub materiały itp.) |
Soustřeďte
zdroje (nebo materiály atd.) |
Sústreďte
zdroje (alebo materiály atď.) |
Koncentrirajte
resurse (ili materijale itd.) |
Susikoncentruokite
išteklius (ar medžiagas ir kt.) |
Концентруйте
ресурси (або
матеріали
тощо) |
Kontsentruyte
resursy (abo materialy toshcho) |
Концентрировать
ресурсы (или
материалы и т.
Д.) |
Kontsentrirovat'
resursy (ili materialy i t. D.) |
jízhōng
zīyuán (huò cáiliào děng) |
Concentrer les
ressources (ou matériaux, etc.) |
リソース(または材料など)を集中する |
リソース ( または 材料 など ) を 集中 する |
リソース ( または ざいりょう など ) お しゅうちゅう する |
risōsu ( mataha zairyō nado ) o shūchū suru |
|
|
|
|
131 |
|
Recueillir de
l'argent, des informations, etc. auprès de différentes personnes afin que
tout le monde puisse les utiliser |
Colete dinheiro,
informações etc. de pessoas diferentes para que todos possam usá-lo |
从不同的人那里收集金钱,信息等,盔甲所有人都能使用 |
cóng bùtóng de rén
nàlǐ shōují jīnqián, xìnxī děng, kuījiǎ
suǒyǒu rén dōu néng shǐyòng |
Collect money,
information, etc. from different people so that everyone can use it |
Recueillir de
l'argent, des informations, etc. auprès de différentes personnes afin que
tout le monde puisse les utiliser |
Colete dinheiro,
informações etc. de pessoas diferentes para que todos possam usá-lo |
Recopile dinero,
información, etc. de diferentes personas para que todos puedan usarlo. |
Raccogli denaro,
informazioni, ecc. Da persone diverse in modo che tutti possano utilizzarle |
Inde opes et alia
notitia, ita uti omnibus |
Συλλέξτε
χρήματα,
πληροφορίες
κ.λπ. από
διαφορετικά
άτομα, ώστε
όλοι να
μπορούν να τα
χρησιμοποιήσουν |
Sylléxte chrímata,
pliroforíes k.lp. apó diaforetiká átoma, óste óloi na boroún na ta
chrisimopoiísoun |
Sammeln Sie Geld,
Informationen usw. von verschiedenen Personen, damit jeder sie verwenden kann |
اجمع
النقود
والمعلومات
وما إلى ذلك
من أشخاص
مختلفين حتى
يتمكن
الجميع من
استخدامها |
'ajmae alnuqud
walmelwmat wama 'iilaa dhlk min 'ashkhas mukhtalifin hataa yatamakan aljamie
min aistikhdamuha |
Zbieraj
pieniądze, informacje itp. Od różnych osób, aby każdy
mógł z nich korzystać |
Sbírejte peníze,
informace atd. Od různých lidí, aby je mohl používat každý |
Zbierajte peniaze,
informácie atď. Od rôznych ľudí, aby ich mohol používať každý |
Prikupljajte novac,
informacije itd. Od različitih ljudi kako bi ih svi mogli upotrijebiti |
Surinkite pinigus,
informaciją ir kt. Iš skirtingų žmonių, kad visi
galėtų jais naudotis |
Збирайте
гроші,
інформацію
тощо від
різних
людей, щоб
кожен міг
ними
користуватися |
Zbyrayte hroshi,
informatsiyu toshcho vid riznykh lyudey, shchob kozhen mih nymy
korystuvatysya |
Собирайте
деньги,
информацию
и т. Д. От разных
людей, чтобы
каждый мог
ими
пользоваться |
Sobirayte den'gi,
informatsiyu i t. D. Ot raznykh lyudey, chtoby kazhdyy mog imi pol'zovat'sya |
cóng bùtóng de rén
nàlǐ shōují jīnqián, xìnxī děng, kuījiǎ
suǒyǒu rén dōu néng shǐyòng |
Recueillir de
l'argent, des informations, etc. auprès de différentes personnes afin que
tout le monde puisse les utiliser |
みんなが使えるように、お金や情報などを違う人から集める |
みんな が 使える よう に 、 お金 や 情報 など を 違う 人 から 集める |
みんな が つかえる よう に 、 おかね や じょうほう など お ちがう ひと から あつめる |
minna ga tsukaeru yō ni , okane ya jōhō nado o chigau hito kara atsumeru |
|
|
|
|
132 |
|
Priez |
Orar |
祷 |
dǎo |
prayer |
Priez |
Orar |
Rezar |
preghiera |
Oratio |
Προσευχήσου |
Prosefchísou |
Bete |
صلوا |
saluu |
Módlcie się |
Modlete se |
modlitba |
molitva |
Melskitės |
Моліться |
Molitʹsya |
молитва |
molitva |
dǎo |
Priez |
祈る |
祈る |
いのる |
inoru |
|
|
|
|
133 |
|
Les élèves
travaillent individuellement, puis mettent en commun leurs idées en groupes
de six |
Os alunos trabalham
individualmente e depois agrupam suas idéias em grupos de seis |
学生们单独工作,然后将他们的想法分成六组 |
xuéshēngmen
dāndú gōngzuò, ránhòu jiāng tāmen de xiǎngfǎ
fēnchéng liù zǔ |
The students work
individually, then pool their ideas in groups of six |
Les élèves
travaillent individuellement, puis mettent en commun leurs idées en groupes
de six |
Os alunos trabalham
individualmente e depois agrupam suas idéias em grupos de seis |
Los estudiantes
trabajan individualmente, luego agrupan sus ideas en grupos de seis |
Gli studenti lavorano
individualmente, quindi uniscono le loro idee in gruppi di sei |
Alumni in ipso opere
prono capitum singulorum tum coetuum virium animorumque in ideas sex |
Οι
μαθητές
εργάζονται
ατομικά και
μετά συγκεντρώνουν
τις ιδέες τους
σε ομάδες των
έξι |
Oi mathités
ergázontai atomiká kai metá synkentrónoun tis idées tous se omádes ton éxi |
Die Schüler arbeiten
individuell und bündeln ihre Ideen in Sechsergruppen |
يعمل
الطلاب بشكل
فردي ، ثم
يجمعون
أفكارهم في
مجموعات من
ستة |
yaemal altullab
bishakl fardiin , thuma yajmaeun 'afkarahum fi majmueat min st |
Uczniowie
pracują indywidualnie, a następnie łączą swoje
pomysły w sześcioosobowe grupy |
Studenti pracují
samostatně, poté své nápady spojují do skupin po šesti |
Študenti pracujú
individuálne, potom svoje nápady združujú do skupín po šiestich |
Učenici rade
pojedinačno, a zatim svoje ideje objedinjuju u šest grupa |
Studentai dirba
individualiai, tada telkia savo idėjas į šešių grupių
grupes |
Студенти
працюють
індивідуально,
потім об'єднують
свої ідеї в
групи з
шести |
Studenty
pratsyuyutʹ indyvidualʹno, potim ob'yednuyutʹ svoyi ideyi v
hrupy z shesty |
Студенты
работают
индивидуально,
а затем объединяют
свои идеи в
группы по
шесть человек. |
Studenty rabotayut
individual'no, a zatem ob"yedinyayut svoi idei v gruppy po shest'
chelovek. |
xuéshēngmen
dāndú gōngzuò, ránhòu jiāng tāmen de xiǎngfǎ
fēnchéng liù zǔ |
Les élèves
travaillent individuellement, puis mettent en commun leurs idées en groupes
de six |
生徒は個別に作業し、アイデアを6つのグループにまとめます |
生徒 は 個別 に 作業 し 、 アイデア を 6つ の グループ に まとめます |
せいと わ こべつ に さぎょう し 、 アイデア お つ の グループ に まとめます |
seito wa kobetsu ni sagyō shi , aidea o tsu no gurūpu ni matomemasu |
|
|
|
|
134 |
|
Les élèves
travaillent d'abord, puis partagent leurs expériences en groupes de six |
Os alunos trabalham
primeiro e depois compartilham suas experiências em grupos de seis |
学生先分头工作,然后六人一组交流心得 |
xuéshēng
xiān fēntóu gōngzuò, ránhòu liù rén yī zǔ
jiāoliú xīndé |
Students work first
and then share their experiences in groups of six |
Les élèves
travaillent d'abord, puis partagent leurs expériences en groupes de six |
Os alunos trabalham
primeiro e depois compartilham suas experiências em grupos de seis |
Los estudiantes
trabajan primero y luego comparten sus experiencias en grupos de seis |
Gli studenti
lavorano prima e poi condividono le loro esperienze in gruppi di sei |
Alumni ad operari,
deinde per coronas iecere sermones sex ad commutationem ideas |
Οι
μαθητές
εργάζονται
πρώτα και μετά
μοιράζονται
τις εμπειρίες
τους σε ομάδες
των έξι |
Oi mathités
ergázontai próta kai metá moirázontai tis empeiríes tous se omádes ton éxi |
Die Schüler arbeiten
zuerst und teilen dann ihre Erfahrungen in Sechsergruppen |
يعمل
الطلاب
أولاً ثم
يشاركون
تجاربهم في
مجموعات من
ستة أفراد |
yaemal altullab
awlaan thuma yusharikun tajaribahum fi majmueat min stt 'afrad |
Studenci
pracują najpierw, a następnie dzielą się swoimi
doświadczeniami w sześcioosobowych grupach |
Studenti nejprve
pracují a poté se podělili o své zkušenosti ve skupinách po šesti |
Študenti najskôr
pracujú a potom sa delia o svoje skúsenosti v skupinách po šiestich |
Studenti prvo rade,
a zatim dijele svoja iskustva u šest grupa |
Pirmiausia mokiniai
dirba, o paskui dalijasi savo patirtimi šešiomis grupėmis |
Студенти
працюють
спочатку, а
потім діляться
своїм
досвідом у
групах із
шести |
Studenty
pratsyuyutʹ spochatku, a potim dilyatʹsya svoyim dosvidom u hrupakh
iz shesty |
Сначала
студенты
работают, а
потом
делятся
опытом в
группах по
шесть
человек. |
Snachala studenty
rabotayut, a potom delyatsya opytom v gruppakh po shest' chelovek. |
xuéshēng
xiān fēntóu gōngzuò, ránhòu liù rén yī zǔ
jiāoliú xīndé |
Les élèves
travaillent d'abord, puis partagent leurs expériences en groupes de six |
生徒は最初に仕事をしてから、体験を共有します |
生徒 は 最初 に 仕事 を して から 、 体験 を 共有 します |
せいと わ さいしょ に しごと お して から 、 たいけん お きょうゆう します |
seito wa saisho ni shigoto o shite kara , taiken o kyōyū shimasu |
|
|
|
|
135 |
|
Les élèves
travaillent seuls, puis divisent leurs idées en six groupes |
Os alunos trabalham
sozinhos e depois dividem suas idéias em seis grupos |
学生们单独工作,然后将他们的想法纳入六组 |
xuéshēngmen
dāndú gōngzuò, ránhòu jiāng tāmen de xiǎngfǎ
nàrù liù zǔ |
Students work alone
and then divide their ideas into six groups |
Les élèves
travaillent seuls, puis divisent leurs idées en six groupes |
Os alunos trabalham
sozinhos e depois dividem suas idéias em seis grupos |
Los estudiantes
trabajan solos y luego dividen sus ideas en seis grupos. |
Gli studenti
lavorano da soli e quindi dividono le loro idee in sei gruppi |
Alumni opus est
singillatim, deinde ad sua vertere ideas in sex coetus |
Οι
μαθητές
εργάζονται
μόνοι και στη
συνέχεια χωρίζουν
τις ιδέες τους
σε έξι ομάδες |
Oi mathités
ergázontai mónoi kai sti synécheia chorízoun tis idées tous se éxi omádes |
Die Schüler arbeiten
alleine und teilen ihre Ideen in sechs Gruppen ein |
يعمل
الطلاب
بمفردهم ثم
يقسمون
أفكارهم إلى ست
مجموعات |
yaemal altullab
bimafridihim thuma yaqsimun 'afkarahum 'iilaa st majmueat |
Uczniowie
pracują sami, a następnie dzielą swoje pomysły na
sześć grup |
Studenti pracují
sami a poté své nápady rozdělí do šesti skupin |
Študenti pracujú
sami a potom svoje nápady rozdelia do šiestich skupín |
Studenti rade sami,
a zatim svoje ideje podijele u šest skupina |
Studentai dirba
vieni, o paskui savo idėjas suskirsto į šešias grupes |
Студенти
працюють
поодинці, а
потім ділять
свої ідеї на
шість груп |
Studenty
pratsyuyutʹ poodyntsi, a potim dilyatʹ svoyi ideyi na shistʹ
hrup |
Студенты
работают в
одиночку, а
затем делят
свои идеи на
шесть групп |
Studenty rabotayut v
odinochku, a zatem delyat svoi idei na shest' grupp |
xuéshēngmen
dāndú gōngzuò, ránhòu jiāng tāmen de xiǎngfǎ
nàrù liù zǔ |
Les élèves
travaillent seuls, puis divisent leurs idées en six groupes |
生徒は一人で作業し、アイデアを6つのグループに分けます |
生徒 は 一 人 で 作業 し 、 アイデア を 6つ の グループ に 分けます |
せいと わ いち にん で さぎょう し 、 アイデア お つ の グループ に わけます |
seito wa ichi nin de sagyō shi , aidea o tsu no gurūpu ni wakemasu |
|
|
|
|
136 |
|
Partout au pays, les
forces de police mettent en commun leurs ressources afin de résoudre ce crime |
As forças policiais
de todo o país estão reunindo recursos para resolver esse crime |
全国各地的警察部队正在集中资源以解决这一罪行 |
quánguó gèdì de
jǐngchá bùduì zhèngzài jízhōng zīyuán yǐ jiějué zhè
yī zuìxíng |
Police forces across
the country are pooling resources in order to solve this crime |
Partout au pays, les
forces de police mettent en commun leurs ressources afin de résoudre ce crime |
As forças policiais
de todo o país estão reunindo recursos para resolver esse crime |
Las fuerzas
policiales de todo el país están reuniendo recursos para resolver este
crimen. |
Le forze di polizia
in tutto il paese stanno raccogliendo risorse per risolvere questo crimine |
Aliquam congue
collatis viribus copiarum Ad hoc scelus |
Οι
αστυνομικές
δυνάμεις σε
όλη τη χώρα
συγκεντρώνουν
πόρους για την
επίλυση αυτού
του
εγκλήματος |
Oi astynomikés
dynámeis se óli ti chóra synkentrónoun pórous gia tin epílysi aftoú tou
enklímatos |
Polizeikräfte im
ganzen Land bündeln Ressourcen, um dieses Verbrechen aufzuklären |
تقوم
قوات الشرطة
في جميع
أنحاء
البلاد بتجميع
الموارد من
أجل حل هذه
الجريمة |
taqum quwwat
alshurtat fi jmye 'anha' albilad bitajmie almawarid min ajl hali hadhih
aljarima |
Siły policyjne w
całym kraju łączą zasoby w celu rozwiązania tego
przestępstwa |
Policejní síly v celé
zemi shromažďují zdroje, aby tento zločin vyřešily |
Policajné sily v
celej krajine zhromažďujú zdroje na vyriešenie tohto zločinu |
Policijske snage
diljem zemlje udružuju sredstva kako bi se riješio ovaj zločin |
Policijos
pajėgos visoje šalyje telkia išteklius, kad išspręstų šį
nusikaltimą |
Поліцейські
сили по всій
країні
об'єднують
ресурси для
розкриття
цього
злочину |
Politseysʹki
syly po vsiy krayini ob'yednuyutʹ resursy dlya rozkryttya tsʹoho
zlochynu |
Полиция
по всей
стране
объединяет
ресурсы,
чтобы
раскрыть
это
преступление |
Politsiya po vsey
strane ob"yedinyayet resursy, chtoby raskryt' eto prestupleniye |
quánguó gèdì de
jǐngchá bùduì zhèngzài jízhōng zīyuán yǐ jiějué zhè
yī zuìxíng |
Partout au pays, les
forces de police mettent en commun leurs ressources afin de résoudre ce crime |
全国の警察はこの犯罪を解決するためにリソースをプールしています |
全国 の 警察 は この 犯罪 を 解決 する ため に リソース を プール しています |
ぜんこく の けいさつ わ この はんざい お かいけつ する ため に リソース お プール しています |
zenkoku no keisatsu wa kono hanzai o kaiketsu suru tame ni risōsu o pūru shiteimasu |
|
|
|
|
137 |
|
Des policiers de
tout le pays ont collaboré pour détecter ce crime |
A polícia de todo o
país trabalhou em conjunto para detectar esse crime |
全国各地警察通力合作以侦破这宗罪案 |
quánguó gèdì
jǐngchá tōnglì hézuò yǐ zhēnpò zhè zōng zuì'àn |
Police from all over
the country worked together to detect this crime |
Des policiers de
tout le pays ont collaboré pour détecter ce crime |
A polícia de todo o
país trabalhou em conjunto para detectar esse crime |
Policías de todo el
país trabajaron juntos para detectar este crimen |
La polizia di tutto
il paese ha lavorato insieme per rilevare questo crimine |
Aliquam cooperantur
in regione trans huius sceleris deprehensionem et casibus, |
Η
αστυνομία από
όλη τη χώρα
συνεργάστηκε
για να εντοπίσει
αυτό το
έγκλημα |
I astynomía apó óli
ti chóra synergástike gia na entopísei aftó to énklima |
Polizisten aus dem
ganzen Land arbeiteten zusammen, um dieses Verbrechen aufzudecken |
عملت
الشرطة من
جميع أنحاء
البلاد معا
للكشف عن هذه
الجريمة |
eamilat alshurtat
min jmye 'anha' albilad maeaan lilkashf ean hadhih aljarima |
Policja z
całego kraju współpracowała w celu wykrycia tego
przestępstwa |
Policie z celé
země spolupracovala na odhalování tohoto zločinu |
Polícia z celej
krajiny spolupracovala pri odhaľovaní tohto zločinu |
Policija iz cijele
države zajedno je radila na otkrivanju ovog zločina |
Norėdami
aptikti šį nusikaltimą, visos šalies policija dirbo kartu |
Поліція
з усієї
країни
спільно
працювала над
виявленням
цього
злочину |
Politsiya z usiyeyi
krayiny spilʹno pratsyuvala nad vyyavlennyam tsʹoho zlochynu |
Полиция
со всей
страны
работала
вместе, чтобы
раскрыть
это
преступление |
Politsiya so vsey
strany rabotala vmeste, chtoby raskryt' eto prestupleniye |
quánguó gèdì
jǐngchá tōnglì hézuò yǐ zhēnpò zhè zōng zuì'àn |
Des policiers de
tout le pays ont collaboré pour détecter ce crime |
全国の警察が協力してこの犯罪を発見した |
全国 の 警察 が 協力 して この 犯罪 を 発見 した |
ぜんこく の けいさつ が きょうりょく して この はんざい お はっけん した |
zenkoku no keisatsu ga kyōryoku shite kono hanzai o hakken shita |
|
|
|
|
138 |
|
salle de billard |
sala de bilhar |
台球室 |
táiqiú shì |
pool-room |
salle de billard |
sala de bilhar |
sala de billar |
piscina-room |
locus piscinam, |
αίθουσα
πισίνας |
aíthousa pisínas |
Poolraum |
غرفة
تجمع |
ghurfat tajmae |
pokój przy basenie |
bazénová místnost |
pool-room |
bazen soba |
baseino kambarys |
басейну |
baseynu |
бассейн-зал |
basseyn-zal |
táiqiú shì |
salle de billard |
プールルーム |
プール ルーム |
プール ルーム |
pūru rūmu |
|
|
|
|
139 |
|
Salle de billard |
Sala de bilhar |
台球室 |
táiqiú shì |
Billiard room |
Salle de billard |
Sala de bilhar |
Sala de billar |
Sala da biliardo |
billiard locus |
Δωμάτιο
μπιλιάρδου |
Domátio biliárdou |
Billardzimmer |
غرفة
بلياردو |
ghurfat bilyaridu |
Sala bilardowa |
Kulečníková
místnost |
Biliardová
miestnosť |
Soba za bilijar |
Biliardo kambarys |
Кімната
для
більярду |
Kimnata dlya
bilʹyardu |
Бильярдная |
Bil'yardnaya |
táiqiú shì |
Salle de billard |
ビリヤードルーム |
ビリヤード ルーム |
ビリヤード ルーム |
biriyādo rūmu |
|
|
|
|
140 |
|
un endroit pour
jouer au billard |
um lugar para
jogar uma partida de bilhar |
打台球的地方 |
dǎ táiqiú dì dìfāng |
a place for
playing a game of pool |
un endroit pour
jouer au billard |
um lugar para
jogar uma partida de bilhar |
un lugar para
jugar al billar |
un posto per
giocare a biliardo |
quia locus in
stagnum ludens ludum est |
ένα
μέρος για να
παίξετε ένα
παιχνίδι
μπιλιάρδου |
éna méros gia na paíxete éna paichnídi
biliárdou |
ein Ort für
eine Partie Billard |
مكان
للعب لعبة
البلياردو |
mkan lilaeb luebat albilyaridu |
miejsce do gry
w bilard |
místo pro hraní
hry o bazén |
miesto na
hranie hry s bazénom |
mjesto za
igranje igre s bazenom |
vieta žaisti
baseino žaidimą |
місце
для гри в
більярд |
mistse dlya hry v bilʹyard |
место
для игры в
бильярд |
mesto dlya igry v bil'yard |
dǎ táiqiú dì dìfāng |
un endroit pour
jouer au billard |
ビリヤードのゲームをする場所 |
ビリヤード の ゲーム を する 場所 |
ビリヤード の ゲーム お する ばしょ |
biriyādo no gēmu o suru basho |
|
|
|
|
141 |
|
Salle de billard |
Sala de bilhar |
台球室 |
táiqiú shì |
Billiard room |
Salle de billard |
Sala de bilhar |
Sala de billar |
Sala da biliardo |
billiard locus |
Δωμάτιο
μπιλιάρδου |
Domátio biliárdou |
Billardzimmer |
غرفة
بلياردو |
ghurfat bilyaridu |
Sala bilardowa |
Kulečníková
místnost |
Biliardová
miestnosť |
Soba za bilijar |
Biliardo kambarys |
Кімната
для
більярду |
Kimnata dlya
bilʹyardu |
Бильярдная |
Bil'yardnaya |
táiqiú shì |
Salle de billard |
ビリヤードルーム |
ビリヤード ルーム |
ビリヤード ルーム |
biriyādo rūmu |
|
|
|
|
142 |
|
Où jouer au billard |
Onde jogar bilhar |
打台球的地方 |
dǎ táiqiú dì
dìfāng |
Where to play
billiards |
Où jouer au billard |
Onde jogar bilhar |
Donde jugar billar |
Dove giocare a
biliardo |
billiards locus |
Πού
να παίξετε
μπιλιάρδο |
Poú na paíxete
biliárdo |
Wo man Billard
spielt |
مكان
لعب
البلياردو |
makan laeib
albilyaridu |
Gdzie grać w
bilard |
Kde hrát
kulečník |
Kde hrať
biliard |
Gdje igrati bilijar |
Kur žaisti
biliardą |
Де
грати в
більярд |
De hraty v
bilʹyard |
Где
поиграть в
бильярд |
Gde poigrat' v
bil'yard |
dǎ táiqiú dì
dìfāng |
Où jouer au billard |
ビリヤードをする場所 |
ビリヤード を する 場所 |
ビリヤード お する ばしょ |
biriyādo o suru basho |
|
|
|
|
143 |
|
une boutique de paris |
uma loja de apostas |
博彩店 |
bócǎi diàn |
a betting shop |
une boutique de paris |
uma loja de apostas |
una tienda de
apuestas |
un negozio di
scommesse |
tabernam a sponsio, |
ένα
κατάστημα
στοιχημάτων |
éna katástima
stoichimáton |
ein Wettbüro |
محل
مراهنات |
mahalu murahanat |
sklep bukmacherski |
sázkový obchod |
stávkový obchod |
kladionica |
lažybų
parduotuvė |
магазин
ставок |
mahazyn stavok |
букмекерская
контора |
bukmekerskaya kontora |
bócǎi diàn |
une boutique de paris |
賭博店 |
賭博店 |
とばくてん |
tobakuten |
|
|
|
|
144 |
|
Point de
distribution de loterie (pari) Station de paris |
Estação de apostas
no ponto de distribuição da loteria (aposta) |
彩票经销点(赌注)彩票站 |
cǎipiào
jīngxiāo diǎn (dǔzhù) cǎipiào zhàn |
Lottery distribution
point (bet) betting station |
Point de
distribution de loterie (pari) Station de paris |
Estação de apostas
no ponto de distribuição da loteria (aposta) |
Punto de
distribución de lotería (apuesta) estación de apuestas |
Stazione di
scommesse del punto di distribuzione della lotteria (scommessa) |
Distribution
sortitio punctorum (bet) sponsio, |
Σταθμός
στοιχηματισμού
σημείου
διανομής
λαχείων
(στοιχήματος) |
Stathmós
stoichimatismoú simeíou dianomís lacheíon (stoichímatos) |
Wettstation für
Lotterieverteilungspunkte (Wetten) |
محطة
المراهنات
على نقاط
توزيع
اليانصيب |
mahatat almurahanat
ealaa niqat tawzie alyansib |
Punkt zakładów
(zakład) dystrybucji loterii |
Sázková stanice
loterijní distribuce (sázka) |
Stávková stanica pre
lotériové distribučné body (stávky) |
Stanica za
klađenje na lutriji (klađenje) |
Loterijų
platinimo punkto (lažybų) lažybų stotis |
Ставка
для роздачі
лотереї
(ставка) |
Stavka dlya rozdachi
lotereyi (stavka) |
Ставка
для лотереи
(пари) |
Stavka dlya loterei
(pari) |
cǎipiào
jīngxiāo diǎn (dǔzhù) cǎipiào zhàn |
Point de
distribution de loterie (pari) Station de paris |
宝くじ配布ポイント(ベット)ベッティングステーション |
宝くじ 配布 ポイント ( ベット ) ベッティングステーション |
たからくじ はいふ ポイント ( ベット ) べってぃんぐすてえしょん |
takarakuji haifu pointo ( betto ) bettingusutēshon |
|
|
|
|
145 |
|
Boutique de jeux |
Loja de jogos |
博彩店 |
bócǎi diàn |
Gaming shop |
Boutique de jeux |
Loja de jogos |
Tienda de juegos |
Negozio di giochi |
Sponsio tabernam |
Κατάστημα
τυχερών
παιχνιδιών |
Katástima tycherón
paichnidión |
Spieleladen |
متجر
الألعاب |
matjar al'aleab |
Sklep z grami |
Herní obchod |
Herňa |
Igraonica |
Žaidimų
parduotuvė |
Ігровий
магазин |
Ihrovyy mahazyn |
Игровой
магазин |
Igrovoy magazin |
bócǎi diàn |
Boutique de jeux |
ゲームショップ |
ゲーム ショップ |
ゲーム ショップ |
gēmu shoppu |
|
|
|
|
146 |
|
côté piscine |
lado da piscina |
池边 |
chí biān |
pool side |
côté piscine |
lado da piscina |
lado de la piscina |
lato piscina |
stagnum inde |
δίπλα
στην πισίνα |
dípla stin pisína |
Poolseite |
جانب
التجمع |
janib altajamue |
strona basenu |
strana bazénu |
strana bazéna |
strana bazena |
baseino pusė |
сторона
басейну |
storona baseynu |
сторона
бассейна |
storona basseyna |
chí biān |
côté piscine |
プールサイド |
プール サイド |
プール サイド |
pūru saido |
|
|
|
|
147 |
|
la zone autour
d'une piscine |
a área ao redor
de uma piscina |
游泳池周围的区域 |
yóuyǒngchí zhōuwéi de qūyù |
the area around
a swimming pool |
la zone autour
d'une piscine |
a área ao redor
de uma piscina |
el área
alrededor de una piscina |
l'area intorno
a una piscina |
et regio circa
lacus |
η
περιοχή γύρω
από μια πισίνα |
i periochí gýro apó mia pisína |
die Gegend um
ein Schwimmbad |
المنطقة
حول حوض
السباحة |
almintaqat hawl hawd alsabbaha |
obszar
wokół basenu |
oblast kolem
bazénu |
oblasť
okolo kúpaliska |
područje
oko bazena |
teritorija
aplink baseiną |
зона
навколо
басейну |
zona navkolo baseynu |
территория
вокруг
бассейна |
territoriya vokrug basseyna |
yóuyǒngchí zhōuwéi de qūyù |
la zone autour
d'une piscine |
スイミングプール周辺 |
スイミング プール 周辺 |
スイミング プール しゅうへん |
suimingu pūru shūhen |
|
|
|
|
148 |
|
Piscine |
Piscina |
游泳池池边 |
yóuyǒngchí chí biān |
Swimming pool |
Piscine |
Piscina |
Piscina |
Piscina |
lacus |
Πισίνα |
Pisína |
Schwimmbad |
حمام
سباحة |
hmam sibaha |
Basen |
Plavecký bazén |
Plavecký bazén |
Bazen |
Baseinas |
Басейн |
Baseyn |
Плавательный
бассейн |
Plavatel'nyy basseyn |
yóuyǒngchí chí biān |
Piscine |
スイミングプール |
スイミング プール |
スイミング プール |
suimingu pūru |
|
|
|
|
149 |
|
farniente au bord de
la piscine |
descansando à beira
da piscina |
在池畔放松 |
zài chípàn
fàngsōng |
lazing at the
poolside |
farniente au bord de
la piscine |
descansando à beira
da piscina |
descansando en la
piscina |
oziando a bordo
piscina |
lazing ad poolside |
να
χαλαρώνεις
δίπλα στην
πισίνα |
na chalaróneis dípla
stin pisína |
Faulenzen am Pool |
يتكاسل
بجانب
المسبح |
yatakasal bijanib
almusabih |
leniuchować przy
basenie |
lenošení u bazénu |
leňošenie pri
bazéne |
ležeći kraj
bazena |
tinginiauja prie
baseino |
лежачи
біля
басейну |
lezhachy bilya
baseynu |
отдыхая
у бассейна |
otdykhaya u basseyna |
zài chípàn
fàngsōng |
farniente au bord de
la piscine |
プールサイドでのんびり |
プール サイド で のんびり |
プール サイド で のんびり |
pūru saido de nonbiri |
|
|
|
|
150 |
|
Loisirs au bord de
la piscine |
Lazer à beira da
piscina |
在游泳池边消闲 |
zài yóuyǒngchí
biān xiāoxián |
Leisure by the pool |
Loisirs au bord de
la piscine |
Lazer à beira da
piscina |
Ocio junto a la
piscina |
Tempo libero a bordo
piscina |
Otium in piscinam |
Αναψυχή
δίπλα στην
πισίνα |
Anapsychí dípla stin
pisína |
Freizeit am Pool |
الراحة
عند المسبح |
alrrahat eind
almusabih |
Wypoczynek przy
basenie |
Volný čas u
bazénu |
Voľný čas
pri bazéne |
Slobodno vrijeme uz
bazen |
Poilsis prie baseino |
Дозвілля
біля
басейну |
Dozvillya bilya
baseynu |
Отдых
у бассейна |
Otdykh u basseyna |
zài yóuyǒngchí
biān xiāoxián |
Loisirs au bord de
la piscine |
プールサイドのレジャー |
プール サイド の レジャー |
プール サイド の レジャー |
pūru saido no rejā |
|
|
|
|
151 |
|
un bar au bord de la
piscine |
um bar ao lado da
piscina |
池畔酒吧 |
chípàn
jiǔbā |
a poolside bar |
un bar au bord de la
piscine |
um bar ao lado da
piscina |
un bar junto a la
piscina |
un bar a bordo
piscina |
a bar poolside |
μπαρ
δίπλα στην
πισίνα |
bar dípla stin pisína |
eine Poolbar |
بار
بجوار حمام
السباحة |
bar bijawar hamam
alsabbaha |
bar przy basenie |
bar u bazénu |
bar pri bazéne |
bar na bazenu |
baras prie baseino |
бар
біля
басейну |
bar bilya baseynu |
бар
у бассейна |
bar u basseyna |
chípàn
jiǔbā |
un bar au bord de la
piscine |
プールサイドバー |
プールサイドバー |
ぷうるさいどばあ |
pūrusaidobā |
|
|
|
|
152 |
|
Bar en bord de
piscine |
Bar da piscina |
游泳池边酒吧 |
yóuyǒngchí
biān jiǔbā |
Poolside bar |
Bar en bord de
piscine |
Bar da piscina |
Bar junto a la
piscina |
Bar a bordo piscina |
Bar poolside |
Μπαρ
δίπλα στην
πισίνα |
Bar dípla stin pisína |
Poolbar |
بار
بجانب حمام
السباحة |
bar bijanib hamam
alsabbaha |
Bar przy basenie |
Bar u bazénu |
Bar pri bazéne |
Bar pored bazena |
Baras prie baseino |
Бар
біля
басейну |
Bar bilya baseynu |
Бар
у бассейна |
Bar u basseyna |
yóuyǒngchí
biān jiǔbā |
Bar en bord de
piscine |
プールサイドバー |
プールサイドバー |
ぷうるさいどばあ |
pūrusaidobā |
|
|
|
|
153 |
|
merde |
cocô |
船尾 |
Chuánwěi |
poop |
merde |
cocô |
caca |
cacca |
poop |
επίστεγο |
epístego |
kacken |
أنبوب |
'unbub |
kupa |
hovno |
hovno |
zagrabiti |
kakoti |
пуп |
pup |
изматывать |
izmatyvat' |
Chuánwěi |
merde |
うんち |
うん ち |
うん ち |
un chi |
|
|
|
|
154 |
|
aussi |
também |
也 |
yě |
also |
aussi |
também |
tambien |
anche |
etiam |
επίσης |
epísis |
auch |
أيضا |
'aydaan |
także |
také |
tiež |
također |
taip pat |
також |
takozh |
также |
takzhe |
yě |
aussi |
また |
また |
また |
mata |
|
|
|
|
155 |
|
pont de merde |
convés de cocô |
船尾甲板 |
chuánwěi
jiǎbǎn |
poop deck |
pont de merde |
convés de cocô |
cubierta de caca |
mazzo di cacca |
puppis cubabat |
κατάστρωμα
επίστεγων |
katástroma epístegon |
Kackdeck |
سطح
السفينة
أنبوب |
sath alsafinat 'unbub |
talia kupy |
hovno paluba |
zadná paluba |
kopa paluba |
kapo denis |
ковпак |
kovpak |
корма |
korma |
chuánwěi
jiǎbǎn |
pont de merde |
うんちデッキ |
うん ち デッキ |
うん ち デッキ |
un chi dekki |
|
|
|
|
156 |
|
Pont arrière |
Convés de popa |
船尾甲板 |
chuánwěi
jiǎbǎn |
Aft deck |
Pont arrière |
Convés de popa |
Cubierta de popa |
Ponte di poppa |
Aft indico |
Πλαίσιο
κατάστρωμα |
Plaísio katástroma |
Achterdeck |
بعد
ظهر السفينة |
baed zuhr alsafina |
Pokład rufowy |
Zadní paluba |
Zadná paluba |
Krmena paluba |
Galinis denis |
Кормова
палуба |
Kormova paluba |
Кормовая
палуба |
Kormovaya paluba |
chuánwěi
jiǎbǎn |
Pont arrière |
アフトデッキ |
アフトデッキ |
あふとでっき |
afutodekki |
|
|
|
|
157 |
|
la partie surélevée à
l'arrière d'un navire |
a parte elevada no
fundo de um navio |
船尾的凸起部分 |
chuánwěi de
tū qǐ bùfèn |
the raised part at
the back end of a ship |
la partie surélevée à
l'arrière d'un navire |
a parte elevada no
fundo de um navio |
la parte elevada en
la parte trasera de un barco |
la parte rialzata sul
retro di una nave |
superiore parte
aversa navis |
το
ανυψωμένο
τμήμα στο πίσω
άκρο ενός
πλοίου |
to anypsoméno tmíma
sto píso ákro enós ploíou |
der erhabene Teil am
hinteren Ende eines Schiffes |
الجزء
المرفوع في
النهاية
الخلفية
للسفينة |
aljuz' almarfue fi
alnihayat alkhalafiat lilsafina |
podniesiona
część z tyłu statku |
zvýšená část na
zadním konci lodi |
zdvihnutá
časť na zadnom konci lode |
uzdignut dio na
stražnjem kraju broda |
pakeltą
dalį laivo gale |
піднята
частина на
задньому
кінці
корабля |
pidnyata chastyna na
zadnʹomu kintsi korablya |
приподнятая
часть в
задней
части
корабля |
pripodnyataya chast'
v zadney chasti korablya |
chuánwěi de
tū qǐ bùfèn |
la partie surélevée à
l'arrière d'un navire |
船の後端の隆起部分 |
船 の 後端 の 隆起 部分 |
ふね の こうたん の りゅうき ぶぶん |
fune no kōtan no ryūki bubun |
|
|
|
|
158 |
|
Pont arrière |
Convés de popa |
船尾楼甲板 |
chuánwěi lóu
jiǎbǎn |
Aft deck |
Pont arrière |
Convés de popa |
Cubierta de popa |
Ponte di poppa |
puppis cubabat |
Πλαίσιο
κατάστρωμα |
Plaísio katástroma |
Achterdeck |
بعد
ظهر السفينة |
baed zuhr alsafina |
Pokład rufowy |
Zadní paluba |
Zadná paluba |
Krmena paluba |
Galinis denis |
Кормова
палуба |
Kormova paluba |
Кормовая
палуба |
Kormovaya paluba |
chuánwěi lóu
jiǎbǎn |
Pont arrière |
アフトデッキ |
アフトデッキ |
あふとでっき |
afutodekki |
|
|
|
|
159 |
|
Pont arrière |
Convés de popa |
船尾甲板 |
chuánwěi
jiǎbǎn |
Aft deck |
Pont arrière |
Convés de popa |
Cubierta de popa |
Ponte di poppa |
Aft indico |
Πλαίσιο
κατάστρωμα |
Plaísio katástroma |
Achterdeck |
بعد
ظهر السفينة |
baed zuhr alsafina |
Pokład rufowy |
Zadní paluba |
Zadná paluba |
Krmena paluba |
Galinis denis |
Кормова
палуба |
Kormova paluba |
Кормовая
палуба |
Kormovaya paluba |
chuánwěi
jiǎbǎn |
Pont arrière |
アフトデッキ |
アフトデッキ |
あふとでっき |
afutodekki |
|
|
|
|
160 |
|
Partie surélevée de
la poupe |
Parte levantada da
popa |
船尾的预先部分 |
chuánwěi de
yùxiān bùfèn |
Raised part of the
stern |
Partie surélevée de
la poupe |
Parte levantada da
popa |
Parte elevada de la
popa |
Parte sollevata
della poppa |
Pars puppis elevari |
Ανυψωμένο
μέρος της
πρύμνης |
Anypsoméno méros tis
prýmnis |
Teil des Hecks
angehoben |
أثار
جزء من مؤخرة
السفينة |
'athar juz' min
muakharat alsafina |
Podniesiona
część rufy |
Zvedl část zádi |
Zvýšená
časť kormy |
Podignut je dio krme |
Pakelta laivagalio
dalis |
Піднята
частина
корми |
Pidnyata chastyna
kormy |
Приподнятая
часть кормы |
Pripodnyataya chast'
kormy |
chuánwěi de
yùxiān bùfèn |
Partie surélevée de
la poupe |
船尾の盛り上がった部分 |
船尾 の 盛り上がった 部分 |
せんび の もりあがった ぶぶん |
senbi no moriagatta bubun |
|
|
|
|
161 |
|
comparer |
comparar |
相比 |
xiāng bǐ |
compare |
comparer |
comparar |
comparar |
confrontare |
compare |
σύγκριση |
sýnkrisi |
vergleiche |
قارن |
qaran |
porównaj |
porovnat |
porovnať |
usporediti |
palyginti |
порівняти |
porivnyaty |
сравнить |
sravnit' |
xiāng bǐ |
comparer |
比較する |
比較 する |
ひかく する |
hikaku suru |
|
|
|
|
162 |
|
sévère |
popa |
船尾 |
chuánwěi |
stern |
sévère |
popa |
popa |
poppa |
arduum |
αυστηρός |
afstirós |
Heck |
صارم |
sarim |
rufa |
záď |
prísny |
krma |
laivagalis |
суворий |
suvoryy |
кормовой |
kormovoy |
chuánwěi |
sévère |
厳しい |
厳しい |
きびしい |
kibishī |
|
|
|
|
163 |
|
informel |
informal |
非正式的 |
fēi zhèngshì de |
informal |
informel |
informal |
informal |
informale |
informal |
ανεπίσημη |
anepísimi |
informell |
غير
رسمي |
ghyr rasmiin |
nieformalne |
neformální |
neformálne |
neformalan |
neformalus |
неофіційний |
neofitsiynyy |
неформальная |
neformal'naya |
fēi zhèngshì de |
informel |
非公式 |
非公式 |
ひこうしき |
hikōshiki |
|
|
|
|
164 |
|
caca |
cocô |
便便 |
piánpián |
poo |
caca |
cocô |
caca |
poo |
poo |
poo |
poo |
poo |
براز |
biraz |
kupa |
hovno |
poo |
poo |
kaukas |
poo |
poo |
пу |
pu |
piánpián |
caca |
うんち |
うん ち |
うん ち |
un chi |
|
|
|
|
165 |
|
Merde |
Cocô |
便便 |
piánpián |
Poop |
Merde |
Cocô |
Caca |
Poo |
poo |
Το
επίστεγο |
To epístego |
Kacke |
أنبوب |
'unbub |
Kupa |
Hovno |
Poo |
poo |
Poopas |
Пуп |
Pup |
Poo |
Poo |
piánpián |
Merde |
うんち |
うん ち |
うん ち |
un chi |
|
|
|
|
166 |
|
merde de chien sur le
trottoir |
cocô de cachorro na
calçada |
人行道上的狗屎 |
rénxíngdào shàng de
gǒu shǐ |
dog poop on the
sidewalk |
merde de chien sur le
trottoir |
cocô de cachorro na
calçada |
caca de perro en la
acera |
cacca di cane sul
marciapiede |
canem stercus in
sidewalk |
σκυλί
στο
πεζοδρόμιο |
skylí sto pezodrómio |
Hundekot auf dem
Bürgersteig |
براز
الكلب على
الرصيف |
biraz alkalb ealaa
alrasif |
kupa psa na chodniku |
pes hovno na chodníku |
psie hovno na
chodníku |
pasji pud na
pločnik |
šuns kaklys ant
šaligatvio |
собака
пуп на
тротуарі |
sobaka pup na
trotuari |
собачья
какашка на
тротуаре |
sobach'ya kakashka na
trotuare |
rénxíngdào shàng de
gǒu shǐ |
merde de chien sur le
trottoir |
歩道に犬のうんち |
歩道 に 犬 の うん ち |
ほどう に いぬ の うん ち |
hodō ni inu no un chi |
|
|
|
|
167 |
|
Merde sur le
trottoir |
Merda na calçada |
便道上的狗屎 |
biàndào shàng de
gǒu shǐ |
Shit on the sidewalk |
Merde sur le
trottoir |
Merda na calçada |
Mierda en la acera |
Merda sul
marciapiede |
Nec laeta canis
feces |
Σκατά
στο
πεζοδρόμιο |
Skatá sto pezodrómio |
Scheiße auf den
Bürgersteig |
القرف
على الرصيف |
alqarf ealaa alrasif |
Cholera na chodniku |
Do prdele |
Kurva na chodníku |
Sranje na
pločniku |
Šūdas ant
šaligatvio |
Лайно
на тротуарі |
Layno na trotuari |
Дерьмо
на тротуаре |
Der'mo na trotuare |
biàndào shàng de
gǒu shǐ |
Merde sur le
trottoir |
歩道のたわごと |
歩道 の たわごと |
ほどう の たわごと |
hodō no tawagoto |
|
|
|
|
168 |
|
Merde sur le
trottoir |
Merda na calçada |
人行道上的狗屎 |
rénxíngdào shàng de
gǒu shǐ |
Shit on the sidewalk |
Merde sur le
trottoir |
Merda na calçada |
Mierda en la acera |
Merda sul
marciapiede |
Nec laeta canis
feces |
Σκατά
στο
πεζοδρόμιο |
Skatá sto pezodrómio |
Scheiße auf den
Bürgersteig |
القرف
على الرصيف |
alqarf ealaa alrasif |
Cholera na chodniku |
Do prdele |
Kurva na chodníku |
Sranje na
pločniku |
Šūdas ant
šaligatvio |
Лайно
на тротуарі |
Layno na trotuari |
Дерьмо
на тротуаре |
Der'mo na trotuare |
rénxíngdào shàng de
gǒu shǐ |
Merde sur le
trottoir |
歩道のたわごと |
歩道 の たわごと |
ほどう の たわごと |
hodō no tawagoto |
|
|
|
|
169 |
|
démodé, informel |
antiquado, informal |
老式的,非正式的 |
lǎoshì de,
fēi zhèngshì de |
old-fashioned,
informal |
démodé, informel |
antiquado, informal |
anticuado, informal |
vecchio stile,
informale |
antiqui, informal |
ντεμοντέ,
ανεπίσημη |
ntemonté, anepísimi |
altmodisch, informell |
قديم
وغير رسمي |
qadim waghayr rasmiin |
staromodny,
nieformalny |
staromódní,
neformální |
staromódny,
neformálny |
staromodan,
neformalni |
senamadiškas,
neformalus |
старомодний,
неформальний |
staromodnyy,
neformalʹnyy |
старомодный,
неформальный |
staromodnyy,
neformal'nyy |
lǎoshì de,
fēi zhèngshì de |
démodé, informel |
昔ながらの、非公式 |
昔ながら の 、 非公式 |
むかしながら の 、 ひこうしき |
mukashinagara no , hikōshiki |
|
|
|
|
170 |
|
informations
sur qc, en particulier les dernières nouvelles |
informações
sobre sth, especialmente as notícias mais recentes |
关于某物的信息,尤其是最新消息 |
guānyú mǒu wù de xìnxī, yóuqí
shì zuìxīn xiāoxī |
information
about sth, especially the most recent news |
informations
sur qc, en particulier les dernières nouvelles |
informações
sobre sth, especialmente as notícias mais recentes |
información
sobre algo, especialmente las noticias más recientes |
informazioni su
sth, in particolare le notizie più recenti |
Ynskt mál: de
notitia, maxime praesertim recens nuntium |
πληροφορίες
για sth, ειδικά τα
πιο πρόσφατα
νέα |
pliroforíes gia sth, eidiká ta pio prósfata
néa |
Informationen
über etw, insbesondere die neuesten Nachrichten |
معلومات
عن sth ، وخاصة
آخر الأخبار |
meulumat ean sth , wakhasat akhir al'akhbar |
informacje o
czymś, szczególnie najnowsze wiadomości |
informace o
sth, zejména nejnovější zprávy |
informácie o
sth, najmä najnovšie správy |
informacija o
sth, posebno najnovije vijesti |
informacijos
apie sth, ypač naujausios naujienos |
інформація
про
що-небудь,
особливо
останні
новини |
informatsiya pro shcho-nebudʹ, osoblyvo
ostanni novyny |
информация
о чем-то,
особенно
самые последние
новости |
informatsiya o chem-to, osobenno samyye
posledniye novosti |
guānyú mǒu wù de xìnxī, yóuqí
shì zuìxīn xiāoxī |
informations
sur qc, en particulier les dernières nouvelles |
sthに関する情報、特に最新のニュース |
sth に関する 情報 、 特に 最新 の ニュース |
sth にかんする じょうほう 、 とくに さいしん の ニュース |
sth nikansuru jōhō , tokuni saishin no nyūsu |
|
|
|
|
171 |
|
Informations; (en
particulier) les dernières nouvelles |
Informações;
(especialmente) as últimas notícias |
信息;(尤指)最新消息 |
xìnxī;(yóu
zhǐ) zuìxīn xiāoxī |
Information;
(especially) the latest news |
Informations; (en
particulier) les dernières nouvelles |
Informações;
(especialmente) as últimas notícias |
Información;
(especialmente) las últimas noticias |
Informazioni; (in
particolare) le ultime notizie |
Information (c) News |
Πληροφορίες
· (ειδικά) τα
τελευταία νέα |
Pliroforíes :
(eidiká) ta teleftaía néa |
Informationen,
(insbesondere) die neuesten Nachrichten |
المعلومات
؛ (خاصة) آخر
الأخبار |
almaelumat ; (khas)
akhir al'akhbar |
Informacje;
(zwłaszcza) najnowsze wiadomości |
Informace (zejména)
nejnovější zprávy |
Informácie (najmä)
najnovšie správy |
Informacije;
(posebno) najnovije vijesti |
Informacija;
(ypač) naujausios naujienos |
Інформація;
(особливо)
останні
новини |
Informatsiya;
(osoblyvo) ostanni novyny |
Информация;
(особенно)
последние
новости |
Informatsiya;
(osobenno) posledniye novosti |
xìnxī;(yóu
zhǐ) zuìxīn xiāoxī |
Informations; (en
particulier) les dernières nouvelles |
情報;(特に)最新ニュース |
情報 ;( 特に ) 最新 ニュース |
じょうほう ;( とくに ) さいしん ニュース |
jōhō ;( tokuni ) saishin nyūsu |
|
|
|
|
172 |
|
informel |
informal |
非正式的 |
fēi zhèngshì de |
informal |
informel |
informal |
informal |
informale |
informal |
ανεπίσημη |
anepísimi |
informell |
غير
رسمي |
ghyr rasmi |
nieformalne |
neformální |
neformálne |
neformalan |
neformalus |
неофіційний |
neofitsiynyy |
неформальная |
neformal'naya |
fēi zhèngshì de |
informel |
非公式 |
非公式 |
ひこうしき |
hikōshiki |
|
|
|
|
173 |
|
faire passer
les déchets solides des intestins |
passar resíduos
sólidos do intestino |
从肠子里排出固体废物 |
cóng chángzi lǐ páichū gùtǐ
fèiwù |
to pass solid
waste from the bowels |
faire passer
les déchets solides des intestins |
passar resíduos
sólidos do intestino |
para eliminar
los desechos sólidos de las entrañas |
passare rifiuti
solidi dalle viscere |
solidum autem
vastata alvo |
να
περάσει
στερεά
απόβλητα από
τα έντερα |
na perásei stereá apóvlita apó ta éntera |
feste Abfälle
aus dem Darm zu leiten |
لتمرير
النفايات
الصلبة من
الأمعاء |
ltamrir alnifayat alsulbat min al'amea' |
do usuwania
stałych odpadów z jelit |
k průchodu
pevného odpadu ze střev |
na prechod
tuhého odpadu z vnútorností |
proći
kruti otpad iz utroba |
kad iš žarnyno
praeitų kietos atliekos |
пропускати
тверді
відходи з
надр |
propuskaty tverdi vidkhody z nadr |
пропускать
твердые
отходы из
недр |
propuskat' tverdyye otkhody iz nedr |
cóng chángzi lǐ páichū gùtǐ
fèiwù |
faire passer
les déchets solides des intestins |
腸から固形廃棄物を通過させる |
腸 から 固形 廃棄物 を 通過 させる |
ちょう から こけい はいきぶつ お つうか させる |
chō kara kokei haikibutsu o tsūka saseru |
|
|
|
|
174 |
|
Merde |
Merda |
拉屎;大便 |
lā shǐ;
dàbiàn |
Shit |
Merde |
Merda |
Mierda |
Merda; sgabello |
Shit, sedes |
Σκατά |
Skatá |
Scheiße |
تباً |
tbaan |
Cholera |
Do prdele |
Shit; stolice |
Sranje; stolica |
Šūdas |
Лайно |
Layno |
Дерьмо,
стул |
Der'mo, stul |
lā shǐ;
dàbiàn |
Merde |
たわごと |
たわごと |
たわごと |
tawagoto |
|
|
|
|
175 |
|
Le chien vient de
faire caca dans la cuisine! |
O cachorro acabou de
cocô na cozinha! |
狗刚在厨房里大便! |
gǒu gāng
zài chúfáng lǐ dàbiàn! |
The dog just pooped
in the kitchen! |
Le chien vient de
faire caca dans la cuisine! |
O cachorro acabou de
cocô na cozinha! |
¡El perro acaba de
defecar en la cocina! |
Il cane ha appena
fatto la cacca in cucina! |
Sicut canis Pooped in
culina! |
Ο
σκύλος μόλις
χτύπησε στην
κουζίνα! |
O skýlos mólis
chtýpise stin kouzína! |
Der Hund hat gerade
in die Küche gekackt! |
الكلب
تبرز للتو في
المطبخ! |
alkalb tabruz lltw fi
almtbkh! |
Pies
właśnie kupił w kuchni! |
Pes se právě v
kuchyni! |
Pes sa práve vkradol
do kuchyne! |
Pas se upravo potukao
u kuhinji! |
Šuo ką tik
pašoko virtuvėje! |
Собака
просто
пукав на
кухні! |
Sobaka prosto pukav
na kukhni! |
Собака
просто
какает на
кухне! |
Sobaka prosto kakayet
na kukhne! |
gǒu gāng
zài chúfáng lǐ dàbiàn! |
Le chien vient de
faire caca dans la cuisine! |
犬は台所でうんちしました! |
犬 は 台所 で うん ち しました ! |
いぬ わ だいどころ で うん ち しました ! |
inu wa daidokoro de un chi shimashita ! |
|
|
|
|
176 |
|
Le chien merde
juste dans la cuisine! |
O cachorro
cagou na cozinha! |
狗刚在厨房拉屎了! |
Gǒu gāng zài chúfáng lā
shǐle! |
The dog just
shit in the kitchen! |
Le chien merde
juste dans la cuisine! |
O cachorro
cagou na cozinha! |
¡El perro
acaba de cagar en la cocina! |
Il cane ha
appena cagato in cucina! |
Cacas in
culina sicut canum? |
Ο
σκύλος σκατά
στην κουζίνα! |
O skýlos skatá stin kouzína! |
Der Hund hat
einfach in die Küche geschissen! |
الكلب
القرف فقط في
المطبخ! |
alklb alqarf faqat fi almtbkh! |
Pies po prostu
srał w kuchni! |
Pes
prostě hovno v kuchyni! |
Pes proste
hovno v kuchyni! |
Pas samo
sranja u kuhinji! |
Šuo tiesiog
šūdas virtuvėje! |
Собака
просто лає
на кухні! |
Sobaka prosto laye na kukhni! |
Собака
просто
дерьмо на
кухне! |
Sobaka prosto der'mo na kukhne! |
Gǒu gāng zài chúfáng lā
shǐle! |
Le chien merde
juste dans la cuisine! |
犬は台所でたわごと! |
犬 は 台所 で たわごと ! |
いぬ わ だいどころ で たわごと ! |
inu wa daidokoro de tawagoto ! |
|
|
|
|
177 |
|
Le chien vient de
déféquer dans la cuisine |
O cachorro acabou de
defecar na cozinha |
那只狗刚在厨房里大便 |
Nà zhǐ gǒu
gāng zài chúfáng lǐ dàbiàn |
The dog just
defecated in the kitchen |
Le chien vient de
déféquer dans la cuisine |
O cachorro acabou de
defecar na cozinha |
El perro acaba de
defecar en la cocina. |
Il cane ha appena
defecato in cucina |
Sicut canis desidat
subiecta in culina |
Ο
σκύλος μόλις
αφόδευσε στην
κουζίνα |
O skýlos mólis
afódefse stin kouzína |
Der Hund hat sich
gerade in der Küche niedergelassen |
الكلب
تبرز في
المطبخ |
alkalb tabruz fi
almutabakh |
Pies
właśnie wypróżnił się w kuchni |
Pes se právě
vyprázdnil v kuchyni |
Pes sa práve
vyprázdnil v kuchyni |
Pas se upravo
potukao u kuhinji |
Šuo ką tik
ištuštėjo virtuvėje |
Собака
просто
дефектувала
на кухні |
Sobaka prosto
defektuvala na kukhni |
Собака
просто
испражнилась
на кухне |
Sobaka prosto
isprazhnilas' na kukhne |
Nà zhǐ gǒu
gāng zài chúfáng lǐ dàbiàn |
Le chien vient de
déféquer dans la cuisine |
台所で排便したばかりの犬 |
台所 で 排便 した ばかり の 犬 |
だいどころ で はいべん した ばかり の いぬ |
daidokoro de haiben shita bakari no inu |
|
|
|
|
178 |
|
~ sb (sortie) |
~ sb (sai) |
〜某人(出) |
〜mǒu rén
(chū) |
~ sb (out) |
~ sb (sortie) |
~ sb (sai) |
~ sb (fuera) |
~ sb (fuori) |
* Sh (e) |
~ sb
(έξω) |
~ sb (éxo) |
~ sb (raus) |
~ sb
(خارج) |
~ sb (kharj) |
~ sb (obecnie) |
~ sb (out) |
~ sb (von) |
~ sb (out) |
~ sb (išeina) |
~ sb
(вихід) |
~ sb (vykhid) |
~ sb
(ушел) |
~ sb (ushel) |
〜mǒu rén
(chū) |
~ sb (sortie) |
〜sb(アウト) |
〜 sb ( アウト ) |
〜 sb ( アウト ) |
〜 sb ( auto ) |
|
|
|
|
179 |
|
~ Quelqu'un (sorti) |
~ Alguém (fora) |
〜某人(出) |
〜mǒu rén
(chū) |
~ Someone (out) |
~ Quelqu'un (sorti) |
~ Alguém (fora) |
~ Alguien (fuera) |
~ Qualcuno (fuori) |
~ Aliquis (a) |
~
Κάποιος (έξω) |
~ Kápoios (éxo) |
~ Jemand (raus) |
~
شخص (خارج) |
~ shakhs (kharj) |
~ Ktoś
(obecnie) |
~ Někdo (venku) |
~ Niekto (von) |
~ Netko (van) |
~ Kažkas (iš) |
~
Хтось (поза) |
~ Khtosʹ (poza) |
~
Кто-то (ушел) |
~ Kto-to (ushel) |
〜mǒu rén
(chū) |
~ Quelqu'un (sorti) |
〜誰か(外) |
〜 誰 か ( 外 ) |
〜 だれ か ( そと ) |
〜 dare ka ( soto ) |
|
|
|
|
180 |
|
faire sb très fatigué |
fazer sb muito
cansado |
使某人很累 |
shǐ mǒu rén
hěn lèi |
to make sb very tired |
faire sb très fatigué |
fazer sb muito
cansado |
hacer a alguien muy
cansado |
rendere molto stanco |
ut si admodum lassus |
να
κάνω sb πολύ
κουρασμένο |
na káno sb polý
kourasméno |
jdn sehr müde machen |
لجعل
sb متعب جدا |
lajaeal sb mutaeab
jiddaan |
sprawiać,
że ktoś jest bardzo zmęczony |
aby byl sb velmi
unavený |
aby bol Sb veľmi
unavený |
kako bi sb bio vrlo
umoran |
kad sb labai
pavargęs |
щоб
сильно
втомити |
shchob sylʹno
vtomyty |
сделать
кого-то
очень
усталым |
sdelat' kogo-to
ochen' ustalym |
shǐ mǒu rén
hěn lèi |
faire sb très fatigué |
sbを非常に疲れさせる |
sb を 非常 に 疲れさせる |
sb お ひじょう に つかれさせる |
sb o hijō ni tsukaresaseru |
|
|
|
|
181 |
|
Épuisé
(quelqu'un); épuisé |
Exausto
(alguém); exausto |
累崩溃(某人);使筋疲力尽 |
lèi bēngkuì (mǒu rén); shǐ
jīnpílìjìn |
Exhausted
(someone); exhausted |
Épuisé
(quelqu'un); épuisé |
Exausto
(alguém); exausto |
Agotado
(alguien); agotado |
Esausto
(qualcuno); esaurito |
De fessus
(aliquem); gentem exhauserant |
Εξαντληθεί
(κάποιος).
Εξαντληθεί |
Exantlitheí (kápoios). Exantlitheí |
Erschöpft
(jemand), erschöpft |
منهك
(شخص) ؛ منهك |
mnihik (shkhas) ; minhuk |
Wyczerpany
(ktoś); wyczerpany |
Vyčerpaná
(někdo); |
Vyčerpaný
(niekto); |
Iscrpljen
(netko); iscrpljen |
Išsekęs
(kažkas); išsekęs |
Змучений
(хтось);
виснажений |
Zmuchenyy (khtosʹ); vysnazhenyy |
Измученный
(кто-то); |
Izmuchennyy (kto-to); |
lèi bēngkuì (mǒu rén); shǐ
jīnpílìjìn |
Épuisé
(quelqu'un); épuisé |
疲れきった(誰か)、疲れきった |
疲れきった ( 誰 か ) 、 疲れきった |
つかれきった ( だれ か ) 、 つかれきった |
tsukarekitta ( dare ka ) , tsukarekitta |
|
|
|
|
182 |
|
Rend quelqu'un
fatigué |
Faça alguém cansado |
使某人很累 |
shǐ mǒu
rén hěn lèi |
Make someone tired |
Rend quelqu'un
fatigué |
Faça alguém cansado |
Hacer que alguien se
canse |
Rendi qualcuno
stanco |
Fac aliquem lasso |
Κάντε
κάποιον
κουρασμένο |
Kánte kápoion
kourasméno |
Mach jemanden müde |
اجعل
شخص ما
متعبًا |
'ajaeal shakhs ma
mtebana |
Zmęcz
kogoś |
Udělejte
někoho unaveným |
Urobiť niekoho
unaveným |
Neka umori nekoga |
Padaryti ką
nors pavargusį |
Змусити
когось
втомитися |
Zmusyty kohosʹ
vtomytysya |
Сделать
кого-то
усталым |
Sdelat' kogo-to
ustalym |
shǐ mǒu
rén hěn lèi |
Rend quelqu'un
fatigué |
誰かを疲れさせる |
誰 か を 疲れさせる |
だれ か お つかれさせる |
dare ka o tsukaresaseru |
|
|
|
|
183 |
|
Se vanter |
Boast |
荩夸 |
jìn kuā |
Boast |
Se vanter |
Boast |
Jactancia |
Jin vanto |
Jin non glorietur |
Καυχηθείτε |
Kafchitheíte |
Prahlen |
تفاخر |
tafakhur |
Pochwal się |
Chlubit se |
Jin pýchou |
Jin hvaliti |
Pasigirti |
Хвалиться |
Khvalytʹsya |
хвастовство
Jin |
khvastovstvo Jin |
jìn kuā |
Se vanter |
自慢する |
自慢 する |
じまん する |
jiman suru |
|
|
|
|
184 |
|
faire caca |
cocô |
扑出 |
pū chū |
poop out |
faire caca |
cocô |
cagar |
fare la cacca |
de poop |
βγαίνω
έξω |
vgaíno éxo |
kacke raus |
اخرج |
'akhraj |
kupa |
hovno ven |
poop von |
iskakati |
kabanti lauk |
витягнути |
vytyahnuty |
изматывать |
izmatyvat' |
pū chū |
faire caca |
うんち |
うん ち |
うん ち |
un chi |
|
|
|
|
185 |
|
Enregistrer |
Salvar |
扑出 |
pū chū |
Save |
Enregistrer |
Salvar |
Guardar |
Saved |
Servo |
Αποθήκευση |
Apothíkefsi |
Speichern |
احفظ |
ahfiz |
Zapisz |
Uložit |
uložené |
Spremljeni |
Išsaugoti |
Зберегти |
Zberehty |
Сохраненный |
Sokhranennyy |
pū chū |
Enregistrer |
保存する |
保存 する |
ほぞん する |
hozon suru |
|
|
|
|
186 |
|
arrêter de travailler
ou de fonctionner |
parar de trabalhar ou
funcionar |
停止工作或运转 |
tíngzhǐ
gōngzuò huò yùnzhuǎn |
to stop working or
functioning |
arrêter de travailler
ou de fonctionner |
parar de trabalhar ou
funcionar |
dejar de trabajar o
funcionar |
per smettere di
funzionare o funzionare |
ut cesset vel
executionem mandentur |
να
σταματήσει να
λειτουργεί ή
να λειτουργεί |
na stamatísei na
leitourgeí í na leitourgeí |
aufhören zu arbeiten
oder zu funktionieren |
للتوقف
عن العمل أو
العمل |
liltawaquf ean
aleamal 'aw aleamal |
przestać
działać lub funkcjonować |
přestat pracovat
nebo fungovat |
prestať
pracovať alebo fungovať |
da prestanu raditi
ili funkcionirati |
nustoti dirbti ar
funkcionuoti |
припинити
роботу чи
функціонування |
prypynyty robotu chy
funktsionuvannya |
перестать
работать
или
функционировать |
perestat' rabotat'
ili funktsionirovat' |
tíngzhǐ
gōngzuò huò yùnzhuǎn |
arrêter de travailler
ou de fonctionner |
動作または機能を停止する |
動作 または 機能 を 停止 する |
どうさ または きのう お ていし する |
dōsa mataha kinō o teishi suru |
|
|
|
|
187 |
|
Arrête de
travailler, tombe en panne, perd la fonction |
Pare de trabalhar;
quebre, perca a função |
停止工作;抛锚,丧失功能 |
tíngzhǐ
gōngzuò; pāomáo, sàngshī gōngnéng |
Stop working; break
down, lose function |
Arrête de
travailler, tombe en panne, perd la fonction |
Pare de trabalhar;
quebre, perca a função |
Deja de trabajar;
rompe, pierde la función |
Smettere di
funzionare; rompere, perdere la funzione |
Cesset; destruxit
amittere munus |
Σταματήστε
να δουλεύετε,
σπάστε, χάστε
τη λειτουργία |
Stamatíste na
doulévete, spáste, cháste ti leitourgía |
Hören Sie auf zu
arbeiten, brechen Sie zusammen, verlieren Sie die Funktion |
توقف
عن العمل ؛
انهار ، تفقد
الوظيفة |
tawaquf ean aleamal
; 'anhar , tafqid alwazifa |
Przestań
działać, zepsuć się, stracić funkcję |
Přestat
pracovat, rozebrat, ztratit funkci |
Prestať
pracovať, rozobrať, stratiť funkciu |
Prestani raditi,
pokvari se, izgubi funkciju |
Nustokite dirbti,
nutrūkite, praraskite funkcijas |
Перестаньте
працювати;
ламайтеся,
втрачайте
функцію |
Perestanʹte
pratsyuvaty; lamaytesya, vtrachayte funktsiyu |
Перестать
работать,
сломаться,
потерять функцию |
Perestat' rabotat',
slomat'sya, poteryat' funktsiyu |
tíngzhǐ
gōngzuò; pāomáo, sàngshī gōngnéng |
Arrête de
travailler, tombe en panne, perd la fonction |
動作を停止し、故障して機能を失う |
動作 を 停止 し 、 故障 して 機能 を 失う |
どうさ お ていし し 、 こしょう して きのう お うしなう |
dōsa o teishi shi , koshō shite kinō o ushinau |
|
|
|
|
188 |
|
Arrête de travailler
ou de courir |
Pare de trabalhar ou
corra |
停止工作或运转 |
tíngzhǐ
gōngzuò huò yùnzhuǎn |
Stop working or run |
Arrête de travailler
ou de courir |
Pare de trabalhar ou
corra |
Deja de trabajar o
corre |
Smetti di lavorare o
corri |
Currens non operatur |
Σταματήστε
να εργάζεστε ή
να τρέχετε |
Stamatíste na
ergázeste í na tréchete |
Hör auf zu arbeiten
oder renne |
توقف
عن العمل أو
الجري |
tawaquf ean aleamal
'aw aljarii |
Przestań
działać lub biegać |
Přestaňte
pracovat nebo běžet |
Prestať
pracovať alebo bežať |
Prestani raditi ili
trči |
Nustokite dirbti ar
bėgti |
Перестань
працювати
або бігати |
Perestanʹ
pratsyuvaty abo bihaty |
Перестань
работать
или беги |
Perestan' rabotat'
ili begi |
tíngzhǐ
gōngzuò huò yùnzhuǎn |
Arrête de travailler
ou de courir |
動作を停止または実行 |
動作 を 停止 または 実行 |
どうさ お ていし または じっこう |
dōsa o teishi mataha jikkō |
|
|
|
|
189 |
|
caca |
cocô |
大便 |
dàbiàn |
pooped |
caca |
cocô |
caca |
spompato |
pooped |
πονηρός |
ponirós |
gekackt |
متغوط |
mutaghawit |
kupa |
pooped |
zadok |
pooped |
pūko |
pooped |
pooped |
измотаны |
izmotany |
dàbiàn |
caca |
うんち |
うん ち |
うん ち |
un chi |
|
|
|
|
190 |
|
aussi |
também |
也 |
yě |
also |
aussi |
também |
tambien |
anche |
etiam |
επίσης |
epísis |
auch |
أيضا |
'aydaan |
także |
také |
tiež |
također |
taip pat |
також |
takozh |
также |
takzhe |
yě |
aussi |
また |
また |
また |
mata |
|
|
|
|
191 |
|
caca |
cagado |
扑出 |
pū chū |
pooped out |
caca |
cagado |
cagado |
spuntato fuori |
de pooped |
έβγαλε
έξω |
évgale éxo |
gekackt |
يخرج |
yakhruj |
porzucony |
pooped out |
pooped out |
izašao van |
iškraipytas |
вискочив |
vyskochyv |
выкачан |
vykachan |
pū chū |
caca |
吐き出した |
吐き出した |
はきだした |
hakidashita |
|
|
|
|
192 |
|
informel |
informal |
非正式的 |
fēi zhèngshì de |
informal |
informel |
informal |
informal |
informale |
informal |
ανεπίσημη |
anepísimi |
informell |
غير
رسمي |
ghyr rasmiin |
nieformalne |
neformální |
neformálne |
neformalan |
neformalus |
неофіційний |
neofitsiynyy |
неформальная |
neformal'naya |
fēi zhèngshì de |
informel |
非公式 |
非公式 |
ひこうしき |
hikōshiki |
|
|
|
|
193 |
|
très fatigué |
muito cansado |
很累 |
hěn lèi |
very tired |
très fatigué |
muito cansado |
muy cansado |
molto stanco |
nimis fessi |
πολύ
κουρασμένος |
polý kourasménos |
sehr müde |
متعب
جدا |
imtaeab jiddaan |
bardzo
zmęczony |
velmi unavený |
veľmi
unavený |
jako umorna |
labai
pavargęs |
дуже
втомився |
duzhe vtomyvsya |
очень
устал |
ochen' ustal |
hěn lèi |
très fatigué |
とても疲れた |
とても 疲れた |
とても つかれた |
totemo tsukareta |
|
|
|
|
194 |
|
Épuisé; épuisé |
Esgotado;
esgotado |
疲急不堪;筋疲力尽 |
pí jí bùkān; jīnpílìjìn |
Exhausted;
exhausted |
Épuisé; épuisé |
Esgotado;
esgotado |
Agotado;
agotado |
Esausto;
esausto |
Acutis laborem
ferre lassitudinem |
Εξαντλημένος,
εξαντλημένος |
Exantliménos, exantliménos |
Erschöpft,
erschöpft |
منهك
، منهك |
mnihuk , minhuk |
Wyczerpany;
wyczerpany |
Vyčerpáno;
vyčerpáno |
Vyčerpané;
vyčerpané |
Iscrpljen,
iscrpljen |
Išsekęs,
išsekęs |
Виснажений;
виснажений |
Vysnazhenyy; vysnazhenyy |
Измученный |
Izmuchennyy |
pí jí bùkān; jīnpílìjìn |
Épuisé; épuisé |
疲れた、疲れた |
疲れた 、 疲れた |
つかれた 、 つかれた |
tsukareta , tsukareta |
|
|
|
|
195 |
|
pooper scooper |
pooper scooper |
警察 |
jǐngchá |
pooper scooper |
pooper scooper |
pooper scooper |
pooper scooper |
scooper pooper |
pooper scooper |
pooper scooper |
pooper scooper |
Pooper Scooper |
مغرفة
فاسدة |
mgharifat fasidatan |
pooper scooper |
Pooper Scooper |
pooper strelec |
pooper skuter |
pooper scooper |
пупер
скутер |
puper skuter |
Pooper Scooper |
Pooper Scooper |
jǐngchá |
pooper scooper |
pooper scooper |
pooper scooper |
ぽうぺr scおうぺr |
pōper scōper |
|
|
|
|
196 |
|
aussi caca scoop |
também colher cocô |
也屎铲 |
yě shǐ
chǎn |
also poop scoop |
aussi caca scoop |
também colher cocô |
también caca
cucharada |
anche scoop cacca |
numquid abscondere et
poop |
επίσης
κουτάλα |
epísis koutála |
auch kacken Schaufel |
أيضا
مغرفة أنبوب |
'aydaan maghrifat
'unbub |
także kupa
miarka |
také poop lopatka |
tiež zadok
kopček |
također poop
lopatica |
taip pat kakoti
samteliu |
також
совок совок |
takozh sovok sovok |
также
совок |
takzhe sovok |
yě shǐ
chǎn |
aussi caca scoop |
また、うんちスクープ |
また 、 うん ち スクープ |
また 、 うん ち スクープ |
mata , un chi sukūpu |
|
|
|
|
197 |
|
informel |
informal |
非正式的 |
fēi zhèngshì de |
informal |
informel |
informal |
informal |
informale |
informal |
ανεπίσημη |
anepísimi |
informell |
غير
رسمي |
ghyr rasmiin |
nieformalne |
neformální |
neformálne |
neformalan |
neformalus |
неофіційний |
neofitsiynyy |
неформальная |
neformal'naya |
fēi zhèngshì de |
informel |
非公式 |
非公式 |
ひこうしき |
hikōshiki |
|
|
|
|
198 |
|
a. outil
utilisé par les propriétaires de chiens pour retirer les déchets solides de
leurs chiens des rues |
a. ferramenta
usada pelos donos de cães para remover das ruas os resíduos sólidos de seus
cães |
一个。狗主人使用的工具,将狗的固体废物从街上清除 |
yīgè. Gǒu zhǔrén shǐyòng
de gōngjù, jiāng gǒu de gùtǐ fèiwù cóng jiē shàng
qīngchú |
a. tool used by
dog owners for removing their dogs ’solid waste from the
streets |
a. outil
utilisé par les propriétaires de chiens pour retirer les déchets solides de
leurs chiens des rues |
a. ferramenta
usada pelos donos de cães para remover das ruas os resíduos sólidos de seus
cães |
Una herramienta
utilizada por los dueños de perros para eliminar los desechos sólidos de sus
perros de las calles |
a. strumento
utilizzato dai proprietari di cani per rimuovere i rifiuti solidi dei loro
cani dalle strade |
a. tool usus ad
detegendas albugines ab canis dominis suis canibus 'per plateas a firmus
attero |
ένα
εργαλείο που
χρησιμοποιείται
από τους ιδιοκτήτες
σκύλων για την
απομάκρυνση
των στερεών αποβλήτων
των σκύλων
τους από τους
δρόμους |
éna ergaleío pou chrisimopoieítai apó tous
idioktítes skýlon gia tin apomákrynsi ton stereón apovlíton ton skýlon tous
apó tous drómous |
a. Werkzeug,
mit dem Hundebesitzer die festen Abfälle ihrer Hunde von den Straßen
entfernen |
أ-
الأداة التي
يستخدمها
مالكو
الكلاب لإزالة
النفايات
الصلبة
لكلابهم من
الشوارع |
a- al'adat alty yastakhdimuha malku alkillab
li'iizalat alnifayat alsulbat likilabihim min alshawarie |
a.
narzędzie używane przez właścicieli psów do usuwania
stałych odpadów swoich psów z ulic |
a. nástroj
používaný majiteli psů k odstranění pevného odpadu jejich psů
z ulic |
a) nástroj
používaný vlastníkmi psov na odstránenie pevného odpadu svojich psov z ulíc |
a. alat koji
vlasnici pasa koriste za uklanjanje čvrstog otpada svojih pasa s ulica |
a)
įrankis, kurį šunų savininkai naudoja kietų savo
šunų atliekų pašalinimui iš gatvių |
а)
інструмент,
який
використовують
власники
собак для
вивезення
твердих
відходів їхніх
собак з
вулиць |
a) instrument, yakyy vykorystovuyutʹ
vlasnyky sobak dlya vyvezennya tverdykh vidkhodiv yikhnikh sobak z
vulytsʹ |
А.
инструмент,
используемый
владельцами
собак для
удаления
твердых
отходов
своих собак
с улиц |
A. instrument, ispol'zuyemyy vladel'tsami
sobak dlya udaleniya tverdykh otkhodov svoikh sobak s ulits |
yīgè. Gǒu zhǔrén shǐyòng
de gōngjù, jiāng gǒu de gùtǐ fèiwù cóng jiē shàng
qīngchú |
a. outil
utilisé par les propriétaires de chiens pour retirer les déchets solides de
leurs chiens des rues |
a。犬の固形廃棄物を通りから取り除くために犬の飼い主が使用するツール |
a 。 犬 の 固形 廃棄物 を 通り から 取り除く ため に 犬 の 飼い主 が 使用 する ツール |
あ 。 いぬ の こけい はいきぶつ お とうり から とりのぞく ため に いぬ の かいぬし が しよう する ツール |
a . inu no kokei haikibutsu o tōri kara torinozoku tame ni inu no kainushi ga shiyō suru tsūru |
|
|
|
|
199 |
|
Bouse de chien |
Estrume de cachorro |
狗粪伊;狗异夹 |
gǒu fèn
yī; gǒu yì jiā |
Dog dung |
Bouse de chien |
Estrume de cachorro |
Estiércol de perro |
Sterco di cane |
Iraq puppi deturbat;
exclusive canis clip |
Κοπριά
σκύλου |
Kopriá skýlou |
Hundemist |
روث
الكلب |
rwth alkalb |
Obornik dla psa |
Hnůj |
Hnoja pre psa |
Pasji gnoj |
Šuns mėšlas |
Собачий
гній |
Sobachyy hniy |
Собачий
помет |
Sobachiy pomet |
gǒu fèn
yī; gǒu yì jiā |
Bouse de chien |
犬の糞 |
犬 の 糞 |
いぬ の くそ |
inu no kuso |
|
|
|
|
200 |
|
pauvre |
pobre |
较差的 |
jiào chà de |
poor |
pauvre |
pobre |
pobre |
povero |
pauper |
φτωχός |
ftochós |
arm |
فقير |
faqir |
biedny |
chudý |
chudobný |
siromašan |
skurdus |
бідний |
bidnyy |
бедных |
bednykh |
jiào chà de |
pauvre |
貧しい |
貧しい |
まずしい |
mazushī |
|
|
|
|
201 |
|
plus pauvre |
mais pobre |
较差 |
jiào chà |
poorer |
plus pauvre |
mais pobre |
más pobre |
più poveri |
non valebit, |
φτωχότερος |
ftochóteros |
ärmer |
أفقر |
'afqar |
biedniejszy |
chudší |
chudobnejší |
siromašniji |
skurdesnis |
бідніший |
bidnishyy |
беднее |
bedneye |
jiào chà |
plus pauvre |
貧しい |
貧しい |
まずしい |
mazushī |
|
|
|
|
202 |
|
le plus pauvre |
mais pobre |
最贫穷的 |
zuì pínqióng de |
poorest |
le plus pauvre |
mais pobre |
más pobre |
più poveri |
pauperiores |
φτωχότερος |
ftochóteros |
am ärmsten |
أفقر |
'afqar |
najbiedniejszy |
nejchudší |
najchudobnejšie |
najsiromašnija |
skurdžiausias |
найбідніший |
naybidnishyy |
беднейший |
bedneyshiy |
zuì pínqióng de |
le plus pauvre |
最貧 |
最貧 |
さいひん |
saihin |
|
|
|
|
203 |
|
avoir peu d'argent |
tendo pouco dinheiro |
没钱 |
méi qián |
having little money |
avoir peu d'argent |
tendo pouco dinheiro |
teniendo poco dinero |
avere pochi soldi |
parum pecuniae |
έχοντας
λίγα χρήματα |
échontas líga
chrímata |
wenig Geld haben |
بقليل
من المال |
bqlyl min almal |
mając mało
pieniędzy |
mít málo peněz |
mať málo
peňazí |
malo novca |
turėdamas mažai
pinigų |
маючи
мало грошей |
mayuchy malo hroshey |
имея
мало денег |
imeya malo deneg |
méi qián |
avoir peu d'argent |
お金が少ない |
お金 が 少ない |
おかね が すくない |
okane ga sukunai |
|
|
|
|
204 |
|
Souche |
Tensão |
补充据 |
bǔchōng jù |
Strain |
Souche |
Tensão |
Colar |
A corto di soldi |
Egentes |
Στέλεχος |
Stélechos |
Abseihen |
سلالة |
sulala |
Odcedzić |
Kmen |
dostatok peňazí |
Kratke novca |
Padermė |
Процідити |
Protsidyty |
Короткие
деньги |
Korotkiye den'gi |
bǔchōng jù |
Souche |
ひずみ |
ひずみ |
ひずみ |
hizumi |
|
|
|
|
205 |
|
avoir très peu
d'argent; ne pas avoir assez d'argent pour les besoins de base |
ter muito pouco
dinheiro, não ter dinheiro suficiente para as necessidades básicas |
钱很少没有足够的钱来满足基本需求 |
qián hěn
shǎo méiyǒu zúgòu de qián lái mǎnzú jīběn xūqiú |
having very little
money; not having enough money for basic needs |
avoir très peu
d'argent; ne pas avoir assez d'argent pour les besoins de base |
ter muito pouco
dinheiro, não ter dinheiro suficiente para as necessidades básicas |
tener muy poco
dinero; no tener suficiente dinero para las necesidades básicas |
avere pochissimi
soldi, non avere abbastanza soldi per i bisogni di base |
minimum quod pecunia
non implebitur pecunia et postulata |
έχοντας
πολύ λίγα
χρήματα · δεν
έχετε αρκετά
χρήματα για
βασικές
ανάγκες |
échontas polý líga
chrímata : den échete arketá chrímata gia vasikés anánkes |
sehr wenig Geld
haben, nicht genug Geld für die Grundbedürfnisse haben |
امتلاك
القليل من
المال ؛ عدم
امتلاك
المال الكافي
للاحتياجات
الأساسية |
aimtilak alqlyl min
almal ; edm aimtilak almal alkafi lilaihtiajat al'asasia |
mając bardzo
mało pieniędzy, nie mając wystarczającej ilości
pieniędzy na podstawowe potrzeby |
mít velmi málo
peněz, nemít dostatek peněz pro základní potřeby |
majú veľmi málo
peňazí, nemajú dosť peňazí na základné potreby |
imati vrlo malo
novca, nema dovoljno novca za osnovne potrebe |
turėti labai
mažai pinigų, neturėti pakankamai pinigų pagrindiniams
poreikiams tenkinti |
маючи
дуже мало
грошей, не
вистачаючи
грошей на
основні
потреби |
mayuchy duzhe malo
hroshey, ne vystachayuchy hroshey na osnovni potreby |
очень
мало денег,
не хватает
денег на
основные
нужды |
ochen' malo deneg, ne
khvatayet deneg na osnovnyye nuzhdy |
qián hěn
shǎo méiyǒu zúgòu de qián lái mǎnzú jīběn xūqiú |
avoir très peu
d'argent; ne pas avoir assez d'argent pour les besoins de base |
お金がほとんどない、基本的なニーズに十分なお金がない |
お金 が ほとんど ない 、 基本 的な ニーズ に 十分な お金 が ない |
おかね が ほとんど ない 、 きほん てきな ニーズ に じゅうぶんな おかね が ない |
okane ga hotondo nai , kihon tekina nīzu ni jūbunna okane ga nai |
|
|
|
|
206 |
|
Pauvre; pauvre;
pauvre |
Pobre; pobre; pobre |
贫穷的;贫寒的;清贫的 |
pínqióng de; pínhán
de; qīngpín de |
Poor; poor; poor |
Pauvre; pauvre;
pauvre |
Pobre; pobre; pobre |
Pobre, pobre, pobre |
Povero; povero;
povero |
Pauper, pauperis et
pauperem |
Φτωχός,
φτωχός, φτωχός |
Ftochós, ftochós,
ftochós |
Arm, arm, arm |
فقير
؛ فقير ؛ فقير |
faqir ; faqir ;
faqir |
Biedny; biedny;
biedny |
Chudák, špatný;
špatný |
Slabé, zlé; zlé |
Loše, slabo;
siromašno |
Vargšas; vargšas; |
Бідні;
бідні; бідні |
Bidni; bidni; bidni |
Бедные
бедные
бедные |
Bednyye bednyye
bednyye |
pínqióng de; pínhán
de; qīngpín de |
Pauvre; pauvre;
pauvre |
貧しい;貧しい;貧しい |
貧しい ; 貧しい ; 貧しい |
まずしい ; まずしい ; まずしい |
mazushī ; mazushī ; mazushī |
|
|
|
|
207 |
|
ils étaient trop
pauvres pour acheter des chaussures pour les enfants |
eles eram pobres
demais para comprar sapatos para as crianças |
他们太穷了,无法为孩子们买鞋 |
tāmen tài
qióngle, wúfǎ wèi háizimen mǎi xié |
they were too poor to
buy shoes for the kids |
ils étaient trop
pauvres pour acheter des chaussures pour les enfants |
eles eram pobres
demais para comprar sapatos para as crianças |
eran demasiado pobres
para comprar zapatos para los niños |
erano troppo poveri
per comprare scarpe per i bambini |
et calceamenta emere
essent pauperes pro haedos |
ήταν
πολύ φτωχοί
για να
αγοράσουν
παπούτσια για
τα παιδιά |
ítan polý ftochoí gia
na agorásoun papoútsia gia ta paidiá |
Sie waren zu arm, um
Schuhe für die Kinder zu kaufen |
كانوا
فقراء
للغاية
لشراء أحذية
للأطفال |
kanuu fuqara'
lilghayat lishira' 'ahadhiat lil'atfal |
byli zbyt biedni, by
kupować buty dla dzieci |
byli příliš
chudí na to, aby si mohli koupit boty pro děti |
boli príliš chudobní
na to, aby si kúpili topánky pre deti |
bili su suviše
siromašni da bi kupili djeci cipele |
jie buvo per
skurdžiai, kad galėtų nusipirkti batus vaikams |
вони
були надто
бідні, щоб
купувати
взуття для
дітей |
vony buly nadto
bidni, shchob kupuvaty vzuttya dlya ditey |
они
были
слишком
бедны, чтобы
покупать
обувь для
детей |
oni byli slishkom
bedny, chtoby pokupat' obuv' dlya detey |
tāmen tài
qióngle, wúfǎ wèi háizimen mǎi xié |
ils étaient trop
pauvres pour acheter des chaussures pour les enfants |
彼らは子供用の靴を買うには貧乏すぎた |
彼ら は 子供用 の 靴 を 買う に は 貧乏すぎた |
かれら わ こどもよう の くつ お かう に わ びんぼうすぎた |
karera wa kodomoyō no kutsu o kau ni wa binbōsugita |
|
|
|
|
208 |
|
Ils sont trop
pauvres pour acheter des chaussures pour enfants |
Eles são pobres
demais para comprar sapatos para crianças |
他们穷得没钱给孩子买鞋穿 |
tāmen qióng dé
méi qián gěi háizi mǎi xié chuān |
They are too poor to
buy shoes for children |
Ils sont trop
pauvres pour acheter des chaussures pour enfants |
Eles são pobres
demais para comprar sapatos para crianças |
Son demasiado pobres
para comprar zapatos para niños. |
Sono troppo poveri
per comprare scarpe per bambini |
Liberis dare
pecuniam non habere calciamentis |
Είναι
πολύ φτωχοί
για να
αγοράσουν
παπούτσια για παιδιά |
Eínai polý ftochoí
gia na agorásoun papoútsia gia paidiá |
Sie sind zu arm, um
Schuhe für Kinder zu kaufen |
إنهم
فقراء
للغاية
لشراء أحذية
للأطفال |
'iinahum fuqara'
lilghayat lishira' 'ahadhiat lil'atfal |
Są zbyt biedni,
aby kupować buty dla dzieci |
Jsou příliš
chudí na to, aby si koupili boty pro děti |
Sú príliš chudobní
na to, aby si kúpili detskú obuv |
Suviše su siromašni
da bi kupili djeci cipele |
Jie per prasti, kad
galėtų nusipirkti batus vaikams |
Вони
занадто
бідні, щоб
купувати
взуття для
дітей |
Vony zanadto bidni,
shchob kupuvaty vzuttya dlya ditey |
Они
слишком
бедны, чтобы
покупать
обувь для
детей |
Oni slishkom bedny,
chtoby pokupat' obuv' dlya detey |
tāmen qióng dé
méi qián gěi háizi mǎi xié chuān |
Ils sont trop
pauvres pour acheter des chaussures pour enfants |
彼らは子供用の靴を買うには貧弱すぎる |
彼ら は 子供用 の 靴 を 買う に は 貧弱すぎる |
かれら わ こどもよう の くつ お かう に わ ひんじゃくすぎる |
karera wa kodomoyō no kutsu o kau ni wa hinjakusugiru |
|
|
|
|
209 |
|
Nous visons à aider
les familles les plus pauvres |
Nosso objetivo é
ajudar as famílias mais pobres |
我们旨在帮助最贫困的家庭 |
wǒmen zhǐ
zài bāngzhù zuì pínkùn de jiātíng |
We aim to help the
poorest families |
Nous visons à aider
les familles les plus pauvres |
Nosso objetivo é
ajudar as famílias mais pobres |
Nuestro objetivo es
ayudar a las familias más pobres. |
Il nostro obiettivo è
aiutare le famiglie più povere |
Nos aim auxilio
familiae pauperiores |
Στόχος
μας είναι να
βοηθήσουμε
τις
φτωχότερες οικογένειες |
Stóchos mas eínai na
voithísoume tis ftochóteres oikogéneies |
Wir wollen den
ärmsten Familien helfen |
نحن
نهدف إلى
مساعدة
العائلات
الأكثر فقرا |
nahn nahdif 'iilaa
musaeadat aleayilat al'akthar fiqraan |
Naszym celem jest
pomoc najbiedniejszym rodzinom |
Naším cílem je
pomáhat nejchudším rodinám |
Naším cieľom je
pomôcť najchudobnejším rodinám |
Cilj nam je
pomoći najsiromašnijim obiteljima |
Mes siekiame
padėti neturtingiausioms šeimoms |
Ми
прагнемо
допомогти
найбіднішим
сім’ям |
My prahnemo dopomohty
naybidnishym simʺyam |
Мы
стремимся
помочь
самым
бедным
семьям |
My stremimsya pomoch'
samym bednym sem'yam |
wǒmen zhǐ
zài bāngzhù zuì pínkùn de jiātíng |
Nous visons à aider
les familles les plus pauvres |
私たちは最貧困層の家族を助けることを目指しています |
私たち は 最 貧困層 の 家族 を 助ける こと を 目指しています |
わたしたち わ さい ひんこんそう の かぞく お たすける こと お めざしています |
watashitachi wa sai hinkonsō no kazoku o tasukeru koto o mezashiteimasu |
|
|
|
|
210 |
|
Notre objectif est
d'atteindre les familles les plus pauvres |
Nosso objetivo é
alcançar as famílias mais pobres |
我们的目标是接济最贫困的家庭 |
wǒmen de
mùbiāo shì jiējì zuì pínkùn de jiātíng |
Our goal is to reach
the poorest families |
Notre objectif est
d'atteindre les familles les plus pauvres |
Nosso objetivo é
alcançar as famílias mais pobres |
Nuestro objetivo es
llegar a las familias más pobres. |
Il nostro obiettivo
è raggiungere le famiglie più povere |
Propositum est
auxilium pauperibus familiis |
Στόχος
μας είναι να
φτάσουμε στις
φτωχότερες
οικογένειες |
Stóchos mas eínai na
ftásoume stis ftochóteres oikogéneies |
Unser Ziel ist es,
die ärmsten Familien zu erreichen |
هدفنا
هو الوصول
إلى أفقر
الأسر |
hadafna hu alwusul
'iilaa 'afqar al'usar |
Naszym celem jest
dotarcie do najbiedniejszych rodzin |
Naším cílem je
oslovit nejchudší rodiny |
Naším cieľom je
osloviť najchudobnejšie rodiny |
Cilj nam je
doći do najsiromašnijih obitelji |
Mūsų
tikslas - pasiekti skurdžiausias šeimas |
Наша
мета -
охопити
найбідніші
сім'ї |
Nasha meta -
okhopyty naybidnishi sim'yi |
Наша
цель -
охватить
самые
бедные
семьи |
Nasha tsel' -
okhvatit' samyye bednyye sem'i |
wǒmen de
mùbiāo shì jiējì zuì pínkùn de jiātíng |
Notre objectif est
d'atteindre les familles les plus pauvres |
私たちの目標は、最も貧しい家族に手を差し伸べることです |
私たち の 目標 は 、 最も 貧しい 家族 に 手 を 差し伸べる ことです |
わたしたち の もくひょう わ 、 もっとも まずしい かぞく に て お さしのべる ことです |
watashitachi no mokuhyō wa , mottomo mazushī kazoku ni te o sashinoberu kotodesu |
|
|
|
|
211 |
|
Il fait partie des
pays les plus pauvres du monde |
Está entre os países
mais pobres do mundo |
它是世界上较贫穷的国家之一 |
tā shì shìjiè
shàng jiào pínqióng de guójiā zhī yī |
It ’s among the
poorer countries of the world |
Il fait partie des
pays les plus pauvres du monde |
Está entre os países
mais pobres do mundo |
Está entre los países
más pobres del mundo. |
È tra i paesi più
poveri del mondo |
Est illinc egentiores
debilioresque amoveantur qui in mundo |
Είναι
μεταξύ των
φτωχότερων
χωρών του
κόσμου |
Eínai metaxý ton
ftochóteron chorón tou kósmou |
Es gehört zu den
ärmeren Ländern der Welt |
إنها
من بين أفقر
دول العالم |
'iinaha min bayn
'afqar dual alealam |
Należy do
biedniejszych krajów świata |
Je to mezi chudší
země světa |
Patrí medzi
chudobnejšie krajiny sveta |
Među siromašnim
je zemljama svijeta |
Tai tarp
skurdžiausių pasaulio šalių |
Це
серед
бідніших
країн світу |
Tse sered bidnishykh
krayin svitu |
Это
одна из
самых
бедных
стран мира |
Eto odna iz samykh
bednykh stran mira |
tā shì shìjiè
shàng jiào pínqióng de guójiā zhī yī |
Il fait partie des
pays les plus pauvres du monde |
世界の貧しい国の一つです |
世界 の 貧しい 国 の 一つです |
せかい の まずしい くに の ひとつです |
sekai no mazushī kuni no hitotsudesu |
|
|
|
|
212 |
|
C'est l'un des pays
les plus pauvres du monde |
É um dos países mais
pobres do mundo |
它是世界上的贫穷国家之 |
tā shì shìjiè
shàng de pínqióng guójiā zhī |
It is one of the
poorest countries in the world |
C'est l'un des pays
les plus pauvres du monde |
É um dos países mais
pobres do mundo |
Es uno de los países
más pobres del mundo. |
È uno dei paesi più
poveri del mondo |
Est autem pauper
regionibus mundi |
Είναι
μια από τις
φτωχότερες
χώρες του
κόσμου |
Eínai mia apó tis
ftochóteres chóres tou kósmou |
Es ist eines der
ärmsten Länder der Welt |
إنها
واحدة من
أفقر
البلدان في
العالم |
'iinaha wahidat min
'afqar albaladan fi alealam |
Jest to jeden z
najbiedniejszych krajów na świecie |
Je to jedna z
nejchudších zemí na světě |
Je to jedna z
najchudobnejších krajín na svete |
To je jedna od
najsiromašnijih zemalja na svijetu |
Tai viena
skurdžiausių pasaulio šalių |
Це
одна з
найбідніших
країн світу |
Tse odna z
naybidnishykh krayin svitu |
Это
одна из
самых
бедных
стран в мире |
Eto odna iz samykh
bednykh stran v mire |
tā shì shìjiè
shàng de pínqióng guójiā zhī |
C'est l'un des pays
les plus pauvres du monde |
世界で最も貧しい国の一つです |
世界 で 最も 貧しい 国 の 一つです |
せかい で もっとも まずしい くに の ひとつです |
sekai de mottomo mazushī kuni no hitotsudesu |
|
|
|
|
213 |
|
C'est l'un des pays
les plus pauvres du monde |
É um dos países mais
pobres do mundo |
它是世界上较贫穷的国家之一 |
tā shì shìjiè
shàng jiào pínqióng de guójiā zhī yī |
It is one of the
poorer countries in the world |
C'est l'un des pays
les plus pauvres du monde |
É um dos países mais
pobres do mundo |
Es uno de los países
más pobres del mundo. |
È uno dei paesi più
poveri del mondo |
Unus est mundi
illinc egentiores debilioresque amoveantur |
Είναι
μια από τις
φτωχότερες
χώρες του
κόσμου |
Eínai mia apó tis
ftochóteres chóres tou kósmou |
Es ist eines der
ärmeren Länder der Welt |
إنها
واحدة من
أفقر الدول
في العالم |
'iinaha wahidat min
'afqar alduwal fi alealam |
Jest to jeden z
biedniejszych krajów na świecie |
Je to jedna z
chudších zemí na světě |
Je to jedna z
chudobnejších krajín sveta |
To je jedna od
siromašnijih zemalja na svijetu |
Tai viena
skurdžiausių pasaulio šalių |
Це
одна з
бідніших
країн світу |
Tse odna z
bidnishykh krayin svitu |
Это
одна из
самых
бедных
стран в мире |
Eto odna iz samykh
bednykh stran v mire |
tā shì shìjiè
shàng jiào pínqióng de guójiā zhī yī |
C'est l'un des pays
les plus pauvres du monde |
世界で最も貧しい国の一つです |
世界 で 最も 貧しい 国 の 一つです |
せかい で もっとも まずしい くに の ひとつです |
sekai de mottomo mazushī kuni no hitotsudesu |
|
|
|
|
214 |
|
Au revoir |
Tchau |
拜 |
bài |
worship |
Au revoir |
Tchau |
Adios |
culto |
cultus |
Γεια |
Geia |
Tschüss |
وداعا |
wadaeaan |
Cześć |
Ahoj |
uctievanie |
obožavanje |
Iki |
До
побачення |
Do pobachennya |
почитание |
pochitaniye |
bài |
Au revoir |
バイバイ |
バイバイ |
バイバイ |
baibai |
|
|
|
|
215 |
|
Rêve |
Sonho |
梦 |
mèng |
dream |
Rêve |
Sonho |
Sueño |
sognare |
somnium |
Όνειρο |
Óneiro |
Träume |
الحلم |
alhulm |
Sen |
Sen |
snívať |
sanjati |
Svajonė |
Мрія |
Mriya |
сниться |
snit'sya |
mèng |
Rêve |
夢 |
夢 |
ゆめ |
yume |
|
|
|
|
216 |
|
opposé |
oposto |
反对 |
fǎnduì |
opposé |
opposé |
oposto |
opuesto |
opposé |
oppone |
αντίθεση |
antíthesi |
opposé |
معارضة |
muearada |
przeciwieństwo |
proti |
odporovať |
suprotstaviti |
priešprieša |
опозиція |
opozytsiya |
оппонировать |
opponirovat' |
fǎnduì |
opposé |
反対者 |
反対者 |
はんたいしゃ |
hantaisha |
|
|
|
|
217 |
|
riche |
rico |
丰富 |
fēngfù |
rich |
riche |
rico |
rico |
ricco |
dives |
πλούσιος |
ploúsios |
reich |
غني |
ghaniun |
bogaty |
bohatý |
bohatý |
bogat |
turtingas |
багатий |
bahatyy |
богатые |
bogatyye |
fēngfù |
riche |
金持ち |
金持ち |
かねもち |
kanemochi |
|
|
|
|
218 |
|
note à la page
suivante |
nota na próxima
página |
下页说明 |
xià yè shuōmíng |
note on next page |
note à la page
suivante |
nota na próxima
página |
nota en la página
siguiente |
nota nella pagina
successiva |
nota in proximam
paginam |
σημείωση
στην επόμενη
σελίδα |
simeíosi stin epómeni
selída |
Hinweis auf der
nächsten Seite |
ملاحظة
على الصفحة
التالية |
mulahazat ealaa
alsafhat alttalia |
uwaga na
następnej stronie |
poznámka na další
stránce |
poznámka na
nasledujúcej strane |
bilješka na
sljedećoj stranici |
pastaba kitame
puslapyje |
примітка
на
наступній
сторінці |
prymitka na nastupniy
storintsi |
примечание
на
следующей
странице |
primechaniye na
sleduyushchey stranitse |
xià yè shuōmíng |
note à la page
suivante |
次のページに注意 |
次 の ページ に 注意 |
つぎ の ページ に ちゅうい |
tsugi no pēji ni chūi |
|
|
|
|
219 |
|
les pauvres |
os pobres |
穷人 |
qióngrén |
the poor |
les pauvres |
os pobres |
los pobres |
il povero |
pauperis |
οι
φτωχοί |
oi ftochoí |
die Armen |
الفقراء |
alfuqara' |
biedni |
chudí |
chudobní |
siromasima |
vargšai |
бідні |
bidni |
бедные |
bednyye |
qióngrén |
les pauvres |
貧しい |
貧しい |
まずしい |
mazushī |
|
|
|
|
220 |
|
les gens qui ont très
peu d'argent |
pessoas que têm muito
pouco dinheiro |
钱很少的人 |
qián hěn
shǎo de rén |
people who have very
little money |
les gens qui ont très
peu d'argent |
pessoas que têm muito
pouco dinheiro |
personas que tienen
muy poco dinero |
persone che hanno
pochissimi soldi |
qui parum pecuniae |
άτομα
που έχουν πολύ
λίγα χρήματα |
átoma pou échoun polý
líga chrímata |
Menschen, die sehr
wenig Geld haben |
الناس
الذين لديهم
القليل من
المال |
alnaas aladhin
ladayhim alqlyl min almal |
ludzie, którzy
mają bardzo mało pieniędzy |
lidé, kteří mají
velmi málo peněz |
ľudia, ktorí
majú veľmi málo peňazí |
ljudi koji imaju vrlo
malo novca |
žmonių, kurie
turi labai mažai pinigų |
люди,
які мають
дуже мало
грошей |
lyudy, yaki
mayutʹ duzhe malo hroshey |
люди,
у которых
очень мало
денег |
lyudi, u kotorykh
ochen' malo deneg |
qián hěn
shǎo de rén |
les gens qui ont très
peu d'argent |
お金がほとんどない人 |
お金 が ほとんど ない 人 |
おかね が ほとんど ない ひと |
okane ga hotondo nai hito |
|
|
|
|
221 |
|
Les pauvres, les
pauvres |
Os pobres, os pobres |
贫困者;穷人 |
pínkùn zhě;
qióngrén |
The poor; the poor |
Les pauvres, les
pauvres |
Os pobres, os pobres |
Los pobres, los
pobres |
Il povero; il povero |
Et pauper, pauperis |
Οι
φτωχοί, οι
φτωχοί |
Oi ftochoí, oi
ftochoí |
Die Armen, die Armen |
الفقراء
؛ الفقراء |
alfuqara' ;
alfuqara' |
Biedni; biedni |
Chudí, chudí |
Chudobní, chudobní |
Siromasima;
siromasima |
Vargšas; vargšas |
Бідні;
бідні |
Bidni; bidni |
Бедные,
бедные |
Bednyye, bednyye |
pínkùn zhě;
qióngrén |
Les pauvres, les
pauvres |
貧しい人々;貧しい人々 |
貧しい 人々 ; 貧しい 人々 |
まずしい ひとびと ; まずしい ひとびと |
mazushī hitobito ; mazushī hitobito |
|
|
|
|
222 |
|
Ils ont fourni de la
nourriture et un abri aux pauvres |
Eles forneceram
comida e abrigo para os pobres |
他们为穷人提供食物和住所 |
tāmen wèi
qióngrén tígōng shíwù hé zhùsuǒ |
They provided food
and shelter for the poor |
Ils ont fourni de la
nourriture et un abri aux pauvres |
Eles forneceram
comida e abrigo para os pobres |
Proporcionaron comida
y refugio a los pobres. |
Hanno fornito cibo e
alloggio ai poveri |
Refugium pauperi
cibum providerunt |
Παρείχαν
τροφή και
καταφύγιο
στους φτωχούς |
Pareíchan trofí kai
katafýgio stous ftochoús |
Sie versorgten die
Armen mit Nahrung und Schutz |
لقد
قدموا
الطعام
والمأوى
للفقراء |
laqad qadamuu altaeam
walmawaa lilfuqara' |
Zapewnili
żywność i schronienie dla biednych |
Poskytovali jídlo a
přístřeší chudým |
Poskytovali jedlo a
prístrešie pre chudobných |
Osiguravali su hranu
i utočište za siromašne |
Jie aprūpino
maistu ir prieglobstį vargšams |
Вони
забезпечували
їжею та
притулком
для бідних |
Vony zabezpechuvaly
yizheyu ta prytulkom dlya bidnykh |
Они
предоставляли
еду и кров
для бедных |
Oni predostavlyali
yedu i krov dlya bednykh |
tāmen wèi
qióngrén tígōng shíwù hé zhùsuǒ |
Ils ont fourni de la
nourriture et un abri aux pauvres |
彼らは貧しい人々に食料と避難所を提供しました |
彼ら は 貧しい 人々 に 食料 と 避難所 を 提供 しました |
かれら わ まずしい ひとびと に しょくりょう と ひなんしょ お ていきょう しました |
karera wa mazushī hitobito ni shokuryō to hinansho o teikyō shimashita |
|
|
|
|
223 |
|
Ils fournissent de
la nourriture et un abri aux pauvres |
Eles fornecem comida
e abrigo para os pobres |
他们为贫困者提供食物和住所 |
tāmen wèi
pínkùn zhě tígōng shíwù hé zhùsuǒ |
They provide food
and shelter for the poor |
Ils fournissent de
la nourriture et un abri aux pauvres |
Eles fornecem comida
e abrigo para os pobres |
Proporcionan comida
y refugio a los pobres. |
Forniscono cibo e
riparo ai poveri |
Perfugium praebent
cibos pauperum |
Παρέχουν
τροφή και
καταφύγιο
στους φτωχούς |
Paréchoun trofí kai
katafýgio stous ftochoús |
Sie bieten Nahrung
und Schutz für die Armen |
أنها
توفر الغذاء
والمأوى
للفقراء |
'anaha tuafir
alghidha' walmawaa lilfuqara' |
Zapewniają
żywność i schronienie dla biednych |
Poskytují jídlo a
přístřeší chudým |
Poskytujú jedlo a
prístrešie pre chudobných |
Opskrbljuju hranu i
utočište za siromašne |
Jie teikia
maistą ir prieglobstį nepasiturintiems |
Вони
забезпечують
їжею та
притулком
для бідних |
Vony
zabezpechuyutʹ yizheyu ta prytulkom dlya bidnykh |
Они
обеспечивают
еду и жилье
для бедных |
Oni obespechivayut
yedu i zhil'ye dlya bednykh |
tāmen wèi
pínkùn zhě tígōng shíwù hé zhùsuǒ |
Ils fournissent de
la nourriture et un abri aux pauvres |
彼らは貧しい人々に食料と避難所を提供します |
彼ら は 貧しい 人々 に 食料 と 避難所 を 提供 します |
かれら わ まずしい ひとびと に しょくりょう と ひなんしょ お ていきょう します |
karera wa mazushī hitobito ni shokuryō to hinansho o teikyō shimasu |
|
|
|
|
224 |
|
opposé |
oposto |
反对 |
fǎnduì |
opposé |
opposé |
oposto |
opuesto |
opposé |
oppone |
αντίθεση |
antíthesi |
opposé |
معارضة |
muearada |
przeciwieństwo |
proti |
odporovať |
suprotstaviti |
priešprieša |
опозиція |
opozytsiya |
оппонировать |
opponirovat' |
fǎnduì |
opposé |
反対者 |
反対者 |
はんたいしゃ |
hantaisha |
|
|
|
|
225 |
|
riche |
rico |
丰富 |
fēngfù |
rich |
riche |
rico |
rico |
ricco |
dives |
πλούσιος |
ploúsios |
reich |
غني |
ghaniun |
bogaty |
bohatý |
bohatý |
bogat |
turtingas |
багатий |
bahatyy |
богатые |
bogatyye |
fēngfù |
riche |
金持ち |
金持ち |
かねもち |
kanemochi |
|
|
|
|
226 |
|
malheureux |
infeliz |
不幸的 |
bùxìng de |
unfortunate |
malheureux |
infeliz |
desafortunado |
sfortunato |
infortunatus |
ατυχές |
atychés |
unglücklich |
مؤسف |
musif |
niefortunne |
nešťastný |
nešťastný |
nesretnik |
gaila |
нещасний |
neshchasnyy |
несчастный |
neschastnyy |
bùxìng de |
malheureux |
あいにく |
あいにく |
あいにく |
ainiku |
|
|
|
|
227 |
|
Malheureusement |
Infelizmente |
不幸 |
bùxìng |
Unfortunately |
Malheureusement |
Infelizmente |
Desafortunadamente |
sfortunatamente |
Infeliciter |
Δυστυχώς |
Dystychós |
Leider |
لسوء
الحظ |
lisu' alhazi |
Niestety |
Bohužel |
bohužiaľ |
nažalost |
Deja |
На
жаль, |
Na zhalʹ, |
к
сожалению |
k sozhaleniyu |
bùxìng |
Malheureusement |
残念ながら |
残念ながら |
ざんねんながら |
zannennagara |
|
|
|
|
228 |
|
méritant pitié et
sympathie |
pena e simpatia
merecedoras |
值得同情和同情 |
zhídé tóngqíng hé
tóngqíng |
deserving pity and
sympathy |
méritant pitié et
sympathie |
pena e simpatia
merecedoras |
merece piedad y
simpatía |
meritevole pietà e
simpatia |
dignus misericordia
miserationis |
αξίζει
οίκτο και
συμπάθεια |
axízei oíkto kai
sympátheia |
verdient Mitleid und
Sympathie |
تستحق
الشفقة
والتعاطف |
tastahiqu alshafqat
waltaeatuf |
zasługujący
na litość i współczucie |
zaslouží si soucit a
soucit |
zaslúži si súcit a
súcit |
zaslužujući
sažaljenje i suosjećanje |
nusipelnęs
gailesčio ir užuojautos |
заслуговуючи
жалю та
співчуття |
zasluhovuyuchy zhalyu
ta spivchuttya |
достойные
жалости и
сочувствия |
dostoynyye zhalosti i
sochuvstviya |
zhídé tóngqíng hé
tóngqíng |
méritant pitié et
sympathie |
同情と同情に値する |
同情 と 同情 に 値する |
どうじょう と どうじょう に あたいする |
dōjō to dōjō ni ataisuru |
|
|
|
|
229 |
|
Pitoyable;
malheureux; sympathique |
Lamentável; infeliz;
simpático |
可怜的;不幸的;令人同情的 |
kělián de;
bùxìng de; lìng rén tóngqíng de |
Pitiful;
unfortunate; sympathetic |
Pitoyable;
malheureux; sympathique |
Lamentável; infeliz;
simpático |
Lamentable,
desafortunado, comprensivo |
Pietoso; sfortunato;
simpatico |
Pauper,
infortunatus; miserabilis |
Δυστυχώς,
ατυχές,
συμπαθητικό |
Dystychós, atychés,
sympathitikó |
Mitleidig,
unglücklich, mitfühlend |
يرثى
لها ؛ مؤسف ؛
متعاطف |
yurthaa laha ; musif
; mutaeatif |
Żałosne;
niefortunne; współczujące |
Smutný,
nešťastný, soucitný |
Smutný,
nešťastný, súcitný |
Užasno, nesretno,
suosjećajno |
Gaila, gaila;
simpatiška |
Жалюгідний;
нещасний;
співчутливий |
Zhalyuhidnyy;
neshchasnyy; spivchutlyvyy |
Жалкий,
несчастный,
отзывчивый |
Zhalkiy,
neschastnyy, otzyvchivyy |
kělián de;
bùxìng de; lìng rén tóngqíng de |
Pitoyable;
malheureux; sympathique |
哀れ、不幸、同情 |
哀れ 、 不幸 、 同情 |
あわれ 、 ふこう 、 どうじょう |
aware , fukō , dōjō |
|
|
|
|
230 |
|
Vaut la sympathie et
la sympathie |
Vale simpatia e
simpatia |
值得同情和同情 |
zhídé tóngqíng hé
tóngqíng |
Worth sympathy and
sympathy |
Vaut la sympathie et
la sympathie |
Vale simpatia e
simpatia |
Digno de simpatía y
simpatía |
Vale la pena
simpatia e simpatia |
Dignum animi
commotione atque commiseratione |
Αξίζει
τη συμπάθεια
και τη
συμπάθεια |
Axízei ti sympátheia
kai ti sympátheia |
Sympathie und
Sympathie wert |
يستحق
التعاطف
والتعاطف |
yastahiqu altaeatuf
waltaeatuf |
Godne
współczucia i współczucia |
Stojí za to sympatie
a sympatie |
Stojí za to súcit a
súcit |
Vrijedno
suosjećanje i suosjećanje |
Verta užuojautos ir
užuojautos |
Варто
співчуття
та
співчуття |
Varto spivchuttya ta
spivchuttya |
Стоит
сочувствия
и
сочувствия |
Stoit sochuvstviya i
sochuvstviya |
zhídé tóngqíng hé
tóngqíng |
Vaut la sympathie et
la sympathie |
価値のある同情と同情 |
価値 の ある 同情 と 同情 |
かち の ある どうじょう と どうじょう |
kachi no aru dōjō to dōjō |
|
|
|
|
231 |
|
Avez-vous entendu
parler du pauvre vieux Harry? Sa femme l'a quitté |
Você já ouviu falar
do pobre velho Harry? A esposa dele o deixou |
你听说过可怜的老哈里吗?妻子离开了他 |
nǐ tīng
shuōguò kělián de lǎo hālǐ ma? Qīzi
líkāile tā |
Have you heard about
poor old Harry? His wife's left him |
Avez-vous entendu
parler du pauvre vieux Harry? Sa femme l'a quitté |
Você já ouviu falar
do pobre velho Harry? A esposa dele o deixou |
¿Has oído hablar del
pobre Harry? Su esposa lo dejó. |
Hai sentito del
povero vecchio Harry? Sua moglie lo ha lasciato |
Numquid tamen
audistin 'Henricus de pauperes senex? Uxor eius est scriptor relicto eo |
Έχετε
ακούσει για
τον φτωχό γέρο
Χάρι; Η γυναίκα
του τον άφησε |
Échete akoúsei gia
ton ftochó géro Chári? I gynaíka tou ton áfise |
Hast du von dem armen
alten Harry gehört? Seine Frau hat ihn verlassen |
هل
سمعت عن هاري
العجوز
المسكين؟
زوجته تركته |
hal samiet ean hary
aleajuz almskyn? zawjatih tarakath |
Czy
słyszałeś o starym biednym Harrym? Jego żona go
opuściła |
Slyšel jsi už o
chudém Harrym? Jeho žena ho opustila |
Počuli ste už o
chudobnom Harrym? Jeho manželka ho opustila |
Jeste li čuli za
siromašnog starog Harryja? Supruga ga je napustila |
Ar girdėjai apie
varganą seną Harį? Jo žmona paliko jį |
Ви
чули про
бідного
старого
Гаррі? Його
дружина
залишила
його |
Vy chuly pro bidnoho
staroho Harri? Yoho druzhyna zalyshyla yoho |
Вы
слышали о
бедном
старом
Гарри? Его
жена ушла от
него |
Vy slyshali o bednom
starom Garri? Yego zhena ushla ot nego |
nǐ tīng
shuōguò kělián de lǎo hālǐ ma? Qīzi
líkāile tā |
Avez-vous entendu
parler du pauvre vieux Harry? Sa femme l'a quitté |
貧しい老いたハリーについて聞いたことがありますか?彼の妻は彼を残しました |
貧しい 老いた ハリー について 聞いた こと が あります か ? 彼 の 妻 は 彼 を 残しました |
まずしい おいた ハリー について きいた こと が あります か ? かれ の つま わ かれ お のこしました |
mazushī oita harī nitsuite kīta koto ga arimasu ka ? kare no tsuma wa kare o nokoshimashita |
|
|
|
|
232 |
|
Avez-vous parlé de
la situation actuelle du malheureux vieux Harry? Sa femme l'a quitté |
Você falou sobre a
situação atual do infeliz velho Harry? A esposa dele o deixou |
你咖说了不幸的老哈里的近况吗?他妻子离他而去了 |
nǐ kā
shuō liǎo bùxìng de lǎo hālǐ de jìnkuàng ma? Tā
qīzi lí tā ér qùle |
Did you talk about
the current situation of unfortunate old Harry? His wife left him |
Avez-vous parlé de
la situation actuelle du malheureux vieux Harry? Sa femme l'a quitté |
Você falou sobre a
situação atual do infeliz velho Harry? A esposa dele o deixou |
¿Hablaste sobre la
situación actual del desafortunado viejo Harry? Su esposa lo dejó |
Hai parlato
dell'attuale situazione dello sfortunato vecchio Harry? Sua moglie lo ha
lasciato |
Infortunatus es dic
vetus Harry scriptor capulus facere situ? Uxor eius relinquentes eum |
Μιλήσατε
για την
τρέχουσα
κατάσταση του
ατυχούς γέρου
Χάρι; Η γυναίκα
του τον άφησε |
Milísate gia tin
tréchousa katástasi tou atychoús gérou Chári? I gynaíka tou ton áfise |
Hast du über die
aktuelle Situation des unglücklichen alten Harry gesprochen? Seine Frau hat
ihn verlassen |
هل
تحدثت عن
الوضع
الحالي
لهاري
العجوز المؤسف؟
زوجته تركته |
hal tahadatht ean
alwade alhalii lihari aleajuz almwsf? zawjatih tarakath |
Czy
mówiłeś o obecnej sytuacji nieszczęśliwego starego
Harry'ego? Jego żona go opuściła |
Mluvili jste o
současné situaci nešťastného starého Harryho? Jeho žena ho opustila |
Hovorili ste o
súčasnej situácii nešťastného starého Harryho? Jeho žena ho
opustila |
Jeste li razgovarali
o trenutnoj situaciji nesretnog starog Harryja? Supruga ga je napustila |
Ar jūs
kalbėjote apie dabartinę nelaimingo seno Hario situaciją?
Žmona jį paliko |
Ви
говорили
про поточну
ситуацію
нещасного
старого
Гаррі?
Дружина
його
покинула |
Vy hovoryly pro
potochnu sytuatsiyu neshchasnoho staroho Harri? Druzhyna yoho pokynula |
Вы
говорили о
нынешней
ситуации
несчастного
старого
Гарри? Его
жена ушла от
него |
Vy govorili o
nyneshney situatsii neschastnogo starogo Garri? Yego zhena ushla ot nego |
nǐ kā
shuō liǎo bùxìng de lǎo hālǐ de jìnkuàng ma? Tā
qīzi lí tā ér qùle |
Avez-vous parlé de
la situation actuelle du malheureux vieux Harry? Sa femme l'a quitté |
残念な古いハリーの現在の状況について話しましたか?彼の妻は彼を残しました |
残念な 古い ハリー の 現在 の 状況 について 話しました か ? 彼 の 妻 は 彼 を 残しました |
ざんねんな ふるい ハリー の げんざい の じょうきょう について はなしました か ? かれ の つま わ かれ お のこしました |
zannenna furui harī no genzai no jōkyō nitsuite hanashimashita ka ? kare no tsuma wa kare o nokoshimashita |
|
|
|
|
233 |
|
il a faim, la pauvre
petite |
está com fome,
coitadinha |
饿了可怜的小东西 |
èle kělián de
xiǎo dōngxī |
it ’s hungry, the
poor little thing |
il a faim, la pauvre
petite |
está com fome,
coitadinha |
tiene hambre, la
pobrecita |
è affamato, la povera
piccola cosa |
suus 'esurientem, et
pauper exiguus |
πεινάει,
το φτωχό μικρό
πράγμα |
peináei, to ftochó
mikró prágma |
es ist hungrig, das
arme kleine Ding |
إنه
جائع ، الشيء
الصغير
المسكين |
'iinah jayie ,
alshay' alsaghir almiskin |
jest głodna,
biedna mała rzecz |
je to hlad, ta ubohá
maličkost |
je to hladné, zlá
maličkosť |
to je gladna, jadna
stvar |
tai alkanas, skurdus
mažas daiktas |
це
голодно,
бідолаха |
tse holodno,
bidolakha |
это
голодная
бедняжка |
eto golodnaya
bednyazhka |
èle kělián de
xiǎo dōngxī |
il a faim, la pauvre
petite |
お腹が減った、かわいそうなこと |
お腹 が 減った 、 かわいそうな こと |
おなか が へった 、 かわいそうな こと |
onaka ga hetta , kawaisōna koto |
|
|
|
|
234 |
|
Il a faim, ce pauvre
petit gars |
Está com fome, esse
pobre rapaz |
它饿了,这可怜的小家伙 |
tā èle, zhè
kělián de xiǎo jiāhuo |
It's hungry, this
poor little guy |
Il a faim, ce pauvre
petit gars |
Está com fome, esse
pobre rapaz |
Tiene hambre, este
pobre chico |
Ha fame, questo
povero ragazzino |
Non esurientem,
parum pauper guy |
Είναι
πεινασμένος,
αυτός ο φτωχός
μικρός |
Eínai peinasménos,
aftós o ftochós mikrós |
Es ist hungrig,
dieser arme kleine Kerl |
إنه
جائع ، هذا
الرجل
الصغير
المسكين |
'iinah jayie , hdha
alrajul alsaghir almiskin |
Ten biedny mały
facet jest głodny |
Je hladový, tento
ubohý malý kluk |
Je hladný, tento
úbohý malý chlap |
Gladan je ovaj jadni
dečko |
Tai alkanas, tas
vargšas mažas vyrukas |
Це
голодний,
цей бідний
хлопчик |
Tse holodnyy, tsey
bidnyy khlopchyk |
Это
голодный,
этот бедный
маленький
парень |
Eto golodnyy, etot
bednyy malen'kiy paren' |
tā èle, zhè
kělián de xiǎo jiāhuo |
Il a faim, ce pauvre
petit gars |
お腹が減った、このかわいそうな男 |
お腹 が 減った 、 この かわいそうな 男 |
おなか が へった 、 この かわいそうな おとこ |
onaka ga hetta , kono kawaisōna otoko |
|
|
|
|
235 |
|
J'ai des tas de
devoirs à faire, oh, pauvre |
Tenho pilhas de
trabalhos de casa para fazer, Oh, coitadinho |
我有一堆功课要做,哦,你这可怜的事 |
wǒ
yǒuyī duī gōngkè yào zuò, ó, nǐ zhè kělián de
shì |
I have stacks of
homework to do, Oh, you poor thing |
J'ai des tas de
devoirs à faire, oh, pauvre |
Tenho pilhas de
trabalhos de casa para fazer, Oh, coitadinho |
Tengo montones de
tarea que hacer, oh, pobrecito |
Ho un sacco di
compiti da fare, oh, poveretta |
Habeo acervos facere
Duis congue sem, o pauperes vobis est |
Έχω
στοίβες για
εργασία στο
σπίτι, Ω, φτωχό |
Écho stoíves gia
ergasía sto spíti, O, ftochó |
Ich habe viele
Hausaufgaben zu erledigen, Oh, du armes Ding |
لدي
أكوام من
الواجبات
المنزلية
لأقوم بها ، أيها
المسكين |
ladaya 'akwam min
alwajibat almanziliat li'aqum biha , 'ayuha almiskin |
Mam mnóstwo
zadań domowych do zrobienia. Och, ty biedactwo |
Mám hromady domácích
úkolů, Oh, ty ubohá věc |
Musím urobiť
hromadu domácich úloh, ó, zlá vec |
Moram obaviti hrpu
domaćih zadataka, o jadna stvar |
Turiu krūvas
namų darbų, o, tu blogas dalykas |
У
мене є купи
домашніх
завдань, о,
бідолаха |
U mene ye kupy
domashnikh zavdanʹ, o, bidolakha |
У
меня есть
куча
домашней
работы, о,
бедняжка |
U menya yest' kucha
domashney raboty, o, bednyazhka |
wǒ
yǒuyī duī gōngkè yào zuò, ó, nǐ zhè kělián de
shì |
J'ai des tas de
devoirs à faire, oh, pauvre |
私にはやるべき宿題が山ほどあります |
私 に はやるべき 宿題 が 山 ほど あります |
わたし に はやるべき しゅくだい が やま ほど あります |
watashi ni hayarubeki shukudai ga yama hodo arimasu |
|
|
|
|
236 |
|
J'ai beaucoup de
devoirs à faire, oh, tu es si pitoyable |
Eu tenho muito dever
de casa para fazer |
我有一大堆的作业要做哪,唉呦,你好可怜哦 |
wǒ
yǒuyī dà duī de zuòyè yào zuò nǎ, āi yōu,
nǐ hǎo kělián ó |
I have a lot of
homework to do |
J'ai beaucoup de
devoirs à faire, oh, tu es si pitoyable |
Eu tenho muito dever
de casa para fazer |
Tengo mucha tarea
que hacer |
Ho molti compiti da
fare, oh, sei così pietoso |
Habeo multum facere
Duis congue quis, veni O, o salve pauperem |
Έχω
πολλές
δουλειές για
να κάνω, ω, είσαι
τόσο αξιολύπητη |
Écho pollés douleiés
gia na káno, o, eísai tóso axiolýpiti |
Ich habe viele
Hausaufgaben zu machen, oh, du bist so erbärmlich |
لدي
الكثير من
الواجبات
المنزلية
لأقوم به ، أنت
مثير للشفقة |
ladaya alkthyr min
alwajibat almanziliat li'aqum bih , 'ant muthir lilshafiqa |
Mam dużo pracy
domowej, och, jesteś taki żałosny |
Musím udělat
spoustu domácích úkolů, oh, jsi tak žalostný |
Mám veľa
domácich úloh |
Moram puno raditi
doma, o, tako si jadna |
Turiu daug namų
darbų |
У
мене є
багато
домашніх
завдань, о, ти
така жалісна |
U mene ye bahato
domashnikh zavdanʹ, o, ty taka zhalisna |
У
меня много
домашней
работы, о, ты
такой жалкий |
U menya mnogo
domashney raboty, o, ty takoy zhalkiy |
wǒ
yǒuyī dà duī de zuòyè yào zuò nǎ, āi yōu,
nǐ hǎo kělián ó |
J'ai beaucoup de
devoirs à faire, oh, tu es si pitoyable |
宿題がたくさんありますああ、あなたはとても哀れです |
宿題 が たくさん あります ああ 、 あなた は とても 哀れです |
しゅくだい が たくさん あります ああ 、 あなた わ とても あわれです |
shukudai ga takusan arimasu ā , anata wa totemo awaredesu |
|
|
|
|
237 |
|
pas bon |
não é bom |
不好 |
bù hǎo |
not good |
pas bon |
não é bom |
no bueno |
non va bene |
non est bonum |
δεν
είναι καλό |
den eínai kaló |
nicht gut |
ليس
جيد |
lays jayid |
nie dobrze |
není dobré |
nie dobré |
nije dobro |
negerai |
не
добре |
ne dobre |
не
хорошо |
ne khorosho |
bù hǎo |
pas bon |
良くない |
良くない |
よくない |
yokunai |
|
|
|
|
238 |
|
Pas bon |
Não é bom |
不好 |
bù hǎo |
not good |
Pas bon |
Não é bom |
Nada bueno |
Non va bene |
Malum |
Δεν
είναι καλό |
Den eínai kaló |
Nicht gut |
ليس
جيد |
lays jayid |
Nie dobrze |
Není dobré |
Nie je dobré |
Nije dobro |
Negerai |
Не
добре |
Ne dobre |
Не
хорошо |
Ne khorosho |
bù hǎo |
Pas bon |
良くない |
良くない |
よくない |
yokunai |
|
|
|
|
239 |
|
pas bon; d'une
qualité inférieure ou inférieure à ce qui était attendu |
não é bom; de
qualidade baixa ou inferior ao esperado |
不好;质量低于或低于预期 |
bù hǎo; zhìliàng
dī yú huò dī yú yùqí |
not good; of a
quality that is low or lower than expected |
pas bon; d'une
qualité inférieure ou inférieure à ce qui était attendu |
não é bom; de
qualidade baixa ou inferior ao esperado |
no es bueno; de una
calidad que es baja o inferior a la esperada |
non buono, di qualità
bassa o inferiore alle aspettative |
non bonae qualitatis
inferior opinione humilem |
δεν
είναι καλή,
μιας
ποιότητας που
είναι χαμηλή ή χαμηλότερη
από το
αναμενόμενο |
den eínai kalí, mias
poiótitas pou eínai chamilí í chamilóteri apó to anamenómeno |
nicht gut, von einer
Qualität, die niedrig oder niedriger als erwartet ist |
ليست
جيدة ؛ بجودة
منخفضة أو
أقل من
المتوقع |
laysat jayidatan ;
bijawdat munkhafidat 'aw 'aqala min almtwqe |
niezbyt dobra, o
jakości niższej lub niższej niż oczekiwano |
není dobrá, má nízkou
nebo nižší kvalitu, než se očekávalo |
nie dobrá, má nízku
alebo nižšiu kvalitu, ako sa očakávalo |
nije dobra; kvalitete
niske ili niže od očekivane |
nėra geros
kokybės, žemos ar žemesnės kokybės, nei tikėtasi |
якість,
яка є
низькою або
нижчою, ніж
очікувалося |
yakistʹ, yaka ye
nyzʹkoyu abo nyzhchoyu, nizh ochikuvalosya |
не
хорошо,
качества
ниже или
ниже
ожидаемого |
ne khorosho,
kachestva nizhe ili nizhe ozhidayemogo |
bù hǎo; zhìliàng
dī yú huò dī yú yùqí |
pas bon; d'une
qualité inférieure ou inférieure à ce qui était attendu |
良くない、予想よりも低いまたは低い品質のもの |
良くない 、 予想 より も 低い または 低い 品質 の もの |
よくない 、 よそう より も ひくい または ひくい ひんしつ の もの |
yokunai , yosō yori mo hikui mataha hikui hinshitsu no mono |
|
|
|
|
240 |
|
Inférieur; médiocre;
inférieur |
Inferior; ruim;
inferior |
劣质的;差的;次的 |
lièzhì de; chà de;
cì de |
Inferior; poor;
inferior |
Inférieur; médiocre;
inférieur |
Inferior; ruim;
inferior |
Inferior; pobre;
inferior |
Inferiore; povero;
inferiore |
Pauperibus pauperes
semper |
Κατώτερο,
φτωχό,
κατώτερο |
Katótero, ftochó,
katótero |
Minderwertig, arm,
minderwertig |
أدنى
؛ فقير ؛ أدنى |
'adnaa ; faqir ;
'adnaa |
Gorszy; biedny;
gorszy |
Nižší; špatný; nižší |
Horší, slabý; horší |
Niži, loši,
inferiorni |
Nepilnavertis;
menkas; nepilnavertis |
Неповноцінний;
поганий;
неповноцінний |
Nepovnotsinnyy;
pohanyy; nepovnotsinnyy |
Низший,
плохой,
низший |
Nizshiy, plokhoy,
nizshiy |
lièzhì de; chà de;
cì de |
Inférieur; médiocre;
inférieur |
劣っている;劣っている;劣っている |
劣っている ; 劣っている ; 劣っている |
おとっている ; おとっている ; おとっている |
ototteiru ; ototteiru ; ototteiru |
|
|
|
|
241 |
|
la mauvaise
performance du parti aux élections |
o fraco desempenho do
partido nas eleições |
该党在选举中表现不佳 |
gāi dǎng
zài xuǎnjǔ zhōng biǎoxiàn bù jiā |
the party ’s poor
performance in the election |
la mauvaise
performance du parti aux élections |
o fraco desempenho do
partido nas eleições |
el pobre desempeño
del partido en las elecciones |
la scarsa performance
del partito nelle elezioni |
cum pars scriptor
perficientur pauperes in electionis |
τις
κακές
επιδόσεις του
κόμματος στις
εκλογές |
tis kakés epidóseis
tou kómmatos stis eklogés |
die schlechte
Leistung der Partei bei den Wahlen |
ضعف
أداء الحزب
في
الانتخابات |
daef 'ada' alhizb fi
alaintikhabat |
słabe wyniki
partii w wyborach |
špatný výkon strany
ve volbách |
zlý výkon strany vo
voľbách |
loš učinak
stranke na izborima |
prasti partijos
rezultatai rinkimuose |
погана
результативність
партії на
виборах |
pohana
rezulʹtatyvnistʹ partiyi na vyborakh |
плохие
результаты
партии на
выборах |
plokhiye rezul'taty
partii na vyborakh |
gāi dǎng
zài xuǎnjǔ zhōng biǎoxiàn bù jiā |
la mauvaise
performance du parti aux élections |
選挙における党の成績の悪さ |
選挙 における 党 の 成績 の 悪 さ |
せんきょ における とう の せいせき の わる さ |
senkyo niokeru tō no seiseki no waru sa |
|
|
|
|
242 |
|
Le parti a
sous-performé aux élections |
O partido teve baixo
desempenho na eleição |
该党在选举中的表现欠佳 |
gāi dǎng
zài xuǎnjǔ zhōng de biǎoxiàn qiàn jiā |
The party
underperformed in the election |
Le parti a
sous-performé aux élections |
O partido teve baixo
desempenho na eleição |
El partido tuvo un
rendimiento inferior en las elecciones. |
Il partito ha
sottoperformato nelle elezioni |
Et pars scriptor
perficientur pauperes in electionibus |
Το
κόμμα είχε
χαμηλή
απόδοση στις
εκλογές |
To kómma eíche
chamilí apódosi stis eklogés |
Die Partei blieb bei
den Wahlen hinter den Erwartungen zurück |
كان
أداء الحزب
ضعيفًا في
الانتخابات |
kan 'ada' alhizb
deyfana fi alaintikhabat |
Partia
osiągnęła gorsze wyniki w wyborach |
Strana byla ve
volbách nedostatečně výkonná |
Strana bola vo
voľbách nedostatočne výkonná |
Stranka je bila
slaba u rezultatima na izborima |
Partija rinkimuose
prastai veikė |
Партія
малоефективна
на виборах |
Partiya
maloefektyvna na vyborakh |
Партия
проиграла
на выборах |
Partiya proigrala na
vyborakh |
gāi dǎng
zài xuǎnjǔ zhōng de biǎoxiàn qiàn jiā |
Le parti a
sous-performé aux élections |
選挙で過小評価された党 |
選挙 で 過小 評価 された 党 |
せんきょ で かしょう ひょうか された とう |
senkyo de kashō hyōka sareta tō |
|
|
|
|
243 |
|
Le parti a
sous-performé aux élections |
O partido teve baixo
desempenho na eleição |
该党在选举中表现不佳 |
gāi dǎng
zài xuǎnjǔ zhōng biǎoxiàn bù jiā |
The party
underperformed in the election |
Le parti a
sous-performé aux élections |
O partido teve baixo
desempenho na eleição |
El partido tuvo un
rendimiento inferior en las elecciones. |
Il partito ha
sottoperformato nelle elezioni |
Male fecerunt septem
diebus convivium praeparari in electionis |
Το
κόμμα είχε
χαμηλή
απόδοση στις
εκλογές |
To kómma eíche
chamilí apódosi stis eklogés |
Die Partei blieb bei
den Wahlen hinter den Erwartungen zurück |
كان
أداء الحزب
ضعيفًا في
الانتخابات |
kan 'ada' alhizb
deyfana fi alaintikhabat |
Partia
osiągnęła gorsze wyniki w wyborach |
Strana byla ve
volbách nedostatečně výkonná |
Strana bola vo
voľbách nedostatočne výkonná |
Stranka je bila
slaba u rezultatima na izborima |
Partija rinkimuose
prastai veikė |
Партія
малоефективна
на виборах |
Partiya
maloefektyvna na vyborakh |
Партия
проиграла
на выборах |
Partiya proigrala na
vyborakh |
gāi dǎng
zài xuǎnjǔ zhōng biǎoxiàn bù jiā |
Le parti a
sous-performé aux élections |
選挙で過小評価された党 |
選挙 で 過小 評価 された 党 |
せんきょ で かしょう ひょうか された とう |
senkyo de kashō hyōka sareta tō |
|
|
|
|
244 |
|
être en mauvaise
santé |
estar com problemas
de saúde |
身体不好 |
shēntǐ bù
hǎo |
to be in poor health |
être en mauvaise
santé |
estar com problemas
de saúde |
estar en mal estado
de salud |
essere in cattive
condizioni di salute |
ut sis in salutem
pauperis |
να
είσαι σε κακή
υγεία |
na eísai se kakí
ygeía |
bei schlechter
Gesundheit sein |
لتكون
في صحة سيئة |
litakun fi sihat
sayiya |
być w złym
stanie zdrowia |
být ve špatném zdraví |
byť v zlom
zdravotnom stave |
biti lošeg zdravlja |
būti prastos
sveikatos |
бути
в поганому
самопочутті |
buty v pohanomu
samopochutti |
быть
в плохом
здоровье |
byt' v plokhom
zdorov'ye |
shēntǐ bù
hǎo |
être en mauvaise
santé |
健康状態が悪い |
健康 状態 が 悪い |
けんこう じょうたい が わるい |
kenkō jōtai ga warui |
|
|
|
|
245 |
|
Mauvaise santé |
Saúde precária |
身体不好 |
shēntǐ bù
hǎo |
Poor health |
Mauvaise santé |
Saúde precária |
Mala salud |
Cattiva salute |
salutem pauperum |
Κακή
υγεία |
Kakí ygeía |
Schlechte Gesundheit |
سوء
الصحة |
su' alsiha |
Słabe zdrowie |
Špatné zdraví |
Zlé zdravie |
Loše zdravlje |
Prasta sveikata |
Погане
здоров'я |
Pohane zdorov'ya |
Плохое
здоровье |
Plokhoye zdorov'ye |
shēntǐ bù
hǎo |
Mauvaise santé |
健康状態が悪い |
健康 状態 が 悪い |
けんこう じょうたい が わるい |
kenkō jōtai ga warui |
|
|
|
|
246 |
|
il pleuvait beaucoup
et la visibilité était mauvaise |
estava chovendo muito
e a visibilidade era fraca |
下大雨,能见度很差 |
xià dàyǔ,
néngjiàndù hěn chà |
it was raining
heavily and visibility was poor |
il pleuvait beaucoup
et la visibilité était mauvaise |
estava chovendo muito
e a visibilidade era fraca |
estaba lloviendo
mucho y la visibilidad era pobre |
pioveva forte e la
visibilità era scarsa |
quia pauper est
visibilis, et pluebat heavily |
έβρεχε
έντονα και η
ορατότητα
ήταν κακή |
évreche éntona kai i
oratótita ítan kakí |
Es regnete stark und
die Sicht war schlecht |
كانت
السماء تمطر
بغزارة
والرؤية
ضعيفة |
kanat alsama' tumtir
bighazarat walruwyat daeifatan |
mocno padało i
widoczność była słaba |
silně pršelo a
viditelnost byla špatná |
silno pršalo a
viditeľnosť bola zlá |
kiša je padala i
vidljivost je bila loša |
stipriai lijo, o
matomumas buvo prastas |
сильно
йшов дощ і
видимість
була
поганою |
sylʹno yshov
doshch i vydymistʹ bula pohanoyu |
шел
сильный
дождь и
видимость
была плохой |
shel sil'nyy dozhd' i
vidimost' byla plokhoy |
xià dàyǔ,
néngjiàndù hěn chà |
il pleuvait beaucoup
et la visibilité était mauvaise |
激しい雨が降っていて、視界が悪かった |
激しい 雨 が 降っていて 、 視界 が 悪かった |
はげしい あめ が ふっていて 、 しかい が わるかった |
hageshī ame ga futteite , shikai ga warukatta |
|
|
|
|
247 |
|
A cette époque, il
pleuvait beaucoup et la visibilité était très faible |
Naquela época,
chovia muito e a visibilidade era muito baixa |
当时天下着大雨,能见度很低 |
dāngshí
tiānxiàzhe dàyǔ, néngjiàndù hěn dī |
At that time it was
raining heavily and visibility was very low |
A cette époque, il
pleuvait beaucoup et la visibilité était très faible |
Naquela época,
chovia muito e a visibilidade era muito baixa |
En ese momento
estaba lloviendo mucho y la visibilidad era muy baja. |
A quel tempo pioveva
forte e la visibilità era molto bassa |
In illo tempore
graves ceciderunt grandine nimbi in mundo est, valde humilis uisibiliter |
Εκείνη
την εποχή
έβρεχε έντονα
και η
ορατότητα ήταν
πολύ χαμηλή |
Ekeíni tin epochí
évreche éntona kai i oratótita ítan polý chamilí |
Zu dieser Zeit
regnete es stark und die Sicht war sehr schlecht |
في
ذلك الوقت
كانت السماء
تمطر بغزارة
وكانت الرؤية
منخفضة
للغاية |
fi dhalik alwaqt
kanat alsama' tumtir bighazarat wakanat alruwyat munkhafidatan lilghaya |
W tym czasie mocno
padało, a widoczność była bardzo niska |
V té době
silně pršelo a viditelnost byla velmi nízká |
V tej dobe silno
pršalo a viditeľnosť bola veľmi nízka |
U to je vrijeme kiša
padala i vidljivost je bila vrlo slaba |
Tuo metu stipriai
lijo, o matomumas buvo labai menkas |
У
той час
сильно йшов
дощ і
видимість
була дуже
низькою |
U toy chas
sylʹno yshov doshch i vydymistʹ bula duzhe nyzʹkoyu |
В
то время шел
сильный
дождь, и
видимость
была очень
низкой |
V to vremya shel
sil'nyy dozhd', i vidimost' byla ochen' nizkoy |
dāngshí
tiānxiàzhe dàyǔ, néngjiàndù hěn dī |
A cette époque, il
pleuvait beaucoup et la visibilité était très faible |
当時は大雨で視界は非常に悪かった |
当時 は 大雨 で 視界 は 非常 に 悪かった |
とうじ わ おうあめ で しかい わ ひじょう に わるかった |
tōji wa ōame de shikai wa hijō ni warukatta |
|
|
|
|
248 |
|
Pluie forte,
mauvaise visibilité |
Chuva forte, baixa
visibilidade |
下大雨,能见度很差 |
xià dàyǔ,
néngjiàndù hěn chà |
Heavy rain, poor
visibility |
Pluie forte,
mauvaise visibilité |
Chuva forte, baixa
visibilidade |
Fuerte lluvia, poca
visibilidad |
Pioggia forte,
scarsa visibilità |
Sub gravibus pluvia,
pauper visibilis |
Δυνατή
βροχή, κακή
ορατότητα |
Dynatí vrochí, kakí
oratótita |
Starker Regen,
schlechte Sicht |
أمطار
غزيرة وضعف
الرؤية |
'amtar ghazirat
wadief alruwya |
Ulewny deszcz,
słaba widoczność |
Silný déšť,
špatná viditelnost |
Silný dážď,
slabá viditeľnosť |
Obilna kiša, slaba
vidljivost |
Gausus lietus,
prastas matomumas |
Сильний
дощ, погана
видимість |
Sylʹnyy doshch,
pohana vydymistʹ |
Сильный
дождь,
плохая
видимость |
Sil'nyy dozhd',
plokhaya vidimost' |
xià dàyǔ,
néngjiàndù hěn chà |
Pluie forte,
mauvaise visibilité |
大雨、視界不良 |
大雨 、 視界 不良 |
おうあめ 、 しかい ふりょう |
ōame , shikai furyō |
|
|
|
|
249 |
|
mauvaise nourriture /
lumière / terre |
alimentos pobres /
leves / de solo |
食物/光线/土壤不良 |
shíwù/guāngxiàn/tǔrǎng
bùliáng |
poor food / light /
soil |
mauvaise nourriture /
lumière / terre |
alimentos pobres /
leves / de solo |
mala comida / luz /
suelo |
cibo / luce / suolo
poveri |
pauperes cibum /
verum / soli |
κακή
τροφή / φως /
έδαφος |
kakí trofí / fos /
édafos |
schlechtes Essen /
Licht / Boden |
طعام
ضعيف / خفيف /
تربة |
taeam daeif / khafif
/ turba |
słabe jedzenie /
światło / gleba |
špatné jídlo /
světlo / půda |
zlé jedlo / svetlo /
pôda |
loša hrana / svjetlo
/ tlo |
prastas maistas /
šviesa / dirvožemis |
погана
їжа / світло /
грунт |
pohana yizha / svitlo
/ hrunt |
плохое
питание /
свет / почва |
plokhoye pitaniye /
svet / pochva |
shíwù/guāngxiàn/tǔrǎng
bùliáng |
mauvaise nourriture /
lumière / terre |
貧しい食物/光/土壌 |
貧しい 食物 /光 / 土壌 |
まずしい しょくもつ こう / どじょう |
mazushī shokumotsu kō / dojō |
|
|
|
|
250 |
|
Nourriture
inférieure; lumière tamisée; terre stérile |
Comida inferior;
pouca luz; terra árida |
劣质食品;昏暗的光线;贫乏的土地 |
lièzhì shípǐn;
hūn'àn de guāngxiàn; pínfá de tǔdì |
Inferior food; dim
light; barren land |
Nourriture
inférieure; lumière tamisée; terre stérile |
Comida inferior;
pouca luz; terra árida |
Comida inferior; luz
tenue; tierra estéril |
Cibo inferiore; luce
fioca; terra sterile |
Pauper qualitas
cibum, obscurum, at in terra |
Κατώτερο
φαγητό · αμυδρό
φως · άγονη γη |
Katótero fagitó :
amydró fos : ágoni gi |
Minderwertiges
Essen, schwaches Licht, unfruchtbares Land |
طعام
رديء ؛ ضوء
خافت ؛ أرض
قاحلة |
taeam radi' ; daw'
khafit ; 'ard qahilatan |
Gorsze jedzenie;
słabe światło; jałowa ziemia |
Podřadné jídlo,
tlumené světlo, neúrodná země |
Horšie jedlo; slabé
svetlo; neúrodná pôda |
Inferiorna hrana,
prigušeno svjetlo, neplodna zemlja |
Nepakankamas
maistas; silpna šviesa; nevaisinga žemė |
Недорога
їжа, тьмяне
світло;
безплідний
край |
Nedoroha yizha,
tʹmyane svitlo; bezplidnyy kray |
Плохая
пища,
тусклый
свет,
бесплодная
земля |
Plokhaya pishcha,
tusklyy svet, besplodnaya zemlya |
lièzhì shípǐn;
hūn'àn de guāngxiàn; pínfá de tǔdì |
Nourriture
inférieure; lumière tamisée; terre stérile |
劣った食べ物、薄明かり、不毛の地 |
劣った 食べ物 、 薄 明かり 、 不毛 の 地 |
おとった たべもの 、 うす あかり 、 ふもう の ち |
ototta tabemono , usu akari , fumō no chi |
|
|
|
|
251 |
|
avoir une
mauvaise opinion de sb (ne pas bien penser à sb) |
ter uma opinião
ruim de sb (não pensar bem em sb) |
对某人意见不佳(对某人不满意) |
duì mǒu rén yìjiàn bù jiā (duì
mǒu rén bù mǎnyì) |
to have a poor
opinion of sb (to not think well of sb) |
avoir une
mauvaise opinion de sb (ne pas bien penser à sb) |
ter uma opinião
ruim de sb (não pensar bem em sb) |
tener una mala
opinión de alguien (no pensar bien de alguien) |
avere una
cattiva opinione di sb (non pensare bene a sb) |
si pauper
habere sententiam (ut puto si autem bene) |
να
έχεις κακή
γνώμη για το sb
(να μην
σκέφτεσαι
καλά για το sb) |
na écheis kakí gnómi gia to sb (na min
skéftesai kalá gia to sb) |
eine schlechte
Meinung über jdn haben (nicht gut über jdn denken) |
الحصول
على رأي ضعيف
لـ sb (لعدم
التفكير
جيدًا في sb) |
alhusul ealaa ray daeif l sb (ledm altafkir
jydana fi sb) |
mieć
złe zdanie na temat kogoś (nie myśleć o kimś dobrze) |
mít špatný
názor na sb (nemyslet dobře na sb) |
mať zlý
názor na sb (nemyslieť dobre na sb) |
imati loše
mišljenje o sb (da ne misli dobro o sb) |
turėti
blogą sb nuomonę (gerai nemąstyti apie sb) |
мати
погану
думку про sb (не
думати
добре про sb) |
maty pohanu dumku pro sb (ne dumaty dobre
pro sb) |
иметь
плохое
мнение о с.б.
(плохо
думать о с.б.) |
imet' plokhoye mneniye o s.b. (plokho dumat'
o s.b.) |
duì mǒu rén yìjiàn bù jiā (duì
mǒu rén bù mǎnyì) |
avoir une
mauvaise opinion de sb (ne pas bien penser à sb) |
sbの見方が悪い(sbをよく考えていない) |
sb の 見方 が 悪い ( sb を よく 考えていない ) |
sb の みかた が わるい ( sb お よく かんがえていない ) |
sb no mikata ga warui ( sb o yoku kangaeteinai ) |
|
|
|
|
252 |
|
Faible opinion de
quelqu'un |
Baixa opinião de
alguém |
对某人评价很低 |
duì mǒu rén
píngjià hěn dī |
Low opinion of
someone |
Faible opinion de
quelqu'un |
Baixa opinião de
alguém |
Baja opinión de
alguien |
Scarsa opinione di
qualcuno |
Marcas aliquis
humilis |
Χαμηλή
γνώμη κάποιου |
Chamilí gnómi
kápoiou |
Geringe Meinung von
jemandem |
رأي
ضعيف لشخص ما |
ray daeif lishakhs
ma |
Niska opinia
kogoś |
Nízký názor na
někoho |
Nízky názor niekoho |
Slabo mišljenje o
nekome |
Žema kažkieno
nuomonė |
Низька
думка
когось |
Nyzʹka dumka
kohosʹ |
Низкое
мнение
кого-то |
Nizkoye mneniye
kogo-to |
duì mǒu rén
píngjià hěn dī |
Faible opinion de
quelqu'un |
誰かの低い意見 |
誰か の 低い 意見 |
だれか の ひくい いけん |
dareka no hikui iken |
|
|
|
|
253 |
|
(d'une
personne) pas bon ou qualifié en qc |
(de uma pessoa)
não é bom ou hábil em sth |
(某人的)不好的 |
(mǒu rén de) bù hǎo de |
(of a person)
not good or skilled at sth |
(d'une
personne) pas bon ou qualifié en qc |
(de uma pessoa)
não é bom ou hábil em sth |
(de una
persona) no es bueno o experto en algo |
(di una
persona) non bravo o abile allo sth |
(De homine, qui
a) aut peritus non Ynskt mál: |
(ενός
ατόμου) δεν
είναι καλός ή
ειδικευμένος
στο sth |
(enós atómou) den eínai kalós í eidikevménos
sto sth |
(einer Person)
nicht gut oder geschickt in etw |
(من
شخص) ليس
جيدًا أو
ماهرًا في sth |
(min shkhs) lays jydana 'aw mahrana fi sth |
(osoby) nie
jest dobry ani wykwalifikowany w czymś |
(osoby), která
není dobrá ani zkušená |
(osoby), ktorá
nie je dobrá alebo skúsená |
(od osobe) koji
nije dobar ili vješt u sth |
(asmens)
nėra geras ar kvalifikuotas |
(від
людини), який
не є добрим
або
кваліфікованим
у що-небудь |
(vid lyudyny), yakyy ne ye dobrym abo
kvalifikovanym u shcho-nebudʹ |
(человека)
не хорошо
или
квалифицированный
в ч |
(cheloveka) ne khorosho ili
kvalifitsirovannyy v ch |
(mǒu rén de) bù hǎo de |
(d'une
personne) pas bon ou qualifié en qc |
(人の)sthが得意ではない、または熟練していない |
( 人 の ) sth が 得意で は ない 、 または 熟練 していない |
( ひと の ) sth が とくいで わ ない 、 または じゅくれん していない |
( hito no ) sth ga tokuide wa nai , mataha jukuren shiteinai |
|
|
|
|
254 |
|
Le bois est bon, non
qualifié |
A madeira é boa, não
qualificada |
木擅长的;不熟练的 |
mù shàncháng de; bù
shúliàn de |
Wood is good;
unskilled |
Le bois est bon, non
qualifié |
A madeira é boa, não
qualificada |
La madera es buena;
no calificada |
Il legno è buono,
non qualificato |
Lignum bona
imperitis |
Το
ξύλο είναι
καλό,
ανειδίκευτο |
To xýlo eínai kaló,
aneidíkefto |
Holz ist gut,
ungelernt |
الخشب
جيد وغير
ماهر |
alkhashb jayid
waghayr mahir |
Drewno jest dobre;
niewykwalifikowane |
Dřevo je dobré,
nekvalifikované |
Drevo je dobré,
nekvalifikované |
Drvo je dobro,
nekvalificirano |
Mediena gera,
nekvalifikuota |
Дерево
добре;
некваліфіковане |
Derevo dobre;
nekvalifikovane |
Дерево
хорошо,
неквалифицированное |
Derevo khorosho,
nekvalifitsirovannoye |
mù shàncháng de; bù
shúliàn de |
Le bois est bon, non
qualifié |
木材は良いです;未熟練 |
木材 は 良いです ; 未 熟練 |
もくざい わ よいです ; み じゅくれん |
mokuzai wa yoidesu ; mi jukuren |
|
|
|
|
255 |
|
(Quelqu'un) mauvais |
(Alguém) é ruim |
(某人的)不好的 |
(mǒu rén de) bù
hǎo de |
(Someone's) bad |
(Quelqu'un) mauvais |
(Alguém) é ruim |
(Alguien) malo |
(Qualcuno è) cattivo |
(Aliquis est) malum |
(Κάποιος)
κακό |
(Kápoios) kakó |
(Jemandes) schlecht |
(شخص
ما) سيء |
(ishkhis ma) sayi' |
(Ktoś) źle |
(Někdo je)
špatný |
(Niekto je) zlý |
(Nekoga) loše |
(Kažkas) blogai |
(Хтось)
поганий |
(Khtosʹ)
pohanyy |
(Кто-то)
плохо |
(Kto-to) plokho |
(mǒu rén de) bù
hǎo de |
(Quelqu'un) mauvais |
(誰かの)悪い |
( 誰 か の ) 悪い |
( だれ か の ) わるい |
( dare ka no ) warui |
|
|
|
|
256 |
|
un pauvre nageur |
um pobre nadador |
贫穷的游泳者 |
pínqióng de
yóuyǒng zhě |
a poor swimmer |
un pauvre nageur |
um pobre nadador |
un pobre nadador |
un povero nuotatore |
pauper expandit
natans |
ένας
φτωχός
κολυμβητής |
énas ftochós
kolymvitís |
ein armer Schwimmer |
سباح
فقير |
sabbah faqir |
biedny pływak |
chudý plavec |
zlý plavec |
jadni plivač |
prastas plaukikas |
бідний
плавець |
bidnyy plavetsʹ |
бедный
пловец |
bednyy plovets |
pínqióng de
yóuyǒng zhě |
un pauvre nageur |
かわいそうなスイマー |
かわいそうな スイマー |
かわいそうな すいまあ |
kawaisōna suimā |
|
|
|
|
257 |
|
Les gens qui ne
savent pas nager |
Pessoas que não são
boas em nadar |
不擅长游泳的人 |
bù shàncháng
yóuyǒng de rén |
People who are not
good at swimming |
Les gens qui ne
savent pas nager |
Pessoas que não são
boas em nadar |
Las personas que no
son buenas para nadar |
Le persone che non
sono brave a nuotare |
Non peritos nandi
lassitudo |
Άτομα
που δεν είναι
καλοί στο
κολύμπι |
Átoma pou den eínai
kaloí sto kolýmpi |
Menschen, die nicht
gut schwimmen können |
الناس
الذين لا
يجيدون
السباحة |
alnaas aladhin la
yujidun alsabbaha |
Ludzie, którzy nie
są dobrzy w pływaniu |
Lidé, kteří
nejsou dobrí v plavání |
Ľudia, ktorí
nie sú dobrí v plávaní |
Ljudi koji nisu
dobri u plivanju |
Žmonės, kuriems
nėra gerai plaukti |
Люди,
які не
вміють
плавати |
Lyudy, yaki ne
vmiyutʹ plavaty |
Люди,
которые
плохо умеют
плавать |
Lyudi, kotoryye
plokho umeyut plavat' |
bù shàncháng
yóuyǒng de rén |
Les gens qui ne
savent pas nager |
水泳が苦手な人 |
水泳 が 苦手な 人 |
すいえい が にがてな ひと |
suiei ga nigatena hito |
|
|
|
|
258 |
|
un pauvre juge de
caractère |
um pobre juiz de
caráter |
品格不佳的法官 |
pǐngé bù
jiā de fǎguān |
a poor judge of
character |
un pauvre juge de
caractère |
um pobre juiz de
caráter |
un pobre juez de
carácter |
un povero giudice di
carattere |
pauper mores judex |
ένας
φτωχός κριτής
του χαρακτήρα |
énas ftochós kritís
tou charaktíra |
ein schlechter
Richter des Charakters |
قاضي
فقير الطابع |
qadi faqir altabe |
kiepski sędzia
charakteru |
špatný soudce
charakteru |
zlý sudca charakteru |
loš sudac karaktera |
prastas charakterio
teisėjas |
бідний
суддя
характеру |
bidnyy suddya
kharakteru |
плохой
ценитель
характера |
plokhoy tsenitel'
kharaktera |
pǐngé bù
jiā de fǎguān |
un pauvre juge de
caractère |
性格の悪い裁判官 |
性格 の 悪い 裁判官 |
せいかく の わるい さいばんかん |
seikaku no warui saibankan |
|
|
|
|
259 |
|
Les gens qui ne sont
pas bons pour les gens |
Pessoas que não são
boas em pessoas |
不擅看人的人 |
bù shàn kàn rén de
rén |
People who are not
good at people |
Les gens qui ne sont
pas bons pour les gens |
Pessoas que não são
boas em pessoas |
Las personas que no
son buenas para las personas. |
Le persone che non
sono brave nelle persone |
Homo non hominibus |
Άνθρωποι
που δεν είναι
καλοί σε
ανθρώπους |
Ánthropoi pou den
eínai kaloí se anthrópous |
Menschen, die nicht
gut in Menschen sind |
الناس
الذين لا
يجيدون
الناس |
alnaas aladhin la
yujidun alnaas |
Ludzie, którzy nie
są dobrzy w ludziach |
Lidé, kteří na
lidi nejsou dobří |
Ľudia, ktorí
nie sú dobrí ľudia |
Ljudi koji nisu
dobri u ljudima |
Žmonės, kuriems
nėra gera |
Люди,
які не
люблять
людей |
Lyudy, yaki ne
lyublyatʹ lyudey |
Люди,
которые
плохо
разбираются
в людях |
Lyudi, kotoryye
plokho razbirayutsya v lyudyakh |
bù shàn kàn rén de
rén |
Les gens qui ne sont
pas bons pour les gens |
人が苦手な人 |
人 が 苦手な 人 |
ひと が にがてな ひと |
hito ga nigatena hito |
|
|
|
|
260 |
|
C'est une bonne
enseignante mais une mauvaise gestionnaire |
Ela é uma boa
professora, mas uma má gerente |
她是一位好老师,但一位糟糕的经理 |
tā shì yī
wèi hǎo lǎoshī, dàn yī wèi zāogāo de
jīnglǐ |
She ’s a good teacher
but a poor manager |
C'est une bonne
enseignante mais une mauvaise gestionnaire |
Ela é uma boa
professora, mas uma má gerente |
Ella es una buena
maestra pero una mala administradora |
È una brava
insegnante ma una cattiva manager |
Et suus 'a bonus
magister et pauper amet |
Είναι
καλή δασκάλα,
αλλά φτωχή
διευθυντής |
Eínai kalí daskála,
allá ftochí diefthyntís |
Sie ist eine gute
Lehrerin, aber eine schlechte Managerin |
إنها
معلمة جيدة
ولكنها
مديرة فقيرة |
'iinaha muelimat
jayidat walakunaha mudirat faqira |
Ona jest dobrą
nauczycielką, ale kiepskim menedżerem |
Je to dobrá
učitelka, ale špatná manažerka |
Je to dobrá
učiteľka, ale zlá manažérka |
Ona je dobar
učitelj, ali loš menadžer |
Ji yra gera mokytoja,
bet prasta vadybininkė |
Вона
хороший
вчитель, але
поганий
керівник |
Vona khoroshyy
vchytelʹ, ale pohanyy kerivnyk |
Она
хороший
учитель, но
плохой
менеджер |
Ona khoroshiy
uchitel', no plokhoy menedzher |
tā shì yī
wèi hǎo lǎoshī, dàn yī wèi zāogāo de
jīnglǐ |
C'est une bonne
enseignante mais une mauvaise gestionnaire |
彼女は良い先生ですがマネージャーは貧しいです |
彼女 は 良い 先生ですが マネージャー は 貧しいです |
かのじょ わ よい せんせいですが マネージャー わ まずしいです |
kanojo wa yoi senseidesuga manējā wa mazushīdesu |
|
|
|
|
261 |
|
Elle est bonne en
enseignement, mais maladroite en gestion |
Ela é boa no ensino,
mas desajeitada na administração |
她长于教学,却拙于管理 |
tā chángyú
jiàoxué, què zhuō yú guǎnlǐ |
She is good at
teaching, but clumsy at management |
Elle est bonne en
enseignement, mais maladroite en gestion |
Ela é boa no ensino,
mas desajeitada na administração |
Ella es buena en la
enseñanza, pero torpe en la gestión. |
È brava a insegnare,
ma goffa nella gestione |
Et iam non doceo,
sed in male administratione fit |
Είναι
καλή στη
διδασκαλία,
αλλά αδέξια
στη διαχείριση |
Eínai kalí sti
didaskalía, allá adéxia sti diacheírisi |
Sie ist gut im
Unterrichten, aber ungeschickt im Management |
إنها
جيدة في
التدريس ،
لكنها خرقاء
في الإدارة |
'iinaha jayidat fi
altadris , lakanaha khuraqa' fi al'iidara |
Jest dobra w
nauczaniu, ale niezdarna w zarządzaniu |
Je dobrá ve výuce,
ale neohrabaná v řízení |
Má dobrú
výučbu, ale nemotorná v riadení |
Dobra je u nastavi,
ali nespretna u upravljanju |
Ji gerai moko, bet
valdinga yra gremėzdiška |
Вона
гарна в
навчанні,
але
незграбна в
управлінні |
Vona harna v
navchanni, ale nez·hrabna v upravlinni |
Она
хороша в
преподавании,
но неуклюжа
в управлении |
Ona khorosha v
prepodavanii, no neuklyuzha v upravlenii |
tā chángyú
jiàoxué, què zhuō yú guǎnlǐ |
Elle est bonne en
enseignement, mais maladroite en gestion |
彼女は教えるのは得意ですが、管理は不器用です |
彼女 は 教える の は 得意ですが 、 管理 は 不器用です |
かのじょ わ おしえる の わ とくいですが 、 かんり わ ぶきようです |
kanojo wa oshieru no wa tokuidesuga , kanri wa bukiyōdesu |
|
|
|
|
262 |
|
C'est une bonne
enseignante, mais une mauvaise gestionnaire |
Ela é uma boa
professora, mas uma má gerente |
她是一位好老师,但一位糟糕的经理 |
tā shì yī
wèi hǎo lǎoshī, dàn yī wèi zāogāo de
jīnglǐ |
She is a good
teacher, but a bad manager |
C'est une bonne
enseignante, mais une mauvaise gestionnaire |
Ela é uma boa
professora, mas uma má gerente |
Ella es una buena
maestra, pero una mala administradora |
È una brava
insegnante, ma una cattiva manager |
Magister est bonum,
sed malum amet |
Είναι
καλή δασκάλα,
αλλά κακή
διευθυντής |
Eínai kalí daskála,
allá kakí diefthyntís |
Sie ist eine gute
Lehrerin, aber eine schlechte Managerin |
إنها
معلمة جيدة ،
لكنها مديرة
سيئة |
'iinaha maelimat
jayidat , lakanaha mudirat sayiya |
Jest dobrą
nauczycielką, ale złym menedżerem |
Je to dobrá
učitelka, ale špatná manažerka |
Je to dobrá
učiteľka, ale zlá manažérka |
Dobar je
učitelj, ali loš menadžer |
Ji yra gera
mokytoja, bet bloga vadybininkė |
Вона
хороший
вчитель, але
поганий
керівник |
Vona khoroshyy
vchytelʹ, ale pohanyy kerivnyk |
Она
хороший
учитель, но
плохой
менеджер |
Ona khoroshiy
uchitel', no plokhoy menedzher |
tā shì yī
wèi hǎo lǎoshī, dàn yī wèi zāogāo de
jīnglǐ |
C'est une bonne
enseignante, mais une mauvaise gestionnaire |
彼女は良い先生ですが悪いマネージャーです |
彼女 は 良い 先生ですが 悪い マネージャーです |
かのじょ わ よい せんせいですが わるい まねえじゃあです |
kanojo wa yoi senseidesuga warui manējādesu |
|
|
|
|
263 |
|
un pauvre marin (sb
qui tombe facilement malade en mer) |
um marinheiro pobre
(sb que facilmente fica doente no mar) |
可怜的水手(某人容易在海上生病) |
kělián de
shuǐshǒu (mǒu rén róngyì zài hǎishàng shēngbìng) |
a poor sailor (sb who
easily gets sick at sea) |
un pauvre marin (sb
qui tombe facilement malade en mer) |
um marinheiro pobre
(sb que facilmente fica doente no mar) |
un pobre marinero
(alguien que se enferma fácilmente en el mar) |
un povero marinaio
(sb che si ammala facilmente in mare) |
pauper nauta (facile
fit si quis in mari) |
ένας
φτωχός ναύτης (sb
που
αρρωσταίνει
εύκολα στη θάλασσα) |
énas ftochós náftis
(sb pou arrostaínei éfkola sti thálassa) |
ein armer Seemann
(jdn, der auf See leicht krank wird) |
بحار
فقير (SB الذي
يمرض بسهولة
في البحر) |
bahhar faqir (SB
aldhy yamrid bshwlt fi albhr) |
biedny żeglarz
(ktoś, kto łatwo choruje na morzu) |
chudý námořník
(sb, který snadno onemocní na moři) |
chudobný námorník
(sb, ktorý ľahko onemocní na mori) |
siromašan pomorac (sb
koji se lako razboli na moru) |
prastas jūreivis
(sb, kuris lengvai suserga jūroje) |
бідний
моряк (зб,
який легко
хворіє на
морі) |
bidnyy moryak (zb,
yakyy lehko khvoriye na mori) |
бедный
моряк (кто-то
легко
болеет в
море) |
bednyy moryak (kto-to
legko boleyet v more) |
kělián de
shuǐshǒu (mǒu rén róngyì zài hǎishàng shēngbìng) |
un pauvre marin (sb
qui tombe facilement malade en mer) |
貧しい船乗り(海で簡単に病気になるsb) |
貧しい 船乗り ( 海 で 簡単 に 病気 に なる sb ) |
まずしい ふなのり ( うみ で かんたん に びょうき に なる sb ) |
mazushī funanori ( umi de kantan ni byōki ni naru sb ) |
|
|
|
|
264 |
|
Mal de mer |
Enjoo |
易晕船的人 |
yì yùnchuán de rén |
Seasickness |
Mal de mer |
Enjoo |
Mareo |
Yi persone mal di
mare |
Yi populus
NAUSEABUNDUS |
Ναυτία |
Naftía |
Seekrankheit |
دوار
البحر |
dawar albahr |
Choroba morska |
Mořská nemoc |
Yi ľudia morskú
chorobu |
Yi ljudi patiti od
morske bolesti |
Jūros liga |
Хворобливість |
Khvoroblyvistʹ |
Yi
люди
морской
болезни |
Yi lyudi morskoy
bolezni |
yì yùnchuán de rén |
Mal de mer |
船酔い |
船酔い |
ふねよい |
funeyoi |
|
|
|
|
265 |
|
avoir peu de qc |
tendo pouco de sth |
有某事 |
yǒu mǒu shì |
having litle of sth |
avoir peu de qc |
tendo pouco de sth |
habiendo poco de algo |
avendo poco di sth |
parum habens de Ynskt
mál: |
έχοντας
λίτρο sth |
échontas lítro sth |
mit etwas etw |
لها
عنوان sth |
laha eunwan sth |
mając
litość czegoś |
s drobným sth |
s litrom sv |
imajući litle od
nečega |
turėdamas ll sth |
запаливши
що-небудь |
zapalyvshy
shcho-nebudʹ |
немного |
nemnogo |
yǒu mǒu shì |
avoir peu de qc |
sthのlitle |
sth の litle |
sth の りtれ |
sth no litle |
|
|
|
|
266 |
|
Manque |
Falta |
缺乏乏味 |
quēfá fáwèi |
Lack |
Manque |
Falta |
Falta |
deficiente |
deficient |
Έλλειψη |
Élleipsi |
Mangel |
قلة |
ql |
Brak |
Nedostatek |
nedostatočný |
manjkav |
Trūksta |
Нестача |
Nestacha |
несовершенный |
nesovershennyy |
quēfá fáwèi |
Manque |
不足 |
不足 |
ふそく |
fusoku |
|
|
|
|
267 |
|
~ En qch ayant de
très petites quantités de qch |
~ Em sth com
quantidades muito pequenas de sth |
到某物 |
dào mǒu wù |
~ In sth having very
small amounts of sth |
~ En qch ayant de
très petites quantités de qch |
~ Em sth com
quantidades muito pequenas de sth |
~ En algo que tiene
cantidades muy pequeñas de algo |
~ In sth con quantità
molto piccole di sth |
Ynskt mál nimis
parvum habent ~ in copia Ynskt mál: |
~ Σε sth
με πολύ μικρές
ποσότητες sth |
~ Se sth me polý
mikrés posótites sth |
~ In etw mit sehr
geringen Mengen von etw |
~
في sth وجود
كميات صغيرة
جدا من sth |
~ fi sth wujud
kamiyat saghirat jiddaan min sth |
~ W czymś, co ma
bardzo małe ilości czegoś |
~ V sth s velmi malým
množstvím sth |
~ Pri veľmi
malých množstvách |
~ In sth ima vrlo
male količine sth |
~ Kai yra labai
nedaug sth |
~ У
що має дуже
малу
кількість
чого-н |
~ U shcho maye duzhe
malu kilʹkistʹ choho-n |
~ В
чём-то очень
мало |
~ V chom-to ochen'
malo |
dào mǒu wù |
~ En qch ayant de
très petites quantités de qch |
〜sthが非常に少ないsthで |
〜 sth が 非常 に 少ない sth で |
〜 sth が ひじょう に すくない sth で |
〜 sth ga hijō ni sukunai sth de |
|
|
|
|
268 |
|
Manque; manque;
manque |
Falta; falta; falta |
缺乏;贫乏;民主 |
quēfá; pínfá;
mínzhǔ |
Lack; lack; lack |
Manque; manque;
manque |
Falta; falta; falta |
Falta; falta; falta |
Mancanza; mancanza;
mancanza |
His ego defectus,
paupertas, an desunt nobis |
Έλλειψη,
έλλειψη,
έλλειψη |
Élleipsi, élleipsi,
élleipsi |
Mangel, Mangel,
Mangel |
نقص
؛ نقص ؛ نقص |
naqs ; naqs ; naqs |
Brak; brak; brak |
Nedostatek;
nedostatek; nedostatek |
Nedostatok:
nedostatok; nedostatok |
Nedostatak,
nedostatak; nedostatak |
Trūksta;
trūksta; trūksta |
Відсутність;
відсутність;
відсутність |
Vidsutnistʹ;
vidsutnistʹ; vidsutnistʹ |
Недостаток,
недостаток,
недостаток |
Nedostatok,
nedostatok, nedostatok |
quēfá; pínfá;
mínzhǔ |
Manque; manque;
manque |
不足;不足;不足 |
不足 ; 不足 ; 不足 |
ふそく ; ふそく ; ふそく |
fusoku ; fusoku ; fusoku |
|
|
|
|
269 |
|
un pays pauvre en
ressources naturelles |
um país pobre em
recursos naturais |
一个自然资源贫乏的国家 |
yīgè zìrán
zīyuán pínfá de guójiā |
a country poor in
natural resources |
un pays pauvre en
ressources naturelles |
um país pobre em
recursos naturais |
un país pobre en
recursos naturales |
un paese povero di
risorse naturali |
naturae in terra
inopem |
μια
χώρα φτωχή σε
φυσικούς
πόρους |
mia chóra ftochí se
fysikoús pórous |
ein Land arm an
natürlichen Ressourcen |
بلد
فقير في
الموارد
الطبيعية |
balad faqir fi
almawarid altabieia |
kraj ubogi w zasoby
naturalne |
země chudá na
přírodní zdroje |
krajina chudobná na
prírodné zdroje |
zemlja siromašna
prirodnim resursima |
skurdžių gamtos
išteklių šalis |
країна,
бідна на
природні
ресурси |
krayina, bidna na
pryrodni resursy |
страна
бедна
природными
ресурсами |
strana bedna
prirodnymi resursami |
yīgè zìrán
zīyuán pínfá de guójiā |
un pays pauvre en
ressources naturelles |
天然資源の乏しい国 |
天然 資源 の 乏しい 国 |
てんねん しげん の とぼしい くに |
tennen shigen no toboshī kuni |
|
270 |
|
Un pays aux
ressources naturelles pauvres |
Um país com poucos
recursos naturais |
自然资源贫乏的国家 |
zìrán zīyuán
pínfá de guójiā |
A country with poor
natural resources |
Un pays aux
ressources naturelles pauvres |
Um país com poucos
recursos naturais |
Un país con escasos
recursos naturales. |
Un paese con scarse
risorse naturali |
Naturalis resource
pauper terris, |
Μια
χώρα με κακούς
φυσικούς
πόρους |
Mia chóra me kakoús
fysikoús pórous |
Ein Land mit
schlechten natürlichen Ressourcen |
دولة
ذات موارد
طبيعية
ضعيفة |
dawlat dhat mawarid
tabieiat daeifa |
Kraj o ubogich
zasobach naturalnych |
Země se
špatnými přírodními zdroji |
Krajina s
nedostatočnými prírodnými zdrojmi |
Država s lošim
prirodnim resursima |
Skurdžių gamtos
išteklių šalis |
Країна
з бідними
природними
ресурсами |
Krayina z bidnymy
pryrodnymy resursamy |
Страна
с бедными
природными
ресурсами |
Strana s bednymi
prirodnymi resursami |
zìrán zīyuán
pínfá de guójiā |
Un pays aux
ressources naturelles pauvres |
天然資源の乏しい国 |
天然 資源 の 乏しい 国 |
てんねん しげん の とぼしい くに |
tennen shigen no toboshī kuni |
|
|
|
|
271 |
|
sol pauvre en
nutriments |
solo pobre em
nutrientes |
营养不良的土壤 |
yíngyǎng bùliáng
de tǔrǎng |
soil poor in
nutrients |
sol pauvre en
nutriments |
solo pobre em
nutrientes |
suelo pobre en
nutrientes |
terreno povero di
nutrienti |
pauper solo
nutrimentum |
φτωχό
έδαφος σε
θρεπτικά
συστατικά |
ftochó édafos se
threptiká systatiká |
nährstoffarmer Boden |
فقر
التربة في
العناصر
الغذائية |
faqar alturabat fi
aleanasir alghidhayiya |
gleba uboga w
składniki odżywcze |
půda chudá na
živiny |
pôda chudobná na
živiny |
tlo siromašno
hranjivim tvarima |
dirvožemyje
trūksta maistinių medžiagų |
ґрунт
бідний
поживними
речовинами |
grunt bidnyy
pozhyvnymy rechovynamy |
почва
бедна
питательными
веществами |
pochva bedna
pitatel'nymi veshchestvami |
yíngyǎng bùliáng
de tǔrǎng |
sol pauvre en
nutriments |
栄養素に乏しい土壌 |
栄養素 に 乏しい 土壌 |
えいようそ に とぼしい どじょう |
eiyōso ni toboshī dojō |
|
272 |
|
Sol sous-alimenté |
Solo desnutrido |
养分不足的土壤 |
yǎngfèn bùzú de
tǔrǎng |
Undernourished soil |
Sol sous-alimenté |
Solo desnutrido |
Suelo desnutrido |
Terreno denutrito |
Defectum nutrimentum
in solo |
Υποσιτισμένο
έδαφος |
Ypositisméno édafos |
Unterernährter Boden |
تربة
ناقصة
التغذية |
turbat naqisat
altaghdhia |
Niedożywiona
gleba |
Podvyživená
půda |
Podvýživa |
Podhranjeno tlo |
Nepakankamai
maitinamas dirvožemis |
Недоживлений
грунт |
Nedozhyvlenyy hrunt |
Недоедающая
почва |
Nedoyedayushchaya
pochva |
yǎngfèn bùzú de
tǔrǎng |
Sol sous-alimenté |
栄養不足の土壌 |
栄養 不足 の 土壌 |
えいよう ふそく の どじょう |
eiyō fusoku no dojō |
|
|
|
|
273 |
|
Sol mal nourri |
Solo desnutrido |
营养不良的土壤 |
yíngyǎng bùliáng
de tǔrǎng |
Malnourished soil |
Sol mal nourri |
Solo desnutrido |
Suelo desnutrido |
Suolo malnutrito |
soli deminutae
nutritionis, |
Υποσιτισμένο
έδαφος |
Ypositisméno édafos |
Unterernährter Boden |
التربة
المصابة
بسوء
التغذية |
alturabat almusabat
bisu' altaghdhia |
Niedożywiona
gleba |
Podvyživená
půda |
Podvyživená pôda |
Pohranjeno tlo |
Nepakankamai
maitintas dirvožemis |
Поїдання
грунту |
Poyidannya hruntu |
Недоедающая
почва |
Nedoyedayushchaya
pochva |
yíngyǎng bùliáng
de tǔrǎng |
Sol mal nourri |
栄養失調の土壌 |
栄養失調 の 土壌 |
えいようしっちょう の どじょう |
eiyōshicchō no dojō |
|
|
|
|
274 |
|
opposé |
oposto |
反对 |
fǎnduì |
opposé |
opposé |
oposto |
opuesto |
opposé |
oppone |
αντίθεση |
antíthesi |
opposé |
معارضة |
muearada |
przeciwieństwo |
proti |
odporovať |
suprotstaviti |
priešprieša |
опозиція |
opozytsiya |
оппонировать |
opponirovat' |
fǎnduì |
opposé |
反対者 |
反対者 |
はんたいしゃ |
hantaisha |
|
275 |
|
riche |
rico |
丰富 |
fēngfù |
rich |
riche |
rico |
rico |
ricco |
dives |
πλούσιος |
ploúsios |
reich |
غني |
ghaniun |
bogaty |
bohatý |
bohatý |
bogat |
turtingas |
багатий |
bahatyy |
богатые |
bogatyye |
fēngfù |
riche |
金持ち |
金持ち |
かねもち |
kanemochi |
|
276 |
|
devenir un pauvre
deuxième, troisième, etc. |
tornar-se um pobre
segundo, terceiro etc. |
成为贫穷的第二,第三等 |
chéngwéi pínqióng de
dì èr, dì sān děng |
become a poor second,
third, etc. |
devenir un pauvre
deuxième, troisième, etc. |
tornar-se um pobre
segundo, terceiro etc. |
convertirse en un
pobre segundo, tercero, etc. |
diventare un povero
secondo, terzo, ecc. |
pauper fiet secundus,
tertius, etc. |
γίνετε
φτωχοί
δεύτεροι,
τρίτοι κ.λπ. |
gínete ftochoí
défteroi, trítoi k.lp. |
werde ein armer
zweiter, dritter usw. |
تصبح
ثانية فقيرة
أو ثالثة ،
إلخ. |
tusbih thanyt faqirat
'aw thalithat , 'iilkh. |
stać się
biednym drugim, trzecim itd. |
stát se chudým
druhým, třetím atd. |
stať sa zlým
druhým, tretím atď. |
postati siromašan
drugi, treći itd. |
tapti varganu
antruoju, trečiuoju ir t.t. |
стати
бідним
другим,
третім тощо. |
staty bidnym druhym,
tretim toshcho. |
стать
бедным
вторым,
третьим и т. д. |
stat' bednym vtorym,
tret'im i t. d. |
chéngwéi pínqióng de
dì èr, dì sān děng |
devenir un pauvre
deuxième, troisième, etc. |
セカンド、サードなどになる |
セカンド 、 サード など に なる |
セカンド 、 サード など に なる |
sekando , sādo nado ni naru |
|
277 |
|
terminer loin
derrière le vainqueur dans une course, une compétition, etc. |
para terminar
um longo caminho atrás do vencedor em uma corrida, competição, etc. |
在比赛,比赛等方面远远落后于获胜者 |
zài bǐsài, bǐsài děng
fāngmiàn yuǎn yuǎn luòhòu yú huòshèng zhě |
to finish a
long way behind the winner in a race, competition, etc |
terminer loin
derrière le vainqueur dans une course, une compétition, etc. |
para terminar
um longo caminho atrás do vencedor em uma corrida, competição, etc. |
para terminar
muy por detrás del ganador en una carrera, competencia, etc. |
finire molto
indietro rispetto al vincitore in una gara, competizione, ecc |
ita ut post
longam victor in stadio consummare, elit, etc. |
για
να
τερματίσετε
πολύ πίσω από
τον νικητή σε έναν
αγώνα,
διαγωνισμό
κ.λπ. |
gia na termatísete polý píso apó ton nikití
se énan agóna, diagonismó k.lp. |
einen langen
Weg hinter dem Sieger in einem Rennen, einem Wettbewerb usw. zu beenden |
لإنهاء
طريق طويل
وراء الفائز
في السباق والمنافسة
، وما إلى ذلك |
l'iinha' tariq tawil wara' alfayiz fi
alsibaq walmunafasat , wama 'iilaa dhlk |
aby
ukończyć długą drogę za zwycięzcą w
wyścigu, zawodach itp |
dokončit
dlouhou cestu za vítězem v závodě, soutěži atd |
dokončiť
veľkú cestu za víťazom v závode, súťaži atď |
završiti daleko
iza pobjednika u utrci, natjecanju itd |
-
lenktynėse, varžybose ir kt. nugalėti ilgą
nugalėtoją |
пройти
довгий шлях
за
переможцем
у гонці, змаганнях
тощо |
proyty dovhyy shlyakh za peremozhtsem u
hontsi, zmahannyakh toshcho |
пройти
длинный
путь позади
победителя
в гонке,
соревновании
и т. д. |
proyti dlinnyy put' pozadi pobeditelya v
gonke, sorevnovanii i t. d. |
zài bǐsài, bǐsài děng
fāngmiàn yuǎn yuǎn luòhòu yú huòshèng zhě |
terminer loin
derrière le vainqueur dans une course, une compétition, etc. |
レース、競技会などで勝者の後ろに長い道のりを終える |
レース 、 競技会 など で 勝者 の 後ろ に 長い 道のり を 終える |
レース 、 きょうぎかい など で しょうしゃ の うしろ に ながい みちのり お おえる |
rēsu , kyōgikai nado de shōsha no ushiro ni nagai michinori o oeru |
|
278 |
|
(Dans les
compétitions sportives, etc.) loin derrière |
(Em competições
esportivas, etc.) muito atrás |
(在体育竞赛等中)远远落后 |
(zài tǐyù
jìngsài děng zhōng) yuǎn yuǎn luòhòu |
(In sports
competitions, etc.) far behind |
(Dans les
compétitions sportives, etc.) loin derrière |
(Em competições
esportivas, etc.) muito atrás |
(En competiciones
deportivas, etc.) muy por detrás |
(Nelle competizioni
sportive, ecc.) Molto indietro |
(In ludis
certationis, etc.) non multo post tergum |
(Σε
αθλητικούς
διαγωνισμούς
κ.λπ.) πολύ πίσω |
(Se athlitikoús
diagonismoús k.lp.) polý píso |
(Bei
Sportwettkämpfen usw.) weit hinten |
(في
المسابقات
الرياضية ،
وما إلى ذلك)
وراءهم |
(fy almusabaqat
alriyadiat , wama 'iilaa dhlk) wara'ahum |
(W zawodach
sportowych itp.) Daleko w tyle |
(Ve sportovních
soutěžích atd.) Daleko za sebou |
(V športových
súťažiach atď.) Ďaleko za sebou |
(Na sportskim
natjecanjima itd.) Daleko iza |
(Sporto varžybose ir
kt.) Labai atsilieka |
(У
спортивних
змаганнях
тощо) далеко
позаду |
(U sportyvnykh
zmahannyakh toshcho) daleko pozadu |
(В
спортивных
соревнованиях
и т. Д.) Далеко позади |
(V sportivnykh
sorevnovaniyakh i t. D.) Daleko pozadi |
(zài tǐyù
jìngsài děng zhōng) yuǎn yuǎn luòhòu |
(Dans les
compétitions sportives, etc.) loin derrière |
(スポーツ競技など) |
( スポーツ 競技 など ) |
( スポーツ きょうぎ など ) |
( supōtsu kyōgi nado ) |
|
|
|
|
279 |
|
Devenez les deuxième
et troisième de la pauvreté |
Torne-se o segundo e
o terceiro na pobreza |
成为贫穷的第二,第三等 |
chéngwéi pínqióng de
dì èr, dì sān děng |
Become the second
and third in poverty |
Devenez les deuxième
et troisième de la pauvreté |
Torne-se o segundo e
o terceiro na pobreza |
Conviértete en el
segundo y tercero en pobreza |
Diventa il secondo e
il terzo in povertà |
Fieri secundus,
tertius, et sic de paupertas |
Γίνετε
ο δεύτερος και
τρίτος στη
φτώχεια |
Gínete o défteros
kai trítos sti ftócheia |
Werden Sie der
zweite und dritte in Armut |
تصبح
الثانية
والثالثة في
الفقر |
tusbih alththaniat
walththalithat fi alfaqr |
Zostań drugim i
trzecim ubóstwem |
Staňte se
druhou a třetí chudobou |
Staňte sa
druhým a tretím v chudobe |
Postati drugi i
treći u siromaštvu |
Tapk skurdo antruoju
ir trečiuoju |
Стати
другим і
третім у
бідності |
Staty druhym i
tretim u bidnosti |
Станьте
вторым и
третьим в
бедности |
Stan'te vtorym i
tret'im v bednosti |
chéngwéi pínqióng de
dì èr, dì sān děng |
Devenez les deuxième
et troisième de la pauvreté |
貧困の中で2番目と3番目になる |
貧困 の 中 で 2 番目 と 3 番目 に なる |
ひんこん の なか で 2 ばんめ と 3 ばんめ に なる |
hinkon no naka de 2 banme to 3 banme ni naru |
|
|
|
|
280 |
|
Soyez loin derrière
les gagnants des concours, concours, etc. |
Fique muito atrás
dos vencedores em competições, competições etc. |
在比赛,比赛等方面远远落后于获胜者 |
zài bǐsài,
bǐsài děng fāngmiàn yuǎn yuǎn luòhòu yú huòshèng
zhě |
Be far behind the
winners in competitions, competitions, etc. |
Soyez loin derrière
les gagnants des concours, concours, etc. |
Fique muito atrás
dos vencedores em competições, competições etc. |
Estar muy por detrás
de los ganadores en competiciones, competiciones, etc. |
Essere molto
indietro rispetto ai vincitori in competizioni, competizioni, ecc. |
In terms of
competition, atque adeo multo post competition winners |
Να
είστε πολύ
πίσω από τους
νικητές σε
διαγωνισμούς,
διαγωνισμούς
κ.λπ. |
Na eíste polý píso
apó tous nikités se diagonismoús, diagonismoús k.lp. |
Seien Sie bei
Wettbewerben, Wettbewerben usw. weit hinter den Gewinnern zurück. |
تأخر
كثيرًا عن
الفائزين في
المسابقات
والمسابقات
وما إلى ذلك. |
ta'akhar kthyrana
ean alfayizin fi almusabaqat walmusabaqat wama 'iilaa dhalik. |
Być daleko w
tyle za zwycięzcami w konkursach, konkursach itp. |
Buďte daleko za
vítězi, pokud jde o soutěž |
Buďte
ďaleko za víťazmi v súťažiach, súťažiach atď. |
Biti daleko iza
pobjednika u natjecanjima, natjecanjima itd. |
Būk toli nuo
nugalėtojų varžybose, varžybose ir kt. |
Відстаньте
від
переможців
у змаганнях,
змаганнях
тощо. |
Vidstanʹte vid
peremozhtsiv u zmahannyakh, zmahannyakh toshcho. |
Быть
далеко
позади
победителей
в соревнованиях,
соревнованиях
и т. Д. |
Byt' daleko pozadi
pobediteley v sorevnovaniyakh, sorevnovaniyakh i t. D. |
zài bǐsài,
bǐsài děng fāngmiàn yuǎn yuǎn luòhòu yú huòshèng
zhě |
Soyez loin derrière
les gagnants des concours, concours, etc. |
コンペティション、コンペティションなどで、勝者よりはるかに遅れている |
コンペティション 、 コンペティション など で 、 勝者 より はるか に 遅れている |
コンペティション 、 コンペティション など で 、 しょうしゃ より はるか に おくれている |
konpetishon , konpetishon nado de , shōsha yori haruka ni okureteiru |
|
|
|
|
281 |
|
Ventilateur |
Ventilador |
番 |
fān |
Fan |
Ventilateur |
Ventilador |
Fan |
ventilatore |
fan |
Ανεμιστήρας |
Anemistíras |
Lüfter |
مروحة |
muruha |
Fan |
Fan |
vetrák |
ventilator |
Ventiliatorius |
Вентилятор |
Ventylyator |
вентилятор |
ventilyator |
fān |
Ventilateur |
ファン |
ファン |
ファン |
fan |
|
|
|
|
282 |
|
le sb / sth du pauvre |
o pobre homem é sb /
sth |
可怜的人 |
kělián de rén |
the poor man ’s ’sb /
sth |
le sb / sth du pauvre |
o pobre homem é sb /
sth |
sb / sth del pobre
hombre |
il povero è sb / sth |
pauperes vir suus 'si
/ Ynskt mál: |
του
φτωχού
ανθρώπου sb / sth |
tou ftochoú anthrópou
sb / sth |
das jdn / etw des
armen Mannes |
sb / sth
الرجل
الفقير |
sb / sth alrajul
alfaqir |
coś biednego
człowieka |
chudák je sb / sth |
chudobný je sb / sth |
sb / sth |
vargšo vyro sb / sth |
бідняка
'sb / sth |
bidnyaka 'sb / sth |
sb / sth
бедного
человека |
sb / sth bednogo
cheloveka |
kělián de rén |
le sb / sth du pauvre |
貧乏人のsb
/ sth |
貧乏人 の sb / sth |
びんぼうにん の sb / sth |
binbōnin no sb / sth |
|
283 |
|
une personne ou une
chose qui est similaire mais d'une qualité inférieure à une personne ou une
chose célèbre particulière |
uma pessoa ou coisa
que é semelhante, mas de qualidade inferior, a uma pessoa ou coisa famosa em
particular |
与某特定名人或事物相似但质量较低的某人或事物 |
yǔ mǒu
tèdìng míngrén huò shìwù xiāngsì dàn zhìliàng jiào dī de mǒu
rén huò shìwù |
a person or thing
that is similar to but of a lower quality than a particular famous person or
thing |
une personne ou une
chose qui est similaire mais d'une qualité inférieure à une personne ou une
chose célèbre particulière |
uma pessoa ou coisa
que é semelhante, mas de qualidade inferior, a uma pessoa ou coisa famosa em
particular |
una persona o cosa
que es similar pero de menor calidad que una persona o cosa famosa en
particular |
una persona o cosa
che è simile ma di qualità inferiore rispetto a una persona o cosa famosa in
particolare |
hoc est hominem vel
rei similis, sed de inferioribus seu homo qualis quam maxime celebre est |
ένα
πρόσωπο ή κάτι
που είναι
παρόμοιο με
αλλά χαμηλότερης
ποιότητας από
ένα
συγκεκριμένο
διάσημο άτομο
ή πράγμα |
éna prósopo í káti
pou eínai parómoio me allá chamilóteris poiótitas apó éna synkekriméno
diásimo átomo í prágma |
eine Person oder
Sache, die ähnlich, aber von geringerer Qualität ist als eine bestimmte
berühmte Person oder Sache |
شخص
أو شيء مشابه
ولكن بجودة
أقل من شخص أو
شيء مشهور
معين |
shakhs 'aw shay'
mushabih walakun bijawdat 'aqalu min shakhs 'aw shay' mashhur maein |
osoba lub rzecz,
która jest podobna, ale niższej jakości niż konkretna znana
osoba lub rzecz |
osoba nebo věc,
která je podobná, ale nižší kvality než konkrétní slavná osoba nebo věc |
osoba alebo vec,
ktorá je podobná, ale nižšej kvality ako konkrétna slávna osoba alebo vec |
osoba ili stvar
slična ali slabijeg kvaliteta od određene poznate osobe ili stvari |
asmuo ar daiktas,
panašus į, bet žemesnės kokybės nei konkretus garsus asmuo ar
daiktas |
людина
чи річ, яка
схожа, але
нижчої
якості, ніж
конкретна
відома
людина чи
річ |
lyudyna chy rich,
yaka skhozha, ale nyzhchoyi yakosti, nizh konkretna vidoma lyudyna chy rich |
человек
или вещь,
которая
похожа, но
более низкого
качества,
чем
конкретный
известный
человек или
вещь |
chelovek ili veshch',
kotoraya pokhozha, no boleye nizkogo kachestva, chem konkretnyy izvestnyy
chelovek ili veshch' |
yǔ mǒu
tèdìng míngrén huò shìwù xiāngsì dàn zhìliàng jiào dī de mǒu
rén huò shìwù |
une personne ou une
chose qui est similaire mais d'une qualité inférieure à une personne ou une
chose célèbre particulière |
特定の有名な人物または物と似ているが、品質が低い人物または物 |
特定 の 有名な 人物 または 物 と 似ているが 、 品質 が 低い 人物 または 物 |
とくてい の ゆうめいな じんぶつ または もの と にているが 、 ひんしつ が ひくい じんぶつ または もの |
tokutei no yūmeina jinbutsu mataha mono to niteiruga , hinshitsu ga hikui jinbutsu mataha mono |
|
284 |
|
(Inférieur à des
célébrités similaires) Personnes (ou choses) inférieures; biens secondaires |
(Inferior a
celebridades similares) Pessoas (ou coisas) inferiores; bens secundários |
(比同类的名人显物)逊色的人(或物);次级货色 |
(bǐ tónglèi de
míngrén xiǎn wù) xùnsè de rén (huò wù); cì jí huòsè |
(Inferior to similar
celebrities) Persons (or things) inferior; secondary goods |
(Inférieur à des
célébrités similaires) Personnes (ou choses) inférieures; biens secondaires |
(Inferior a
celebridades similares) Pessoas (ou coisas) inferiores; bens secundários |
(Inferior a
celebridades similares) Personas (o cosas) inferiores; bienes secundarios |
(Inferiore a
celebrità simili) Persone (o cose) inferiori; beni secondari |
(Celebrity Ratio
similis erat significantly) minus a persona (vel obiectum): bonis autem
secundarium |
(Κάτω
από παρόμοιες
διασημότητες)
Άτομα (ή πράγματα)
κατώτερα ·
δευτερεύοντα
αγαθά |
(Káto apó parómoies
diasimótites) Átoma (í prágmata) katótera : defterévonta agathá |
(Minderwertigen
ähnlichen Prominenten) Personen (oder Dinge) minderwertig; Sekundärgüter |
(أدنى
من المشاهير
المماثلة)
الأشخاص (أو
الأشياء)
أدنى ؛ السلع
الثانوية |
(iadanaa min
almashahir almmathl) al'ashkhas (aw al'ashya') 'adnaa ; alsilae alththanawia |
(Gorszy od podobnych
celebrytów) Ludzie (lub rzeczy) gorsi; dobra wtórne |
(Nižší než podobné
celebrity) Lidé (nebo věci) nižší; vedlejší zboží |
(Nižšie ako podobné
celebrity) Ľudia (alebo veci) horšie; druhotný tovar |
(Inferiorni od
sličnih slavnih) Osobe (ili stvari) inferiorne; sekundarna dobra |
(Nepilnavertis
panašioms įžymybėms) Žmonės (ar daiktai), prastesni,
antrinės prekės |
(Поступається
подібним
знаменитостям)
Люди (або
речі)
поступаються;
вторинні
товари |
(Postupayetʹsya
podibnym znamenytostyam) Lyudy (abo rechi) postupayutʹsya; vtorynni
tovary |
(Уступает
аналогичным
знаменитостям)
Люди (или
вещи)
уступают,
второстепенные
товары |
(Ustupayet
analogichnym znamenitostyam) Lyudi (ili veshchi) ustupayut, vtorostepennyye
tovary |
(bǐ tónglèi de
míngrén xiǎn wù) xùnsè de rén (huò wù); cì jí huòsè |
(Inférieur à des
célébrités similaires) Personnes (ou choses) inférieures; biens secondaires |
(似たような有名人より劣る)人(または物)劣る;二次的な商品 |
( 似た ような 有名人 より 劣る ) 人 ( または 物 ) 劣る ; 二 次 的な 商品 |
( にた ような ゆうめいじん より おとる ) にん ( または もの ) おとる ; に じ てきな しょうひん |
( nita yōna yūmeijin yori otoru ) nin ( mataha mono ) otoru ; ni ji tekina shōhin |
|
|
|
|
285 |
|
Le vin blanc
pétillant est le champagne du pauvre |
Vinho espumante é o
champanhe do pobre homem |
起泡白葡萄酒是穷人的香槟 |
qǐ pào bái
pútáojiǔ shì qióngrén de xiāngbīn |
Sparkling white wine
is the poor man's champagne |
Le vin blanc
pétillant est le champagne du pauvre |
Vinho espumante é o
champanhe do pobre homem |
El vino blanco
espumoso es el champán del pobre |
Lo spumante è lo
champagne del povero |
Scintillans vinum est
albus hominis pauperis Campaniae |
Το
αφρώδες λευκό
κρασί είναι η
σαμπάνια του
φτωχού |
To afródes lefkó
krasí eínai i sampánia tou ftochoú |
Weißwein ist der
Champagner des armen Mannes |
النبيذ
الأبيض
الفوار هو
شمبانيا
الرجل الفقير |
alnabidh al'abyad
alfawwar hu shmbania alrajul alfaqir |
Białe wino
musujące to szampan biedaka |
Šumivé bílé víno je
šampaňským chudého muže |
Šumivé biele víno je
šampanským chudobného |
Pjenušava bijela vina
su šampanjac siromaha |
Putojantis baltas
vynas yra vargšo vyro šampanas |
Ігристе
біле вино -
шампанське
бідолаха |
Ihryste bile vyno -
shampansʹke bidolakha |
Игристое
белое вино -
шампанское
для бедняков |
Igristoye beloye vino
- shampanskoye dlya bednyakov |
qǐ pào bái
pútáojiǔ shì qióngrén de xiāngbīn |
Le vin blanc
pétillant est le champagne du pauvre |
スパークリング白ワインは貧乏人のシャンパンです |
スパーク リング 白 ワイン は 貧乏人 の シャンパンです |
スパーク リング しろ ワイン わ びんぼうにん の しゃんぱんです |
supāku ringu shiro wain wa binbōnin no shanpandesu |
|
286 |
|
Le vin
mousseux au raisin blanc est du champagne pas cher |
Vinho
espumante de uva branca é champanhe barato |
白葡萄汽酒是廉价的香槟 |
bái pútáo qìjiǔ shì liánjià de
xiāngbīn |
White grape
sparkling wine is cheap champagne |
Le vin
mousseux au raisin blanc est du champagne pas cher |
Vinho
espumante de uva branca é champanhe barato |
El vino
espumoso de uva blanca es champán barato |
Lo spumante
dell'uva bianca è uno champagne economico |
Album vina hoc
Campanie |
Το
λευκό αφρώδες
κρασί
σταφυλιών
είναι φθηνή σαμπάνια |
To lefkó afródes krasí stafylión eínai
fthiní sampánia |
Sekt aus
weißen Trauben ist billiger Champagner |
النبيذ
الأبيض
الفوار
العنب هو
الشمبانيا رخيصة |
alnabidh al'abyad alfawar aleunab hu
alshumbania rakhisa |
Wino
musujące z białych winogron to tani szampan |
Šumivé víno z
bílých hroznů je levné šampaňské |
Šumivé víno z
bieleho hrozna je lacné šampanské |
Pjenušac od
bijelog grožđa jeftin je šampanjac |
Baltasis
vynuogių putojantis vynas yra pigus šampanas |
Біле
виноградне
ігристе
вино - це
дешеве шампанське |
Bile vynohradne ihryste vyno - tse desheve
shampansʹke |
Белое
виноградное
игристое
вино - дешевое
шампанское |
Beloye vinogradnoye igristoye vino -
deshevoye shampanskoye |
bái pútáo qìjiǔ shì liánjià de
xiāngbīn |
Le vin
mousseux au raisin blanc est du champagne pas cher |
白ブドウのスパークリングワインは安いシャンパンです |
白 ブドウ の スパークリングワイン は 安い シャンパンです |
しろ ブドウ の すぱあくりんぐわいん わ やすい しゃんぱんです |
shiro budō no supākuringuwain wa yasui shanpandesu |
|
|
|
|
287 |
|
plus à |
mais em |
更多 |
gèng duō |
more at |
plus à |
mais em |
más en |
più a |
multo tempore |
περισσότερα
στο |
perissótera sto |
mehr unter |
المزيد
في |
almazid fi |
więcej na |
více na |
viac na |
više na |
daugiau ne |
більше
на |
bilʹshe na |
больше
в |
bol'she v |
gèng duō |
plus à |
もっとで |
もっとで |
もっとで |
mottode |
|
288 |
|
compte |
conta |
帐户 |
zhànghù |
account |
compte |
conta |
cuenta |
conto |
ratio |
λογαριασμός |
logariasmós |
Konto |
الحساب |
alhisab |
konto |
účet |
účet |
račun |
sąskaitą |
рахунок |
rakhunok |
счет |
schet |
zhànghù |
compte |
アカウント |
アカウント |
アカウント |
akaunto |
|
289 |
|
pauvre maison |
casa pobre |
简陋的房子 |
jiǎnlòu de
fángzi |
poor-house |
pauvre maison |
casa pobre |
casa pobre |
poor-casa |
pauperes domum, |
φτωχό
σπίτι |
ftochó spíti |
armes Haus |
منزل
فقير |
manzil faqir |
biedny dom |
chudý dům |
chudobný dom |
loše kuća |
varganas namas |
бідний
дім |
bidnyy dim |
бедный
дом |
bednyy dom |
jiǎnlòu de
fángzi |
pauvre maison |
貧しい家 |
貧しい 家 |
まずしい いえ |
mazushī ie |
|
290 |
|
atelier |
casa de trabalho |
济贫 |
jìpín |
workhouse |
atelier |
casa de trabalho |
casa de trabajo |
ospizio di mendicità |
ergastularius |
εργαστήριο |
ergastírio |
Arbeitshaus |
ورشة
عمل |
warshat eamal |
dom pracy |
dílna |
chudobinec |
popravni dom |
darbo namai |
робочий
дім |
robochyy dim |
работный |
rabotnyy |
jìpín |
atelier |
ワークハウス |
ワーク ハウス |
ワーク ハウス |
wāku hausu |
|
291 |
|
la pauvre loi |
a lei dos pobres |
穷人法 |
qióngrén fǎ |
the Poor Law |
la pauvre loi |
a lei dos pobres |
la ley pobre |
la legge povera |
Pauperum legis |
ο
φτωχός νόμος |
o ftochós nómos |
das arme Gesetz |
قانون
الفقراء |
qanun alfuqara' |
słabe prawo |
špatný zákon |
zlý zákon |
loš zakon |
vargšų
įstatymas |
поганий
закон |
pohanyy zakon |
бедный
закон |
bednyy zakon |
qióngrén fǎ |
la pauvre loi |
貧しい法律 |
貧しい 法律 |
まずしい ほうりつ |
mazushī hōritsu |
|
292 |
|
un groupe de lois
utilisées en Grande-Bretagne dans le passé pour contrôler l'aide qui était
accordée aux pauvres |
um grupo de leis
usadas na Grã-Bretanha no passado para controlar a ajuda que foi dada às
pessoas pobres |
过去在英国用来控制对穷人的帮助的一组法律 |
guòqù zài
yīngguó yòng lái kòngzhì duì qióngrén de bāngzhù de yī zǔ
fǎlǜ |
a group of laws used
in Britain in the past to control the help that was given to poor people |
un groupe de lois
utilisées en Grande-Bretagne dans le passé pour contrôler l'aide qui était
accordée aux pauvres |
um grupo de leis
usadas na Grã-Bretanha no passado para controlar a ajuda que foi dada às
pessoas pobres |
Un grupo de leyes
utilizadas en Gran Bretaña en el pasado para controlar la ayuda que se brindó
a los pobres |
un gruppo di leggi
usate in Gran Bretagna in passato per controllare l'aiuto che veniva dato ai
poveri |
De legibus coetus in
praeteritum usus in Britannia in auxilium control est quae data est populum
pauperem |
μια
ομάδα νόμων
που
χρησιμοποιούνταν
στο παρελθόν
στη Βρετανία
για τον έλεγχο
της βοήθειας
που δόθηκε σε
φτωχούς
ανθρώπους |
mia omáda nómon pou
chrisimopoioúntan sto parelthón sti Vretanía gia ton élencho tis voítheias
pou dóthike se ftochoús anthrópous |
Eine Gruppe von
Gesetzen, die in Großbritannien in der Vergangenheit angewendet wurden, um
die Hilfe zu kontrollieren, die armen Menschen gewährt wurde |
مجموعة
من القوانين
التي
استخدمت في
بريطانيا في
الماضي
للسيطرة على
المساعدة
التي تم تقديمها
للفقراء |
majmueat min
alqawanin alty austukhdimat fi britania fi almadi lilsaytarat ealaa
almusaeadat alty tama taqdimuha lilfuqara' |
grupa praw
stosowanych w Wielkiej Brytanii w przeszłości do kontrolowania
pomocy udzielanej biednym ludziom |
skupina zákonů
používaných v Británii v minulosti k řízení pomoci poskytované chudým
lidem |
skupina zákonov
používaných v Británii v minulosti na kontrolu pomoci poskytovanej chudobným
ľuďom |
skupina zakona koja
se u prošlosti koristila u Britaniji za kontrolu pomoći koja se pružala
siromašnim ljudima |
grupė
įstatymų, anksčiau Britanijoje naudotų neturtingiems
žmonėms teikiamos pagalbos kontrolei |
група
законів, які
використовувались
у Британії в
минулому
для
контролю
допомоги, яка
надавалася
бідним
людям |
hrupa zakoniv, yaki
vykorystovuvalysʹ u Brytaniyi v mynulomu dlya kontrolyu dopomohy, yaka
nadavalasya bidnym lyudyam |
в
прошлом
группа
законов
использовалась
в Британии
для
контроля
помощи
бедным людям. |
v proshlom gruppa
zakonov ispol'zovalas' v Britanii dlya kontrolya pomoshchi bednym lyudyam. |
guòqù zài
yīngguó yòng lái kòngzhì duì qióngrén de bāngzhù de yī zǔ
fǎlǜ |
un groupe de lois
utilisées en Grande-Bretagne dans le passé pour contrôler l'aide qui était
accordée aux pauvres |
貧しい人々に与えられた援助を制御するために英国で過去に使用された法律のグループ |
貧しい 人々 に 与えられた 援助 を 制御 する ため に 英国 で 過去 に 使用 された 法律 の グループ |
まずしい ひとびと に あたえられた えんじょ お せいぎょ する ため に えいこく で かこ に しよう された ほうりつ の グループ |
mazushī hitobito ni ataerareta enjo o seigyo suru tame ni eikoku de kako ni shiyō sareta hōritsu no gurūpu |
|
293 |
|
(L'ancienne loi
britannique) |
(A antiga lei
britânica) |
(英国旧时的)济贫法 |
(yīngguó jiùshí
de) jìpín fǎ |
(The old British
law) |
(L'ancienne loi
britannique) |
(A antiga lei
britânica) |
(La antigua ley
británica) |
(La vecchia legge
britannica) |
(Olim UK) Pauper
legis |
(Ο
παλιός
βρετανικός
νόμος) |
(O paliós vretanikós
nómos) |
(Das alte britische
Gesetz) |
(القانون
البريطاني
القديم) |
(alqanun albritaniu
alqadiyam) |
(Stare brytyjskie
prawo) |
(Starý britský
zákon) |
(Starý britský
zákon) |
(Stari britanski
zakon) |
(Senasis britų
įstatymas) |
(Старий
британський
закон) |
(Staryy
brytansʹkyy zakon) |
(Старый
британский
закон) |
(Staryy britanskiy
zakon) |
(yīngguó jiùshí
de) jìpín fǎ |
(L'ancienne loi
britannique) |
(旧イギリス法) |
( 旧 イギリス法 ) |
( きゅう いぎりすほう ) |
( kyū igirisuhō ) |
|
|
|
|
294 |
|
mal |
mal |
不好 |
bù hǎo |
poorly |
mal |
mal |
mal |
male |
male |
άσχημα |
áschima |
schlecht |
ضعيف |
deif |
źle |
špatně |
zle |
slabo |
varganai |
погано |
pohano |
плохо |
plokho |
bù hǎo |
mal |
貧弱 |
貧弱 |
ひんじゃく |
hinjaku |
|
295 |
|
d'une manière qui
n'est pas assez bonne |
de uma maneira que
não é boa o suficiente |
不够好 |
bùgòu hǎo |
in a way that is not
good enough |
d'une manière qui
n'est pas assez bonne |
de uma maneira que
não é boa o suficiente |
de una manera que no
es lo suficientemente buena |
in un modo che non è
abbastanza buono |
quia non satis in via |
με
τρόπο που δεν
είναι αρκετά
καλός |
me trópo pou den
eínai arketá kalós |
auf eine Weise, die
nicht gut genug ist |
بطريقة
ليست جيدة
بما فيه
الكفاية |
bitariqat laysat
jayidatan bma fyh alkfay |
w sposób, który nie
jest wystarczająco dobry |
způsobem, který
není dost dobrý |
spôsobom, ktorý nie
je dosť dobrý |
na način koji
nije dovoljno dobar |
nepakankamai gerai |
у
спосіб, який
недостатньо
хороший |
u sposib, yakyy
nedostatnʹo khoroshyy |
таким
образом, это
не
достаточно
хорошо |
takim obrazom, eto ne
dostatochno khorosho |
bùgòu hǎo |
d'une manière qui
n'est pas assez bonne |
十分ではない方法で |
十分で は ない 方法 で |
じゅうぶんで わ ない ほうほう で |
jūbunde wa nai hōhō de |
|
296 |
|
Mal; insatisfaisant;
insuffisant |
Insatisfatório;
insuficiente |
糟糕地;不如意;不足 |
zāogāo de;
bùrúyì; bùzú |
Badly;
unsatisfactory; insufficient |
Mal; insatisfaisant;
insuffisant |
Insatisfatório;
insuficiente |
Mal;
insatisfactorio; insuficiente |
Male;
insoddisfacente; insufficiente |
Male; neq;
insufficiens |
Άσχημα,
δυστυχισμένος,
ανεπαρκής |
Áschima,
dystychisménos, aneparkís |
Schlecht,
unbefriedigend, unzureichend |
سيئة
؛ غير مرضية ؛
غير كافية |
sayiyat ; ghyr
murdiat ; ghyr kafia |
Źle;
niezadowalający; niewystarczający |
Špatně;
neuspokojivé; nedostatečné |
Zlé; neuspokojivé;
nedostatočné |
Loše,
nezadovoljavajuće, nedovoljno |
Blogai;
nepatenkinamas; nepakankamas |
Погано;
незадовільно;
недостатньо |
Pohano;
nezadovilʹno; nedostatnʹo |
Плохо,
неудовлетворительно,
недостаточно |
Plokho,
neudovletvoritel'no, nedostatochno |
zāogāo de;
bùrúyì; bùzú |
Mal; insatisfaisant;
insuffisant |
ひどい;不十分;不十分 |
ひどい ; 不十分 ; 不十分 |
ひどい ; ふじゅうぶん ; ふじゅうぶん |
hidoi ; fujūbun ; fujūbun |
|
|
|
|
297 |
|
synonyme |
sinônimo |
代名词 |
dàimíngcí |
synonym |
synonyme |
sinônimo |
sinonimo |
sinonimo |
synonym |
συνώνυμο |
synónymo |
Synonym |
مرادف |
muradif |
synonim |
synonymum |
synonymum |
sinonim |
sinonimas |
синонім |
synonim |
синоним |
sinonim |
dàimíngcí |
synonyme |
同義語 |
同義語 |
どうぎご |
dōgigo |
|
298 |
|
mal |
mal |
严重地 |
yánzhòng dì |
badly |
mal |
mal |
mal |
male |
male |
άσχημα |
áschima |
schlecht |
بشكل
سيئ |
bishakl siiy |
źle |
špatně |
zle |
loše |
blogai |
погано |
pohano |
плохо |
plokho |
yánzhòng dì |
mal |
ひどく |
ひどく |
ひどく |
hidoku |
|
299 |
|
une réunion peu
fréquentée (à laquelle il n'y a pas beaucoup de monde) |
uma reunião com pouca
participação (na qual não há muitas pessoas) |
出席人数很少的会议(会议人数很少) |
chūxí rénshù
hěn shǎo de huìyì (huìyì rénshù hěn shǎo) |
a poorly attended
meeting (at which there are not many people) |
une réunion peu
fréquentée (à laquelle il n'y a pas beaucoup de monde) |
uma reunião com pouca
participação (na qual não há muitas pessoas) |
una reunión mal
atendida (en la que no hay mucha gente) |
una riunione poco
frequentata (in cui non ci sono molte persone) |
infrequentiam
conventus (quod multi sint) |
μια
συνάντηση με
κακή
παρακολούθηση
(στην οποία δεν
υπάρχουν
πολλά άτομα) |
mia synántisi me kakí
parakoloúthisi (stin opoía den ypárchoun pollá átoma) |
ein schlecht
besuchtes Treffen (bei dem es nicht viele Leute gibt) |
اجتماع
سيء الحضور
(حيث لا يوجد
الكثير من
الناس) |
aijtimae sayi'
alhudur (hyth la yujad alkthyr min alnas) |
słabo
uczęszczane spotkanie (na którym nie ma wielu osób) |
špatně
navštěvované setkání (na kterém není mnoho lidí) |
zle zúčastnené
stretnutie (na ktorom nie je veľa ľudí) |
slabo posjećen
sastanak (na kojem nema puno ljudi) |
prastai lankomas
susitikimas (kuriame nėra daug žmonių) |
погано
відвідувана
зустріч (на
якій мало людей) |
pohano vidviduvana
zustrich (na yakiy malo lyudey) |
плохо
посещаемая
встреча (на
которой не
так много
людей) |
plokho
poseshchayemaya vstrecha (na kotoroy ne tak mnogo lyudey) |
chūxí rénshù
hěn shǎo de huìyì (huìyì rénshù hěn shǎo) |
une réunion peu
fréquentée (à laquelle il n'y a pas beaucoup de monde) |
出席率の低い会議(多くの人がいない会議) |
出席率 の 低い 会議 ( 多く の 人 が いない 会議 ) |
しゅっせきりつ の ひくい かいぎ ( おうく の ひと が いない かいぎ ) |
shussekiritsu no hikui kaigi ( ōku no hito ga inai kaigi ) |
|
300 |
|
Une réunion à
laquelle ont assisté quelques personnes |
Reunião de algumas
pessoas |
寥寥几个人参加的会议 |
liáoliáo jǐ
gèrén shēn jiā de huìyì |
A meeting attended
by a few people |
Une réunion à
laquelle ont assisté quelques personnes |
Reunião de algumas
pessoas |
Una reunión a la que
asistieron algunas personas |
Un incontro a cui
hanno partecipato alcune persone |
Plebis contione
paucis comitantibus |
Μια
συνάντηση
στην οποία
παρευρέθηκαν
λίγα άτομα |
Mia synántisi stin
opoía parevréthikan líga átoma |
Ein Treffen, an dem
einige Leute teilnahmen |
لقاء
حضره عدد
قليل من
الناس |
liqa' hadarah eadad
qalil min alnaas |
W spotkaniu
uczestniczyło kilka osób |
Setkání za
účasti několika lidí |
Stretnutie, ktorého
sa zúčastnilo niekoľko ľudí |
Sastanku na kojem je
prisustvovalo nekoliko ljudi |
Susitikimas, kuriame
dalyvavo keli žmonės |
На
зустрічі
були
присутні
кілька
людей |
Na zustrichi buly
prysutni kilʹka lyudey |
Встреча
с участием
нескольких
человек |
Vstrecha s
uchastiyem neskol'kikh chelovek |
liáoliáo jǐ
gèrén shēn jiā de huìyì |
Une réunion à
laquelle ont assisté quelques personnes |
数人が参加する会議 |
数 人 が 参加 する 会議 |
すう にん が さんか する かいぎ |
sū nin ga sanka suru kaigi |
|
|
|
|
301 |
|
Conférences avec peu
de participants (très peu de participants) |
Conferências com
poucos participantes (muito poucos participantes) |
出席人数很少的会议(会议人数很少) |
chūxí rénshù
hěn shǎo de huìyì (huìyì rénshù hěn shǎo) |
Conferences with few
attendees (very few attendees) |
Conférences avec peu
de participants (très peu de participants) |
Conferências com
poucos participantes (muito poucos participantes) |
Conferencias con
pocos asistentes (muy pocos asistentes) |
Conferenze con pochi
partecipanti (pochissimi partecipanti) |
Arbitrio paucorum
consiliis (consul comitia raro) |
Συνέδρια
με λίγους
παρευρισκόμενους
(πολύ λίγοι παρευρισκόμενοι) |
Synédria me lígous
parevriskómenous (polý lígoi parevriskómenoi) |
Konferenzen mit
wenigen Teilnehmern (sehr wenige Teilnehmer) |
مؤتمرات
مع عدد قليل
من الحضور
(عدد قليل
جدًا من
الحضور) |
mutamarat mae eadad
qalil min alhudur (edadi qalil jdana min alhdwr) |
Konferencje z
niewielką liczbą uczestników (bardzo niewielu uczestników) |
Konference s
několika účastníky (velmi málo účastníků) |
Konferencie s malým
počtom účastníkov (veľmi málo účastníkov) |
Konferencije s
nekoliko sudionika (vrlo malo polaznika) |
Konferencijos su
nedaugeliu dalyvių (labai nedaug dalyvių) |
Конференції
з малою
кількістю
відвідувачів
(дуже мало
відвідувачів) |
Konferentsiyi z
maloyu kilʹkistyu vidviduvachiv (duzhe malo vidviduvachiv) |
Конференции
с небольшим
количеством
участников
(очень мало
участников) |
Konferentsii s
nebol'shim kolichestvom uchastnikov (ochen' malo uchastnikov) |
chūxí rénshù
hěn shǎo de huìyì (huìyì rénshù hěn shǎo) |
Conférences avec peu
de participants (très peu de participants) |
参加者が少ない会議(参加者が非常に少ない) |
参加者 が 少ない 会議 ( 参加者 が 非常 に 少ない ) |
さんかしゃ が すくない かいぎ ( さんかしゃ が ひじょう に すくない ) |
sankasha ga sukunai kaigi ( sankasha ga hijō ni sukunai ) |
|
|
|
|
302 |
|
mal conçu |
mal projetado |
设计不良 |
shèjì bùliáng |
poorly designed |
mal conçu |
mal projetado |
mal diseñado |
mal progettato |
male disposito |
κακώς
σχεδιασμένο |
kakós schediasméno |
schlecht gestaltet |
تصميم
ضعيف |
tasmim daeif |
źle
zaprojektowane |
špatně navržený |
zle navrhnutý |
loše dizajniran |
prastai
suprojektuotas |
погано
розроблений |
pohano rozroblenyy |
плохо
спроектированный |
plokho
sproyektirovannyy |
shèjì bùliáng |
mal conçu |
不十分に設計された |
不十分 に 設計 された |
ふじゅうぶん に せっけい された |
fujūbun ni sekkei sareta |
|
303 |
|
Spectacles de design |
Mostra de design |
设计示周的 |
shèjì shì zhōu
de |
Design shows |
Spectacles de design |
Mostra de design |
Muestra de diseño |
Spettacoli di design |
Ostende consilio
Week |
Σχεδιαστικές
παραστάσεις |
Schediastikés
parastáseis |
Design zeigt |
يظهر
التصميم |
yuzhir altasmim |
Pokazy projektów |
Designové show |
Dizajnové
predstavenia |
Dizajnerske revije |
Dizaino parodos |
Дизайнерські
шоу |
Dyzaynersʹki
shou |
Дизайн
шоу |
Dizayn shou |
shèjì shì zhōu
de |
Spectacles de design |
デザインショー |
デザイン ショー |
デザイン ショー |
dezain shō |
|
|
|
|
304 |
|
le travail est
relativement mal payé |
o trabalho é
relativamente mal pago |
这份工作薪水相对较低 |
zhè fèn gōngzuò
xīnshuǐ xiāngduì jiào dī |
the job is relatively
poorly paid |
le travail est
relativement mal payé |
o trabalho é
relativamente mal pago |
el trabajo está
relativamente mal pagado |
il lavoro è
relativamente poco pagato |
Est nihilominus male
honos officium |
η
δουλειά έχει
σχετικά
χαμηλή αμοιβή |
i douleiá échei
schetiká chamilí amoiví |
Der Job ist relativ
schlecht bezahlt |
الوظيفة
بأجر ضعيف
نسبيا |
alwazifat bi'ajr
daeif nisbiaan |
praca jest stosunkowo
słabo płatna |
práce je
relativně špatně placená |
práca je relatívne
zle platená |
posao je relativno
slabo plaćen |
darbas yra palyginti
menkai apmokamas |
робота
порівняно
погано
оплачується |
robota porivnyano
pohano oplachuyetʹsya |
работа
относительно
плохо
оплачивается |
rabota otnositel'no
plokho oplachivayetsya |
zhè fèn gōngzuò
xīnshuǐ xiāngduì jiào dī |
le travail est
relativement mal payé |
仕事は比較的低給です |
仕事 は 比較的 低 給です |
しごと わ ひかくてき てい きゅうです |
shigoto wa hikakuteki tei kyūdesu |
|
305 |
|
Relativement
parlant, ce travail est très faible |
Relativamente
falando, esse trabalho é muito baixo |
相对而言,这工作报酬很低 |
xiāngduì ér yán,
zhè gōngzuò bàochóu hěn dī |
Relatively speaking,
this job is very low |
Relativement
parlant, ce travail est très faible |
Relativamente
falando, esse trabalho é muito baixo |
Relativamente
hablando, este trabajo es muy bajo |
Relativamente
parlando, questo lavoro è molto basso |
Secundum quid, hic
labor male solvit |
Σχετικά
μιλώντας, αυτή
η δουλειά
είναι πολύ
χαμηλή |
Schetiká milóntas,
aftí i douleiá eínai polý chamilí |
Relativ gesehen ist
dieser Job sehr gering |
بشكل
نسبي ، هذه
الوظيفة
منخفضة
للغاية |
bishakl nisbiin ,
hadhih alwazifat munkhafidatan lilghaya |
Względnie
mówiąc, ta praca jest bardzo niska |
Relativně
řečeno, tato práce je velmi nízká |
Relatívne povedané,
táto práca je veľmi nízka |
Relativno gledano,
ovog je posla vrlo malo |
Santykinai kalbant,
šis darbas yra labai žemas |
Порівняно
кажучи, ця
робота є
дуже
низькою |
Porivnyano kazhuchy,
tsya robota ye duzhe nyzʹkoyu |
Условно
говоря, эта
работа
очень
низкая |
Uslovno govorya, eta
rabota ochen' nizkaya |
xiāngduì ér yán,
zhè gōngzuò bàochóu hěn dī |
Relativement
parlant, ce travail est très faible |
比較的言えば、この仕事は非常に低いです |
比較的 言えば 、 この 仕事 は 非常 に 低いです |
ひかくてき いえば 、 この しごと わ ひじょう に ひくいです |
hikakuteki ieba , kono shigoto wa hijō ni hikuidesu |
|
|
|
|
306 |
|
Ce travail a un
salaire relativement bas |
Este trabalho tem um
salário relativamente baixo |
这份工作薪水相对预算 |
zhè fèn gōngzuò
xīnshuǐ xiāngduì yùsuàn |
This job has a
relatively low salary |
Ce travail a un
salaire relativement bas |
Este trabalho tem um
salário relativamente baixo |
Este trabajo tiene
un salario relativamente bajo |
Questo lavoro ha uno
stipendio relativamente basso |
Job salarium est
relative humilis |
Αυτή
η εργασία έχει
σχετικά
χαμηλό μισθό |
Aftí i ergasía échei
schetiká chamiló misthó |
Dieser Job hat ein
relativ niedriges Gehalt |
هذه
الوظيفة
براتب منخفض
نسبيا |
hadhih alwazifat
biratib munkhafid nisbiaan |
Ta praca ma
stosunkowo niskie wynagrodzenie |
Tato práce má
relativně nízký plat |
Táto práca má
relatívne nízky plat |
Ovaj posao ima
relativno nisku plaću |
Šis darbas turi
palyginti nedidelį atlyginimą |
Ця
робота має
відносно
низьку
зарплату |
Tsya robota maye
vidnosno nyzʹku zarplatu |
Эта
работа
имеет
относительно
низкую зарплату |
Eta rabota imeyet
otnositel'no nizkuyu zarplatu |
zhè fèn gōngzuò
xīnshuǐ xiāngduì yùsuàn |
Ce travail a un
salaire relativement bas |
この仕事は比較的給与が低い |
この 仕事 は 比較的 給与 が 低い |
この しごと わ ひかくてき きゅうよ が ひくい |
kono shigoto wa hikakuteki kyūyo ga hikui |
|
|
|
|
307 |
|
notre candidat a
obtenu de mauvais résultats aux élections n'a pas obtenu beaucoup de votes) |
nosso candidato se
saiu mal na eleição não obteve muitos votos) |
我们的候选人在选举中表现不佳,得票不多) |
wǒmen de
hòuxuǎn rén zài xuǎnjǔ zhōng biǎoxiàn bù jiā,
dépiào bù duō) |
our candidate fared
poorly in the election did not get many votes) |
notre candidat a
obtenu de mauvais résultats aux élections n'a pas obtenu beaucoup de votes) |
nosso candidato se
saiu mal na eleição não obteve muitos votos) |
a nuestro candidato
le fue mal en las elecciones no obtuvo muchos votos) |
il nostro candidato
si è comportato male alle elezioni non ha ottenuto molti voti) |
male gesta sit
candidatus nostra non tantum multa per electionem votes) |
ο
υποψήφιος μας
δεν τα πήρε
καλά στις
εκλογές δεν έλαβε
πολλές ψήφους) |
o ypopsífios mas den
ta píre kalá stis eklogés den élave pollés psífous) |
Unser Kandidat hat
sich bei den Wahlen schlecht geschlagen und nicht viele Stimmen erhalten. |
كان
مرشحنا
ضعيفًا في
الانتخابات
ولم يحصل على
الكثير من
الأصوات) |
kan murashahuna
deyfana fi alaintikhabat walam yahsul ealaa alkthyr min al'asawat) |
nasz kandydat
źle wypadł w wyborach, nie uzyskał wielu głosów) |
náš kandidát
špatně uspěl ve volbách nezískal mnoho hlasů) |
nášmu kandidátovi sa
vo voľbách darilo zle a nezískal veľa hlasov) |
naš kandidat se loše
izborio na izborima nije dobio mnogo glasova) |
mūsų
kandidatas prastai sekėsi rinkimuose, nesulaukė daug balsų) |
наш
кандидат
пройшов
погано на
виборах, не отримав
багато
голосів) |
nash kandydat
proyshov pohano na vyborakh, ne otrymav bahato holosiv) |
наш
кандидат
плохо
справился
на выборах, не
набрал
много
голосов) |
nash kandidat plokho
spravilsya na vyborakh, ne nabral mnogo golosov) |
wǒmen de
hòuxuǎn rén zài xuǎnjǔ zhōng biǎoxiàn bù jiā,
dépiào bù duō) |
notre candidat a
obtenu de mauvais résultats aux élections n'a pas obtenu beaucoup de votes) |
選挙でうまく戦わなかった私たちの候補者は多くの票を得ませんでした) |
選挙 で うまく 戦わなかった 私たち の 候補者 は 多く の 票 を 得ませんでした ) |
せんきょ で うまく たたかわなかった わたしたち の こうほしゃ わ おうく の ひょう お えませんでした ) |
senkyo de umaku tatakawanakatta watashitachi no kōhosha wa ōku no hyō o emasendeshita ) |
|
308 |
|
Nos candidats ont
remporté peu de votes aux élections |
Nossos candidatos
ganharam poucos votos na eleição |
我们的候选人在选举中得票不多 |
wǒmen de
hòuxuǎn rén zài xuǎnjǔ zhōng dépiào bù duō |
Our candidates won
few votes in the election |
Nos candidats ont
remporté peu de votes aux élections |
Nossos candidatos
ganharam poucos votos na eleição |
Nuestros candidatos
obtuvieron pocos votos en las elecciones. |
I nostri candidati
hanno vinto pochi voti alle elezioni |
Candidati electionem
in quantum noster |
Οι
υποψήφιοι μας
κέρδισαν
λίγες ψήφους
στις εκλογές |
Oi ypopsífioi mas
kérdisan líges psífous stis eklogés |
Unsere Kandidaten
haben bei den Wahlen nur wenige Stimmen gewonnen |
فاز
مرشحونا
بقليل من
الأصوات في
الانتخابات |
faz murshahuna bqlyl
min al'aswat fi alaintikhabat |
Nasi kandydaci
zdobyli kilka głosów w wyborach |
Naši kandidáti
získali ve volbách několik hlasů |
Naši kandidáti vo
voľbách získali len pár hlasov |
Naši kandidati
osvojili su nekoliko glasova na izborima |
Mūsų
kandidatai rinkimuose pelnė nedaug balsų |
Наші
кандидати
на виборах
набрали
декілька
голосів |
Nashi kandydaty na
vyborakh nabraly dekilʹka holosiv |
Наши
кандидаты
выиграли
несколько
голосов на
выборах |
Nashi kandidaty
vyigrali neskol'ko golosov na vyborakh |
wǒmen de
hòuxuǎn rén zài xuǎnjǔ zhōng dépiào bù duō |
Nos candidats ont
remporté peu de votes aux élections |
私たちの候補者は選挙で数票を獲得しました |
私たち の 候補者 は 選挙 で 数 票 を 獲得 しました |
わたしたち の こうほしゃ わ せんきょ で すう ひょう お かくとく しました |
watashitachi no kōhosha wa senkyo de sū hyō o kakutoku shimashita |
|
|
|
|
309 |
|
informel |
informal |
非正式的 |
fēi zhèngshì de |
informal |
informel |
informal |
informal |
informale |
informal |
ανεπίσημη |
anepísimi |
informell |
غير
رسمي |
ghyr rasmi |
nieformalne |
neformální |
neformálne |
neformalan |
neformalus |
неофіційний |
neofitsiynyy |
неформальная |
neformal'naya |
fēi zhèngshì de |
informel |
非公式 |
非公式 |
ひこうしき |
hikōshiki |
|
310 |
|
malade / malade |
doente / doente |
生病难受 |
shēngbìng nánshòu |
ill / sick |
malade / malade |
doente / doente |
enfermo /
enfermo |
malato / malato |
ill / infirmum |
άρρωστος
/ άρρωστος |
árrostos / árrostos |
krank / krank |
مريض
/ مريض |
mrid / murid |
chory / chory |
nemocný /
nemocný |
chorý / chorý |
bolestan /
bolestan |
ligonis /
ligonis |
хворий
/ хворий |
khvoryy / khvoryy |
больной
/ больной |
bol'noy / bol'noy |
shēngbìng nánshòu |
malade / malade |
病気/病気 |
病気 / 病気 |
びょうき / びょうき |
byōki / byōki |
|
311 |
|
Pas mal; bois
confortable |
Não é ruim;
confortável em madeira |
不逭;木舒服 |
bù huàn; mù
shūfú |
Not bad; wooden
comfortable |
Pas mal; bois
confortable |
Não é ruim;
confortável em madeira |
No está mal; madera
cómoda |
Non male,
confortevole in legno |
Non effugiet
tristique ligno |
Όχι
κακό, ξύλινο
άνετο |
Óchi kakó, xýlino
áneto |
Nicht schlecht, Holz
bequem |
ليس
سيئا ؛ خشبية
مريحة |
lays sayiyaan ;
khashabiat mariha |
Nieźle,
drewniane wygodne |
Není to špatné,
dřevěné pohodlné |
Nie je to zlé,
pohodlné drevo |
Nije loše; drveno
ugodno |
Neblogai, medinis
patogus |
Непогано;
дерев'яні
зручні |
Nepohano; derev'yani
zruchni |
Неплохо,
деревянный
удобный |
Neplokho,
derevyannyy udobnyy |
bù huàn; mù
shūfú |
Pas mal; bois
confortable |
悪くない、快適な木製 |
悪くない 、 快適な 木製 |
わるくない 、 かいてきな もくせい |
warukunai , kaitekina mokusei |
|
|
|
|
312 |
|
Elle se sentait mal |
Ela se sentiu mal |
她感觉不好 |
tā gǎnjué
bù hǎo |
She felt poorly |
Elle se sentait mal |
Ela se sentiu mal |
Ella se sintió mal |
Si sentiva male |
Et male sensit |
Ένιωσε
άσχημα |
Éniose áschima |
Sie fühlte sich
schlecht |
شعرت
بالضعف |
shaeart bialdaef |
Źle się
poczuła |
Cítila se špatně |
Cítila sa zle |
Osjećala se
slabo |
Ji jautėsi
prastai |
Вона
відчувала
себе погано |
Vona vidchuvala sebe
pohano |
Она
чувствовала
себя плохо |
Ona chuvstvovala
sebya plokho |
tā gǎnjué
bù hǎo |
Elle se sentait mal |
彼女は気分が悪い |
彼女 は 気分 が 悪い |
かのじょ わ きぶん が わるい |
kanojo wa kibun ga warui |
|
313 |
|
Elle se sent en
forme |
Ela se sente em
forma |
她感到身体木适 |
tā gǎndào
shēntǐ mù shì |
She feels fit |
Elle se sent en
forme |
Ela se sente em
forma |
Ella se siente en
forma |
Si sente in forma |
Sensit corpore
convenit materiae |
Νιώθει
κατάλληλη |
Nióthei katállili |
Sie fühlt sich fit |
تشعر
باللياقة |
tasheur bialliyaqa |
Czuje się
dobrze |
Cítí se fit |
Cíti sa fit |
Osjeća se dobro |
Ji jaučiasi
tinkama |
Вона
відчуває
себе
потрібною |
Vona vidchuvaye sebe
potribnoyu |
Она
чувствует
себя хорошо |
Ona chuvstvuyet
sebya khorosho |
tā gǎndào
shēntǐ mù shì |
Elle se sent en
forme |
彼女は気分がいい |
彼女 は 気分 が いい |
かのじょ わ きぶん が いい |
kanojo wa kibun ga ī |
|
|
|
|
314 |
|
Elle ne se sent pas
bien |
Ela não se sente bem |
她感觉不好 |
tā gǎnjué
bù hǎo |
She doesn't feel
well |
Elle ne se sent pas
bien |
Ela não se sente bem |
Ella no se siente
bien |
Lei non si sente
bene |
Et sentit malum |
Δεν
αισθάνεται
καλά |
Den aisthánetai kalá |
Sie fühlt sich nicht
gut |
إنها
لا تشعر بخير |
'iinaha la tasheur
bikhayr |
Nie czuje się
dobrze |
Necítí se dobře |
Necíti sa dobre |
Ne osjeća se
dobro |
Ji nesijaučia
gerai |
Вона
не почуває
себе добре |
Vona ne pochuvaye
sebe dobre |
Она
плохо себя
чувствует |
Ona plokho sebya
chuvstvuyet |
tā gǎnjué
bù hǎo |
Elle ne se sent pas
bien |
彼女は気分が悪い |
彼女 は 気分 が 悪い |
かのじょ わ きぶん が わるい |
kanojo wa kibun ga warui |
|
|
|
|
315 |
|
Fen |
Fen |
奋 |
fèn |
Fen |
Fen |
Fen |
Fen |
palude |
LUSTRUM |
Φεν |
Fen |
Fen |
فين |
fyn |
Fen |
Fene |
močiar |
močvara |
Fen |
Фен |
Fen |
топь |
top' |
fèn |
Fen |
フェン |
フェン |
ふぇん |
fen |
|
|
|
|
316 |
|
Xuan |
Xuan |
牜 |
niú |
Xuan |
Xuan |
Xuan |
Xuan |
Niu |
Niu |
Xuan |
Xuan |
Xuan |
شوان |
shawan |
Xuan |
Xuan |
Niu |
Niu |
Ksuanas |
Сюань |
Syuanʹ |
Ню |
Nyu |
niú |
Xuan |
玄 |
玄 |
げん |
gen |
|
|
|
|
317 |
|
Midi |
Meio-dia |
午 |
wǔ |
Noon |
Midi |
Meio-dia |
Mediodia |
mezzogiorno |
meridiem |
Το
μεσημέρι |
To mesiméri |
Mittag |
ظهرًا |
zhrana |
Południe |
Poledne |
poludnie |
podne |
Vidurdienis |
Полудень |
Poludenʹ |
полдень |
polden' |
wǔ |
Midi |
正午 |
正午 |
しょうご |
shōgo |
|
318 |
|
Ben |
Ben |
弁 |
biàn |
Ben |
Ben |
Ben |
Ben |
Bian |
Bian |
Μπεν |
Ben |
Ben |
بن |
bin |
Ben |
Ben |
Bian |
bian |
Benas |
Бен |
Ben |
Бянь |
Byan' |
biàn |
Ben |
ベン |
ベン |
ベン |
ben |
|
|
|
|
319 |
|
Perdre |
Perder |
失 |
shī |
Lose |
Perdre |
Perder |
Perder |
Perdi |
perisse perditum
ducas |
Χάσε |
Cháse |
Verlieren |
تفقد |
tafqid |
Stracić |
Ztratit |
stratiť |
izgubiti |
Prarasti |
Втратити |
Vtratyty |
Похудеть |
Pokhudet' |
shī |
Perdre |
失う |
失う |
うしなう |
ushinau |
|
|
|
|
320 |
|
Zhu |
Zhu |
朱 |
zhū |
Zhu |
Zhu |
Zhu |
Zhu |
Zhu |
Zhu |
Ζου |
Zou |
Zhu |
تشو |
tshw |
Zhu |
Zhu |
zhu |
Zhu |
Zhu |
Чжу |
Chzhu |
Zhu |
Zhu |
zhū |
Zhu |
朱 |
朱 |
しゅ |
shu |
|
|
|
|
321 |
|
D'abord |
Primeiro |
先 |
xiān |
first |
D'abord |
Primeiro |
Primero |
prima |
Primum |
Πρώτα |
Próta |
Zuerst |
أولاً |
awlaan |
Po pierwsze |
První |
prvý |
prvo |
Pirma |
По-перше |
Po-pershe |
первый |
pervyy |
xiān |
D'abord |
最初に |
最初 に |
さいしょ に |
saisho ni |
|
322 |
|
Chef |
Cabeça |
头 |
tóu |
head |
Chef |
Cabeça |
Cabeza |
testa |
caput |
Επικεφαλής |
Epikefalís |
Kopf |
رئيس |
rayiys |
Głowa |
Hlava |
hlava |
glava |
Galva |
Голова |
Holova |
руководитель |
rukovoditel' |
tóu |
Chef |
頭 |
頭 |
あたま |
atama |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
epístego |
|
|
'unbub |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|