C | D | E | F | G | H | ||||||||||||||
ANGLAIS | FRANCAIS | PORTUGAIS | ESPAGNOL | ITALIEN | latin | ALLEMAND | grec | grec | POLONAIS | RUSSE | RUSSE | ||||||||
index 214. | index-strokes | index-francais/ | ABC-index | lexos | rx | ||||||||||||||
20000abc | abc image | ||||||||||||||||||
1 | She went through an identity crisis in her teens (was not sure of who she was or her place in society) | Elle a traversé une crise d'identité à l'adolescence (elle n'était pas sûre de qui elle était ou de sa place dans la société) | Ela passou por uma crise de identidade em sua adolescência (não tinha certeza de quem ela era ou seu lugar na sociedade) | Pasó por una crisis de identidad en su adolescencia (no estaba segura de quién era ni de su lugar en la sociedad) | Ha attraversato una crisi di identità nella sua adolescenza (non era sicura di chi fosse lei o del suo posto nella società) | Et per identitatem discrimine quæ est in pubescentem (ex ea et non erat qui certe in societatem) | Sie durchlebte eine Identitätskrise als Teenager (war sich nicht sicher, wer sie war oder ihr Platz in der Gesellschaft). | Πέρασε μια κρίση ταυτότητας στην εφηβεία της (δεν ήταν σίγουρος για το ποιος ήταν ή η θέση της στην κοινωνία) | Pérase mia krísi taftótitas stin efiveía tis (den ítan sígouros gia to poios ítan í i thési tis stin koinonía) | Przeszła kryzys wieku nastolatków (nie była pewna, kim jest ani gdzie się znajduje w społeczeństwie) | Она пережила кризис идентичности в подростковом возрасте (не была уверена, кто она или ее место в обществе) |
Ona perezhila krizis
identichnosti v podrostkovom vozraste (ne byla uverena, kto ona ili yeye
mesto v obshchestve) |
|||||||
2 | She experienced a crisis of self-identification in her teens. | Elle a connu une crise d'auto-identification dans son adolescence. | Ela experimentou uma crise de auto-identificação em sua adolescência. | Ella experimentó una crisis de autoidentificación en su adolescencia. | Ha sperimentato una crisi di autoidentificazione nella sua adolescenza. | Et abiit per auto-identitatem discrimine est in pubescentem | Sie erlebte eine Krise der Selbstidentifikation als Teenager. | Έζησε μια κρίση αυτοπροσδιορισμού στην εφηβεία της. | Ézise mia krísi aftoprosdiorismoú stin efiveía tis. | Przeżyła kryzys samoidentyfikacji u nastolatków. | В подростковом возрасте она испытала кризис самоидентификации. | V podrostkovom vozraste ona ispytala krizis samoidentifikatsii. | |||||||
3 | She experienced an identity crisis in her teens (not sure who she is or where she is in society) | Elle a connu une crise d'identité à l'adolescence (elle ne sait pas qui elle est ni où elle se trouve dans la société) | Ela experimentou uma crise de identidade em sua adolescência (não sabe quem ela é ou onde ela está na sociedade) | Ella experimentó una crisis de identidad en su adolescencia (no está segura de quién es o de dónde está en la sociedad) | Ha sperimentato una crisi di identità nella sua adolescenza (non è sicuro chi sia o dove si trovi nella società) | Et teens peritus identitatem discrimine (non certe eam aut quis est societatis statum) | Sie hatte eine Identitätskrise als Teenager (sie weiß nicht, wer sie ist oder wo sie sich in der Gesellschaft befindet). | Έζησε μια κρίση ταυτότητας στους εφήβους της (δεν είναι σίγουρος ποιος είναι ή που βρίσκεται στην κοινωνία) | Ézise mia krísi taftótitas stous efívous tis (den eínai sígouros poios eínai í pou vrísketai stin koinonía) | Doświadczyła kryzysu tożsamości u nastolatków (nie ma pewności, kim jest ani gdzie się znajduje w społeczeństwie) | Она испытала кризис идентичности в подростковом возрасте (не уверен, кто она или где она находится в обществе) | Ona ispytala krizis identichnosti v podrostkovom vozraste (ne uveren, kto ona ili gde ona nakhoditsya v obshchestve) | |||||||
4 | The characteristics, feelings or beliefs that distinguish people from others characteristics; unique feelings (or beliefs) | Les caractéristiques, les sentiments ou les croyances qui distinguent les gens des autres caractéristiques, des sentiments uniques (ou des croyances) | As características, sentimentos ou crenças que distinguem as pessoas das outras características, sentimentos únicos (ou crenças) | Las características, sentimientos o creencias que distinguen a las personas de otras características, sentimientos (o creencias) únicos | Le caratteristiche, i sentimenti o le convinzioni che distinguono le persone dalle altre caratteristiche, i sentimenti (o le convinzioni) unici | Characteristica idiomata opiniones, affectus, aut ab aliis hominibus proprium est distinguere; specifica sensationem (vel credulitatis) | Die Merkmale, Gefühle oder Überzeugungen, die Menschen von anderen Merkmalen unterscheiden: einzigartige Gefühle (oder Überzeugungen) | Τα χαρακτηριστικά, τα συναισθήματα ή οι πεποιθήσεις που διακρίνουν τα άτομα από τα άλλα χαρακτηριστικά, τα μοναδικά συναισθήματα (ή πεποιθήσεις) | Ta charaktiristiká, ta synaisthímata í oi pepoithíseis pou diakrínoun ta átoma apó ta álla charaktiristiká, ta monadiká synaisthímata (í pepoithíseis) | Cechy, uczucia i przekonania, które odróżniają ludzi od innych cech, unikalne uczucia (lub przekonania) | Характеристики, чувства или убеждения, которые отличают людей от других характеристик, уникальные чувства (или убеждения) | Kharakteristiki, chuvstva ili ubezhdeniya, kotoryye otlichayut lyudey ot drugikh kharakteristik, unikal'nyye chuvstva (ili ubezhdeniya) | |||||||
5 | a sense of national/cultural/ personal/group identify | un sentiment d'identité nationale / culturelle / personnelle / de groupe | um senso de identidade nacional / cultural / pessoal / de grupo | un sentido de identidad nacional / cultural / personal / grupal | un senso di identificazione nazionale / culturale / personale / di gruppo | et sensus nationalis / culturalis / personalem / coetus identify | ein Gefühl der nationalen / kulturellen / persönlichen / Gruppenidentität | μια αίσθηση εθνικής / πολιτιστικής / προσωπικής / ομαδικής αναγνώρισης | mia aísthisi ethnikís / politistikís / prosopikís / omadikís anagnórisis | poczucie tożsamości narodowej / kulturowej / osobistej / grupy | чувство национальной / культурной / личной / групповой идентификации | chuvstvo natsional'noy / kul'turnoy / lichnoy / gruppovoy identifikatsii | |||||||
6 | National/cultural/individual/group identity | Identité nationale / culturelle / individuelle / de groupe | Nacional / cultural / individual / identidade de grupo | Identidad nacional / cultural / individual / grupal | Identità nazionale / culturale / individuale / di gruppo | Identity stirpis / culturalis / singula / coetus possessiones | Nationale / kulturelle / individuelle / Gruppenidentität | Εθνική / πολιτισμική / ατομική / ομαδική ταυτότητα | Ethnikí / politismikí / atomikí / omadikí taftótita | Narodowa / kulturowa / indywidualna / grupowa tożsamość | Национальная / культурная / индивидуальная / групповая идентичность | Natsional'naya / kul'turnaya / individual'naya / gruppovaya identichnost' | |||||||
7 | a plan to strengthen the corporate identity of the company | un plan pour renforcer l'identité de l'entreprise | um plano para fortalecer a identidade corporativa da empresa | Un plan para fortalecer la identidad corporativa de la empresa. | un piano per rafforzare l'identità aziendale dell'azienda | consilium ad confirma comitatu corporatum identitatem est | ein Plan zur Stärkung der Corporate Identity des Unternehmens | ένα σχέδιο για την ενίσχυση της εταιρικής ταυτότητας της εταιρείας | éna schédio gia tin eníschysi tis etairikís taftótitas tis etaireías | plan wzmocnienia identyfikacji wizualnej firmy | план укрепления фирменного стиля компании | plan ukrepleniya firmennogo stilya kompanii | |||||||
8 | Plan to strengthen the company's corporate ginseng | Plan visant à renforcer le ginseng d'entreprise de l'entreprise | Plano para fortalecer o ginseng corporativo da empresa | Plan de fortalecimiento del ginseng corporativo de la empresa. | Pianificare il rafforzamento del ginseng aziendale dell'azienda | Ad corporatum consilio parametri confirma comitatu scriptor | Planen Sie die Stärkung des Unternehmensginsengs des Unternehmens | Σχεδιάστε να ενισχύσετε το εταιρικό ginseng της εταιρείας | Schediáste na enischýsete to etairikó ginseng tis etaireías | Zaplanuj wzmocnienie korporacyjnego żeń-szenia firmy | Планируйте укрепить корпоративный женьшень | Planiruyte ukrepit' korporativnyy zhen'shen' | |||||||
9 | ~(with sb/sth)/(between A and B) the state or feeling of being very similar to and able to understand sb/sth | ~ (avec qn / qc) / (entre A et B) l'état ou le sentiment d'être très semblable à qn / qn et capable de comprendre | ~ (com sb / sth) / (entre A e B) o estado ou sentimento de ser muito semelhante e capaz de entender sb / sth | ~ (con sb / sth) / (entre A y B) el estado o sensación de ser muy similar y capaz de entender sb / sth | ~ (con sb / sth) / (tra A e B) lo stato o la sensazione di essere molto simile a e in grado di capire sb / sth | ~ (Si et / Ynskt mál) / (inter A et B) publica aut affectu ad simillima entis et si potes intelligere / Ynskt mál: | ~ (bei jdm / etw) / (zwischen A und B) der Zustand oder das Gefühl, jdm / etw sehr ähnlich zu sein und dies verstehen zu können | ~ (με sb / sth) / (μεταξύ Α και Β) την κατάσταση ή την αίσθηση ότι είναι πολύ παρόμοια με και ικανή να καταλάβει sb / sth | ~ (me sb / sth) / (metaxý A kai V) tin katástasi í tin aísthisi óti eínai polý parómoia me kai ikaní na katalávei sb / sth | ~ (z sb / sth) / (między A i B) stan lub uczucie bycia bardzo podobnym do sb / sth | ~ (с sb / sth) / (между A и B) состояние или ощущение того, что они очень похожи и способны понимать sb / sth | ~ (s sb / sth) / (mezhdu A i B) sostoyaniye ili oshchushcheniye togo, chto oni ochen' pokhozhi i sposobny ponimat' sb / sth | |||||||
10 | Identity; same; consistent | Identité; identique; cohérent | Identidade, mesmo, consistente | Identidad; igual; consistente | Identità; stesso, coerente | XLIX; eiusdem; uniformis | Identität, gleich, konsistent | Ταυτότητα, ίδια, συνεπής | Taftótita, ídia, synepís | Tożsamość, to samo, spójne | Идентичность; | Identichnost'; | |||||||
11 | An identity of interests | Une identité d'intérêts | Uma identidade de interesses | Una identidad de intereses. | Un'identità di interessi | est communis utilitas | Eine Identität von Interessen | Ταυτότητα των συμφερόντων | Taftótita ton symferónton | Tożsamość interesów | Идентичность интересов | Identichnost' interesov | |||||||
12 | Consistent interest | Intérêt constant | Interesse consistente | Interés constante | Interesse costante | eandem rem | Gleichbleibendes Interesse | Συνεχές ενδιαφέρον | Synechés endiaféron | Spójne zainteresowanie | Постоянный интерес | Postoyannyy interes | |||||||
13 | There's a close identity between fans and their team | Il y a une identité étroite entre les fans et leur équipe | Há uma identidade próxima entre os fãs e sua equipe | Hay una estrecha identidad entre los aficionados y su equipo. | C'è una stretta identità tra i fan e la loro squadra | Illic 'a prope et quadrigis fans inter identitatem | Es gibt eine enge Identität zwischen den Fans und ihrem Team | Υπάρχει μια στενή ταυτότητα μεταξύ των οπαδών και της ομάδας τους | Ypárchei mia stení taftótita metaxý ton opadón kai tis omádas tous | Jest bliska tożsamość pomiędzy fanami i ich zespołem | Между фанатами и их командой существует тесная идентичность | Mezhdu fanatami i ikh komandoy sushchestvuyet tesnaya identichnost' | |||||||
14 | There is a close identity between the fans and their team. | Il y a une identité étroite entre les fans et leur équipe. | Existe uma identidade próxima entre os fãs e sua equipe. | Hay una estrecha identidad entre los aficionados y su equipo. | C'è una stretta identità tra i fan e il loro team. | Est prope identitatis inter fans et teams | Es gibt eine enge Identität zwischen den Fans und ihrem Team. | Υπάρχει μια στενή ταυτότητα μεταξύ των οπαδών και της ομάδας τους. | Ypárchei mia stení taftótita metaxý ton opadón kai tis omádas tous. | Istnieje bliska tożsamość pomiędzy fanami i ich zespołem. | Между фанатами и их командой существует тесная идентичность. | Mezhdu fanatami i ikh komandoy sushchestvuyet tesnaya identichnost'. | |||||||
15 | There is a close relationship between fans and their team | Il existe une relation étroite entre les fans et leur équipe. | Existe uma estreita relação entre os fãs e sua equipe | Hay una estrecha relación entre los aficionados y su equipo. | C'è una stretta relazione tra i fan e la loro squadra. | Qui habet Intima haec relatio inter in fans et teams | Es gibt eine enge Beziehung zwischen den Fans und ihrem Team | Υπάρχει μια στενή σχέση μεταξύ των οπαδών και της ομάδας τους. | Ypárchei mia stení schési metaxý ton opadón kai tis omádas tous. | Istnieje bliski związek między fanami i ich zespołem. | Между фанатами и их командой есть тесная связь. | Mezhdu fanatami i ikh komandoy yest' tesnaya svyaz'. | |||||||
16 | Identity card (also id card) a card with a person's name, date of birth, photograph, etc. on it that proves who they are | Carte d'identité (également carte d'identité) une carte avec le nom d'une personne, sa date de naissance, une photo, etc., prouvant qui elle est | Cartão de identidade (também cartão de identificação), um cartão com o nome de uma pessoa, data de nascimento, fotografia, etc., que comprove quem são | Tarjeta de identidad (también tarjeta de identificación) una tarjeta con el nombre de una persona, fecha de nacimiento, fotografía, etc. que demuestre quiénes son | Carta d'identità (anche carta d'identità) una carta con il nome di una persona, data di nascita, fotografia, ecc. Su di essa che dimostra chi sono | identitatis card (id quoque card) a card cum a persona in nomine date nativitatis, photograph, etc., probat quod ea quae sunt | Personalausweis (auch Personalausweis) Eine Karte mit dem Namen, Geburtsdatum, Foto usw. einer Person, die beweist, wer sie sind | Δελτίο ταυτότητας (επίσης ταυτότητα) κάρτα με το όνομα ενός ατόμου, ημερομηνία γέννησης, φωτογραφία, κλπ. Σε αυτό που αποδεικνύει ποιοι είναι | Deltío taftótitas (epísis taftótita) kárta me to ónoma enós atómou, imerominía génnisis, fotografía, klp. Se aftó pou apodeiknýei poioi eínai | Dowód osobisty (również dowód osobisty) kartę z imieniem i nazwiskiem, datą urodzenia, zdjęciem itp., Które dowodzi, kim są | Идентификационная карточка (также удостоверяющая личность) карточка с именем человека, датой рождения, фотографией и т. Д., Которая доказывает, кто они | Identifikatsionnaya kartochka (takzhe udostoveryayushchaya lichnost') kartochka s imenem cheloveka, datoy rozhdeniya, fotografiyey i t. D., Kotoraya dokazyvayet, kto oni | |||||||
17 | ID card | Carte d'identité | Cartão de identificação | Tarjeta de identidad | Carta d'identità | ID card: ID card | ID-Karte | Κάρτα ταυτότητας | Kárta taftótitas | Dowód osobisty | Удостоверение личности | Udostovereniye lichnosti | |||||||
18 | Identity parade (informal) identification parade | Défilé d'identité (informel) défilé d'identification | Parada de identificação de parada de identidade (informal) | Desfile de identidad (informal) desfile de identificación | Sfilata di identificazione parata (informale) | agnitio vultus identitatem (informal) agnitio vultus idem | Identitätsparade (informelle) Identifizierungsparade | Παρουσία ταυτότητας (άτυπη) ταυτοποίηση | Parousía taftótitas (átypi) taftopoíisi | Parada tożsamości (nieformalna) | Парадный парад идентификации (неформальный) | Paradnyy parad identifikatsii (neformal'nyy) | |||||||
19 | Identity theft , using sb else's name and personal information in order to obtain credit cards and other goods or to take money out of the person’s bank accounts | Vol d’identité, en utilisant le nom et les informations personnelles de qb d’autre afin d’obtenir des cartes de crédit et d’autres biens ou pour retirer de l’argent sur ses comptes bancaires | Roubo de identidade, usando o nome da sb else e informações pessoais para obter cartões de crédito e outros bens ou para retirar dinheiro das contas bancárias da pessoa | Robo de identidad, usando el nombre y la información personal de sb else para obtener tarjetas de crédito y otros bienes o para sacar dinero de las cuentas bancarias de la persona | Furto d'identità, usando il nome e le informazioni personali di qualcun altro per ottenere carte di credito e altri beni o prelevare denaro dai conti bancari della persona | identitatem furtum, uti si quod aliud nomen personale notitia in ut obtinere fidem cards et alia bona, vel pecuniam accipere extra hominem ripam rationum scriptor | Identitätsdiebstahl, unter Verwendung des Namens und der persönlichen Daten von sb else, um Kreditkarten und andere Waren zu erhalten oder um Geld von den Bankkonten der Person zu nehmen | Κλοπή ταυτότητας, χρησιμοποιώντας το όνομα και τις προσωπικές πληροφορίες του sb else προκειμένου να αποκτήσετε πιστωτικές κάρτες και άλλα αγαθά ή να πάρετε χρήματα από τους τραπεζικούς λογαριασμούς του ατόμου | Klopí taftótitas, chrisimopoióntas to ónoma kai tis prosopikés pliroforíes tou sb else prokeiménou na apoktísete pistotikés kártes kai álla agathá í na párete chrímata apó tous trapezikoús logariasmoús tou atómou | Kradzież tożsamości, użycie nazwy kogoś innego i danych osobowych w celu uzyskania kart kredytowych i innych towarów lub do wyciągnięcia pieniędzy z kont bankowych danej osoby | Кража личных данных, используя имя sb else и личную информацию, чтобы получать кредитные карты и другие товары или брать деньги с банковских счетов | Krazha lichnykh dannykh, ispol'zuya imya sb else i lichnuyu informatsiyu, chtoby poluchat' kreditnyye karty i drugiye tovary ili brat' den'gi s bankovskikh schetov | |||||||
20 | Identity theft (using someone else's name, personal information, etc. to get a credit card, other items, or withdraw cash from someone else's account) | Vol d'identité (utilisation du nom d'une autre personne, d'informations personnelles, etc. pour obtenir une carte de crédit, d'autres objets ou retirer de l'argent du compte d'une autre personne) | Roubo de identidade (usando o nome de outra pessoa, informações pessoais, etc. para obter um cartão de crédito, outros itens ou sacar dinheiro da conta de outra pessoa) | Robo de identidad (usar el nombre, la información personal, etc. de otra persona para obtener una tarjeta de crédito, otros artículos o retirar dinero de la cuenta de otra persona) | Furto d'identità (usando il nome di qualcun altro, informazioni personali, ecc. Per ottenere una carta di credito, altri oggetti o prelevare denaro dall'account di qualcun altro) | Identitatem furtum (per nomina et alia personalis notitia de aliis habere fidem pecto, recedere cash vel alia bona, alicui detrahendum est in ratione, etc.) | Identitätsdiebstahl (mit dem Namen einer anderen Person, persönlichen Informationen usw.), um eine Kreditkarte oder andere Gegenstände zu erhalten oder Bargeld von einem anderen Konto abzuheben. | Κλοπή ταυτότητας (χρησιμοποιώντας το όνομα κάποιου άλλου, προσωπικές πληροφορίες κ.λπ. για να πάρετε μια πιστωτική κάρτα, άλλα στοιχεία ή να αποσύρετε μετρητά από κάποιον άλλο λογαριασμό) | Klopí taftótitas (chrisimopoióntas to ónoma kápoiou állou, prosopikés pliroforíes k.lp. gia na párete mia pistotikí kárta, álla stoicheía í na aposýrete metritá apó kápoion állo logariasmó) | Kradzież tożsamości (przy użyciu cudzego nazwiska, danych osobowych itp. W celu uzyskania karty kredytowej, innych przedmiotów lub wypłaty gotówki z konta innej osoby) | Кража личных данных (с использованием чужого имени, личной информации и т. Д. Для получения кредитной карты, других предметов или снятия наличных денег с чужого счета) | Krazha lichnykh dannykh (s ispol'zovaniyem chuzhogo imeni, lichnoy informatsii i t. D. Dlya polucheniya kreditnoy karty, drugikh predmetov ili snyatiya nalichnykh deneg s chuzhogo scheta) | |||||||
21 | Ideograms | Idéogrammes | Ideogramas | Ideogramas | ideogrammi | maxime compitorum | Ideogramme | Ιδεογράμματα | Ideográmmata | Ideogramy | идеограммы | ideogrammy | |||||||
22 | Ideographic text | Texte idéographique | Texto ideográfico | Texto ideográfico | Testo ideografico | Maxime compitorum, ideogram | Ideographischer Text | Ιδεογραφικό κείμενο | Ideografikó keímeno | Tekst ideograficzny | Идеографический текст | Ideograficheskiy tekst | |||||||
23 | Soil III | Sol III | Solo III | Suelo III | Terreno III | III terra | Boden III | Το έδαφος III | To édafos III | Gleba III | Почва III | Pochva III | |||||||
24 | Chinese character for earth | Caractère chinois pour la terre | Caráter chinês para a terra | Carácter chino para la tierra | Carattere cinese per terra | Seres mores in terra | Chinesisches Schriftzeichen für Erde | Κινέζικο χαρακτήρα για τη γη | Kinéziko charaktíra gia ti gi | Chiński charakter dla ziemi | Китайский характер для земли | Kitayskiy kharakter dlya zemli | |||||||
25 | Chinese character soil | Sol de caractère chinois | Solo de caráter chinês | Suelo de caracteres chinos | Terreno carattere cinese | Seres characteres soli | Boden mit chinesischem Schriftzeichen | Κινεζικό έδαφος χαρακτήρα | Kinezikó édafos charaktíra | Chiński charakter gleby | Почва китайского характера | Pochva kitayskogo kharaktera | |||||||
26 | Roman numeral three | Chiffre romain trois | Numeral romano três | Numeral romano tres | Numero romano tre | Roman numeral tribus | Römische Zahl drei | Ρωμαϊκό νούμερο τρία | Romaïkó noúmero tría | Cyfra rzymska trzy | Римская цифра три | Rimskaya tsifra tri | |||||||
27 | Roman numeral 3 | Chiffre romain 3 | Numeral romano 3 | Numeral romano 3 | Numero romano 3 | Numeris Romanis utor III | Römische Zahl 3 | Ρωμαϊκός αριθμός 3 | Romaïkós arithmós 3 | Cyfra rzymska 3 | Римская цифра 3 | Rimskaya tsifra 3 | |||||||
28 | Wheelchair access sign | Panneau d'accès pour fauteuil roulant | Sinal de acesso de cadeira de rodas | Señal de acceso para silla de ruedas | Segno di accesso per sedia a rotelle | Signum wheelchair obvius | Rollstuhlzugangsschild | Σημάδι πρόσβασης αναπηρικής πολυθρόνας | Simádi prósvasis anapirikís polythrónas | Znak dostępu dla wózków inwalidzkich | Знак доступа к инвалидной коляске | Znak dostupa k invalidnoy kolyaske | |||||||
29 | Wheelchair access sign | Panneau d'accès pour fauteuil roulant | Sinal de acesso de cadeira de rodas | Señal de acceso para silla de ruedas | Segno di accesso per sedia a rotelle | Wheelchair accessum signum | Rollstuhlzugangsschild | Σημάδι πρόσβασης αναπηρικής πολυθρόνας | Simádi prósvasis anapirikís polythrónas | Znak dostępu dla wózków inwalidzkich | Знак доступа к инвалидной коляске | Znak dostupa k invalidnoy kolyaske | |||||||
30 | Biohazard sign | Signe Biohazard | Sinal de risco biológico | Signo de riesgo biológico | Segno di Biohazard | biohazard signum | Biogefährdung | Σήμα βιολογικού κινδύνου | Síma viologikoú kindýnou | Znak zagrożenia biologicznego | Биологический знак | Biologicheskiy znak | |||||||
31 | Pest indicator | Indicateur de parasite | Indicador de pragas | Indicador de plaga | Indicatore dei parassiti | Pestis substantia marcam | Schädlingsanzeige | Δείκτης παρασίτων | Deíktis parasíton | Wskaźnik szkodników | Индикатор вредителя | Indikator vreditelya | |||||||
32 | Ideogram (also ideograph) a symbol that is used in a writing system, for example Chinese, to represent the idea of a thing, rather than the sounds of a word | Un idéogramme (également un idéogramme) est un symbole utilisé dans un système d'écriture, par exemple le chinois, pour représenter l'idée d'une chose plutôt que les sons d'un mot. | Ideograma (também ideograma), um símbolo usado em um sistema de escrita, por exemplo, chinês, para representar a ideia de uma coisa, em vez dos sons de uma palavra | Ideograma (también ideograma) un símbolo que se usa en un sistema de escritura, por ejemplo, chino, para representar la idea de una cosa, en lugar de los sonidos de una palabra. | Ideogramma (anche ideogramma) un simbolo che viene utilizzato in un sistema di scrittura, ad esempio il cinese, per rappresentare l'idea di una cosa, piuttosto che i suoni di una parola | ideogram (also ideograph) quæ parabola est cum in scripto ratio, exempli gratia Chinese, ut sit aliquid ex idea, quam sonitus in Verbo | Ideogramm (auch Ideogramm) ein Symbol, das in einem Schriftsystem verwendet wird, zum Beispiel Chinesisch, um die Idee eines Dings statt der Laute eines Wortes darzustellen | Ιδεογράφημα (ιδεογράφος) Ένα σύμβολο που χρησιμοποιείται σε ένα σύστημα γραφής, για παράδειγμα κινέζικα, για να αντιπροσωπεύει την ιδέα ενός πράγματος, αντί για τους ήχους μιας λέξης | Ideográfima (ideográfos) Éna sýmvolo pou chrisimopoieítai se éna sýstima grafís, gia parádeigma kinézika, gia na antiprosopévei tin idéa enós prágmatos, antí gia tous íchous mias léxis | Ideogram (także ideogram) symbol używany w systemie pisma, na przykład chińskim, do reprezentowania idei rzeczy, a nie dźwięków słowa | Идеограмма (также идеограмма) - символ, который используется в письменной системе, например, китайский, для представления идеи вещи, а не звуков слова | Ideogramma (takzhe ideogramma) - simvol, kotoryy ispol'zuyetsya v pis'mennoy sisteme, naprimer, kitayskiy, dlya predstavleniya idei veshchi, a ne zvukov slova | |||||||
33 | Ideographic female characters (or symbols) | Personnages féminins idéographiques (ou symboles) | Personagens femininas ideográficas (ou símbolos) | Personajes femeninos ideográficos (o símbolos) | Personaggi ideografici femminili (o simboli) | Ideographic feminam characteres (vel symbola) | Ideographische weibliche Charaktere (oder Symbole) | Ιδεογραφικοί θηλυκοί χαρακτήρες (ή σύμβολα) | Ideografikoí thilykoí charaktíres (í sýmvola) | Ideograficzne postacie kobiece (lub symbole) | Идеографические женские символы (или символы) | Ideograficheskiye zhenskiye simvoly (ili simvoly) | |||||||
34 | (technical term) a sign or a symbol for sth | (terme technique) un signe ou un symbole pour qc | (termo técnico) um sinal ou um símbolo para sth | (término técnico) un signo o un símbolo para algo | (termine tecnico) un segno o un simbolo per sth | (Technical term), signum et quasi adpensum quid ob Ynskt mál: | (Fachbegriff) ein Zeichen oder ein Symbol für etw | (τεχνικός όρος) ένα σύμβολο ή ένα σύμβολο για το sth | (technikós óros) éna sýmvolo í éna sýmvolo gia to sth | (termin techniczny) znak lub symbol czegoś | (технический термин) знак или символ для sth | (tekhnicheskiy termin) znak ili simvol dlya sth | |||||||
35 | Ideographic sign | Signe idéographique | Sinal ideográfico | Signo ideográfico | Segno ideografico | Ideographic signa, ideogram | Ideographisches Zeichen | Ιδεογραφικό σημάδι | Ideografikó simádi | Znak ideograficzny | Идеографический знак | Ideograficheskiy znak | |||||||
36 | Ideologue | Idéologue | Ideologue | Ideologo | ideologo | ideologue | Ideologe | Ιδεολόγος | Ideológos | Ideolog | идеолог | ideolog | |||||||
37 | (also ideologist (formal,sometimes disapproving) | (aussi idéologue (formel, parfois désapprobateur) | (também ideólogo (formal, às vezes desaprovador) | (También ideólogo (formal, a veces desaprobador) | (anche ideologo (formale, a volte disapprovazione) | (Etiam ideologist (formal, aliquando tibi displiceat) | (auch Ideologe (formell, manchmal missbilligend) | (επίσης ιδεολόγος (επίσημη, μερικές φορές αποδοκιμασία) | (epísis ideológos (epísimi, merikés forés apodokimasía) | (także ideolog (formalny, czasami dezaprobujący) | (также идеолог (формальный, иногда неодобрительный) | (takzhe ideolog (formal'nyy, inogda neodobritel'nyy) | |||||||
38 | a person whose actions are influenced by belief in a set of principles (by an ideology) | une personne dont les actions sont influencées par la croyance en un ensemble de principes (par une idéologie) | uma pessoa cujas ações são influenciadas pela crença em um conjunto de princípios (por uma ideologia) | una persona cuyas acciones están influenciadas por la creencia en un conjunto de principios (por una ideología) | una persona le cui azioni sono influenzate dalla credenza in un insieme di principi (da un'ideologia) | a persona cuius actus credendi in summam principiorum doctrinalium, quae a potentiis (id est ideologia a) | eine Person, deren Handlungen durch den Glauben an eine Reihe von Prinzipien (durch eine Ideologie) beeinflusst werden | ένα πρόσωπο των οποίων οι ενέργειες επηρεάζονται από την πίστη σε ένα σύνολο αρχών (από μια ιδεολογία) | éna prósopo ton opoíon oi enérgeies epireázontai apó tin písti se éna sýnolo archón (apó mia ideología) | osoba, na której działanie ma wpływ wiara w zbiór zasad (przez ideologię) | человек, действия которого зависят от веры в набор принципов (идеологией) | chelovek, deystviya kotorogo zavisyat ot very v nabor printsipov (ideologiyey) | |||||||
39 | Theorist; thinker; tourmaline home | Théoricien, penseur, tourmaline | Teórico, pensador, casa de turmalina | Teórico, pensador, hogar de la turmalina. | Teorico, pensatore, casa tormalina | Theoretician, excogitatoris, BI domum vacillate; | Theoretiker, Denker, Turmalinheim | Θεωρητής, στοχαστής, σπίτι τουρμαλίνης | Theoritís, stochastís, spíti tourmalínis | Teoretyk, myśliciel, dom Turmalinu | Теоретик, мыслитель, турмалин | Teoretik, myslitel', turmalin | |||||||
40 | (also a thinker (formal, sometimes disapproval) | (aussi un penseur (formel, parfois désapprobation) | (também um pensador (formal, às vezes desaprovação) | (También un pensador (formal, a veces desaprobación) | (anche un pensatore (formale, a volte disapprovazione) | (Etiam excogitatoris (formal, aliquando in favorem) | (auch ein Denker (formal, manchmal missbilligend) | (επίσης ένας στοχαστής (επίσημη, μερικές φορές αποδοκιμασία) | (epísis énas stochastís (epísimi, merikés forés apodokimasía) | (także myśliciel (formalny, czasami dezaprobata) | (также мыслитель (формальный, иногда неодобрение) | (takzhe myslitel' (formal'nyy, inogda neodobreniye) | |||||||
41 | A person’s behavior is influenced by the beliefs of a series of principles (through ideology) | Le comportement d’une personne est influencé par les croyances d’une série de principes (par l’idéologie) | O comportamento de uma pessoa é influenciado pelas crenças de uma série de princípios (através da ideologia) | El comportamiento de una persona está influenciado por las creencias de una serie de principios (a través de la ideología) | Il comportamento di una persona è influenzato dal credo di una serie di principi (attraverso l'ideologia) | Quod morum agitur ab hominibus fidei principiis in seriem (per quem vocant) | Das Verhalten einer Person wird durch den Glauben einer Reihe von Prinzipien (durch Ideologie) beeinflusst. | Η συμπεριφορά ενός ατόμου επηρεάζεται από τις πεποιθήσεις μιας σειράς αρχών (μέσω της ιδεολογίας) | I symperiforá enós atómou epireázetai apó tis pepoithíseis mias seirás archón (méso tis ideologías) | Na zachowanie danej osoby wpływają przekonania dotyczące szeregu zasad (poprzez ideologię) | На поведение человека влияют убеждения ряда принципов (через идеологию) | Na povedeniye cheloveka vliyayut ubezhdeniya ryada printsipov (cherez ideologiyu) | |||||||
42 | Ideology,ideologies (sometimes disapproving) a set of ideas that an economic or political system is based on | Idéologie, idéologies (parfois désapprouvant) un ensemble d’idées sur lesquelles repose un système économique ou politique | Ideologia, ideologias (às vezes desaprovando) um conjunto de idéias sobre as quais um sistema econômico ou político é baseado | Ideología, ideologías (a veces desaprobación) un conjunto de ideas en las que se basa un sistema económico o político | Ideologia, ideologie (a volte disapprovazione) un insieme di idee su cui si basa un sistema economico o politico | doctrina advertebat magnas opinationum scholas (nunc tibi displiceat) Statuto de ideas ut in re oeconomica et politica ratio fundatur | Ideologie, Ideologien (manchmal missbilligend) eine Reihe von Ideen, auf denen ein wirtschaftliches oder politisches System basiert | Ιδεολογία, ιδεολογίες (μερικές φορές απορρίπτονται) ένα σύνολο ιδεών που βασίζεται σε ένα οικονομικό ή πολιτικό σύστημα | Ideología, ideologíes (merikés forés aporríptontai) éna sýnolo ideón pou vasízetai se éna oikonomikó í politikó sýstima | Ideologia, ideologie (czasem dezaprobujące) zestaw idei, na których opiera się system gospodarczy lub polityczny | Идеология, идеологии (иногда неодобрительные) набор идей, основанных на экономической или политической системе | Ideologiya, ideologii (inogda neodobritel'nyye) nabor idey, osnovannykh na ekonomicheskoy ili politicheskoy sisteme | |||||||
43 | Thought (system); ideology | Pensée (système); idéologie | Pensamento (sistema), ideologia | Pensamiento (sistema); ideología | Pensiero (sistema), ideologia | Romans (ratio), Romans | Gedanken (System), Ideologie | Σκέψη (σύστημα), ιδεολογία | Sképsi (sýstima), ideología | Myśl (system), ideologia | Мысль (система), идеология | Mysl' (sistema), ideologiya | |||||||
44 | Marxist/capitalist ideology | Idéologie marxiste / capitaliste | Ideologia marxista / capitalista | Ideología marxista / capitalista | Ideologia marxista / capitalista | Marxist / ideologia capitalismi | Marxistische / kapitalistische Ideologie | Μαρξιστική / καπιταλιστική ιδεολογία | Marxistikí / kapitalistikí ideología | Marksistowska / kapitalistyczna ideologia | Марксистская / капиталистическая идеология | Marksistskaya / kapitalisticheskaya ideologiya | |||||||
45 | Marxism/capitalist ideology | Marxisme / idéologie capitaliste | Marxismo / ideologia capitalista | Marxismo / ideología capitalista. | Marxismo / ideologia capitalista | Praeceptis marxistis innixa / ideologia capitalismi | Marxismus / kapitalistische Ideologie | Μαρξισμός / καπιταλιστική ιδεολογία | Marxismós / kapitalistikí ideología | Marksizm / ideologia kapitalistyczna | Марксизм / капиталистическая идеология | Marksizm / kapitalisticheskaya ideologiya | |||||||
46 | a set of beliefs,especially one held by a particular group, that influences the way people behave | un ensemble de croyances, en particulier celles d'un groupe particulier, qui influencent le comportement des gens | um conjunto de crenças, especialmente uma realizada por um grupo particular, que influencia a forma como as pessoas se comportam | Un conjunto de creencias, especialmente una de un grupo en particular, que influye en el comportamiento de las personas. | un insieme di credenze, in particolare una tenuta da un particolare gruppo, che influenza il modo in cui le persone si comportano | a paro of opinionibus inter praecipue certo tenendum in coetus, hoc modo afficit homines conversari | eine Reihe von Überzeugungen, insbesondere einer, die von einer bestimmten Gruppe gehalten wird, die das Verhalten der Menschen beeinflusst | μια σειρά από πεποιθήσεις, ειδικά μία που κατέχεται από μια συγκεκριμένη ομάδα, που επηρεάζει τον τρόπο συμπεριφοράς των ανθρώπων | mia seirá apó pepoithíseis, eidiká mía pou katéchetai apó mia synkekriméni omáda, pou epireázei ton trópo symperiforás ton anthrópon | zestaw przekonań, w szczególności należących do określonej grupy, które mają wpływ na sposób, w jaki ludzie się zachowują | набор убеждений, особенно тот, который принадлежит определенной группе, который влияет на поведение людей | nabor ubezhdeniy, osobenno tot, kotoryy prinadlezhit opredelennoy gruppe, kotoryy vliyayet na povedeniye lyudey | |||||||
47 | Ideology/conceptual form | Idéologie / forme conceptuelle | Ideologia / forma conceitual | Ideología / forma conceptual | Ideologia / forma concettuale | Romans / placitis infectas | Ideologie / konzeptuelle Form | Ιδεολογία / εννοιολογική μορφή | Ideología / ennoiologikí morfí | Ideologia / forma pojęciowa | Идеология / концептуальная форма | Ideologiya / kontseptual'naya forma | |||||||
48 | a set of beliefs, especially beliefs held by specific groups that influence how people behave | un ensemble de croyances, en particulier celles de groupes spécifiques qui influencent le comportement des gens | um conjunto de crenças, especialmente crenças mantidas por grupos específicos que influenciam a forma como as pessoas se comportam | Un conjunto de creencias, especialmente creencias de grupos específicos que influyen en el comportamiento de las personas. | un insieme di credenze, in particolare le credenze detenute da gruppi specifici che influenzano il modo in cui le persone si comportano | A paro of opinionibus, maxime opinionem tenuit per specifica coetus, hominum mores condicionibus astringendo | eine Reihe von Überzeugungen, insbesondere Überzeugungen, die von bestimmten Gruppen vertreten werden, die das Verhalten der Menschen beeinflussen | μια σειρά από πεποιθήσεις, ειδικά τις πεποιθήσεις που κατέχουν συγκεκριμένες ομάδες που επηρεάζουν τον τρόπο συμπεριφοράς των ανθρώπων | mia seirá apó pepoithíseis, eidiká tis pepoithíseis pou katéchoun synkekriménes omádes pou epireázoun ton trópo symperiforás ton anthrópon | zbiór wierzeń, w szczególności przekonań określonych grup, które mają wpływ na to, jak ludzie się zachowują | множество убеждений, особенно убеждений определенных групп, влияющих на поведение людей | mnozhestvo ubezhdeniy, osobenno ubezhdeniy opredelennykh grupp, vliyayushchikh na povedeniye lyudey | |||||||
49 | The ideology of gender roles | L'idéologie des rôles de genre | A ideologia dos papéis de gênero | La ideología de los roles de género. | L'ideologia dei ruoli di genere | gender roles notione | Die Ideologie der Geschlechterrollen | Η ιδεολογία των ρόλων των φύλων | I ideología ton rólon ton fýlon | Ideologia ról płciowych | Идеология гендерных ролей | Ideologiya gendernykh roley | |||||||
50 | Conceptual form of gender roles | Forme conceptuelle des rôles de genre | Forma conceitual de papéis de gênero | Forma conceptual de los roles de género. | Forma concettuale dei ruoli di genere | Romans gender roles | Konzeptuelle Form von Geschlechterrollen | Εννοιολογική μορφή των ρόλων των φύλων | Ennoiologikí morfí ton rólon ton fýlon | Konceptualna forma ról płci | Концептуальная форма гендерных ролей | Kontseptual'naya forma gendernykh roley | |||||||
51 | Alternatives ideologies | Idéologies alternatives | Ideologias alternativas | Ideologías alternativas | Ideologie alternative | alterum advertebat magnas opinationum scholas | Alternative Ideologien | Εναλλακτικές ιδεολογίες | Enallaktikés ideologíes | Alternatywy ideologie | Альтернативные идеологии | Al'ternativnyye ideologii | |||||||
52 | Non-traditional ideology | Idéologie non traditionnelle | Ideologia não tradicional | Ideologia no tradicional | Ideologia non tradizionale | Non-traditional doctrinis seiuncta | Nicht-traditionelle Ideologie | Μη παραδοσιακή ιδεολογία | Mi paradosiakí ideología | Nietradycyjna ideologia | Нетрадиционная идеология | Netraditsionnaya ideologiya | |||||||
53 | Ideological | Idéologique | Ideológico | Ideológico | ideologico | sana doctrina | Ideologisch | Ιδεολογική | Ideologikí | Ideologiczny | идеологический | ideologicheskiy | |||||||
54 | Ideological differences | Différences idéologiques | Diferenças ideológicas | Diferencias ideologicas | Differenze ideologiche | ideologiae diversitate | Ideologische Unterschiede | Ιδεολογικές διαφορές | Ideologikés diaforés | Różnice ideologiczne | Идеологические различия | Ideologicheskiye razlichiya | |||||||
55 | Ideological difference | Différence idéologique | Diferença ideológica | Diferencia ideológica | Differenza ideologica | Varietas in doctrina, | Ideologischer Unterschied | Ιδεολογική διαφορά | Ideologikí diaforá | Różnica ideologiczna | Идеологическое различие | Ideologicheskoye razlichiye | |||||||
56 | Ideological differences | Différences idéologiques | Diferenças ideológicas | Diferencias ideologicas | Differenze ideologiche | ideologiae diversitate | Ideologische Unterschiede | Ιδεολογικές διαφορές | Ideologikés diaforés | Różnice ideologiczne | Идеологические различия | Ideologicheskiye razlichiya | |||||||
57 | Ideologically | Idéologiquement | Ideologicamente | Ideológicamente | ideologicamente | quandam doctrinam neque adstat | Ideologisch | Ιδεολογικά | Ideologiká | Ideologicznie | идеологически | ideologicheski | |||||||
58 | Ideologically correct | Idéologiquement correct | Ideologicamente correto | Ideológicamente correcto | Ideologicamente corretto | rectam quandam doctrinam neque adstat | Ideologisch korrekt | Ιδεωδώς σωστή | Ideodós sostí | Ideologicznie poprawne | Идеологически правильный | Ideologicheski pravil'nyy | |||||||
59 | Consciously correct | Consciemment correct | Conscientemente correto | Conscientemente correcto | Consciamente corretto | Super recta conscientia | Bewusst richtig | Συνειδητά σωστές | Syneiditá sostés | Świadomie poprawne | Сознательно правильно | Soznatel'no pravil'no | |||||||
60 | Ides the middle day of the month in the ancient Roman system, from which other days were calculated | Ides le milieu du mois dans l'ancien système romain, à partir duquel d'autres jours ont été calculés | Ides o dia do meio do mês no antigo sistema romano, a partir do qual outros dias foram calculados | Idios el medio día del mes en el antiguo sistema romano, a partir del cual se calcularon otros días. | È il mezzo giorno del mese nell'antico sistema romano, da cui sono stati calcolati altri giorni | Idus mensis Romanam media ratio iniri quam aliis diebus | Gibt den mittleren Tag des Monats im alten römischen System an, aus dem andere Tage berechnet wurden | Ides τη μέση ημέρα του μήνα στο αρχαίο ρωμαϊκό σύστημα, από την οποία υπολογίστηκαν άλλες μέρες | Ides ti mési iméra tou mína sto archaío romaïkó sýstima, apó tin opoía ypologístikan álles méres | Ides środkowy dzień miesiąca w starożytnym systemie rzymskim, z którego obliczono inne dni | Иды средний день месяца в древнеримской системе, из которой были рассчитаны другие дни | Idy sredniy den' mesyatsa v drevnerimskoy sisteme, iz kotoroy byli rasschitany drugiye dni | |||||||
61 | Mid-day (one day in the middle of the ancient Roman calendar) | Mi-journée (une journée au milieu de l'ancien calendrier romain) | Meio dia (um dia no meio do calendário romano antigo) | Medio día (un día en medio del antiguo calendario romano) | Mezzogiorno (un giorno nel mezzo dell'antico calendario romano) | Mid-die (Roman calendar die mensis conlocatum centrum) | Mittag (ein Tag in der Mitte des antiken römischen Kalenders) | Μεσημέρι (μια μέρα στη μέση του αρχαίου ρωμαϊκού ημερολογίου) | Mesiméri (mia méra sti mési tou archaíou romaïkoú imerologíou) | W połowie dnia (jeden dzień w starożytnym rzymskim kalendarzu) | Середина дня (один день в середине древнеримского календаря) | Seredina dnya (odin den' v seredine drevnerimskogo kalendarya) | |||||||
62 | The ides of March | Les ides de mars | Os idos de março | Los ides de marzo | Le idi di marzo | Idibus Martiis | Die Ides vom März | Τα ides του Μαρτίου | Ta ides tou Martíou | Jury z marca | Ides марта | Ides marta | |||||||
63 | March 15 | 15-mars | 15 de março | 15 de marzo | 15 marzo | XV Martii | 15. März | 15 Μαρτίου | 15 Martíou | 15 marca | 15 марта | 15 marta | |||||||
64 | Battle for the wind | Bataille pour le vent | Batalha pelo vento | Batalla por el viento | Combatti per il vento | Quod Idibus Martiis | Kampf um den Wind | Μάχη για τον άνεμο | Máchi gia ton ánemo | Walcz o wiatr | Битва за ветер | Bitva za veter | |||||||
65 | Idiocy,idiocies (format) very stupid behaviour; die state of being very stupid | Idiotie, idioties (format), comportement très stupide; état très stupide | Idiotice, idiotas (formato) comportamento muito estúpido, o estado de ser muito estúpido | Idiotez, idiotez (formato) comportamiento muy estúpido; muere el estado de ser muy estúpido | Idiocy, idiozie (formato) comportamento molto stupido, stato di essere molto stupido | hebetudine, decipietur (forma) stultissimus conversatione stultissimus statu moriatur | Idiotie, Idiotien (Format) sehr dummes Verhalten, der Zustand sehr dumm zu sein | Idiocy, οι ιδιοτροπίες (μορφή) πολύ ηλίθια συμπεριφορά, πεθαίνουν κατάσταση είναι πολύ ηλίθιοι | Idiocy, oi idiotropíes (morfí) polý ilíthia symperiforá, pethaínoun katástasi eínai polý ilíthioi | Idiotyzm, idioci (format) bardzo głupie zachowanie, stan umysłu jako bardzo głupi | Идиотизм, идиотизм (формат) очень глупое поведение, умение быть очень глупым | Idiotizm, idiotizm (format) ochen' glupoye povedeniye, umeniye byt' ochen' glupym | |||||||
66 | Stupid, ignorant | Stupide, ignorant | Estúpido, ignorante | Estúpido, ignorante | Stupido, ignorante | Stupida ignorantia | Dumm, unwissend | Στάδιο, άγνοια | Stádio, ágnoia | Głupi, nieświadomi | Глупый, невежественный | Glupyy, nevezhestvennyy | |||||||
67 | Synonym stupidity | Stupidité synonyme | Sinônimo de estupidez | Estupidez del sinónimo | Sinonimo di stupidità | synonym: stultitia | Synonym Dummheit | Σύνολο βλακεία | Sýnolo vlakeía | Synonim głupoty | Синоним глупости | Sinonim gluposti | |||||||
68 | a very stupid act, remark, etc. | un acte très stupide, remarque, etc. | um ato muito estúpido, observação, etc. | Un acto muy estúpido, comentario, etc. | un atto molto stupido, osservazione, ecc. | Stultum enim actus sum, etc. | eine sehr dumme Tat, Bemerkung usw. | μια πολύ ηλίθια πράξη, παρατήρηση, κλπ. | mia polý ilíthia práxi, paratírisi, klp. | bardzo głupi akt, uwaga, itp. | очень глупый поступок, замечание и т. д. | ochen' glupyy postupok, zamechaniye i t. d. | |||||||
69 | Stupid action (or speech, etc.) | Action stupide (ou discours, etc.) | Ação estúpida (ou discurso, etc.) | Acción estúpida (o discurso, etc.) | Azione stupida (o discorso, ecc.) | Stulte (loquela etc.) | Dumme Handlung (oder Sprache usw.) | Δυσαρεστημένη δράση (ή ομιλία, κ.λπ.) | Dysarestiméni drási (í omilía, k.lp.) | Głupia akcja (lub mowa itp.) | Глупые действия (или речь и т. Д.) | Glupyye deystviya (ili rech' i t. D.) | |||||||
70 | The idiocies of bureaucracy | Les idioties de la bureaucratie | As idiotices da burocracia | Los idiotas de la burocracia. | Le idiozie della burocrazia | et burocraticam suae decipietur | Die Redewendungen der Bürokratie | Τα αυταπάτα της γραφειοκρατίας | Ta aftapáta tis grafeiokratías | Idioty biurokracji | Идиотизм бюрократии | Idiotizm byurokratii | |||||||
71 | The stupidity of the bureaucracy | La bêtise de la bureaucratie | A burrice da burocracia | La estupidez de la burocracia. | La stupidità della burocrazia | Quod stultum se esse demonstrat, monstrante; | Die Dummheit der Bürokratie | Η βλακεία της γραφειοκρατίας | I vlakeía tis grafeiokratías | Głupota biurokracji | Глупость бюрократии | Glupost' byurokratii | |||||||
72 | Idiolect (linguistics language) the way that a particular person uses language | Idiolect (langage linguistique) la manière dont une personne utilise le langage | Idiolect (linguagem lingüística) a maneira como uma pessoa em particular usa a linguagem | Idiolecto (lenguaje lingüístico) la forma en que una persona en particular usa el lenguaje | Idioletto (linguaggio linguistico) il modo in cui una determinata persona usa il linguaggio | idiolect (Lingua linguistica) sermone utitur via, quod certo hominem | Idiolekt (Sprache der Sprache) die Art und Weise, wie eine bestimmte Person Sprache verwendet | Idiolect (γλώσσα γλωσσολογίας) τον τρόπο που ένα συγκεκριμένο άτομο χρησιμοποιεί τη γλώσσα | Idiolect (glóssa glossologías) ton trópo pou éna synkekriméno átomo chrisimopoieí ti glóssa | Idiolect (język lingwistyczny) w sposób, w jaki dana osoba używa języka | Idiolect (язык лингвистики) способ, которым конкретный человек использует язык | Idiolect (yazyk lingvistiki) sposob, kotorym konkretnyy chelovek ispol'zuyet yazyk | |||||||
73 | Personal language style; personal speech style | Style de langage personnel; style de parole personnel | Estilo de linguagem pessoal, estilo de fala pessoal | Estilo de lenguaje personal; estilo de habla personal | Stile del linguaggio personale, stile del parlato personale | Personalis exemplum lingua: ita verborum singula | Persönlicher Sprachstil, persönlicher Sprachstil | Προσωπικό στυλ γλώσσας, προσωπικό στυλ λόγου | Prosopikó styl glóssas, prosopikó styl lógou | Osobisty styl języka; styl wypowiedzi osobistych | Стиль личного языка, стиль личной речи | Stil' lichnogo yazyka, stil' lichnoy rechi | |||||||
74 | Compare dialect | Comparer le dialecte | Comparar o dialeto | Comparar dialecto | Confronta dialetto | linguam comparare | Vergleichen Sie den Dialekt | Συγκρίνετε διάλεκτο | Synkrínete diálekto | Porównaj dialekt | Сравнить диалект | Sravnit' dialekt | |||||||
75 | Idiom a group of words whose meaning is different from the meanings of the indi- vidual words | Idiome un groupe de mots dont la signification est différente de la signification des mots individuels | Idiom um grupo de palavras cujo significado é diferente dos significados das palavras individuais | Idioma es un grupo de palabras cuyo significado es diferente del significado de las palabras individuales | Idioma un gruppo di parole il cui significato è diverso dai significati delle singole parole | quorum idioma est coetus verborum significatione differt a significant verba Domini ad vidualem indi- | Eine Gruppe von Wörtern, deren Bedeutung sich von den Bedeutungen der einzelnen Wörter unterscheidet | Idiom μια ομάδα λέξεων των οποίων η έννοια είναι διαφορετική από τις έννοιες των μεμονωμένων λέξεων | Idiom mia omáda léxeon ton opoíon i énnoia eínai diaforetikí apó tis énnoies ton memonoménon léxeon | Idiom to grupa słów, których znaczenie różni się od znaczenia poszczególnych słów | Идиома - группа слов, значение которых отличается от значений отдельных слов | Idioma - gruppa slov, znacheniye kotorykh otlichayetsya ot znacheniy otdel'nykh slov | |||||||
76 | Idiom; idiom; idiom | Idiome; idiome; idiome | Idioma, idiom, idiom | Idioma | Idioma, idioma, idioma | Idiomate, idiom, et turpia | Idiom, Idiom, Idiom | Idiom, ιδίωμα, ιδίωμα | Idiom, idíoma, idíoma | Idiom, idiom, idiom | Идиома, идиома, идиома | Idioma, idioma, idioma | |||||||
77 | Let the cat out of the bag is an idiom meaning to tell a secret, by mistake | Laisser le chat sortir du sac est un idiome qui veut dire un secret, par erreur | Deixe o gato fora da bolsa é uma expressão idiomática para dizer um segredo, por engano | Dejar que el gato salga de la bolsa es una expresión idiomática que significa contar un secreto, por error. | Lasciare il gatto fuori dalla borsa è un significato idiomatico per dire un segreto, per errore | et felem ex occulto ad id pera idiomatis Silentium | Lassen Sie die Katze aus dem Sack, ist es eine Redewendung, die bedeutet, irrtümlich ein Geheimnis zu verraten | Αφήστε τη γάτα να βγει από την τσάντα είναι ένα ιδίωμα που σημαίνει να μιλάς μυστικό, κατά λάθος | Afíste ti gáta na vgei apó tin tsánta eínai éna idíoma pou simaínei na milás mystikó, katá láthos | Niech kot z worka jest idiomem, który przez pomyłkę mówi sekret | Пусть кот из сумки - это идиома, означающая тайну, по ошибке | Pust' kot iz sumki - eto idioma, oznachayushchaya taynu, po oshibke | |||||||
78 | Let the cat run out of the bag; it is a idiom that means inadvertently revealing the secret | Laissez le chat sortir de son sac, c’est un idiome qui signifie révéler par inadvertance le secret | Deixe o gato sair da bolsa, é uma expressão que significa inadvertidamente revelar o segredo | Deja que el gato salga de la bolsa, es un idioma que significa revelar inadvertidamente el secreto | Lascia che il gatto esca dalla borsa, è un idioma che significa inavvertitamente rivelare il segreto | Sit feles in peram extra, hoc idioma sermonis, est arcanum quaeque imprudenter | Lass die Katze aus dem Sack laufen, es ist eine Redewendung, die das unbeabsichtigte Aufdecken des Geheimnisses bedeutet | Αφήστε τη γάτα να εξαντληθεί από την τσάντα, είναι ένα ιδίωμα που σημαίνει ότι αποκαλύπτετε το μυστικό κατά λάθος | Afíste ti gáta na exantlitheí apó tin tsánta, eínai éna idíoma pou simaínei óti apokalýptete to mystikó katá láthos | Niech kot wybiegnie z worka, jest to idiom, który oznacza nieumyślne ujawnienie sekretu | Позвольте кошке выбежать из сумки, это идиома, которая означает непреднамеренное раскрытие тайны | Pozvol'te koshke vybezhat' iz sumki, eto idioma, kotoraya oznachayet neprednamerennoye raskrytiye tayny | |||||||
79 | o note at word | o note au mot | o note at word | o nota en la palabra | o nota a parole | O nota in verbo | o Notiz bei Wort | o σημείωση με λέξη | o simeíosi me léxi | o uwaga na słowo | o отметить слово | o otmetit' slovo | |||||||
80 | (formal) the kind of language and grammar used by particular people at a particular time or place | (formel) le type de langue et de grammaire utilisée par certaines personnes à un moment ou à un endroit donné | (formal) o tipo de linguagem e gramática usada por pessoas específicas em um determinado momento ou local | (formal) el tipo de lenguaje y gramática usado por personas en particular en un momento o lugar en particular | (formale) il tipo di lingua e grammatica utilizzata da particolari persone in un particolare momento o luogo | (Formalis) et grammatica linguae usus est ad quaedam ex tempore aut loco maxime ad maxime populi | (formal) die Art der Sprache und Grammatik, die von bestimmten Personen zu einem bestimmten Zeitpunkt oder an einem bestimmten Ort verwendet wird | (τυπικό) το είδος της γλώσσας και της γραμματικής που χρησιμοποιούνται από συγκεκριμένους ανθρώπους σε συγκεκριμένο χρόνο ή τόπο | (typikó) to eídos tis glóssas kai tis grammatikís pou chrisimopoioúntai apó synkekriménous anthrópous se synkekriméno chróno í tópo | (formalny) rodzaj języka i gramatyki używanych przez konkretne osoby w określonym czasie lub miejscu | (формальный) вид языка и грамматики, используемые конкретными людьми в определенное время или место | (formal'nyy) vid yazyka i grammatiki, ispol'zuyemyye konkretnymi lyud'mi v opredelennoye vremya ili mesto | |||||||
81 | Language and grammar of a person (a period or region) | Langue et grammaire d'une personne (une période ou une région) | Linguagem e gramática de uma pessoa (um período ou região) | Lengua y gramática de una persona (un período o región) | Lingua e grammatica di una persona (un periodo o una regione) | (Quod certum tempus vel regione) et grammatica linguae | Sprache und Grammatik einer Person (Zeitraum oder Region) | Γλώσσα και γραμματική ενός ατόμου (περίοδος ή περιοχή) | Glóssa kai grammatikí enós atómou (períodos í periochí) | Język i gramatyka osoby (okres lub region) | Язык и грамматика человека (период или регион) | YAzyk i grammatika cheloveka (period ili region) | |||||||
82 | (formal) the style of writing, music, art, etc. that is typical of a particular person, group, period or place; | (formel) le style d'écriture, de musique, d'art, etc. typique d'une personne, d'un groupe, d'une période ou d'un lieu particulier; | (formal) o estilo de escrita, música, arte, etc., que é típico de uma pessoa, grupo, período ou lugar em particular; | (formal) el estilo de escritura, música, arte, etc. que es típico de una persona, grupo, período o lugar en particular; | (formale) lo stile di scrittura, musica, arte, ecc. che è tipico di una particolare persona, gruppo, periodo o luogo; | (Formalis) modus est scribere, music, es, et cetera quae est propria alicuius singularis personae coetus, tempus et locum; | (formal) Schreibstil, Musik, Kunst usw., die für eine bestimmte Person, Gruppe, Periode oder Ort typisch sind; | (επίσημη) το ύφος της γραφής, της μουσικής, της τέχνης κ.λπ. που είναι χαρακτηριστικό ενός συγκεκριμένου ατόμου, ομάδας, περιόδου ή τόπου. | (epísimi) to ýfos tis grafís, tis mousikís, tis téchnis k.lp. pou eínai charaktiristikó enós synkekriménou atómou, omádas, periódou í tópou. | (formalny) styl pisania, muzyki, sztuki itp., który jest typowy dla konkretnej osoby, grupy, okresu lub miejsca; | (формальный) стиль письма, музыка, искусство и т. д., что характерно для конкретного человека, группы, периода или места; | (formal'nyy) stil' pis'ma, muzyka, iskusstvo i t. d., chto kharakterno dlya konkretnogo cheloveka, gruppy, perioda ili mesta; | |||||||
83 | Typical style (writing, music, art, etc.) | Style typique (écriture, musique, art, etc.) | Estilo típico (escrita, música, arte, etc.) | Estilo típico (escritura, música, arte, etc.). | Stile tipico (scrittura, musica, arte, ecc.) | (Scriptorum, music, es, etc.) typical style | Typischer Stil (Schreiben, Musik, Kunst usw.) | Τυπικό ύφος (γραφή, μουσική, τέχνη κ.λπ.) | Typikó ýfos (grafí, mousikí, téchni k.lp.) | Typowy styl (pisanie, muzyka, sztuka itp.) | Типичный стиль (письменность, музыка, искусство и т. Д.) | Tipichnyy stil' (pis'mennost', muzyka, iskusstvo i t. D.) | |||||||
84 | The classical/contemporary/popular idiom | L'idiome classique / contemporain / populaire | O idioma clássico / contemporâneo / popular | El lenguaje clásico / contemporáneo / popular | L'idioma classico / contemporaneo / popolare | Classical / aetatis / consuetudine popular | Die klassische / zeitgenössische / populäre Ausdrucksweise | Το κλασικό / σύγχρονο / λαϊκό ιδίωμα | To klasikó / sýnchrono / laïkó idíoma | Klasyczny / współczesny / popularny idiom | Классическая / современная / популярная идиома | Klassicheskaya / sovremennaya / populyarnaya idioma | |||||||
85 | Classical/modern/popular idioms | Idiomes classiques / modernes / populaires | Idiomas clássicos / modernos / populares | Modismos clásicos / modernos / populares | Idiomi classici / moderni / popolari | Classical / aetatis / pop idiomate | Klassische / moderne / beliebte Redewendungen | Κλασικοί / μοντέρνοι / δημοφιλείς ιδιωματισμοί | Klasikoí / montérnoi / dimofileís idiomatismoí | Klasyczne / nowoczesne / popularne idiomy | Классические / современные / популярные идиомы | Klassicheskiye / sovremennyye / populyarnyye idiomy | |||||||
86 | Idiomatic containing expressions that are natural to a native speaker | Idiomatique contenant des expressions naturelles pour un locuteur natif | Idiomatic contendo expressões que são naturais para um falante nativo | Expresiones que contienen idiomáticas que son naturales para un hablante nativo | Idiomatico che contiene espressioni che sono naturali per un madrelingua | quibus illa quae sunt naturalis est nativi latine loquitur idioma sermonis | Idiomatic enthält Ausdrücke, die für einen Muttersprachler selbstverständlich sind | Ιδιωτικό που περιέχει εκφράσεις που είναι φυσικές για έναν φυσικό ομιλητή | Idiotikó pou periéchei ekfráseis pou eínai fysikés gia énan fysikó omilití | Idiomatic zawiera wyrażenia, które są naturalne dla native speakera | Идиоматические выражения, которые естественны для носителей языка | Idiomaticheskiye vyrazheniya, kotoryye yestestvenny dlya nositeley yazyka | |||||||
87 | Of a language | D'une langue | De uma língua | De un lenguaje | Di una lingua | De sermone | Einer Sprache | Μια γλώσσα | Mia glóssa | O języku | Языка | YAzyka | |||||||
88 | Expressive; verbally; (some) | Expressif; verbalement; (certains) | Expressivo; verbalmente; | Expresivo; verbalmente; (algunos) | Espressivo; verbalmente; (alcuni) | Genuina loquendi ratione quae (a) De moribus Quaeso | Ausdrucksvoll, verbal (einige) | Εκφραστικό, προφορικά (μερικά) | Ekfrastikó, proforiká (meriká) | Ekspresyjne, słownie; (niektóre) | Выразительный, устно, (некоторые) | Vyrazitel'nyy, ustno, (nekotoryye) | |||||||
89 | a idiom that contains a natural expression for a native speaker | un idiome qui contient une expression naturelle pour un locuteur natif | um idioma que contém uma expressão natural para um falante nativo | un idioma que contiene una expresión natural para un hablante nativo | un linguaggio che contiene un'espressione naturale per un madrelingua | Non habet autem in Phrases linguae naturalis expressio pro patria loquentium | eine Redewendung, die einen natürlichen Ausdruck für einen Muttersprachler enthält | ένα ιδίωμα που περιέχει μια φυσική έκφραση για έναν φυσικό ομιλητή | éna idíoma pou periéchei mia fysikí ékfrasi gia énan fysikó omilití | idiom, który zawiera naturalny wyraz dla native speakera | идиома, содержащая естественное выражение для носителей языка | idioma, soderzhashchaya yestestvennoye vyrazheniye dlya nositeley yazyka | |||||||
90 | She speaks fluent and idiomatic English | Elle parle anglais couramment et idiomatique | Ela fala inglês fluente e idiomático | Habla inglés fluido e idiomático. | Parla un inglese fluente e idiomatico | Et loquetur et loquitur idioma sermonis Latina | Sie spricht fließend und idiomatisch Englisch | Μιλάει άπταιστα και ιδιωματικά αγγλικά | Miláei áptaista kai idiomatiká angliká | Mówi płynnie i idiomatycznie po angielsku | Она свободно говорит на идиотском языке | Ona svobodno govorit na idiotskom yazyke | |||||||
91 | She speaks fluent English. | Elle parle couramment l'anglais. | Ela fala fluentemente inglês. | Ella habla inglés con fluidez. | Parla un inglese fluente. | Et facunda loquitur idioma sermonis Latina | Sie spricht fließend Englisch. | Μιλάει άπταιστα Αγγλικά. | Miláei áptaista Angliká. | Mówi biegle po angielsku. | Она свободно говорит по-английски. | Ona svobodno govorit po-angliyski. | |||||||
92 | Containing an idiom | Contenant un idiome | Contendo uma expressão idiomática | Que contiene un idioma | Contenente un idioma | quibus idiomatis | Eine Redewendung enthalten | Περιέχει ένα ιδίωμα | Periéchei éna idíoma | Zawierający idiom | Содержащая идиома | Soderzhashchaya idioma | |||||||
93 | Idiom | Idiome | Idiom | Idioma | Esso contiene idiomi | Eam continet idiomatum | Idiom | Idiom | Idiom | Idiom | Он содержит идиомы | On soderzhit idiomy | |||||||
94 | Containing idioms | Contenant des idiomes | Contendo expressões idiomáticas | Conteniendo modismos | Contenenti idiomi | quibus idiomatum | Idiome enthalten | Περιέχει ιδιωματισμούς | Periéchei idiomatismoús | Zawierające idiomy | Содержащие идиомы | Soderzhashchiye idiomy | |||||||
95 | An idiomatic expression | Une expression idiomatique | Uma expressão idiomática | Una expresión idiomática | Un'espressione idiomatica | quod idioma sermonis expressio | Ein idiomatischer Ausdruck | Μια ιδιωματική έκφραση | Mia idiomatikí ékfrasi | Wyrażenie idiomatyczne | Идиоматическое выражение | Idiomaticheskoye vyrazheniye | |||||||
96 | Phrase | Idiome | Idiom | Idioma | locuzione | iste modus loquendi | Idiom | Idiom | Idiom | Idiom | идиома | idioma | |||||||
97 | Idiomatically | Idéalement | Sitetically | Idiomáticamente | idiomaticamente | idiomatically | Idiomatisch | Ιδιωτικά | Idiotiká | Idiomatycznie | идиоматически | idiomaticheski | |||||||
98 | Idiosyncrasy,idiosyncrasies,a person's particular way of behaving, thinking, etc., especially when it is unusual; an unusual feature | L'idiosyncrasie, les idiosyncrasies, le comportement particulier d'une personne, sa façon de penser, etc., en particulier lorsqu'elle est inhabituelle; caractéristique inhabituelle | Idiossincrasia, idiossincrasias, o modo particular de se comportar, pensar, etc., especialmente quando é incomum, uma característica incomum | Idiosincrasia, idiosincrasia, la forma particular de comportarse, pensar, etc. de una persona, especialmente cuando es inusual, una característica inusual | Idiosincrasia, idiosincrasie, modo particolare di comportarsi, pensare, ecc. Di una persona, specialmente quando è inusuale, una caratteristica insolita | idiosyncrasy, idiosyncrasies aliquis modus peculiaris actio cogitantes etc. praesertim rarissimum insolita pluma | Idiosynkrasie, Idiosynkrasien, die besondere Art, sich zu verhalten, zu denken usw., besonders wenn es ungewöhnlich ist, ein ungewöhnliches Merkmal | Idiosyncrasy, ιδιοσυγκρασίες, ο ιδιαίτερος τρόπος συμπεριφοράς ενός ατόμου, σκέψης κ.λπ., ειδικά όταν είναι ασυνήθιστο · ένα ασυνήθιστο χαρακτηριστικό | Idiosyncrasy, idiosynkrasíes, o idiaíteros trópos symperiforás enós atómou, sképsis k.lp., eidiká ótan eínai asyníthisto : éna asyníthisto charaktiristikó | Idiosynkraza, dziwactwa, szczególny sposób zachowania, myślenia itd., Zwłaszcza gdy jest to niezwykłe; | Идиосинкразия, особенности, особый способ поведения, мышления и т. Д., Особенно когда это необычно, необычная особенность | Idiosinkraziya, osobennosti, osobyy sposob povedeniya, myshleniya i t. D., Osobenno kogda eto neobychno, neobychnaya osobennost' | |||||||
99 | (personal-specific) habit; characteristics; | habitude (personnelle); caractéristiques; | (pessoal-específico) hábito; características; | hábito (personal-específico); características; | (personale-specifico) abitudine, caratteristiche; | (Idiosyncratic) habitum, characterised, hobbies | (persönliche) Gewohnheit; Merkmale; | (προσωπική) συνήθεια · χαρακτηριστικά · | (prosopikí) synítheia : charaktiristiká : | (indywidualny) nawyk, charakterystyka; | (индивидуальная) привычка, характеристики; | (individual'naya) privychka, kharakteristiki; | |||||||
100 | Synonym excentricity | Excentricité synonyme | Excentricidade de sinônimos | Sinónimo excentricidad | Sinonimo di eccentricità | species excentricitatem | Synonym Exzentrizität | Ομοιογενής εκκεντρικότητα | Omoiogenís ekkentrikótita | Ekwiwalencja synonimów | Синоним excentricity | Sinonim excentricity | |||||||
The car has its little idiosyncrasies | La voiture a ses petites idiosyncrasies | O carro tem suas pequenas idiossincrasias | El coche tiene sus pequeñas idiosincrasias. | L'auto ha le sue piccole idiosincrasie | Et paulo car habet idiosyncrasies | Das Auto hat seine kleinen Eigenheiten | Το αυτοκίνητο έχει τις μικρές ιδιοσυγκρασίες του | To aftokínito échei tis mikrés idiosynkrasíes tou | Samochód ma swoje małe dziwactwa | У автомобиля есть свои особенности | U avtomobilya yest' svoi osobennosti | ||||||||
102 | This car has some small tempers | Cette voiture a quelques petites humeurs | Este carro tem alguns pequenos ânimos | Este auto tiene unos temperamentos pequeños. | Questa macchina ha alcuni piccoli temperamenti | Hoc currus est aliquo parva ingenium eius | Dieses Auto hat einige kleine Gemüter | Αυτό το αυτοκίνητο έχει μερικές μικρές αντιλήψεις | Aftó to aftokínito échei merikés mikrés antilípseis | Ten samochód ma trochę łagodności | У этого автомобиля немного настроений | U etogo avtomobilya nemnogo nastroyeniy | |||||||
103 | Idiosyncratic : | Idiosyncratique: | Idiossincrático: | Idiosincrásico: | Idiosincratico: | idiosyncratic: | Idiosynkratisch: | Ιδιοσυντηρητικό: | Idiosyntiritikó: | Idiosyncratic: | Идиосинкратический: | Idiosinkraticheskiy: | |||||||
104 | His teaching methods are idiosyncratic but successful | Ses méthodes d'enseignement sont idiosyncratiques mais réussies | Seus métodos de ensino são idiossincráticos, mas bem sucedidos | Sus métodos de enseñanza son idiosincrásicos pero exitosos. | I suoi metodi di insegnamento sono idiosincratici ma di successo | Modi autem bene docendo idiosyncratic | Seine Lehrmethoden sind idiosynkratisch, aber erfolgreich | Οι μέθοδοι διδασκαλίας του είναι ιδιοσυγκρασιακές αλλά επιτυχείς | Oi méthodoi didaskalías tou eínai idiosynkrasiakés allá epitycheís | Jego metody nauczania są idiosynkratyczne, ale udane | Его методы преподавания являются своеобразными, но успешными | Yego metody prepodavaniya yavlyayutsya svoyeobraznymi, no uspeshnymi | |||||||
105 | His teaching method is very strange, but very successful. | Sa méthode d'enseignement est très étrange, mais très réussie. | Seu método de ensino é muito estranho, mas muito bem sucedido. | Su método de enseñanza es muy extraño, pero muy exitoso. | Il suo metodo di insegnamento è molto strano, ma di grande successo. | Methodus doctrinae mirum autem nimis | Seine Unterrichtsmethode ist sehr seltsam, aber sehr erfolgreich. | Η διδασκαλία του είναι πολύ περίεργη, αλλά πολύ επιτυχημένη. | I didaskalía tou eínai polý períergi, allá polý epitychiméni. | Jego metoda nauczania jest bardzo dziwna, ale bardzo udana. | Его метод обучения очень странный, но очень успешный. | Yego metod obucheniya ochen' strannyy, no ochen' uspeshnyy. | |||||||
106 | His teaching methods are both special and successful. | Ses méthodes d'enseignement sont à la fois spéciales et réussies. | Seus métodos de ensino são especiais e bem-sucedidos. | Sus métodos de enseñanza son especiales y exitosos. | I suoi metodi di insegnamento sono sia speciali che di successo. | Specialem modum doctrina eius interitum cum scelere approbavit. | Seine Lehrmethoden sind sowohl besonders als auch erfolgreich. | Οι μέθοδοι διδασκαλίας του είναι τόσο ξεχωριστές όσο και επιτυχείς. | Oi méthodoi didaskalías tou eínai tóso xechoristés óso kai epitycheís. | Jego metody nauczania są wyjątkowe i odnoszą sukcesy. | Его методы обучения являются как особыми, так и успешными. | Yego metody obucheniya yavlyayutsya kak osobymi, tak i uspeshnymi. | |||||||
107 | Idiot (informal) a very stupid person | Idiot (informel) une personne très stupide | Idiota (informal) uma pessoa muito estúpida | Idiota (informal) una persona muy estúpida | Idiota (informale) una persona molto stupida | stultus (informal) homo stultus est valde | Idiot (informell) eine sehr dumme Person | Idiot (άτυπη) ένα πολύ ηλίθιο πρόσωπο | Idiot (átypi) éna polý ilíthio prósopo | Idiota (nieoficjalna) bardzo głupia osoba | Идиот (неформальный) очень глупый человек | Idiot (neformal'nyy) ochen' glupyy chelovek | |||||||
108 | Stupid, stupid | Stupide, stupide | Estúpido, estúpido | Estúpido, estúpido | Stupido, stupido | Stulte, stulte | Dumm, dumm | Στάδιο, ηλίθια | Stádio, ilíthia | Głupi, głupi | Глупый, глупый | Glupyy, glupyy | |||||||
109 | Idiot (informal) a very stupid person | Idiot (informel) une personne très stupide | Idiota (informal) uma pessoa muito estúpida | Idiota (informal) una persona muy estúpida | Idiota (informale) una persona molto stupida | Stultus (informal) homo stultus est valde | Idiot (informell) eine sehr dumme Person | Idiot (άτυπη) ένα πολύ ηλίθιο πρόσωπο | Idiot (átypi) éna polý ilíthio prósopo | Idiota (nieoficjalna) bardzo głupia osoba | Идиот (неформальный) очень глупый человек | Idiot (neformal'nyy) ochen' glupyy chelovek | |||||||
110 | Synoonym fool | Imbécile de synoonym | Synoonym fool | Tonto sinónimo | Snoonimo pazzo | stultus synoonym | Synoonym Narr | Ο συνονόφωνο ανόητος | O synonófono anóitos | Synoonimowy głupiec | Синонимный дурак | Sinonimnyy durak | |||||||
111 | When I lost my passport, I felt such an idiot! | Quand j'ai perdu mon passeport, je me suis senti si idiot! | Quando perdi meu passaporte, me senti tão idiota! | Cuando perdí mi pasaporte, me sentí tan idiota! | Quando ho perso il mio passaporto, mi sono sentito un tale idiota! | Congue Cum patriam amisi sensi tam demens? | Als ich meinen Pass verlor, fühlte ich mich wie ein Idiot! | Όταν έχασα το διαβατήριό μου, ένιωσα έναν τόσο ηλίθιο! | Ótan échasa to diavatírió mou, éniosa énan tóso ilíthio! | Kiedy zgubiłem paszport, poczułem się takim idiotą! | Когда я потерял свой паспорт, я почувствовал себя таким идиотом! | Kogda ya poteryal svoy pasport, ya pochuvstvoval sebya takim idiotom! | |||||||
112 | I felt like a big fool when I lost my passport. | Je me sentais comme un grand imbécile quand j'ai perdu mon passeport. | Eu me senti como um bobo grande quando perdi meu passaporte. | Me sentí como un gran tonto cuando perdí mi pasaporte. | Mi sono sentito un grande pazzo quando ho perso il mio passaporto. | EGO sentio amo stultus mei perdidi, cum passport | Ich fühlte mich wie ein großer Narr, als ich meinen Pass verlor. | Ένιωσα σαν ένας μεγάλος ανόητος όταν έχασα το διαβατήριό μου. | Éniosa san énas megálos anóitos ótan échasa to diavatírió mou. | Czułam się jak głupia, gdy zgubiłam swój paszport. | Когда я потерял свой паспорт, я почувствовал себя большим глупцом. | Kogda ya poteryal svoy pasport, ya pochuvstvoval sebya bol'shim gluptsom. | |||||||
113 | Not that switch , you idiot! | Pas cet interrupteur, imbécile! | Não aquele interruptor, seu idiota! | No ese interruptor, idiota! | Non quell'interruttore, sei un idiota! | non ut switch, idiota? | Nicht dieser Schalter, du Idiot! | Όχι αυτός ο διακόπτης, ανόητος! | Óchi aftós o diakóptis, anóitos! | Nie ten przełącznik, idioto! | Не тот переключатель, ты идиот! | Ne tot pereklyuchatel', ty idiot! | |||||||
114 | Not that switch, you stupid! | Pas cet interrupteur, stupide! | Não é esse interruptor, sua idiota! | No ese cambio, estúpido! | Non quello switch, sei stupido! | Non ut switch, idiota? | Nicht dieser Schalter, du Dummkopf! | Όχι αυτός ο διακόπτης, εσύ ηλίθιος! | Óchi aftós o diakóptis, esý ilíthios! | Nie ta zmiana, ty głupi! | Не тот переключатель, ты глупый! | Ne tot pereklyuchatel', ty glupyy! | |||||||
115 | Not that switch, you idiot! | Pas cet interrupteur, imbécile! | Não aquele interruptor, seu idiota! | No ese interruptor, idiota! | Non quell'interruttore, sei un idiota! | Non ut switch, idiota? | Nicht dieser Schalter, du Idiot! | Όχι αυτός ο διακόπτης, ανόητος! | Óchi aftós o diakóptis, anóitos! | Nie ten przełącznik, idioto! | Не тот переключатель, ты идиот! | Ne tot pereklyuchatel', ty idiot! | |||||||
116 | (old-fashioned, offensive) a person with very low intelligence who cannot think or behave normally | (à l'ancienne, offensant) une personne avec une intelligence très faible qui ne peut pas penser ou se comporter normalement | (antiquado, ofensivo) uma pessoa com inteligência muito baixa que não pode pensar ou se comportar normalmente | (anticuado, ofensivo) una persona con muy poca inteligencia que no puede pensar o comportarse normalmente | (vecchio stile, offensivo) una persona con intelligenza molto bassa che non può pensare o comportarsi normalmente | (Vetus illa offensionem) ad hominem vel nimis humilis ingenii, qui non cogitant Northmanni conversari | (altmodisch, beleidigend) eine Person mit sehr geringer Intelligenz, die nicht normal denken oder sich benehmen kann | (ντεμοντέ, προσβλητικό) ένα άτομο με πολύ χαμηλή νοημοσύνη που δεν μπορεί να σκέφτεται ή να συμπεριφέρεται κανονικά | (ntemonté, prosvlitikó) éna átomo me polý chamilí noimosýni pou den boreí na skéftetai í na symperiféretai kanoniká | (staromodny, obraźliwy) osoba o bardzo niskiej inteligencji, która nie potrafi normalnie myśleć i zachowywać się normalnie | (старомодный, оскорбительный) человек с очень низким интеллектом, который не может нормально думать или вести себя нормально | (staromodnyy, oskorbitel'nyy) chelovek s ochen' nizkim intellektom, kotoryy ne mozhet normal'no dumat' ili vesti sebya normal'no | |||||||
117 | moron | Idiot | Idiota | Idiota | idiota | stultus | Idiot | Idiot | Idiot | Idiota | кретин | kretin | |||||||
118 | Idiot board (informal) a board with words written on it for a television presenter to read, so that they do not forget what they have to say | Tableau idiot (informel) un tableau sur lequel sont écrits des mots qu’un présentateur de télévision peut lire, afin qu’ils ne perdent pas ce qu’ils ont à dire | Placa de idiota (informal) uma placa com palavras escritas nele para um apresentador de televisão ler, de forma que eles não esquecem o que têm a dizer | Tablero de idiotas (informal) un tablero con palabras escritas para que un presentador de televisión las lea, para que no olviden lo que tienen que decir. | Idiot board (informale) una scheda con parole scritte per un presentatore televisivo da leggere, in modo che non dimentichino ciò che hanno da dire | stultus tabula (informal) in tabula scripta sunt in sermonibus et televisionem relatoris est a lege, ut non obliviscar quis dicat se habere | Idiot Board (informell) ein Board mit Worten, die ein Fernsehmoderator lesen soll, damit sie nicht vergessen, was sie zu sagen haben | Idiot board (άτυπη) ένα διοικητικό συμβούλιο με λέξεις γραμμένες σε αυτό για έναν τηλεοπτικό παρουσιαστή για να διαβάσει, έτσι ώστε να μην ξεχάσουν τι έχουν να πουν | Idiot board (átypi) éna dioikitikó symvoúlio me léxeis gramménes se aftó gia énan tileoptikó parousiastí gia na diavásei, étsi óste na min xechásoun ti échoun na poun | Tablica idiotyczna (nieformalna) tablica z napisem na niej napisanym dla prezentera telewizyjnego do czytania, aby nie zapomnieć o tym, co mają do powiedzenia | Idiot board (неофициальный) доска со словами, написанными на нем для телевизионного докладчика, чтобы читать, чтобы они не забыли, что они должны сказать | Idiot board (neofitsial'nyy) doska so slovami, napisannymi na nem dlya televizionnogo dokladchika, chtoby chitat', chtoby oni ne zabyli, chto oni dolzhny skazat' | |||||||
119 | (used in the TV show) | (utilisé dans l'émission de télévision) | (usado no programa de TV) | (utilizado en el programa de televisión) | (usato nello show televisivo) | (Uti Studio TV) tabula Tips | (in der TV-Show verwendet) | (που χρησιμοποιείται στην τηλεοπτική εκπομπή) | (pou chrisimopoieítai stin tileoptikí ekpompí) | (używane w programie telewizyjnym) | (используется в телешоу) | (ispol'zuyetsya v teleshou) | |||||||
120 | Idiotic ,very stupid | Idiot, très stupide | Idiota, muito idiota | Idiota, muy estúpido | Idiotico, molto stupido | fatuum sonat multum stultus | Idiotisch, sehr dumm | Ιδιατικό, πολύ ηλίθιο | Idiatikó, polý ilíthio | Idiotyk, bardzo głupi | Идиотический, очень глупый | Idioticheskiy, ochen' glupyy | |||||||
121 | Shiyan stupid; idiot-like | Shiyan stupide, imbécile | Shiyan estúpido, idiota | Shiyan estúpido; idiota | Shiyan stupido, idiota | Veni decem inepta: stulte dicturos | Shiyan dumm, idiotisch | Shiyan ηλίθιο, ηλίθιο | Shiyan ilíthio, ilíthio | Shiyan głupi, jak idiota | Шиян глупый, идиот-подобный | Shiyan glupyy, idiot-podobnyy | |||||||
122 | Synonym ridiculous | Synonyme ridicule | Sinônimo ridículo | Sinónimo ridículo | Sinonimo ridicolo | ridiculum est species | Synonym lächerlich | Συνώνυμο γελοίο | Synónymo geloío | Synonim niedorzeczny | Синоним смешной | Sinonim smeshnoy | |||||||
123 | An idiotic question | Une question idiote | Uma pergunta idiota | Una pregunta idiota | Una domanda idiota | an ut quaestio | Eine idiotische Frage | Μια ανόητη ερώτηση | Mia anóiti erótisi | To idiotyczne pytanie | Идиотский вопрос | Idiotskiy vopros | |||||||
124 | Very stupid question | Question très stupide | Pergunta muito estúpida | Pregunta muy estúpida | Domanda molto stupida | Est stultius ipsum interrogare | Sehr blöde Frage | Πολύ ανόητο ερώτημα | Polý anóito erótima | Bardzo głupie pytanie | Очень глупый вопрос | Ochen' glupyy vopros | |||||||
125 | Don’t be so idiotic! | Ne sois pas si bête! | Não seja tão idiota! | ¡No seas tan idiota! | Non essere così idiota! | Ne tam stulte! | Sei nicht so idiotisch! | Μην είσαι τόσο ανόητος! | Min eísai tóso anóitos! | Nie bądź taki idiotyczny! | Не будь таким идиотским! | Ne bud' takim idiotskim! | |||||||
126 | Don't be so stupid! | Ne sois pas si bête! | Não seja tão idiota! | ¡No seas tan estúpido! | Non essere così stupido! | Noli stulte | Sei nicht so dumm! | Μην είσαι τόσο ανόητος! | Min eísai tóso anóitos! | Nie bądź taki głupi! | Не будь таким глупым! | Ne bud' takim glupym! | |||||||
127 | Don't be so idiot! | Ne sois pas si idiot! | Não seja tão idiota! | ¡No seas tan idiota! | Non essere così idiota! | Ne fatuus? | Sei nicht so Idiot! | Μην είσαι τόσο ηλίθιος! | Min eísai tóso ilíthios! | Nie bądź taki idiotą! | Не будь таким идиотом! | Ne bud' takim idiotom! | |||||||
128 | Idiotically | Idiotement | Idioticamente | Idioticamente | idiotically | fatue | Idiotisch | Ιδιοτικά | Idiotiká | Idiotycznie | по-идиотски | po-idiotski | |||||||
129 | Idiot savant, (pl. idiot savants or idiots savants (from French) a person who has severe learning difficulties, but who has an unusually high level of ability in a particular skill, for example in art or music, or in remembering Special talent, low-energy genius (has serious learning disabilities, but has extraordinary ability in art, music or memory) | Savant imbécile (ou plutôt idiots savants français) est une personne qui a de graves difficultés d’apprentissage, mais qui possède un niveau inhabituellement élevé de compétences dans une compétence particulière, par exemple dans les domaines de l’art, de la musique ou de la mémoire. Talent spécial, génie à basse énergie (a de graves difficultés d'apprentissage, mais une habileté extraordinaire en arts, en musique ou en mémoire) | Idiot savant, (pl. Idiot savants ou idiotas savants (do francês) uma pessoa que tem graves dificuldades de aprendizagem, mas que possui um nível anormalmente alto de habilidade em uma determinada habilidade, por exemplo, em arte ou música, ou em lembrar Talento especial, gênio de baixa energia (tem sérias dificuldades de aprendizado, mas tem habilidade extraordinária em arte, música ou memória) | Idiot savant, (pl. Idiiot savants o idiot savants (del francés) una persona que tiene graves dificultades de aprendizaje, pero que tiene un nivel inusualmente alto de habilidad en una habilidad particular, por ejemplo en arte o música, o en el recuerdo Talento especial, genio de poca energía (tiene graves discapacidades de aprendizaje, pero tiene una habilidad extraordinaria en arte, música o memoria) | Idiot savant, (pl. Idioti savants o idioti savants (dal francese) una persona che ha gravi difficoltà di apprendimento, ma che ha un livello insolitamente alto di abilità in una particolare abilità, ad esempio nell'arte o nella musica, o nel ricordare Talento speciale, genio a bassa energia (ha gravi difficoltà di apprendimento, ma ha un'abilità straordinaria nell'arte, nella musica o nella memoria) | stultus sciolo, (pl. et amentes procreantur stultus praesentia exhilarare animos praesentia exhilarare animos (de French) qui est a gravibus difficultatibus cognita, sed maiore quam solita Qui habet excelsum campester of arte facultatem certo, exempli gratia, vel in arte musica, seu in memorando haec inparem sibi luctatum peculiari modo, low-navitas sciolo (cum gravibus cognita defectibus, et incredibili habeo facultatem artium et musica ut memorias) | Idiot Savant, (pl. Idiot Savants oder Idiots Savants (aus Französisch) eine Person, die schwere Lernschwierigkeiten hat, jedoch ein ungewöhnlich hohes Maß an Fähigkeiten für eine bestimmte Fertigkeit aufweist, beispielsweise in Kunst oder Musik oder beim Erinnern Spezialtalent mit geringem Energie-Genie (hat schwere Lernbehinderungen, verfügt jedoch über außergewöhnliche Fähigkeiten in Kunst, Musik oder Gedächtnis) | ηλίθιος σοφός, (πίν. σοφοί ηλίθιος ή ηλίθιοι σοφοί (από τα γαλλικά) ένα πρόσωπο που έχει σοβαρές μαθησιακές δυσκολίες, αλλά ο οποίος έχει ένα ασυνήθιστα υψηλό επίπεδο ικανότητας σε μια συγκεκριμένη δεξιότητα, για παράδειγμα, στην τέχνη και τη μουσική, είτε στο να θυμάται πράγματα άτομα με ειδικές ανάγκες Ειδικό ταλέντο, ιδιοφυΐα χαμηλής ενέργειας (έχει σοβαρές μαθησιακές δυσκολίες, αλλά έχει εξαιρετική ικανότητα στην τέχνη, τη μουσική ή τη μνήμη) | ilíthios sofós, (pín. sofoí ilíthios í ilíthioi sofoí (apó ta galliká) éna prósopo pou échei sovarés mathisiakés dyskolíes, allá o opoíos échei éna asyníthista ypsiló epípedo ikanótitas se mia synkekriméni dexiótita, gia parádeigma, stin téchni kai ti mousikí, eíte sto na thymátai prágmata átoma me eidikés anánkes Eidikó talénto, idiofyḯa chamilís enérgeias (échei sovarés mathisiakés dyskolíes, allá échei exairetikí ikanótita stin téchni, ti mousikí í ti mními) | Idiota uczony (uczony idioty lub idioci uczeni (z języka francuskiego), który ma poważne trudności w nauce, ale ma niezwykle wysoki poziom umiejętności w danej umiejętności, na przykład w sztuce lub muzyce, lub w pamiętaniu Specjalny talent, niskoenergetyczny geniusz (ma poważne trudności w uczeniu się, ale ma niezwykłe zdolności w sztuce, muzyce i pamięci) | Идиот-савант, (уверенный в том, что идиотские ученые или идиоты-саванты (с французского) человек, который имеет серьезные трудности с обучением, но имеющий необычно высокий уровень умения в определенном навыке, например, в искусстве или музыке, или в воспоминании Специальный талант, гениальность с низкой энергией (имеет серьезные недостатки в обучении, но обладает исключительными способностями в искусстве, музыке или памяти) | Idiot-savant, (uverennyy v tom, chto idiotskiye uchenyye ili idioty-savanty (s frantsuzskogo) chelovek, kotoryy imeyet ser'yeznyye trudnosti s obucheniyem, no imeyushchiy neobychno vysokiy uroven' umeniya v opredelennom navyke, naprimer, v iskusstve ili muzyke, ili v vospominanii Spetsial'nyy talant, genial'nost' s nizkoy energiyey (imeyet ser'yeznyye nedostatki v obuchenii, no obladayet isklyuchitel'nymi sposobnostyami v iskusstve, muzyke ili pamyati) | |||||||
130 | Idle | Au ralenti | Ocioso | Inactivo | inattivo | idle | Im Leerlauf | Αδράνεια | Adráneia | Bezczynny | вхолостую | vkholostuyu | |||||||
131 | (of people) not working hard | (de personnes) ne travaille pas dur | (de pessoas) não trabalhando duro | (de personas) no trabajando duro | (di persone) non lavorano sodo | (Qui De) non durum operantes, | (von Leuten) nicht hart arbeiten | (των ανθρώπων) δεν εργάζονται σκληρά | (ton anthrópon) den ergázontai sklirá | (ludzi) nie pracują ciężko | (людей) не работает | (lyudey) ne rabotayet | |||||||
132 | Slack | Mou | Folga | Holgura | Slack; pigro | Remissa; otiosi | Locker | Χαλαρώστε | Chalaróste | Slack | Натяжной; ленивая | Natyazhnoy; lenivaya | |||||||
133 | Synonym lazy | Synonyme paresseux | Sinônimo preguiçoso | Sinónimo perezoso | Sinonimo pigro | species otiosi | Synonym faul | Συνώνυμο τεμπέλης | Synónymo tempélis | Synonim leniwy | Синоним ленивый | Sinonim lenivyy | |||||||
134 | An idle student | Un étudiant oisif | Um estudante ocioso | Un estudiante ocioso | Uno studente ozioso | pigredo inmittit soporem et discipulus | Ein untätiger Student | Ελεύθερος φοιτητής | Eléftheros foititís | Bezczynny student | Бездельник | Bezdel'nik | |||||||
135 | Lazy student | Étudiant paresseux | Estudante preguiçoso | Estudiante perezoso | Studente pigro | alumni piger | Faule Studentin | Lazy φοιτητής | Lazy foititís | Leniwy uczeń | Ленивый студент | Lenivyy student | |||||||
136 | (of machines, factories, etc. machines, factories) | (de machines, usines, etc. machines, usines) | (de máquinas, fábricas, etc. máquinas, fábricas) | (de máquinas, fábricas, etc. máquinas, fábricas) | (di macchine, fabbriche, macchine ecc., fabbriche) | (De machinarum, officinas, etc. machinis nisu sistit et se) | (von Maschinen, Fabriken usw. Maschinen, Fabriken) | (μηχανημάτων, εργοστασίων κ.λπ. μηχανημάτων, εργοστασίων) | (michanimáton, ergostasíon k.lp. michanimáton, ergostasíon) | (maszyn, fabryk itp. maszyn, fabryk) | (машин, заводов и т. д. машин, заводов) | (mashin, zavodov i t. d. mashin, zavodov) | |||||||
137 | Not in use | Non utilisé | Não em uso | No en uso | Non in uso | non in usum inductorum | Nicht in Gebrauch | Δεν χρησιμοποιείται | Den chrisimopoieítai | Nie używany | Не используется | Ne ispol'zuyetsya | |||||||
138 | idle | Au ralenti | Ocioso | Inactivo | inattivo | idle | Im Leerlauf | Αδράνεια | Adráneia | Bezczynny | вхолостую | vkholostuyu | |||||||
139 | To lie/stand/remain idle | Mentir / rester debout / rester inactif | Para ficar em pé / ficar ocioso | Mentir / pararse / permanecer inactivo | Mentire / stare in piedi / rimanere inattivo | iacere / sto / otiosae; | Liegen / stehen / untätig bleiben | Να ξαπλώνετε / σταθείτε / παραμένετε αδρανείς | Na xaplónete / statheíte / paraménete adraneís | Kłamać / stać / pozostać bezczynny | Лежать / стоять / оставаться без дела | Lezhat' / stoyat' / ostavat'sya bez dela | |||||||
140 | Lie / stand / stay idle | Lie / stand / restez au repos | Deitar / ficar / ficar ocioso | Mentir / estar de pie / permanecer inactivo | Mentire / stare in piedi / rimanere inattivo | Mendacium / sto / otiosae; | Liegen / stehen / im Leerlauf bleiben | Lie / stand / stay idle | Lie / stand / stay idle | Kłamstwo / stoisko / pozostań bezczynne | Ложь / стоять / оставаться без дела | Lozh' / stoyat' / ostavat'sya bez dela | |||||||
141 | Idle watching | Regarder au ralenti | Ocioso assistindo | Observación ociosa | Guardare inattivo | respice idle | Idle beobachten | Παρακολουθήστε αναμονή | Parakolouthíste anamoní | Bezczynne oglądanie | Простой просмотр | Prostoy prosmotr | |||||||
142 | (of people ) without work | (de personnes) sans travail | (de pessoas) sem trabalho | (de personas) sin trabajo | (di persone) senza lavoro | (De homines) non opus | (von Leuten) ohne Arbeit | (των ανθρώπων) χωρίς εργασία | (ton anthrópon) chorís ergasía | (ludzi) bez pracy | (людей) без работы | (lyudey) bez raboty | |||||||
143 | Unworked | Non travaillé | Não trabalhado | Sin trabajar | Non ha funzionato; minimo | Non opus est, et lorum curvant | Nicht bearbeitet | Μη επεξεργασμένο | Mi epexergasméno | Nieobrobiony | Это не сработало, на холостом ходу | Eto ne srabotalo, na kholostom khodu | |||||||
144 | Synonym unemployed | Synonyme sans emploi | Sinônimo desempregado | Sinónimo desempleado | Sinonimo di disoccupati | species opere destitutorum | Synonym arbeitslos | Συνώνυμο άνεργοι | Synónymo ánergoi | Synonim bezrobotny | Синоним безработный | Sinonim bezrabotnyy | |||||||
145 | Over ten percent 0f the work force is now idle | Plus de dix pour cent de la population active est maintenant inactive | Mais de dez por cento da força de trabalho está agora ociosa | Más del diez por ciento 0f la fuerza de trabajo está ahora inactiva | Oltre il dieci percento della forza lavoro è ora inattiva | 0f super decem percent viribus opus est nunc idle | Über zehn Prozent der Belegschaft befinden sich jetzt im Leerlauf | Πάνω από δέκα τοις εκατό του εργατικού δυναμικού είναι τώρα αδρανές | Páno apó déka tois ekató tou ergatikoú dynamikoú eínai tóra adranés | Ponad dziesięć procent siły roboczej jest teraz bezczynne | Более десяти процентов рабочей силы сейчас бездействуют | Boleye desyati protsentov rabochey sily seychas bezdeystvuyut | |||||||
146 | More than 10% of the workforce is now idle. | Plus de 10% de la population active est désormais inactive. | Mais de 10% da força de trabalho está ociosa. | Más del 10% de la fuerza laboral está ahora inactiva. | Oltre il 10% della forza lavoro è ora inattivo. | Sunt plures decem percent quinquaginta qui erudiebant idle | Mehr als 10% der Belegschaft sind jetzt im Leerlauf. | Περισσότερο από το 10% του εργατικού δυναμικού είναι πλέον αδρανές. | Perissótero apó to 10% tou ergatikoú dynamikoú eínai pléon adranés. | Ponad 10% siły roboczej jest teraz bezczynne. | Более 10% рабочей силы сейчас бездействуют. | Boleye 10% rabochey sily seychas bezdeystvuyut. | |||||||
147 | More than 10% of the workforce is now idle | Plus de 10% de la population active est désormais inactive | Mais de 10% da força de trabalho está ociosa | Más del 10% de la fuerza laboral está ahora inactiva. | Oltre il 10% della forza lavoro è ora inattivo | Magis quam X percent in tributum nunc idle | Mehr als 10% der Belegschaft sind jetzt im Leerlauf | Περισσότερο από το 10% του εργατικού δυναμικού είναι πλέον αδρανές | Perissótero apó to 10% tou ergatikoú dynamikoú eínai pléon adranés | Ponad 10% siły roboczej jest teraz bezczynne | Более 10% рабочей силы сейчас бездействуют | Boleye 10% rabochey sily seychas bezdeystvuyut | |||||||
148 | With no particular purpose or effect; useless | Sans but ni effet particulier, inutile | Sem propósito ou efeito particular, inútil | Sin propósito o efecto particular, inútil | Senza scopo o effetto particolare, inutile | nulla industria effectum inutilis | Mit keinem bestimmten Zweck oder Effekt, nutzlos | Χωρίς συγκεκριμένο σκοπό ή αποτέλεσμα · άχρηστο | Chorís synkekriméno skopó í apotélesma : áchristo | Bez szczególnego celu i skutku, bezużyteczne | Без какой-либо конкретной цели или бесполезности | Bez kakoy-libo konkretnoy tseli ili bespoleznosti | |||||||
149 | Unintentional; ineffective; useless | Involontaire; inefficace; inutile | Não intencional, ineficaz, inútil | No intencional; ineficaz; inútil | Non intenzionale, inefficace, inutile | Curro inritum inutilis | Unbeabsichtigt, unwirksam, unbrauchbar | Μη σκόπιμη, αναποτελεσματική, άχρηστη | Mi skópimi, anapotelesmatikí, áchristi | Nieumyślne, nieskuteczne, bezużyteczne | Непреднамеренный, неэффективный, бесполезный | Neprednamerennyy, neeffektivnyy, bespoleznyy | |||||||
150 | Idle chatter/curiosity | Bavardage / curiosité | Conversa ociosa / curiosidade | Charla ociosa / curiosidad | Chiacchiere / curiosità | otiosis / curiositatis | Leeres Geschwätz / Neugier | Ελαφρύ συζήτηση / περιέργεια | Elafrý syzítisi / periérgeia | Bezczynne rozmowy / ciekawość | Холостой болтовня / любопытство | Kholostoy boltovnya / lyubopytstvo | |||||||
151 | Free chat / curious | Chat gratuit / curieux | Chat grátis / curioso | Chat gratis / curioso | Chat gratuita / curiosa | Liberum chat vocum novitates / fueris curiosus | Kostenloser Chat / neugierig | Δωρεάν chat / περίεργο | Doreán chat / períergo | Darmowy czat / ciekawy | Бесплатный чат / любопытный | Besplatnyy chat / lyubopytnyy | |||||||
152 | It was just an idle threat (not serious) | C'était juste une menace oisive (pas grave) | Foi apenas uma ameaça ociosa (não grave) | Era solo una amenaza ociosa (no seria) | Era solo una minaccia oziosa (non seria) | Pigredo immittit soporem, sicut comminatio fuit (non gravis) | Es war nur eine untätige Bedrohung (nicht ernst) | Ήταν απλά μια αδρανή απειλή (όχι σοβαρή) | Ítan aplá mia adraní apeilí (óchi sovarí) | To było tylko bezczynne zagrożenie (nie poważne) | Это была просто пустая угроза (несерьезная) | Eto byla prosto pustaya ugroza (neser'yeznaya) | |||||||
153 | It’s just scaring and scaring. | C'est juste effrayer et effrayer. | É só assustar e assustar. | Es solo asustar y asustar. | È solo spaventare e spaventare. | EGO eram iustus nuper eam terrent terrebis | Es ist nur erschreckend und erschreckend. | Απλώς φοβίζει και τρομάζει. | Aplós fovízei kai tromázei. | To tylko przerażające i przerażające. | Это просто пугает и пугает. | Eto prosto pugayet i pugayet. | |||||||
154 | It is idle to pretend that their marriage is a success | Il est vain de prétendre que leur mariage est un succès | É inútil fingir que o casamento é um sucesso | Es inútil pretender que su matrimonio sea un éxito. | È inutile fingere che il loro matrimonio sia un successo | Vanum est simulare matrimonium prospere | Es ist untätig, so zu tun, als sei ihre Ehe ein Erfolg | Είναι άστοχο να προσποιούμαστε ότι ο γάμος τους είναι επιτυχής | Eínai ástocho na prospoioúmaste óti o gámos tous eínai epitychís | Nie można udawać, że ich małżeństwo jest sukcesem | Нехорошо притворяться, что их брак - это успех | Nekhorosho pritvoryat'sya, chto ikh brak - eto uspekh | |||||||
155 | It’s meaningless to nickname how happy their marriage is. | Cela n’a aucun sens de dire à quel point leur mariage est heureux. | Não faz sentido apelar o quão feliz é o casamento deles. | No tiene sentido apodarse de lo feliz que es su matrimonio. | Non ha senso soprannominare quanto sia felice il loro matrimonio. | Quam felix matrimonium simulare quod suum est quicquam tam vanum | Es ist sinnlos zu sagen, wie glücklich ihre Ehe ist. | Δεν έχει νόημα να το ψευδώνυμο πόσο χαρούμενος είναι ο γάμος τους. | Den échei nóima na to psevdónymo póso charoúmenos eínai o gámos tous. | Nie ma sensu nazywać, jak szczęśliwe jest ich małżeństwo. | Бессмысленно прозвать, насколько счастлив их брак. | Bessmyslenno prozvat', naskol'ko schastliv ikh brak. | |||||||
156 | (of time time) not spent doing work or sth particular | (du temps de temps) pas passé au travail ou à des choses particulières | (do tempo) não gasto fazendo trabalho ou particular | (de tiempo) no gastado haciendo trabajo o algo particular | (di tempo) non speso facendo lavoro o sth in particolare | (De tempus tempus) non fecerit opus spent vel maxime Ynskt mál: | (von Zeit Zeit) nicht mit Arbeit oder etw | (του χρόνου) που δεν ξοδεύεται για δουλειά ή για δουλειά | (tou chrónou) pou den xodévetai gia douleiá í gia douleiá | (czasu) nie spędziłam pracy ani czegoś szczególnego | (времени), не потраченного на выполнение работы или | (vremeni), ne potrachennogo na vypolneniye raboty ili | |||||||
157 | Idle | Au ralenti | Ocioso | Inactivo | gratis | liberi | Im Leerlauf | Αδράνεια | Adráneia | Bezczynny | бесплатно | besplatno | |||||||
158 | In idle moments,the carved wooden figures | Au ralenti, les figurines en bois sculptées | Em momentos ociosos, as figuras de madeira esculpidas | En momentos ociosos, las figuras de madera tallada. | Nei momenti di inattività, le figure in legno intagliato | moments fabulis vacat, et cælaturas lignea figuras | Im Leerlauf die geschnitzten Holzfiguren | Σε αδρανείς στιγμές, οι σκαλιστές ξύλινες φιγούρες | Se adraneís stigmés, oi skalistés xýlines figoúres | W wolnych chwilach rzeźbione drewniane figurki | В холостые моменты резные деревянные фигурки | V kholostyye momenty reznyye derevyannyye figurki | |||||||
159 | Wood carving when he is free | Sculpture sur bois quand il est libre | Escultura em madeira quando ele está livre | Talla de madera cuando esta libre. | Intaglio del legno quando è libero | Sculpendum ligna inane fecit | Holzschnitzerei, wenn er frei ist | Ξυλογλυπτική όταν είναι ελεύθερη | Xyloglyptikí ótan eínai eléftheri | Rzeźba w drewnie, gdy jest wolny | Резьба по дереву, когда он свободен | Rez'ba po derevu, kogda on svoboden | |||||||
160 | Carved wooden figures in idle moments | Figurines en bois sculptées au ralenti | Figuras de madeira esculpidas em momentos ociosos | Figuras de madera talladas en momentos de inactividad. | Figure di legno intagliate in momenti di inattività | Moments in idle, figuras cælaturas lignea | Geschnitzte Holzfiguren im Leerlauf | Ξυλόγλυπτες εικόνες σε αδράνεια | Xylóglyptes eikónes se adráneia | Rzeźbione drewniane figurki w wolnych chwilach | Резные деревянные фигуры в холостые моменты | Reznyye derevyannyye figury v kholostyye momenty | |||||||
161 | See devil | Voir le diable | Veja o diabo | Ver diablo | Vedi diavolo | videatur diaboli | Siehe Teufel | Δείτε το διάβολο | Deíte to diávolo | Zobacz diabła | См. Дьявол | Sm. D'yavol | |||||||
162 | Idleness after a period of enforced idleness, she found a new job. | Fainéantise après une période d'inactivité forcée, elle a retrouvé un nouvel emploi. | Ociosidade após um período de ociosidade forçada, ela encontrou um novo emprego. | La ociosidad después de un período de ociosidad forzada, encontró un nuevo trabajo. | L'ozio dopo un periodo di ozio forzato, ha trovato un nuovo lavoro. | otium post periodum exercendas otio, remissis quae nova inventa officium. | Müßiggang Nach einer Zeit des erzwungenen Müßiggangs fand sie einen neuen Job. | Ελαφρότητα μετά από μια περίοδο καταναγκαστικής αδράνειας, βρήκε μια νέα δουλειά. | Elafrótita metá apó mia período katanankastikís adráneias, vríke mia néa douleiá. | Bezczynność po okresie wymuszonej bezczynności znalazła nową pracę. | Безделье после периода вынужденного безделья, она нашла новую работу. | Bezdel'ye posle perioda vynuzhdennogo bezdel'ya, ona nashla novuyu rabotu. | |||||||
163 | After she was forced to idle for a while, she found a new job. | Après avoir été forcée de tourner au ralenti pendant un moment, elle a trouvé un nouvel emploi. | Depois que ela foi forçada a ficar ociosa por um tempo, ela encontrou um novo emprego. | Después de que se vio obligada a estar inactiva por un tiempo, encontró un nuevo trabajo. | Dopo essere stata costretta al riposo per un po ', ha trovato un nuovo lavoro. | Post haec licebit coactus aliquamdiu ut novo officium | Nachdem sie sich eine Weile im Leerlauf befinden musste, fand sie einen neuen Job. | Αφού αναγκάστηκε να παραμείνει αδρανής για λίγο, βρήκε μια νέα δουλειά. | Afoú anankástike na parameínei adranís gia lígo, vríke mia néa douleiá. | Po tym, jak została zmuszona do bezczynności przez jakiś czas, znalazła nową pracę. | После того, как она была вынуждена простоять какое-то время, она нашла новую работу. | Posle togo, kak ona byla vynuzhdena prostoyat' kakoye-to vremya, ona nashla novuyu rabotu. | |||||||
164 | To spend time doing nothing important | Passer du temps à ne rien faire d'important | Para passar o tempo fazendo nada importante | Para pasar el tiempo haciendo nada importante. | Per passare il tempo a fare nulla di importante | nihil momenti mora | Zeit damit verbringen, nichts Wichtiges zu tun | Για να περάσετε το χρόνο να μην κάνετε τίποτα σημαντικό | Gia na perásete to chróno na min kánete típota simantikó | Spędzać czas nie robiąc nic ważnego | Проводить время, ничего не делая | Provodit' vremya, nichego ne delaya | |||||||
165 | Mixed time; idle; idle | Temps mélangé; ralenti; ralenti | Tempo misto, ocioso, inativo | Tiempo mixto; inactivo; inactivo | Tempo misto, inattivo, inattivo | Mixtio temporis mora nihil | Gemischte Zeit, Leerlauf, Leerlauf | Μικτός χρόνος, αδρανής, αδρανής | Miktós chrónos, adranís, adranís | Czas mieszany, bezczynny, bezczynny | Смешанное время; | Smeshannoye vremya; | |||||||
166 | Take the time to do anything important | Prenez le temps de faire quelque chose d'important | Aproveite o tempo para fazer qualquer coisa importante | Tómese el tiempo para hacer algo importante | Prenditi il tempo per fare qualcosa di importante | Take vicis aliquam facere res magni momenti | Nehmen Sie sich die Zeit, um etwas Wichtiges zu tun | Πάρτε το χρόνο να κάνετε κάτι σημαντικό | Párte to chróno na kánete káti simantikó | Poświęć czas, aby zrobić coś ważnego | Потратьте время, чтобы сделать что-нибудь важное | Potrat'te vremya, chtoby sdelat' chto-nibud' vazhnoye | |||||||
167 | They idled the days away, talking and watching television. | Ils ont passé la journée au ralenti, parlant et regardant la télévision. | Eles passaram os dias longe, conversando e assistindo televisão. | Ellos pasaban los días lejos, hablando y viendo la televisión. | Passeggiavano i giorni di distanza, parlando e guardando la televisione. | Et in diebus idled auferetur: et locuti vigilantes televisionem. | Sie verbrachten die Tage damit, miteinander zu reden und fernzusehen. | Άργησαν τις ημέρες μακριά, μιλούσαν και παρακολουθούσαν τηλεόραση. | Árgisan tis iméres makriá, miloúsan kai parakolouthoúsan tileórasi. | Spędzali wiele dni, rozmawiając i oglądając telewizję. | Они пробыли дни, разговаривая и смотря телевизор. | Oni probyli dni, razgovarivaya i smotrya televizor. | |||||||
168 | They have a leisure time to chat, chat, watch TV | Ils ont un temps de loisir pour discuter, discuter, regarder la télévision | Eles têm um tempo de lazer para conversar, conversar, assistir TV | Tienen un tiempo libre para chatear, chatear, ver televisión. | Hanno un tempo libero per chattare, chattare, guardare la TV | Otium suum fabulamur, fabulamur, vigilantes TV | Sie haben Freizeit, um zu plaudern, zu plaudern, fernzusehen | Έχουν ελεύθερο χρόνο για συνομιλία, συνομιλία, παρακολούθηση τηλεόρασης | Échoun eléfthero chróno gia synomilía, synomilía, parakoloúthisi tileórasis | Mają czas wolny na czat, czat, oglądanie telewizji | У них есть свободное время, чтобы поболтать, пообщаться, посмотреть телевизор | U nikh yest' svobodnoye vremya, chtoby poboltat', poobshchat'sya, posmotret' televizor | |||||||
169 | They spend their time chatting and watching TV every day. | Ils passent leur temps à bavarder et à regarder la télévision tous les jours. | Eles passam o tempo conversando e assistindo TV todos os dias. | Pasan su tiempo charlando y viendo televisión todos los días. | Passano il loro tempo a chattare e guardare la TV ogni giorno. | Curabitur TV vigilantes in omni die ac terere | Sie verbringen täglich ihre Zeit mit chatten und fernsehen. | Ξοδεύουν χρόνο συζητώντας και παρακολουθώντας τηλεόραση κάθε μέρα. | Xodévoun chróno syzitóntas kai parakolouthóntas tileórasi káthe méra. | Spędzają czas na czacie i oglądaniu telewizji każdego dnia. | Они проводят время в чате и смотрят телевизор каждый день | Oni provodyat vremya v chate i smotryat televizor kazhdyy den'. | |||||||
ANGLAIS | FRANCAIS | PORTUGAIS | ESPAGNOL | ITALIEN | latin | ALLEMAND | grec | grec | POLONAIS | RUSSE | RUSSE | ||||||||
index 214. | index-strokes | index-francais/ | ABC-index | lexos | rx | ||||||||||||||
20000abc | abc image | ||||||||||||||||||